Nikdy neměň restauraci!

Bylo to typické ráno. Naruto vstal, udělal ranní hygienu a dal si snídani. Po snídani šel společně se Sasukem a Sakurou trénovat s Kakashim. Po tréninku dostal hlad, taky jak jinak, že jo, a rozhodl se, že zkusí jít někam jinam než k Ichiraku. Rozhodl se, že zkusí něco jiného, a tak šel do jedné restaurace, kterou náhodně našel, když se procházel.
Šel tedy dovnitř a všiml si, že restaurace je prázdná. Bylo mu to sice divné, ale zatím to nějak moc neřešil, spíš řešil to, co si venku přečetl pod názvem restaurace ještě předtím, než vstoupil dovnitř.
Stálo tam: Kuchař šílel ze svého číšníka. Jednou šel na záchod a tam si všiml poklopu. Porazila ho zvědavost a vydal se dolů. Najednou slyšel výkřiky a promluvil k němu divný, děsivý, hluboký hlas. Kuchař z toho zešílel a rozbil zeď. Ve zdi byl duch a rozbitím ho kuchař osvobodil, duch tedy vstoupil do kuchaře.
Jednou sem přišel zákazník, který zešílel z číšníka, šel na záchod, všiml si poklopu a šel dolů, rozbil zeď a snažil se utéct, ale posedlý kuchař se objevil za jeho zády a zabil ho. Od té doby sem nikdo nevstoupil, ale číšník zde pořád je i s posedlým kuchařem a čeká na dalšího zákazníka nebo hostitele ducha. Proto prosím čtěte toto varování: nechoď sem, nebo tě tvoje zvědavost nakonec zabije, a když už sem vstoupíš, nebourej zeď, prosím, nebourej zeď, nebo dopadneš jako já. Chceš vědět, jak tohle všechno vím? To já jsem ten zákazník.

Měl z toho divný pocit. Sedl si k jednomu stolu a zanedlouho k němu přišel číšník.
"Co si dáte?" zeptal se chladně a děsivě.
"R-ramen."
"Nemáme," skoro až zařval číšník.
"Aha, no, nevadí. Já už vlastně ani nemám hlad. Na shledanou!"
"Nikam nepůjdete!"
"C-cože?" začal se docela bát Naruto. Byl sice ninja a normálně by vyletěl a dal tomu chlápkovi co proto, ale teď měl fakt nahnáno. Všechno bylo tak divné a strašidelné.
"Nikam nejdete! Uděláme vám něco speciálního, až z toho umřete. Hned to bude."
"D-dobře, chápu. Už se nemůžu dočkat, ale potřebuju na záchod. Můžu si odskočit?"
"Jistě! Hodně štěstí!"

Hodně štěstí? Proč mi přál hodně štěstí? Tohle už je fakt divný. Kašli na to, Naruto! Kašli na to! Teď jdi na ten záchod! Třeba tam bude okno a dostaneš se ven. přemýšlel Naruto a radši rychle utekl na záchod.
Sakra! Já fakt potřebuju. Co teď? Zdržet se tady nechci. Bojuj, Naruto, bojuj! Tak jo, konec bojování. Přírodu neporazíš!
Naruto tedy šel k jedné z toalet, otevřel dveře a sedl si. Najednou se ozval hlasitý výkřik.
"Co to bylo?"
Ozvaly se další divné zvuky.
"Tak a dost! Tady už nebudu ani minutu," řekl Naruto, oblékl si kalhoty a už chtěl vyjít ven, když v tom uslyšel silný bušení na dveře jeho kabinky.
Tohle už je moc! Tam venku někdo je a chce mě zabít!
Z ničeho nic někdo nebo něco začalo silně bouchat na dveře.
Co to je? Co to je?
Za chvíli klepání přestalo.
Asi už to zmizelo. Nebo se mi to jenom zdálo, říkal si v duchu. Šel tedy ven si umýt ruce. Po chvilce si všiml, že místo vody teče krev.
"Aaaa! Co to má znamenat?" začal řvát a rychle vypnul vodu. Teda spíš krev.
Chtěl odsud odejít co nejdřív, ale bohužel žádný okno tam nebylo. Nezbylo mu tedy nic jiného, než rychle utéct ven hlavními dveřmi.
Fajn, Naruto. Rychle otevřeš dveře od záchodu, poběžíš, přeskočíš všechny stoly, co ti budou stát v cestě, otevřeš hlavní dveře a utečeš!

