Sakuřina volba díl 6. (Konec)

Když zpoza hor vylezlo zlatavé Slunce, tak z postele vylezla i vyspalá růžovláska.
„Áhh...“ zívla si. Ťuk, ťuk, ozvalo se ze dveří.
„Oh, kdo to může být? Hned tam budu!“ křikla a oblékla si župan. Seběhla schody, přišla ke dveřím a otevřela. Ve dveřích stál Sasuke s růží. Oblečený v černém tričku, šedé vestě, na krku stříbrný náhrdelník a šedé kraťasy.
Co tady dělá Sasuke?! A vypadá strašně moc sexy!
„A-ahoj Sasuke-kun.“
„Dobré ráno, kočko,“ usmál se černovlásek.
„P-potřebuješ něco?“ otázala se ho koktavě.
„Chtěl jsem tě vidět, můžu dál?“
„Jo, jasně, posaď se a dáš si něco k pití?“
„Ne, díky.“
„Dobře, počkej tady, jen se půjdu převlíct,“ řekla a odběhla po schodech do pokoje.

Hmm... že bych tam za ní šel? Jo, půjdu za ní. I když to vyzní trochu úchylně. Bože, teď jsem jak Jiraiya-sensei, řekl si a vstal z gauče. Vyrazil po schodech nahoru a vešel do dveří pokoje Sakury v tu chvíli, když si zelenoočka oblékala bílou blůzu.
„Ááá!!!“ vykřikla růžovláska. „C-co tady děláš?!" zeptala se.
„J-já... p-promiň!!!“ pověděl rudý Sasuke a vyběhl pryč z místnosti.
Já jsem id**t! Teď jsem si to u ní pohnojil... Co mě to vůbec napadlo?! uvědomil si a šel dolů po schodech zpět do obýváku, sedl si a čekal na ni.

P-proč sem přišel?! Vždyť věděl, že se tu oblíkám! No, aspoň si s ním můžu promluvit o Narutovi, řekla si a hodila na sebe bílou blůzku. Otevřela dveře od pokoje a sešla schody, vedoucí do obývacího pokoje.
„V-vypadáš nádherně!“ zrudl fešák.
„D-děkuji,“ zčervenala a sedla si na pohovku.
„Potřebuju si s tebou o něčem promluvit. Týká se to Naruta.“
„Dobře. Tak mluv,“ pobídl ji.
Tak začala. „Naruto se tu včera u mě stavil. Než jsem s tebou začala chodit, měla jsem poměr s ním. No a když tu byl, tak jsem mu řekla, že miluji tebe a ne jeho. Jenže, já mu ublížila a teď mě nenávidí.“
Sasukeho to zarazilo. „Proč si mi neřekla, že byl tvůj přítel?"
„Já... bála jsem se...“
„Nevadí. Pak zajdu za Narutem a řeknu mu, kdo ho má rád.“ Objal ji kolem ramen a chvíli se mazlili. Pak ji políbil do vlasů. Ona jeho na nos a pak ji políbil na rty. Nějakou dobu se tam muchlovali a pak černovlásek vstal z pohovky.
Políbil ji na tvář a pověděl. „Tak jdu mu to vysvětlit. Zatím!“

Jak tak Sasuke šel odpoledními ulicemi směrem k blonďákově domu.
Když byl před dveřmi a zaklepal, chvíli se nic nedělo, ale pak se ozval klapot papučí. Klapy, klap.
„Oh, ahoj Sasuke,“ pozdravil.
„Ahoj.“
„Potřebuješ něco?“
„Přišel jsem ti říct něco důležitého.“
„Aha. Pojď dál a posaď se.“ Černoočko si šel sednout a Naruto si sedl vedle něho.
A Sasuke začal. „Jedna holka ze třídy tě má hodně ráda.“ Když to slyšel, na jeho smutné tváři se objevil úsměv.
„V-vážně?“
„Jo. Má černé vlasy a vždy, když tě vidí, zčervená jako rajče,“ napověděl blonďákovi. Naruto se usmál ještě víc.
„H-Hinata? T-to je skvělý!“ radoval se. Sasuke vstal, šel ke dveřím a otevřel je.
Jeho poslední slova zněla: „Hodně štěstí s Hinatou!“ a odešel.

O pět let později
Po maturitě Sasuke požádal Sakuru o ruku. Po nějaké době i Naruto požádal Hinatu o ruku. O měsíc později Sakura otěhotněla a pak i Hinata. Nejdříve se Sakuře narodil kluk, Sakan. Pak Hinatě, které se narodila holka, Hitara. Po roce se Sasukemu a Sakuře narodil další kluk, Kasin. Naruto a Sakura spolu zase začali komunikovat. Takže byli znovu přáteli.

„Mami, dívej, čtyřlístek!“
„Ty jsi ale šikula, Kasine. Budeš mít štěstí. Běž ho ukázat bratrovi.“
„Dobře!“
„Je jako já, když jsem byl malý.“
„Jo, to je pravda, Sasuke.“
„Máš dneska večer čas, nebo budeš zase číst knihy o lékařství, Sakuro,“ uchechtl se černoočko.
„Ale neboj, dneska večer něco bude. Kolik je vlastně hodin?“ zeptala se a Sasuke se koukl na hodinky.
„Hmm... Je půl osmé.“
„Děti! Pojďte domů na večeři!“ křikla na ně.
„Už jdeme!“ ozvaly se.
„Co je dneska na večeři?“ zeptal se Kasin.
„Co máš rád?“ položila další otázku.
„No, rámen,“ pověděl černovlasý Kasin. „Počkat! Dneska je rámen!“ vykřikl.
„Správně!“ usmála se růžovláska.
„Jupíííí!!!“ jásal šťastně Kasin.
„Tak jak bylo dneska ve škole, Sakane?“ optal se svého syna Sasuke.
„Dneska jsme se učili v matice dělení.“ A tak si celou večeři povídali.
„Kluci! Do postele!“
„Už jdeme!“ Když oba chlapci dorazili, skočili do postele.
„Tak dobrou noc, Kasine,“ řekla jednomu.
„Dobrou noc, Sakane," popřála druhému.
„Dobrou, mami,“ hlesli společně.
„Nechtěl si náhodou něco dělat, Sasuke?“
„No, to víš že ano.“ A oba dva si užili krásnou noc.