Tým Naruto - díl. 01 - Setkání a zkouška

Jednoho krásného rána se v pokoji blonďatého Jounina přes žaluzie prodíraly sluneční paprsky. Svítily mu přímo do očí, což ho probudilo.
„Áhh... No, to je probuzení...“ mumlal si pod nosem. Pomalu se podíval na budík ve tvaru žabího šéfa Gamabunty.
„Do háje! Je půl osmé!“ zaklel. Vyskočil z postele a běžel ke skříni. Když měl oblečené černé kalhoty, zkontroloval svůj čas. Měl ještě chvilku. U jouninovské zelené vesty se mu zasekl zip.
„Prostě si tu zatracenou vestu nechám rozepnutou!“ rozčiloval se. Byl hotov a vyrazil do kuchyně. V rychlosti si namazal dva chleby a hodil je do sebe. Napil se trochu vody, vyšel ze dveří a zamkl.
K budově Hokage se dostal pomocí skákání po střechách domů. Když se procházel chodbou, díval se přitom na obrazy, které visely na stěnách. U jednoho se zastavil.
„To je táta?“ A opravdu, to na tom obrázku byl Čtvrtý Hokage, Minato Namikaze. Po chvilce byl u dveří kanceláře. Ťuk, ťuk.
„Dále!“ ozvalo se za dveřmi. Blonďák vzal za kliku a otevřel dveře. Chjo, teď jsem jako Kakashi-sensei, pomyslel si.
„Naruto, jdeš pozdě,“ napomenula ho růžovlasá dívka.
„P-promiňte. Zaspal jsem...“ omluvil se.
„No, nevadí. Hlavní je, že jste tu všichni," začala Pátá. „Dnes vám přidělím vaše týmy. Shikamaru, tady máš složku s tvými členy.“
„Děkuji, Hokage-sama,“ poděkoval, uklonil se a zmizel v obláčku kouře. Poté dostali složky Sasuke, Kiba, Shino, Tenten a Chouji. Po nich dostal složku blonďák.
„Tak tady máš, Naruto-sensei,“ zavtipkovala Tsunade a Naruto se jen usmál.
„Díky, bábi Tsunade!“ křikl a zmizel v obláčku.

Doma si složky prohlížel. Hmm… No, to je náhoda! Mám tým sedm! Tak to je super! Takže kohopak to tu máme? Sakan Uchiha. Vypadá to, že Sasukeho syn je v mém týmu! A ještě k tomu je to Uchiha, což znamená, že bude dobrý. Další je Kiri Inuzuka. Kibova dcera. Její čuch se bude hodit. A poslední je Hira Hyuuga! Hinatina sestřenice! Hira má byakugan a to je moc dobré. Já mám skvělý tým! Zítra si je vyzvednu v jejich třídě.

Ráno se blonďák vzbudil trochu dřív, aby všechno stíhal. Když dojedl, šel do svého pokoje a oblékl se do svého ninja oblečení. Když byl hotov, vyrazil.

„Já se tak těším na našeho mistra!“ řekl černovlasý kluk.
„Já taky!" souhlasila červenovlasá dívka.

Naruto už byl v Akademii a čekal, kdy bude moct jít pro svůj tým. Hinata zrovna vycházela ze třídy a narazila na blonďáka.
„N-Naruto-kun! C-co tady děláš?“ zrudla.
„Jsem tady pro svůj tým. Ty jsi jejich učitelka, že?“
„Ano, jsem. Kdo je v tvém týmu?“ optala se.
„Sakan Uchiha, Kiri Inuzuka a Hira Hyuuga,“ odpověděl jí.
„Moje sestřenice! Tak to je super!“
„Hele, nechtěla bys dneska večer jít se mnou na rámen?“ zrudl i blonďák.
Hinata zrudla ještě víc, „M-moc ráda.“
„Super! Tak v šest hodin tě vyzvednu."
„D-dobře. Já už musím jít. Jo a můžeš si je vyzvednout. Zatím!“
„Zatím!" Oba se rozloučili.
Když vešel do třídy, všichni si začali šuškat: „To je fešák! To on skončil válku! Doufám, že je náš mistr!“ a jiné věci.
„Já jsem Uzumaki Naruto a jsem tu pro tým sedm,“ usmál se.
„Jo!!!“ vykřikli všichni tři členové týmu sedm.
„Tak, pojďte se mnou.“ Všichni tři k němu poslušně přicupitali. Celá třída jim záviděla.