Když Naruto otevíral dveře, něco ho chytlo za rameno a dveře se zavřely. Když se ale otočil, nic tam nebylo, jenom krvavá stopa na jeho rameni. Znovu tedy zkusil otevřít dveře, jenže to nešlo. Kopal do nich, bušil na ně, ale nic nefungovalo.
"Do prd**e! Co teď? Co mám teď asi dělat? Naruto, prober se! Vždyť jsi ninja! Není nic, co bys nezvládl, takže přestaň mluvit sám se sebou a chovej se jako chlap!"
Najednou po podlaze tekla krev a za chvíli tu podlahu celou pokryla.
"Co se to tady děje? Tohle už není normální? Je tady někdo? Hej, Sasuke, já vím, že jsi to ty! Tohle má být odplata za ten minulý vtípek? Fajn, dostal jsi mě. Už toho můžeš nechat. Sasuke?" Mám takový pocit, že to nejspíš nebude Sasuke.
"Teď vážně! Kdo je tady?"
"Žádný strach. Brzo skončíš jako oni a budeš mít klid," ozval se děsivý, hluboký hlas a ze tmy vyšli dva lidi. Byli celí od krve a chodili jak zombie.
"No nic, nechám vás o samotě," křikl neznámý hlas a dál už nepromluvil.
"Pane bože, pomoooooc!" křičel Naruto a pobíhal po záchodě. Ti dva za ním chodili loudavým krokem. Když se jednou otočil, aby viděl, kde jsou, o
něco zakopl.
Teď se to fakt nehodí. Počkat! Co to je? To je poklop! Když si pospíším, můžu se zachránit!
Naruto se rychle rozběhl, otevřel poklop a rychle ho za sebou zavřel.
"Myslíš si, že ti tohle vyjde? Zapřemýšlej se, kdo jsou ti lidé! Dopadneš stejně!" ozval se znovu ten hlas.
"Jak to myslíš? O čem to tady vůbec mluvíš?"
"Už jsi zapomněl, co jsi četl, než jsi sem vůbec vlezl?"
Naruto si hned vzpomněl.
"To ne, to nemůže být pravda!"
"Ale je, hochu, ale je. A ty teď dopadneš stejně. Jednou určitě nic jinýho ti totiž nezbývá! Vážně si myslíš, že ten poklop na záchodě je tam jen tak? Kdepak, hochu. Je tam schválně, ty hlupáku!"
"A ten zákazník?"
"Když rozbil tu zeď, stal se z něj taky duch. Teď je řada na tobě, nic jinýho ti nezbývá!"
"To nikdy!"
"Koukám, že jsi to varování četl. Každopádně si nemysli, že to přežiješ!"
K Narutovi se opět začali blížit ti dva.
"Tak moment, to je ten kuchař a číšník!"
"Ten číšník ducha kdysi sám vyvolal, ale duch začal číšníka dovádět k šílenství. Duch se pomalu začal bát, že by ho číšník mohl zradit nebo ho poslat zpátky odkud přišel, a tak se o něj ten duch postaral."
"Co udělal?"
"To ti může být jedno, ale pokud to chceš vědět, bránit ti nebudu. Duch se nechal uvěznit do té zdi těsně předtím, než číšník začal realizovat svůj plán. Jelikož ho duch přiváděl k šílenství, chtěl číšník utéct, vykopal tedy díru. Při kopání ale narazil na zeď, přes kterou se nemohl dostat, byl v ní totiž ten duch. Číšník si tedy běžel pro dynamit a pokusil se ji vyhodit do vzduchu. Tím ducha naštval a zničehonic se kolem něj začaly pohybovat věci a létat nože. Číšník prosil o slitování a duch se slitoval, ale měl podmínku, číšník mu musí najít oběť, do které se může převtělit.
Tou obětí byl kuchař, a když se duch převtělil, číšník toužil odejít. Ale duch ho nepustil a udělal si z číšníka svého otroka. S jeho pomocí vyvolali mě. A pak tady byl ten jeden ubohý zákazník, který udělal tu chybu, že sem vůbec lezl. Byl to stejný hlupák jako jsi ty! A teď ti nezbývá nic jinýho, než rozbít tu zeď, nebo tě zabijou oni!"
Co mám asi teď dělat? Musím rozbít tu zeď!
"Rozhoduj se rychle! Běží ti čas!"
"Jdi do háje," křikl Naruto a i přes varování, který četl, se rozhodl tu zeď zbourat.
"Rasengan!"

Naruto zboural zeď a rychle utíkal pryč, ale od té doby se cítí divně a má pocit, jako by ho někdo sledoval a měl každou chvíli umřít. Nebo se proměnit v ducha.