Poslední z klanu Akame XXVI. - Leklá ryba
Touazuki a Sasuke prohráli, byli vyhlášeni za nejhorší tým a Tsunade rozhodně nebyla nadšená. Uchiha nesl prohru těžce, i když se snažil nedat nic najevo, jeho kyselý výraz zůstával stále stejný. Tou to bylo celkem ukradené. Získala daleko víc, možná už brzy dostane svoje brýle, takže trochu remcání od Hokage vydržela. Pokoušela se pátrat v archivu, aby zjistila víc o podivném cizinci, ale nenašla nic. Neměla se čeho chytit. Dokonce se radila s Manabim, když se stavovala v archivu, aby shromáždila nejnovější informace pro Tsunade. Stařík se dlouhou dobu přehraboval ve starých spisech, než vytáhl jeden záznam. Psalo se v něm o nadaném shinobim, který kolem sebe shromažďuje další mocné jedince, často s kekkei genkai. Každého nového člena ocejchuje číslem, většinou jsou přijímáni už v dětském věku. Jenže celý spolek byl zahalen tajemstvím, nic konkrétního se o nich nevědělo, jen že plní různé úkoly napříč zeměmi a prosluli nemilosrdností a brutalitou. Celkem tomu věřila.
Od výcvikového tábora nosila rozpuštěné vlasy. Nechtěla, aby si Kakashi všiml její nové ozdoby. Asi by měl dost otázek, rozhodně nepotřebuje vědět všechno. Vlastně o tajné dohodě nevěděl nikdo a doufala, že to tak i zůstane.
Měla několik misí, takže teď jí zbývalo čekat na další chuuninské zkoušky. Kakashi ji při tréninku péroval. Dřela se jako divá, často domů chodila tak unavená, že oblečená padla do postele. Ale těžká dřina začala nést ovoce, alespoň v taijutsu. Dřív viděla Kakashiho jen v černé barvě, ale teď se začaly objevovat další. Postupně světlaly a jí se lépe odhadovaly jeho pohyby. Jenže ninjutsu jí stále unikalo. Zvládala je jen s vypětím všech sil, a navíc ta jednodušší. Pochybovala, že se dočká zlepšení. Nejmenší pokroky dělala v lékařských technikách, vlastně nedělala žádné. Stále dokola se marně pokoušela uzdravit rybu, pokaždé to končilo stejně. Ryba lekla. Tsunade si z toho zjevně nic nedělala. Nijak ji nepeskovala, což bylo nezvyklé. Navíc od ní dostávala pochvalu za teoretické znalosti.
„Když ta ryba zase umře, můžu ji potom sníst?“
Jakmile promluvila, proud její chakry zakolísal.
„Říkala jsem ti, ať se nerozptyluješ,“ odpověděla jí lhostejně Tsunade, pozorovala ji přitom z pohodlného křesla v rohu místnosti. Jenže to se jí lehce řeklo.
„Někdo tady myl okna?“ ptala se dál.
„Proč tě právě teď zajímají okna?“
„Jsou na nich čmouhy, někdo je špatně očistil.“
„Víš co, dnes toho bylo dost. Dej si pauzu,“ Tsunadin hlas zněl stejně zničeně, jako se Touazuki cítila. Ryba naposledy mrskla ocasem a bylo po ní.
„Nezapomeň, že zítra se máš sejít se Shikakem, vrátil se dnes z mise. Udělá si na tebe čas.“
„A tu rybu si můžu vzít?“
„Ne, až se ti povede nějakou uzdravit, dostaneš jako odměnu tolik ryb, kolik uneseš.“
„To si je raději nachytám sama, nemusela bych se jich jinak dočkat.“
„Nebuď hned tak nabručená, pojď se mnou do kanceláře, Shizune má dnes volno a já potřebuji pomoct s nějakým papírováním. Za odměnu dostaneš pozítří dvojitou dávku výcviku.“
Jak se ukázalo, její práce spočívala ve čtení listin a následném rychlém a krátkém shrnutí obsahu, který převyprávěla Hokage, a ta potom rozhodovala o dalším postupu. Vlastně se to příliš nelišilo od toho, co dělala v archivu. Všimla si však toho, že do kanceláře přichází informace, které jinam ne. Tsunade v ni musela mít důvěru, když jí dovolila je číst. Byla z toho nadšená. Takže našla další zdroj, ze kterého může čerpat znalosti?
