manga_preview
Boruto TBV 07

Ztraceno 05

Kapitola 5.
Jenom klid. Hlavně klid!

Hleděla jsem na hnědovlasého muže přede mnou, jehož obličej vyjadřoval množství nechápajících pohledů. Ať si na mě hodí jakoukoliv masku, já jsem ho poznala. Už by nemusel dělat chudáčka nemocnýho!
„Přestaň blbnout Sasuke! Poznala jsem tě!“ pohrozila jsem mu, ať už nechá té šarády a řekne mi, proč tu je.
Ve chvíli, kdy se chytil za hlavu a zavřel oči, jsem si jej prohlédla byakuganem. Sasuke se tady celou dobu skrýval pod falešnou tváří, amnézií a za čakrou svých přátel, ale asi ho nenapadlo, že když Kiba je jediný z našeho týmu, kdo není opatrný a opije se, tak že ostatní budou v pozoru a prokouknou jej. Shino byl až moc pod drobnohledem Kibi, který se jej snažil trochu nadopovat a vtrhnout do tance, ale to jsem rezolutně odmítla. A pak najednou cítím známou čakru, která zde ale nebyla již tři roky.
„Já – Hinato, prosím. Já mám opravdu amnézii. Naruto a Sakura se mi… pomáhají mi,“ Sasuke na mě koukal vytřeštěnýma bledýma očima a lapal po dechu. Proč to už nevzdá.
„Vsázíš na to, že čím dýl to budeš hrát, tím víc mě zvládneš oblbnout?“ zeptala jsem se jej s mírnou histerií v hlase a trochu jsem popošla směrem k němu, s rukama stále mírně zvednutýma a připravenýma zaútočit.
„Ne. Prosím, musíš mi věřit. Já jsem Sasuke Uchiha, ale… chtějí mi pomoct, ale nechtějí, abyste viděli moji pravou tvář,“ v očích se mu zaleskly slzy a já tupě zírala, jak mu stékají po lících a dopadají na chladnou dlažbu, „Hinato, prosím řekni mi – co jsem jim udělal? Co jsem udělal vám?“
Nějak jsem si nedokázala představit, že by Sasuke Uchiha, poslední člen tak mocného klanu, brečel. Tím slaným potůčkem si mě získal a ani nevím jak, přeběhla jsem k němu a pokusila se jej uklidnit.
Dřív, než jsem se k čemukoliv dostala, se jeho tělo zhroutilo na mé a on mi nyní bezvládně ležel na nohách. Zrychlil se mi tep a málem jsem začala křičet. Co se to děje? Proč se tu po mě válí přeměněný Uchiha Sasuke?!
Popadla mě panika a celým mým tělem projela spolu s přívalem třesu. Už už jsem chtěla zakřičet do útrob baru a vyřvat si hlasivky, dokud mě někdo nezaslechne, ale zasekla jsem se. Skutečně musím zavolat Sakuru a Naruta, aby jej odvedli a pomohli mu? Co když si budou myslet, že jsem mu ublížila já?
Dřív, než jsem si uvědomila, co dělám, jsem posadila Sasukeho do jakéhosi sedu, zvedla se, podepřela jej a už jsem s ním odcházela k sobě domů. Stačí počkat, až se vyspí a řeknu mu, aby se zase vrátil k Narutovi-kun. Ten bude vědět co a jak.
Tahle párty bude trvat ještě alespoň tři hodiny. Sice se většina z nich tvářila, že tam jde uvítat svého neznámého známého – ze kterého se vlastně teď vyklubal docela dost známý člověk - ale stejně většina z nás, alespoň ti hyperaktivnější, se přišli odreagovat a pobavit se. Bude chvíli trvat, než si všimnou, že zmizel.
Naštěstí restaurace neleží moc daleko od sídla klanu Hyuuga, a tak Sasukeho nemusím vláčet moc daleko. I přesto je těžší než já a jeho svalnaté tělo mu zdá se stále zůstalo. Po pár desítkách metrů jsem již lapala po dechu a jeho nohy se táhly kus za mnou. Už jenom kousek…
Za zatáčkou se objevil honosný dům, zdobený ušlechtilými znaky a překypující elegancí. Takhle může vypadat jen sídlo mého klanu a já si s úsměvem oddechla. V tu chvíli jsem se uvolnila, což mělo za následek Sasukeho pád o metr blíž k zemi a já jej zase s námahou sápala o trochu výš. Došla jsem až ke vchodovým dveřím a neohrabaně je otevřela.
V hlavní chodbě se nikdo nenacházel, což znamenalo, že většina je již zalezlá v posteli nebo medituje v klidu naší rodinné zahrady. Vzduch by měl být čistý a s tou malou dávkou jistoty jsem se vydala i s nebohým Sasukeho tělem do pokoje. Mít pokoj v druhém patře byla většinou má výhoda, neboť jsem se mohla kochat východem slunce nad Konohou již z pokoje a bylo zde klidněji, než v přízemí, nyní mi ale tak trochu znesnadňoval - proboha ne, žádný únos, to je jen… malá… výpomoc. Ach, co si to namlouvám, jsem hrozná. Takhle se Narutovi-kun nikdy nezvládnu podívat do očí a to už to do teď dalo sakra práci.
