Otogakure no sato a Nekromant I

Klidná nicota, jejího bytí, byla najednou vytržena a vtaženo zpátky do mateřské sféry. A proč, to nevěděla, chtěla konečně odpočívat, a ne znovu prožívat podobnou agónii, jako když umírala.
Každou vteřinou, do její mysli vbíhala nová vlna bolesti. Bolesti, která vznikala tím, jak pomalu rostou kosti, svaly a šlachy.
Po chvíli se začne utvářet krevní, chakrový a nervový systém, svalovina se pokryje tenkou vrstvou tuku, na který se zase začne nalepovat kůže. Nad níž se začne zase objevovat plátno, ze kterého se začne tvořit. Pomalu začala cítit pachy a co je možná důležitější tak i chakru. Cítila čtyři, nebo pět různých chaker. Čtyři důvěrně známé, ale poslední tak odlišná od lidské, že to není snad ani chakra démonů.
Konečně přestane dorůstání jejího těla a její hlava poklesne, snad na povel snad díky okamžiku bez bolesti, kdo ví. Co si, ale uvědomila důsledně je to, že se jí něco dotklo hlavy. Bylo to tekuté, temné a způsobovalo to v ní smíšené pocity, jednak pocit zvracení jednak děs, a co byla pro ni možná děsivější bylo to, že se to hýbalo. Což ji vybudilo k tomu, aby se začala snažit se pohnout utéct tomu, nadávat, nebi jinak reagovat.
Tedy do té chvíli než si uvědomila, co se děje. Že do ní vstupují cizí vzpomínky, které jí dávají vskutku zajímavé informace. Informace o její smrti, o Alianci, která válčila s Akatsuki.
Pak se ta věc odlepí a ozve se hlas. "Tak, můžete mluvit?" Po chvilce dodá. "Vlastně, jistěže nemůžete, když máte zablokované nervy, vždy na to zapomenu." Postava se na chvilku odmlčí a něco udělá. "Tak už by to mělo být v pořádku." Pronese zatímco se všech pět oživeních osob zhroutí na zem, kvůli nečekanému získání ovládání nad svým tělem.
Kimimaru, Tayuyu, Sakun, Kidoumaru, Jiroubou a Ukon přesně v tomhle pořadí otevřou oči a zahledí se na neznámého.
"Co to kur*" Začne Tayuyu, kterou ale umlčí pohyb neznámého, který jí způsobí příšernou bolest hlavy.
"Nezkoušej zde nadávat, jinak se ti stane něco horšího než je tahle malá bolest hlavy." Pronese klidným hlasem, ve kterém se neodrážejí žádné emoce neznámí.
Ostatní, kteří se jako první podívali na své tělo, začnou zděšeně a velice neobratně zvedat.
"Co se to se mnou k...proboha stalo? Tohle tělo přece není moje." Pronese Ukon a vědom si varování, na poslední chvíli změní nadávku za normální slovo.
"Ale, je pouze je nějaké tři-čtyři roky starší." Pronese znovu Neznámí a pak dodá. "Budu rád pokud mně budete následovat."
Při tomto pronesení se na něj podívá i zbytek skupiny, který zjistí proč chtěla Tayuyu nadávat. Následně se rozhodnou, kvůli absenci nějakého lepšího nápadu, vyrazit za temnou skvrnou, která má tvar člověka.

Když vyjdou z místnosti objeví se v celkem nízkém tunelu, který osvětlují podivné symboly vyryté do stěn a stropu. Nazelenalé skoro morové světlo, spíš jen zdůrazňuje podobu neznámého.
"Určitě jste zmatení, ale mohu vás ujistit, že jste na tom líp než před, chvílí" Pronáší temná skvrna zatímco prochází labyrintem chodeb, uliček, místností a podivných dveří.
"O tom dost pochybuji." Pronese Sakon tiše, ke svému dvojčeti.
"Byli jste totiž mrtvý. A to už pár let. Možná si na to ještě nepamatujete, ale určitě si brzo vzpomenete, na to jak jste zemřeli." Pronese skvrna s hlasem, který jakoby naznačoval, že smrt není nic závažného. "A ohledně těch těl. Nebojte to je součást techniky. Víte, tato technika je naprosto rozdílná od Orochimarova Edo Tensei. Tato technika vás skutečně oživí, takže na rozdíl od Edo Tensei se poté co vám poničí tělo neobnovíte. Dále a v tom vidím hlavní výhodu této techniky, je v tom, že vás oživí ve stádiu, ve kterém byste se nacházeli, pokud by vás nezabili. A to jak fyzicky, tak psychicky, tak i se schopnostmi. Ale bohužel i tato technika má své omezení." Poslední větu pronese skoro smutně, ale skutečně jenom skoro.
"A jaká jsou to omezení?" Zeptá se Kidoumaru, kterého k tomu dohnalo jednak zákeřné útoky zezadu, od Ukon a Tayuyi a jednat pocit, že se na to někdo zeptat má.
"No, to vám budu moct říct, až později, jelikož jsem na místě." Pronese skvrna a vejde do místnosti.

Místnost je obrovská a kruhová, nebo pomalu spíš koulová, jelikož podlaha se celkem prudce stáčí dolů. Kromě toho jsou v místnosti ještě vidět tři další věci. jednou jsou další tři vchody a ne opravdu se nejedná o všechny tři věci, počítá se to pouze jako jedna. Druhou jsou dvě páčky. A poslední jsou symboly, které se táhnou po celé délce místnosti.
"A co to je?" Zeptá se tentokrát Jiroubou.
"Jelikož potřebuji znát vaše schopnosti, které máte, musíte někde cvičit, to je snad jasné. No a tohle je Aréna. Zde budete bojovat." Pronese skvrna hlasem, který jako by říkal, že představuje něco úžasného.