Naruto Icha Icha special 27
Narutův tým se vydal nejkratší cestou, ostatní se rozběhli jinudy. Nikdo naštěstí neměl cestou problémy. Když se začalo stmívat, každý tým se musel poohlédnout po místě k přenocování. Byli domluveni, že kdyby se něco stalo, Shino by poslal informaci skrz brouky, Sai by použil své inkoustové jutsu a Kiba přinejhorším Akamara. Naruto se Sasukem se střídali v podpírání Saie, přičemž se i Juugo snažil pomáhat. Nakonec i Ino potřebovala trochu pomoct, takže ji Kankurou chvílemi podepíral.
Došli až do městečka, kde si našli penzion, ve kterém se ubytovali. Jakmile si odložili věci, šli se najíst do jednoho z místních podniků. Kvůli blondýnce se hned po jídle raději vrátili na pokoj, aby mohla odpočívat. Kiba a Shikamaru se na chvíli rozloučili, protože šli koupit zásoby na další den.
Ino si mohla konečně dopřát pořádnou koupel. Oznámila svůj úmysl Kankurovi, aby se neopakoval trapas, který se jí stal se Shikamarem a Saiem, když vešla do koupelny a viděla je ve velmi zajímavé pozici. „Co asi tak dělá Sai?“ přemítala v duchu, zatímco se svlékala a napouštěla vanu. Voda tekoucí z kohoutku jí vzdáleně připomínala vodopád a to co se u něj odehrálo. Takový trapas. Ponořila se do vody a z ručníku si udělala polštářek, na který položila hlavu. Dál nechala naplňovat vanu, protože jí voda sahala zatím jen po pás, a dívala se do stropu.
Užívala si téhle chvíle, kdy mohla jen tak relaxovat. Zavřela oči a začala snít o Saiovi. Přemýšlela nad tím, jak dlouho spolu vydrží a jak daleko se ve svém vztahu asi dostanou. Tak moc ji přitahoval… Začala si představovat jeho rty…jak ji líbají…jeho vážný obličej a černé vlasy, do kterých zaboří svou ruku, přičemž druhou rukou ho hladí po hrudi a sjíždí níž…
Kankurou se mezitím bavil tím, že jeden z jeho kunaií ovládal pomocí čakrových nití, a tak ho různě po pokoji „házel“. Zkoušel čakru proudící z prstů zneviditelnit tím, že ji použil co nejméně. Kunai se tak hůř ovládal, ale nebylo to nejhorší. Zatímco si „hrál“, poslouchal, jak se v koupelně napouští vana. Přišlo mu to divné, protože to trvalo už moc dlouho. Vana nebyla moc velká, jak si dřív všiml, když šel na záchod. Zneklidněně se podíval na dveře a pak se vrátil ke svému kunai. Ale po několika dalších minutách mu to nedalo, zvedl se z pohovky a přešel ke vstupu do koupelny. Jemně zaklepal na dveře.
„Ino?“ Nic se neozývalo. Zkusmo zatáhl za kliku a dveře se otevřely, nebylo zamčeno. Zděsil se jen co opatrně nakoukl dovnitř. Podlaha se pomalu ale jistě začala zatopovat. Podíval se do vany a vyděšeně vykřikl. Dvěma rychlými kroky byl u dívky a bleskurychle ji povytáhl z vany tak, aby měla hlavu na jejím okraji. Bez dalšího rozmýšlení se zhluboka nadechl a přitiskl své rty na její, aby se do plic dostal kyslík. Pak to opakoval do té doby, než otevřela oči a plivla po něm vodu. Odtáhl se a šel pro jeden z ručníků, které byly připraveny v poličce vedle umyvadla, kousek od vany. Utřel si obličej a krk.
Mezitím Ino vykašlala vodu, která se jí dostala do plic.
„Díky,“ dostala ze sebe a nešťastně se podívala na vodu na zemi.
„To nic,“ odvětil Kankurou a také se podíval na tu spoušť. Pak si vyhrnul nohavice nad kolena, klekl si na zem a začal ručníkem, který držel v ruce, vysušovat podlahu.
„To nemusíš,“ namítala Ino.
„V pohodě,“ přerušil ji, „klidně se dál umývej, budu otočený zády,“ navrhl klidně, i když v mysli mu vířilo několik nezbedných myšlenek a představ.
Ino si všimla, že je vana plná víc, než by měla, a tak vytáhla špunt, aby trochu vody odpustila. Přitom si uvědomila další nepříjemnou věc, a to, že je voda průzračně čistá a v tuhle chvíli už bez sebemenších zbytků pěny.