Konečně jsem byla nad schody a krůpěje potu ze mě stékaly v proudech. S přidušeným funěním jsem jej odnesla až k sobě do pokoje, horní polovinou těla položila na postel a zavřela jsem dveře.
A co teď. Docela zajímavá otázka. Popošla jsem pomalu k tělu hnědovlasého chlapce a stále jsem tomu nevěřila. Sasuke mohl být sebelepší herec, ale slzy by nedokázal předvést tak nefalšovaně a pravděpodobně by se k nim ani nesnížil. Tenhle člověk přede mnou má amnézii a je to Uchiha Sasuke.
Když jsem si to řekla takhle pohromadě, udělalo se mi nevolno a raději jsem zaběhla do koupelny. Opláchla jsem si obličej sálající horkem a narychlo si rozčesala vlasy. Vrátila jsem se ke svému společníkovi a prvně jsem mu sundala ošuntělé boty, které si asi ušpinil, při naší malé procházce. Ksakru. Proč jen jsem to udělala. Tohle přece nejsem já, takhle přehnat situaci a udělat neuvážený krok!
Sundala jsem mu špinavé tričko a koutkem oka jsem se zastavila na jeho hrudi. Byla propracovaná a hladká, s pevnými svaly a nepatrně se mu zvedala v pravidelném tempu jeho klidného dechu.
Na chvilku jsem strnula, kdy jsem se vracela pohledem zpět dopředu, a zrak mi zavadil na něčem zvláštním. Na krku se mu rýsovalo tetování, které měl pouze a jedině pravý Sasuke. Vzhlédla jsem a opět si prohlédla jeho tvář, která již neměla ono strniště zdůrazňující dospělost, a černé vlasy zakrývaly část čela. To ta technika vypršela?! Ne, ne, ne! Protože nebyl v blízkosti těch dvou to ano, ale stejně, takhle… nedostávalo se mi slov a zjistila jsem, že se mi celá situace vymknula. Co budu dělat? Naruto-kun si o mě bude myslet bůhví co, že jsem únosce nebo tak. Proč to řekl pouze Sakuře a ne i ostatním? Alespoň těm, kteří proti němu nemají žádné komplexy a neřekli by to celé vesnici. To jsem tak nedůvěryhodná? Nebo jsem pro Naruta skutečně tak nezajímavá a otravná, že si se mnou nechce špinit ruce?
Tělo se mi opět roztřáslo a z oka mi vytekla slza. Doufala jsem, že se dnes trochu odreaguji a místo toho se mi dnes všechno rozpadá před rukama. Jsem k ničemu!
Klesla jsem vedle postele, schoulila si ruce k tělu a rozplakala jsem se. Nyní nepláču jen kvůli Sasukemu a jeho stavu, nebo kvůli tomu, že o něj Naruto-kun a Sakura budou mít strach, ale hlavně ze sobeckých důvodů. Už jen to mě nutilo brečet víc a víc a stále jsem přemýšlela, jak jeden večer může všechno takhle zkazit. Vzduch se mi do plic dostával po malých, přidušených částech a dlaněmi jsem křečovitě svírala rukávy mé mikiny. Z úst mi vycházel zvuk tlumeného pláče, zasekával se, abych se mohla opět nadechnout a vše se zopakovalo.
Po chvíli mi z onoho zvuku bylo špatně stejně jako ze mě samé. Chvilku jsem se uklidňovala, říkala si, že se zítra všechno vyřeší, a že Naruto nebude tak naštvaný, jak jsem si do teď myslela, a s touhle prchavou nadějí jsem se zhluboka nadechla, ukončila pláč a zvedla se.
Vysvlíkla jsem Sasukeho i z jeho kalhot, načež v mé posteli ležel jen v trenýrkách. V tu chvíli jsem se zarděla a okamžitě jsem sklonila hlavu dolu, jen abych se špatně nekoukala. Nemotorně jsem zpod něj vytáhla peřinu, narovnala jej do postele a přikryla.
Unaveně jsem se došourala ke skříni, kde se v horní poličce nacházely deky, pro případ velké zimy, jednu jsem si hodila na zem a druhou jsem se přikryla. Oči se mi po chvilce přemítání, co budu dělat, zavřely a usnula jsem na delší dobu, než jsem plánovala.
***
„-nato. Hinato!“ vzbudil mě hlas, který volal mé jméno. Pomalu jsem odlepila víčka a spatřila, jak je Sasukeho tvář pár centimetrů nad mým obličejem. Vytřeštila jsem oči a preventivně zrudla, načež vyjekla a rychle jsem se chtěla posadit. No místo toho jsem jej praštila čelem do čela, takže s bolestivým zakňučením odklopýtal pár kroků ode mě.
„Pr-promiň, Sasuke-kun, nechtěla jsem tě zranit, ale byls… strašně blízko,“ omlouvala jsem se schovaná za dekou a po očku jsem jej pozorovala, jak si šmudlá místo, kde jsem jej udeřila.