„Máte nějaký soukromý archiv?“
„Ano, ke mně jdou informace z dešifrovacího oddělení, z ANBU Ro a hlášení z dalších misí, které nepustím nikam jinam.“
„A je nějaká možnost, že by se nějaký zájemce mohl do toho archivu podívat?“ vyzvídala Tou.
„Ano, Shizune jako moje pobočnice může,“ odpověděla jí Tsunade a nepřestávala ji sledovat.
„A někdo další by se k těm informacím čistě náhodou nemohl dostat?“
„Třeba kdybych někoho začala učit na místo dalšího asistenta.“
„A co je potřeba pro to, abyste si někoho vybrala za svého asistenta?“
„Musel by umět uzdravit rybu.“
„Ach jo, to je tak nespravedlivé. Děláte to naschvál.“
„Ano, dělám. Zachraň rybu a podíváš se na moje tajné informace.“
„Proč mi to děláte?“
„Nedělám to tobě, ale jestli to takhle půjde dál, vyhubíme všechny ryby v našich vodách.“ Tou na ni vrhla načuřený pohled. Hokage prostě vždycky ví, co Tou chce, a zneužívá toho.
Když skončily, byla už tma. Tou se vlekla domů, ale ten den ji čekalo další nemilé překvapení. Na klice zase visela vesta a ona se rozhodla, že se nebude dovnitř plížit potají. Místo toho vyšla znovu do ulic. Propletla se mezi lidmi a snažila se co nejrychleji dostat k Ichiraku, doufala, že tam nebude moc plno. Neměla náladu na dlouhé čekání. Chtěla mít už všechno za sebou, vyčerpala dnes hodně chakry a těšila se do postele. Objednala si dva rámeny s sebou, oba s dvojitou porcí vepřového.
„Zdravím, vedu ti nocležníka,“ nadšeně zavolala Touazuki. Naruto jí přišel otevřít v pyžamu a mnul si oči.
„Koho?“
„Přece mě,“ odpověděla a hrnula se do dveří. Když ho míjela, vrazila mu do ruky tašku s jídlem.
„Hmm, hezky to voní,“ pochválil si a šel rovnou ke kuchyňskému stolu. Tou si sedla k němu. Vzala si svoji porci a zcela automaticky mu dala svoje vepřové.
„Proč tu spíš?“
„Ze stejného důvodu jako vždycky.“
„Tak dobře, ale uděláš mi snídani.“
„No jo, prosím tě,“ odbyla ho. Vlastně by spíš měl být vděčný, že se tam vůbec odvážila. Měl by si na dveře pověsit ceduli „vstup jen na vlastní nebezpečí“. Nejspíš tu hrozí nákaza nějakou zákeřnou a hodně nakažlivou chorobou. Naštěstí si Tou za ty roky vybudovala imunitu.
Ležela v posteli a nemohla usnout, navíc ji Naruto pokaždé kopl, když se otáčel.
„Sakra, proč sebou dnes tak meleš,“ zanadávala.
„Nemůžu spát,“ postěžoval si.
„To máš z toho rámenu, tlačí tě v žaludku.“
„Myslím si, že to není tím, jen mám starosti.“
„Prosím tě, co tebe může trápit.“
„Mám starosti o Sasukeho, chová se divně.“
„Naruto, nikdy mě nepřestane udivovat tvůj postřeh. Sasuke se divný už narodil, neříkáš mi nic nového. Jestli ti to začalo dělat starosti až teď, je cosi špatně s tebou.“
„Nedělej si z toho legraci, myslím to vážně. Dřív byl taky protivnej, ale teď je v tom něco jiného, jako by to bylo daleko temnější.“ Touazuki mlčela a přemýšlela. Mohla by to zastavit? Změnilo by se na tom něco, kdyby mu řekla pravdu?