Když byli na místě, sedli si do trávy. Všude roste hodně květin, stromy jsou pěkně zeleňoučké a ptáci pěkně zpívají. V řece si spokojeně plavou ryby a voda je jako z křišťálu.
„Mistře? Kde to jsme?“ optala se červenovlasá dívenka.
„Jsme na cvičišti týmu sedm, Kiri,“ usmál se na ni.
„Tady to je nádherný!“ vykřikl černovlásek.
„Tak, teď mi řekněte něco o sobě. Třeba co rádi děláte, jaký je váš cíl a jak se jmenujete. Začneme tebou,“ řekl a ukázal na jediného chlapce v týmu.
„Já se jmenuji Uchiha Sakan a rád trénuju! Mým cílem je stát se Hokage! A umím dobře taijutsu,“ pověděl o sobě.
„Hmm... Jsi jako já ve tvém věku. Teď ty,“ zasmál se a ukázal na hnědovlásku.
„Já jsem Hyuuga Hira, ráda objevuju nové věci a můj cíl je být nejlepší léčitelkou a kunoichi.“
„Tak to budeš jako Sakura,“ mumlal si sám pro sebe, „a teď ty,“ ukázal na černovlásku.
„Jmenuji se Inuzuka Kiri, ráda pečuju o zvířata, hlavně o psy. Chci být nejlepší pečovatelkou zvířat a být po boku Hokageho.“ Jak domluvila, ozval se štěkot. „Haf, haf.“ Zpoza jejích zad se objevil malý pejsek.
„Jo a tohle je Sinsi, moje zvířecí pobočnice a kamarádka.“ Pejsek jí vyskočil na hlavu a spokojeně vrtěl ocáskem.
„No dobrá, teď je řada na mně. Jmenuji se Uzumaki Naruto. Rád trénuji a jak víte, ukončil jsem válku ninjů. Můj cíl je stát se tím nejlepším Hokagem. Takže jsme asi rivalové, Sakane,“ usmál se Naruto.
„To si pište!" vyskočil z trávy a prohlásil, „ode dneška s vámi soupeřím!"
Naruto se jen usmál a řekl: „Jak myslíš. No, zítra nás čeká mise.“
„Joooo!!! Konečně nějaká akce!“ vykřikl Sakan.
„Zklidni hormon!“ okřikla ho Kiri a tím začala hádku.
„Ticho, oba dva!“ okřikl je tentokrát jejich mistr, „ještě jsem nedomluvil. Ono to není úplně mise, ale zítra tu buďte v půl šesté ráno a nejezte. A vemte si ninja zbraně a vše potřebné k boji. Dneska končíme! Tak zítra!“ rozloučil se a zmizel v kouři obláčku.

V Ichiraku byli Hinata a Naruto na jejich „domluveném rande“.
„Tak co si o nich myslíš?" optala se ho.
„Jsou skvělí! Sakan je jako já v jeho věku, Hira je jako Sasuke a Kiri zase jako Sakura.“
„To sedí,“ povídali si. V sedm měla být Hinata doma, což se i stalo.

Ráno byli všichni na cvičišti všichni a hlavně byli unavení.
„Tak jo, jsme všichni. Tohle berte jako poslední zkoušku stát se ninjou,“ vyšlo z blonďákových úst a zmizel. Všichni se lekli. Když se zase objevil, měl v ruce tři ochranné čelenky. Oni si jen šáhli na hlavy a zjistili, že je nemají. Vzal čelenky, tři kunaie a čelenky přibodl k pařezu.
Naruto jim začal vysvětlovat pravidla. „Musíte se přes mne dostat a získat svoje věci. Tahle zkouška je o jedné věci, na tu musíte přijít sami. A pokud to zvládnete, postoupíte jen dva, ten třetí jde zpět na Akademii. Pokud to nezvládnete nikdo, jdete na Akademii všichni. Začínáme... teď!“
Když to slyšeli, zděsili se, že budou muset vše dělat zase znovu. Ale Sakan se nedal.
„Jde se na to, týme!!!“ vykřikl Sakan.
„Jo!“ souhlasily s ním holky.
„Pojďte dozadu a vymyslíme plán,“ prohlásil a odskočil. Ony jenom přikývly a skočily za ním.
Chvíli tam kutali, jak to udělají, a přece jen na něco přišli.
Kiri a Hira odběhly do křoví. Že by se přece jen nedohodli?
„Tak pojď si pro mě!“ křikl na Naruta a tím ho vytrhl z myšlenek. Sakan měl odvést jeho pozornost a dívky měly zase skočit na blonďáka.
„No, tak já si jdu pro tebe!“ řekl a vyrazil naproti němu. Holky neváhaly a běžely za jejich mistrem. Když byly dostatečně blízko, skočily na něj s pěstmi.
„Co to?!“ vykřikl udiveně. Ony nešly pro čelenky? No, tomu říkám týmová spolupráce, usmál se. Hira a Kiri ho skolily k zemi. Poté z něho slezly a spolu se Sakanem běželi k pařezu co nejrychleji. Docela to bolelo, to musím uznat, ale rána od Sakury je smrtelná.
„Joooo!“ vykřikli všichni tři naráz a plácli si. Jenže kdo odejde zpět na Akademii? O tom rozhodne jejich mistr. Zmizí a objeví se u těch tří.
„Vy jste... Prošli!“ vykřikl Naruto. A všichni začali jásat.
„Jupíííí!“ křikli všichni a udělali společné objetí i s mistrem.
„A jaká byla ta věc, na kterou jsme měli přijít všichni?“ optala se Kiri.
„Vždyť jste na ni přišli, ale ani o tom nevíte,“ začal se smát, „spolupráce! Kdo vůbec přišel na ten plán?“ optal se Naruto.
„Já,“ odpověděl Sakan.
„Jsi velice chytrý, Sakane. No, zítra se půjdeme optat na misi. Sejdeme se zase tady, jasný?“
„Jasný!“ odpověděli mu všichni naráz.
„A hlavně se na zítra připravte se a odpočiňte si. A už mi můžete říkat Naruto-sensei, myslím si, že to je lepší. Tak zatím ahoj!“ rozloučil se a zmizel v obláčku kouře. Všichni tři šli společně na rámen a šli spolu i domů. Povídali si, bavili se a tím se sblížili. Měli to ale perný den.