„To bolelo…“ tiše si bručel sám pro sebe a očima se snažil zaregistrovat bouli, která by se mu mohla objevit na čele. V tu chvíli vypadal roztomileji, než kdy dřív a já si v tu chvíli uvědomila, jak velký je rozdíl mezi jeho pravým já a nynějším. Potichu jsem se zasmála, avšak on to postřehl.
„Čemu se směješ?“ zahučel a přestal se svojí dosavadní prací. Překvapeně jsem vykulila oči, ale hned na to jsem se usmála a zalezla níž za deku.
„Byls vtipný,“ odpověděla jsem popravdě a prohlížela si jeho reakce.
„Ale bolelo to,“ postěžoval si mi, ale stejně se usmál taky.
„Kde jsem se tady vzal?“ změnil téma a já se vrátila zpět k včerejší noci.
„Ksakru, ne!“ vyjekla jsem a vyskočila na nohy, „Naruto se Sakurou o tebe budou mít starosti.“
„Počkej, počkej, uklidni se,“ přiběhl ke mně a chytil mě za ramena, abych přestala běhat po pokoji jak splašená.
„Promiň,“ omluvila jsem se a vydechla, „Včera jsem zjistila, kdo ve skutečnosti jsi, a když jsem se k tobě dostala, omdlels.“
„Aha… Vyděsila jsi mě. Víš, Naruto se Sakurou mi skoro nic neřekli, takže když jsi na mě začala mluvit, tak – tak naštvaně a vyděšeně a hlavně ochranářsky, myslel jsem, že sem udělal něco hroznýho,“ vysvětlil a sednul si na kraj postele. Byla ustlaná.
„Jsi už v pořádku?“ zeptala jsem se, abych se ujistila o jeho stavu.
„Ano. Je mi líto, že si kvůli mně musela ležet na zemi, to jsem nechtěl. Ale díky tomu jsem se vyspal mnohem líp, než v nemocnici, nemají tak příjemné postele,“ ujistil mě a já poznala, že nelže. Ale co teď?
„Kdo další ví o tom, že jsi ve vesnici?“
„Hokage, sensei a ty. Jo a ještě dva další, kteří mě našli s Narutem a Saky, jen nevím, jak se jmenují,“ oznámil mi a já si oddechla. Tsunade bude vědět co a jak. Zavedu ho k ní a všechno se vyřeší.
„Sasuke, přeměním tě do jiné podoby a zajdeme k Tsunade, ano? Potřebuju jí všechno vysvětlit, nechci, aby si mysleli, že jsem ti ublížila nebo něco,“ vysvětlila jsem a on přikývnul.
Nahromadila jsem čakru a dotykem ruky jsem jej přeměnila na naprosto nezáživného a obvyklého kluka, jaký by se mohl objevit kdekoliv. Držela jsem se v jeho blízkosti, aby byl zakrytý mou čakrou a vyšli jsme z pokoje. V tuhle chvíli nám přálo štěstí, neboť jsme nikoho nepotkali. Rychle jsem odběhla do kuchyně pro dvě jablka a jedno jsem dala Sasukemu. Poděkoval a vyšli jsme ven.
***
Mířili jsme rovnou k vysoké rudé budově a nikde se nezastavovali. Snažila jsem se vypadat nenápadně, stejně jako Sasuke, který si jen se zájmem prohlížel okolí, ale nezvládala jsem. Všichni kolem mě mi přišli podezřívaví a vzduch mi houstl před očima. Cítila jsem se vina a onen pocit se na mě snášel s každým krokem víc a víc. Začínala jsem se potit pod dopoledním sluncem a z rychlé chůze, kdy jsem často škobrtala o vlastní nohy. Co když mě chytí? Co když si někdo bude skutečně myslet, že jsem mu ublížila?
Zabočili jsme vlevo a před námi se táhla dlouhá ulice, avšak jen pár desítek metrů od nás se již nacházel vstup do budovy Hokage. Oddechla jsem si a s úsměvem na tváři nepatrně zpomalila.
„Hinato!“ hlas volající mé jméno mě přimrazil na místě. Oči se mi rozšířili zděšením a srdce mi vynechalo jeden úder. A druhý. A třetí. Před očima se mi zamlžilo a spadla jsem k zemi.
***
„Už se probírá,“ šeptl něčí hlas, který mi ovšem zněl jako rozechvělí z několika mikrofonů. Otevřela jsem oči a hleděla jsem na hnědý kruhovitý strop. Pohnula jsem hlavou vpravo a spatřila Tsunade s Narutem, Sakurou a… to ne.
„Sasuke…,“ vyslovila jsem jeho jméno, když opět vypadal jako on. Do očí se mi nahrnuly slzy a neschopna slova jsem se schoulila víc do křesla, ve snaze splynout s jeho béžovým potahem.
Přes slzy jsem spatřila Narutův nechápavý a ukřivděný výraz a Sakura mě propalovala pohledem, který by vyděsil každého, kdo se cítil alespoň trochu vinný. Ve mně vina přímo tryskala a bobtnala, až jsem se nahlas rozvzlykala.
„Om – omlouvám se.“
Strašně se omlouvám.
„Tak dost!“ zaslechla jsem vzdorovitý hlas a kroky, když se ona osoba postavila přede mě.