„Spíš?“ zeptal se zničehonic Naruto. Ztratila se ve svých myšlenkách víc, než čekala.
„Ne, ještě ne. Měl bys to nechat být. Počkej, jak se věci vyvinou. Třeba ho to zase pustí.“
„Myslíš?“ ptal se s nadějí v hlase.
„Určitě,“ ubezpečila ho, ale sama tomu příliš nevěřila. Narutovi přinesla její slova klid a on konečně usnul.
Druhý den zrcadlila obloha Touinu náladu. Byla podmračená a šedá, nikde žádný sluneční paprsek. Na vině nebyl jen rozhovor s Narutem. Starosti jí dělaly informace, které každý den přicházely do archivu. Aktivita určité skupiny lidí vzrůstala, varování přicházela ze všech stran. Mnohým by to tak nepřipadalo, ale ona se již naučila hledat propojení ve zdánlivě nesouvisejících hlášeních, navíc o tom s Manabim často diskutovali.
„Jedno ti povím, Touazuki, jsem rád, že jsem tak starý. Nechtěl bych vidět další válku.“
„Já ji taky nechci vidět,“ zděsila se.
„Myslím, že my dva jsme příliš bezvýznamní, abychom tomu mohli zabránit.“
Jeho slova se jí neustále přehrávala v hlavě. Příliš bezvýznamná. Měl pravdu, slyšela o lidech s takovou mocí, které nemůže konkurovat. Nikdy se jim nepřiblíží. Jak by se někdo jako ona mohl pokusit zabránit jim v čemkoli?
Sešla se se Shikakem před restaurací. Už na ni čekal, seděl u jednoho ze stolků, které stály před vchodem. Přisedla si k němu.
„Co budeme dělat?“ zeptala se. Těšila se na převratné informace a hluboká moudra, která jí sdělí.
„Hrát shogi.“
„To jako vážně? A co se tím naučím?“ myslela si, že si z ní dělá legraci.
„Spoustu věcí. Dokážeš tak odhadnout svoje nepřátele. Při hře se odhalí hodně z povahy soupeře.“
„Mám si se svými protivníky před bojem zahrát shogi?“
„Ne, samozřejmě že ne. Musíš mi věřit. Tahle hra tě naučí hodně.“
Tou seděla s podepřenou bradou a zaujatě sledovala herní desku. Právě prohrávala, už poněkolikáté. Jako by Shikaku znal všechny její tahy ještě před začátkem hry.
„Jak to, že pořád vyhráváte? Vždyť jste toho už tolik vypil, nemůžete ani vidět na kameny.“
„Tohle jsou léta tréninku.“
„V pití, nebo hraní?“
„Musíš být schopna myslet jasně v jakékoli situaci.“
„Možná bych si měla objednat saké,“ navrhla Tou.
„Kdepak! Ty dostaneš další čaj.“
„Sešli jsme se tady kvůli tomu, abyste mohl pít, nebo proto, že mě vaše žena nemá ráda?“
„Od každého trochu,“ odpověděl jí upřímně.
Ani s vypětím všech mentálních schopností nedokázala vyhrát. Na jednu stranu jí to příliš nevadilo, hra ji bavila. Na tu druhou měla trochu obavy, aby to Shikaku neřekl Tsunade a ona ji tím nezklamala.
K zemi se sneslo několik prvních kapek. Jedna obzvlášť velká dopadla doprostřed herní plochy a rozstříkla se na spousty menších. Ze dveří vyšel chlapík a zatáhl nad nimi stříšku. Teď se ozývalo jen nepravidelné bubnování. Tou se do něho zaposlouchala, připomínalo jí to nějakou melodii, ale nemohla si vzpomenout, jakou.
„Může se pěšák stát natolik mocnou figurkou, aby dokázal zvrátit výsledek hry?“ zeptala se Touazuki a neodtrhla přitom oči od hry. Shikaku se usmál.