„Ne-nedíval ses na mě nějak, když…“ snažila se zeptat na to, co jí vyděsilo, ale nedostatek odvahy způsobil, že se zakoktávala. Kankurou nechápal, na co naráží. „Víš, není tu žádná pěna a tak jsi mohl vidět…“ vysvětlila nakonec i když stále ne přímo.
„Jo, tohle… Ne, na to jsem bohužel neměl čas, když jsem ti dával dýchání z úst do úst,“ odvětil lehkomyslně. Věděl, že to blondýnku rozhodí, takže se pobaveně usmíval.
„Bo-bohužel?“
„No, je škoda, že jsem na to neměl čas. Obvykle si nenechávám ujít příležitost podívat se na pěknou holku,“ začal s Ino flirtovat. Ta nevěděla, jak zareagovat. Byla z toho, co se během posledních pěti minut odehrálo úplně vykolejená. Kankurou se chtěl otočit a mrknout na ni, ale vzpomněl si na slib, co jí dal. Pokračoval tedy ve vytírání a pomalu ve dřepu couval dozadu. Vstal, aby lépe viděl, jestli někde není ještě louže. Pro ještě lepší rozhled udělal další dva kroky vzad a pootočil se. V tom mu to podklouzlo a řítil se rovnou do vany.
Snažil se zbrzdit pád tím, že se snažil rukama zachytit o okraj vany vedle hlavy Ino, ale nepovedlo se mu to. Ruce mu sklouzly do vody a celé jeho tělo se přimáčklo k jejímu, blondýnka vyjekla leknutím. Jeho hlava se zabořila do jejího poprsí. Také si bolestivě uvědomil, že se kolenem praštil o vanu. Kankurou bleskurychle vynořil hlavu z vody, která přikrývala Inino poprsí jako mokrá peřina, a nadechl se. Chtěl se zvednout, aby dívce neublížil, ale spadl zpátky.
Na druhý pokus se mu podařilo zapřít o ruce a opatrně, aby se nedotkl jejího břicha, se zvedl do kleku. Ino ihned zakryla hrudník rukama a zrudla. Když pominul moment šoku, jala se ho pěkně seřvat, ale jakmile zřela roztečené líčení na jeho obličeji, vyprskla smíchy. Kankurou se na ni tázavě podíval, začínal mít podezření, že se zbláznila, ale když do vody spadlo několik vínových kapek, uvědomil si, která bije. Nabral do dlaní trochu vody a opláchl si tvář. Smích Yamanaky ustal a změnil se na obdivný pohled. Musela v duchu uznat, že bez toho hloupého make-upu vypadal úplně k sežrání. Na chvíli si dokonce představila, jak by vypadal bez oblečení. V její mysli se objevilo jeho mužné vypracované tělo…Okamžitě však zahnala představu a zastyděla se za své myšlenky.
Kankurou ji bedlivě pozoroval, každou její křivku, ale voda lehce se zbarvující do fialova mu poměrně čeřila výhled. Ino neunikla jeho snaha zahlédnout cokoliv, co neměl, a tak se poohlédla po ručníku, aby mohla vylézt. Ten však visel trochu výš, než původně myslela, tudíž na něj nemohla dosáhnout.
„Kankurou?“ probrala ho z jeho myšlenek.
Rok se s rokem sešel a tak přinášíme další dílek Snažily jsme se ho trochu prodloužit, snad se líbí ;)
Omlouváme se, že neodpovídáme všem, kteří se stále ptají, kdy bude další díl, ale důvod je zkrátka takový, že to bohužel samy nevíme :(
Bohužel, škola nám nedává ani chvíli klidu, ale za týden končíme a pak se budeme snažit co nejdříve přidat další pokráčko.
Nicméně kdysi jsme do zdejší soutěže posílaly povídku Sláva v listové. Pokud jste ji nečetli a chcete zahnat nudu než přidáme další dílek Specialu, zde si ji můžete přečíst Sláva v listové
Yosh sugoi. Chcem další.
Nevím kdo jsem,či jsem,kam jdu,čí jsem posel,čeká mě smrt nebo spása,ale i tak se usmívám...
http://my-diary-life-world.blog.cz/
Hodně podařená povídka, těším se na další díly. Doufám že budou brzy
Paradzina :3 totál krása
Môj FC od Joshiny
Katemine poviedky
Úžasné, Ino by bola asi radšej keby ju zachránil Sai, to by ho potom aj sama stiahla do vane
Peckááááá veľmi zábavný diel ...výborne