Poznámky: 

Pro vás milý čtenáři - neukamenujte mě! Nechtěla jsem takhle zbrblat Hinatu, ale tohle ze mě prostě lezlo, tak je to tady. Pokud je tam něco nepochopitelného, ptejte se, ale snažila jsem se všechno udělat tak, aby se to dalo pobrat. No ne vždycky to vyjde. Díl je jen o trošku delší, než prolog, ale snad to po minulém sáhodlouhém nudném moc nevadí, když tady to je taková malá vystresovaná akce Sticking out tongue
Z Hin jsem udělala malou hysterku, ale uznejte přeci, že kdyby se před vámi objevil Sasuke s amnézií, tak by to s vámi taky nešvihlo Laughing out loud


Přeji příjemné počtení a děkuji všem, které čtení povídky stále neomrzelo Smiling

5
Průměr: 5 (9 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Yonaka
Vložil Yonaka, Ne, 2018-07-15 17:48 | Ninja už: 4299 dní, Příspěvků: 154 | Autor je: Hlídač Gaiovy želvy

„Misia L3“
Tak teď jsi mě dostala, nabralo to nečekaný směr, ale podle mě zatím nejlepší kapitola. Myslím, že psaní z Hinatina pohledu ti celkem sedne. Mohlo mě napadnout, že Hinata Sasukeho pozná, když má byakugan. Vyloženě hysterku jsi z ní neudělala, ale itak vyditelná změna oproti její normální stydlivosti.