„Pěšák se může stát mocnou figurkou. Na druhou stranu pro něho není žádná cesta zpátky. Jakmile pěšáka pošleš na druhou stranu herní plochy, musíš ho povýšit, nemáš na vybranou.“
„Je to trochu děsivé,“ přiznala Tou. Rozpršelo se naplno, i když byli schovaní pod střechou, kapky tříštící se o chodník jí dopadaly na nohy. Nepříjemně studily. Ulicí se prohnal studený vítr a ona se roztřásla zimou. Nos měla plný podivné vůně, kterou s sebou vánek nesl.
Neustále se jí vracela Shikakova slova. Naštěstí jí nadcházející události vytlačily tyto myšlenky z hlavy. Tsunade si ji nechala zavolat do kanceláře. Sešlo se jich tam víc.
„Mám pro vás speciální misi,“ Hokage promluvila jako první. Kromě Tou tu byla i Shizune, Sakura a Sasuke.
„Posílám vás do Taiyō no sato, požádali nás o pomoc.“
„Co je to za místo? Nikdy jsem o něm neslyšela,“ zeptala se Sakura.
„Je to malá nezávislá vesnice. Neutrální území. Dokázali si zachovat svoje postavení díky určité anomálii. Na jejich území nelze použít chakru. Může za to zvláštní křížení silových polí. Vesnice je proto známá jako lázně pro shinobi. Když jsou odříznuti od své chakry, dochází rychle k regeneraci jejich sil. Navíc zde mají výborný čaj, díky přírodním podmínkám.“
„A co mají za problém?“ zajímalo Tou.
„Hodně lidí onemocnělo. I návštěvníci, kteří tam byli, se čímsi nakazili. Někteří z místních zemřeli. Problém je, že tam nelze použít tradiční lékařské techniky vzhledem k nemožnosti ovládat chakru. Většina lidí se uzdravila, jakmile opustila to místo. Vybrala jsem vás. Shizune je zkušený lékařský ninja, budete ji ve všem poslouchat, potřebujeme zjistit příčinu jejich problémů.“
„Naruto nepůjde s námi?“ divila se Tou.
„Pro něho není tato mise vhodná,“ odpověděla jí Tsunade. Nejdřív tomu Tou nerozuměla, ale pak se dovtípila. Narutova liška je také forma chakry, nejspíš by to mohlo způsobit problémy.
„Všichni se běžte připravit na cestu. Touazuki tu ještě chvíli zůstane.“ Ach jo, proč zase já? zanaříkala v duchu. Určitě je to kvůli jejím špatným výsledkům. Tsunade počkala, až se za ostatními zavřou dveře, než promluvila.
„Vezmi si s sebou co nejvíc svých lektvarů. Mohly by se hodit.“
„To mi ani nemusíte říkat, nosím je všude sebou.“
„Shizune je výborná v lékařských technikách, ale tam bude odkázána na trochu jiné metody. Vybrala jsem tě proto, že ty ses od svého otce naučila léčit i jiným způsobem. Možná se to bude hodit. Nejednej ukvapeně a hlavně se pořádně soustřeď. Tohle je důležité.“ Tsunade k ní promlouvala klidným a skoro vřelým hlasem. Nebyla na to příliš zvyklá.
„Dobře, spolehněte se na mě.“
Uháněla domů, přidala k papírku na lednici další čárku a šla si sbalit. Vzala si všechno, co měla. Chtěla být připravená, nemohla Tsunade zklamat, ani nikoho jiného. Navíc musí dát pozor na Shizune. Měla se vydat na místo, které bylo vzdálenější než výcvikový tábor. Od doby, co přišla do vesnice, tak daleko nebyla.
Opět obrovské poděkování strize za opravu
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Mise Pro V: Shogi se Shikakem je fajn, ale Tou teď má občas přístup i k Tsunadiným informacím. A Tsunade ji posílá i na misi? No, je pravda, že na tohle se Tou hodí lépe než kdo jiný. Tak uvidíme, co tam bude za problém
To se nedivím, že byli nejhorší. Ale hned před nima musel být Lee s Hinatou. Já si neumím představit, jak ten tým mohl fungovat.