Obrázek uživatele Nellynuska
Vložil Nellynuska, Út, 2014-02-11 19:33 | Ninja už: 5470 dní, Příspěvků: 2288 | Autor je: Propadlý student Akademie

Ale no tak, Hinata sa fakt nezdá Laughing out loud Laughing out loud Laughing out loud Takto skočiť po Sasanovi a vyzliecť ho... Laughing out loud Naozaj je roztomilý *_* Aj keď toho arogantného mám radšej, predsa len je to viac sexy, ale Sasuke je Sasuke, ten je sexy vždy. /-< Som za Sasusaku, ale Sasuhina tiež nie je zlé. Ani Sasuino. Laughing out loud Sasan sa dá vlastne spárovať s každým, snáď okrem Karin, takže dúfam, že toho využiješ. Laughing out loud /-<


"Its not like the walls were built to protect people from titans. But to protect titans from Levi."

Levi. Humanity's strongest soldier < 3
Môj FC | NaruHina FF „Jeden z tých momentov“ | Kakashi FA

Obrázek uživatele Kami-chan
Vložil Kami-chan, Út, 2014-02-11 19:40 | Ninja už: 4206 dní, Příspěvků: 649 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Hodím tam všechny holky z Konohy, ať se o Sasukeho s amnézií poperou a ono to s ním klepne podruhé - The End Laughing out loud
Skočit po Sasanovi? Hinata? Tak tos mě dostala - když to napíšeš takhle, tak to k ní fakt nesedí, ale ber prostě, že mu chtěla pomoct, aby se v tom nepotil, nebo nevím co Laughing out loud (A možná i do budoucna vedlejší zneužití takových chvilek) Sticking out tongue
Saky a Hin tam budou asi nejvíc, ale když to vezmu takhle, tak se tam klidně může přimotat další holka, co to omylem zjistí a BÁC! Laughing out loud Další slintoška Sticking out tongue
No nic, využívat budu všeho a hlavně vaší podpory, protože tenhle komentář mě opět dostal a já za něj můžu jen stále a dokola děkovat a děkovat a děkovat a děkovat.......... Smiling

*Chňu*
Kakashi&Kami

"Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej." - Winston Churchill
"Láska je jako vězení, taky nevíte jak se dostat pryč." - Ikusei Kusachi
"Jediný azyl, vždy a všude otevřený pro všechny trpící, je příroda." - Suzume Kusachi
"Vše co kvete jednoho dne uvadne." -Orochimaru

Obrázek uživatele Nellynuska
Vložil Nellynuska, Út, 2014-02-11 19:53 | Ninja už: 5470 dní, Příspěvků: 2288 | Autor je: Propadlý student Akademie

Mňa musíš brať s rezervou, skoro stále používam iróniu, takže to tak potom aj vypadá. Laughing out loud Ale akože toto by sa fakt dalo zneužiť, keď má amnéziu :3 Ešte som zabudla dodať, že Hinatu si aj napriek tvojim obavám vystihla dobre a jej správanie sa dalo pochopiť, vážne som ju tu mala rada.^^
Na to by sa hodila Ino, ale samozrejme ti nechcem tvoju poviedku prerábať a vnúkať ti šialené nápady, ešte by si to somnou nejaký čitateľ šiel vybaviť. Laughing out loud


"Its not like the walls were built to protect people from titans. But to protect titans from Levi."

Levi. Humanity's strongest soldier < 3
Môj FC | NaruHina FF „Jeden z tých momentov“ | Kakashi FA

Obrázek uživatele Yumi-chan
Vložil Yumi-chan, Út, 2014-02-11 16:30 | Ninja už: 3891 dní, Příspěvků: 143 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Super Laughing out loud tenhle Sasuke je lepší než origoš. Nejsem sice fanoušek Sasuhina (tento pár mi připadá takový...nereálný Laughing out loud), ale píšeš tak nádherně, že mi to nevadí Laughing out loud

„I guess it’s time to put down my pen, Right…I need a title for the next book…let’s see…Ach,got it…“The Tale of Naruto Uzumaki“…pefect.“ - Jirayia

Obrázek uživatele Kami-chan
Vložil Kami-chan, Út, 2014-02-11 19:34 | Ninja už: 4206 dní, Příspěvků: 649 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Skutečně? No to mě ani nenapadlo Laughing out loud Ale jsem za to moc ráda, když se líbí takový, jak jsem jej popsala Eye-wink Do budoucna je to párování ještě takový nejistý, takže teď ze začátku je to jen letmé oťukávání Eye-wink
Moc děkuju za pochvalu :3