To je hezké, že se Tsunade stará o stav ryb na konožských tocích.
Úplně geniální byla ta část s Shikakem. Já pořád nechápu, jak to děláš, že jsou všichni tak podobný svým předlohám (jakože postavám v manze) a zároveň tak vyloženě tvoji.
No ne, někde je vesnice, kde nefunguje čakra a lidi tam chytají nějakou divnou chorobu? Ano, to zní jako výborné místo, kam poslat Sasukeho!
Můžu jenom souhlasit s holkama, tvoje povídka je neskutečná.
To jo hodně zvláštní kombinace charakterů Jee děkuji, vážně ti připadá, že se podobají postavám v manze, to mi dělá obrovskou radost.
Ty jsi na toho Sasukeho vážně přísná nic dobrého mu nepřeješ
Mockát děkuji
Seznam FF
Tady
Tou a Sasuke sú najhorší tím Ani sa nečudujem, že Sasuke to nedokáže uniesť Naša výskumníčka má aj svojich poradcov, aby sa dopátrala všetkého, čo chce vedieť Dokonca sa dostala k prameňu všetkých informácií u Tsunade. Oživovanie ryby sa síce nedarí, ale zas iné bonusy áno Tá vesta na kľučke je teeda vynález Chudák Tou musela priviesť nocľažníka k Narutovi Chutní sú s Narutom, aj rámen donieslo naše zlatičenko Vynikajúca bola ich diskusia ohľadom Sasukeho a ako sa snažila Tou Naruta upokojiť. Hrozí vojna a Shikaku sa snaží u Tou rozvíjať strategické myslenie. Ešteže si nelupla saké Som zvedavá, čo sa bude diať na tej špeciálnej misii v takom "hviezdnom" obsadení Dúfam, že Tou so svojimi "lektvarmi" účinne zasiahne. Kutul, tradične dobre si napísala, táto séria je balzam na dušu
Děkuji moc děkuji Tou se potřebuje dopátrat dalších informací a Tsunade je poskytne, ale výměnou Naruto za rámen rád poskytně přístřeší ano a na misi si ještě užijí nemálo trablů.
Ještě jednou děkuji.
Seznam FF
Tady
No, tak mise... to bude hodně zajímavé. A zase Sasuke? To nedopadne dobře. Ještě by ho Tou mohla utopit a prohlásit, že uklouzl po mýdle... xD To by byla typická Tou.
Jinak nám povídka pěkně sype a řádky se čtou samy. Fakt je tohle úžasná povídka a Tou je prostě best!
Jsi taky borkyňa!!
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
2. Yuki Kaze-san (ta, která jí s tím pomáhá)
3. Shaman-werewolf-sama
4. ivy
5. Neal-X
6. Eros 3in1
7. Kairi.Ratten
8. Shadow-dono
9. Elys
10. M-san
11. MadYoko
12. Buuublinka
13. akai
14. Liss Ryuzaki
15. Enkidu
16. Barbara_Uchiha
17. Sayge
18. June
19. Vurhor
20. uchiha777
21. limetka
22. adabo
23. Nikirin-chan
24. Otaku-chan
25. SuZuKi_ShiHouiN™
26. lacca
27. luccca
28. Ookami-Kyuu
29. Alexx-sama
30. Neko_Hachi
31. Aryen-nyan
32. SASUKE5478
33. cibo91
34. Ayame-Senpai
35. Blue-misty
pro vlastní bezpečnost uvádíme pouze přezdívky a místo fotografií různé obrázky, ovšem ani ty nevedou k naší identitě…
…pokud patříte k nám žákům a následovníkům a odmítáte vše Kirovské můžete se přihlásit, jistě, že pod svou přezdívkou, aby vás Kira nemohl zabít, u mě, nebo TsuchiKim
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva, kterou vyhrajeme.
Pravda, Sasuke by mohl utrpět nějakou újmu ale ještě musí sehrát svoji roli. Děkuji ti moc za tak pěkná slova.
Borkyňa to je hustý slovo.
Seznam FF
Tady