*Chňu*
Kakashi&Kami

"Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej." - Winston Churchill
"Láska je jako vězení, taky nevíte jak se dostat pryč." - Ikusei Kusachi
"Jediný azyl, vždy a všude otevřený pro všechny trpící, je příroda." - Suzume Kusachi
"Vše co kvete jednoho dne uvadne." -Orochimaru

Obrázek uživatele mestekova
Vložil mestekova, Út, 2014-02-11 11:13 | Ninja už: 5305 dní, Příspěvků: 1299 | Autor je: Pěstitel rýže

Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa!
To vyzerá na SASUHINA! :3 Bože, prosím, prosím, prosím!To je úžasné!

Ok, pekne po poriadku. Nádych, výdych. Fu....

Opis ako vždy dokonalý, pekne si sa s tým pohrala a opísala si všetko do najmenších detailov, krásne sa mi to čítalo a predstavovalo! Smiling
Sasuke a Hinata v jej izbe, Sasuke témer nahý, ou shit - slintám! Hin sa nezdá! Tie dôvody a jej zmýšľanie si geniálne vystihla! Smiling
Roztomilý Sasuke s boulí na hlave, uplne som si to predstavila ako sa mu krížia oči, joj, krásny :3

Prišlo mi to také sladké a roztomilé, že nemôžem z toho. Naruto a Sakura musia byť riadne naštvaný Smiling ale myslím si, že ten vzdorovitý hlas a postava, ktorá sa dostala pred Hin je Sasuke, ktorý je naštvaný, že ju budú obviňovať alebo niečo. Určite jej bude chcieť pomôcť. OMG ja sa tak teším na ďalší diel!

Fuh, nemám ti tu vôbec čo vytknúť a najradašej by som ti dala 10000 bodov! Smiling Krásne!

FF série - pre milovníkov Sasukeho a Gaary :)

FC PRE SABAKU NO TANARIS: http://147.32.8.168/?q=node/107525#new

Obrázek uživatele Kami-chan
Vložil Kami-chan, Út, 2014-02-11 19:37 | Ninja už: 4206 dní, Příspěvků: 649 | Autor je: Utírač tabulí na Akademii

Boha ty mě chceš zabít!!! mě dneska asi fakt klepne! Laughing out loud
Vážně jsem ji tak dobře vystihla? Vážně?! Vážně! Laughing out loud ÁÁ, ani bych neřekla, ale jo, tu chvilku v pokoji jsem prostě jen psala, slintala a utírala klávesnici :3 Sticking out tongue
O to mi přesně šlo - vždycky se mi líbí kluci, co si jednou za čas zakňučí nad nějakou tou dámskou ránou do čela a roztomile si ji zahlazují nazpět Laughing out loud Prostě nejlepší :3
OMJ, já tě picnu! Jsem strašně ráda, že se ti díl tak líbil a ze všech vět co si napsala jsem myslela, že to se mnou švihne Smiling
Neskonalé díky :3

*Chňu*
Kakashi&Kami

"Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy se nevzdávej." - Winston Churchill
"Láska je jako vězení, taky nevíte jak se dostat pryč." - Ikusei Kusachi
"Jediný azyl, vždy a všude otevřený pro všechny trpící, je příroda." - Suzume Kusachi
"Vše co kvete jednoho dne uvadne." -Orochimaru

Obrázek uživatele mestekova
Vložil mestekova, Út, 2014-02-11 19:44 | Ninja už: 5305 dní, Příspěvků: 1299 | Autor je: Pěstitel rýže

Laughing out loud Hihihi - smejem sa jak šibnutá dnes -,-" Laughing out loud Prepáč, ale proste sa mi to mrte páčilo, presne to je také roztomilé a Sasuke a jeho chovanie po tej zrážke čelami, fuh, asi by som ho zmáčkla a už nikdy v živote nepustila, zamkla by som si ho do skrine Laughing out loud Laughing out loud
Nemáš za čo, je to len pravda a som rada, že ťa to potešilo Smiling

FF série - pre milovníkov Sasukeho a Gaary :)

FC PRE SABAKU NO TANARIS: http://147.32.8.168/?q=node/107525#new