Naruto Musume – část 26 – Nový domov

Nebylo to poprvé, co byla v této skryté vesnici, v Písečné, ale tentokrát, zde měla zůstat napořád. Prostředí pro ni bylo naprosto neznámé. Tam kde předtím žila, nebylo tak sucho, ani nefoukal tak ostrý vítr. Listová měla neporovnatelně mírnější podmínky k životu než Písečná. A skrytá Deštná, kde žila taky podstatnou část svého dosavadního života, byla pravým opakem Písečné, pořád tam pršelo. Ale měla na výběr? Neměla, ale byla si jistá, že ať už je život v Písečné jakkoliv tvrdý, není na to sama.
„Děje se něco, Naruto?“ Zeptal se Gaara, když viděl, že zmiňovaná nevnímá své okolí.
Kvůli jejímu zdravotnímu stavu se mohlo jednat o něco vážného a on si nehodlal dovolit cokoliv opomenout, protože byl zamilovaný až po uši.
„Nic, jenom jsem uvažovala o tom, jak se tady v Písečné žije,“ uklidnila Gaaru Naruto.
Gaara byl opravdu vděčný, že Naruto byla pouze zamyšlená a nic vážného se s ní nedělo. Čtvrtý Kazekage si setřel pot z čela.
„Rozzuřená rudovlasá fúrie by nám tady vážně chyběla,“ uvažoval si pro sebe už uklidněný Kazekage.
Dav, který byl shromážděn, aby přivítal svého milovaného Kazekageho se postupně rozcházel. Mezi odcházejícím obyvatelstvem se začali vynořovat lidé, kteří měli co dočinění s řízením této skryté vesnice. Několik starších lidí, pak nějací pravděpodobně jouninové a dva mladí ninjové, kteří ale koukali na Gaaru a na Naruto.
Pro Naruto to byly všechno neznámé tváře a tak, jako všechna malá zvířátka, se instinktivně schovala na nejbližší bezpečné místo - za Gaaru. Sice si předtím dodala odvahy, ale když ti dva na ni koukali, tak podivně, tohle ještě nikdy nezažila a proto se bála.
„Je to v pořádku Naruto, to jsou moji sourozenci,“ vysvětlil Gaara, který tušil proč se Naruto zase schovává.
Ona už s menším strachem vykoukla zpoza Gaary. Jeho sourozenci se zatím k této mladé za ruce se držící dvojici vydali, aby si mohli prohlédnout dívku, které očividně změnila jejich bratříčka, kterého, se až do nedávna sami báli.
„Temari, Kankuro, za všechno se omlouvám,“ řekl jim upřímně Gaara a oni poprvé dokázali poznat, že jeho slovo omluvy je myšleno vážně.
Slova by nedokázala popsat jejich pocity. Jejich radost a to jak se rázem rozplynuly jejich obavy, to jak se jim všem ulevilo. Temari byla první, kdo to nevydržel a rozbrečela se, Kankuro ji hrdě se slzami štěstí následoval a okamžitě sevřel Gaaru, tak pevně jak jenom dokázal. Gaara byl radostně uchopen, ale ruku za kterou se držel s Naruto byla tím prudkým pohybem vytržena z její ruky.
Naruto se v ten moment poroučela k zemi. Gaara, ale naštěstí stačil reagovat a její pád na tvrdou zem pokrytou pískem zastavil svým vlastním pískem. Okamžitě se vysmekl z bratrova objetí, aby už byl zase u Naruto a dostal ji zpět z bezvědomí. Temari s Kankurem zírali na to, co se stalo, ale to už se k nim řítil jejich otec Čtvrtý Kazekage s hrůzou v očích, co to provedli. Ostatní z rady se také hnali k místu, kde byl Gaara, jeho sourozenci a hlavně Naruto. Byli totiž seznámeni s celou situací již předem, v dopise, který jim Kazekage zaslal, než opustili zemi Železa.
„Je v pořádku?!“ Zeptal se s nepředstavitelným strachem Kazekage.
„Jsem, nebojte se,“ pousmála se slabě Naruto, když otevírala oči.
„Tohle mi už nedělej, Naruto!“ Řekl stále vyděšený Gaara.
„Nápodobně,“ odpověděla mu Naruto.
„Co se tady vlastně stalo?“ Zeptala se provinile Temari, aniž by tušila čím se ona a Kankuro provinili.
„Dlouhý příběh. Naruto vám ho povypráví, až dorazíte domů a odpočine si,“ řekl Kazekage.
„Domů, ha?!“ Říkala si v duchu Naruto a představovala si, jak to asi bude v jejím novém domově vypadat.
Gaara jí jako pravý gentleman pomohl na nohy. Naruto si u něj na takové chování během posledních několika dní zvykla, ale pro ostatní přítomné, kromě Kazekageho, který si toho také všiml, to bylo opravdu překvapení. Jak se jejich Gaara, kterého znali, za tak krátkou dobu změnil, padali jim z toho brady údivem.
Naruto vstala a volnou rukou se trochu oprášila od písku. Cítila se zesláblá. Bylo to poprvé co se Gaary pustila. Najednou jí její vlastní tělo přestalo poslouchat. Neměla žádný cit nikde v těle, ale byla při vědomí. Strašně jí to štvalo, protože takhle byla opravdu bezmocná. Navíc se cítila hůře než před chvílí. Nebyla doktor, aby věděla, co zhoršení způsobilo, ale musela přijít na to jak to vyřešit, protože kdyby ještě někdy nastala taková situace a ona by byla přinucena pustit se Gaary, tak by mohla klidně umřít. A to se jí v jejím mladém věku ještě nechtělo.
Pomalu a opatrně šli do jejich nového domova. Než si stihla uvědomit, tak se Kazekage i s celou radou od nich odpojil a nyní byla jenom s Gaarou a jeho sourozenci. Ti se tvářili ještě poněkud vystrašeně, protože netušili, že Naruto je až tak moc křehká. Nemohli se dočkat, až se dozví důvod proč je taková.
Ani dlouho nešli a podle všech možných nápověd byli na místě. Naruto se podívala vzhůru na pro ni prazvláštně vypadající dům. Dům byl kruhového půdorysu a byl opravdu obrovský. Tentokrát se divila Naruto, při své poslední návštěvě si to tady totiž příliš prohlédnout nestihla. Začala se na ní projevovat nervozita, přece šla poprvé “domů“. Představovala si, jak to uvnitř asi bude vypadat, ale nakonec, když vstoupila, byla překvapená. Všechno pro ni bylo nové a neznámé. Vybavení bytu se ani zdaleka nepodobalo tomu, jak byla zvyklá z Listové nebo ze svého domku v Deštné.
„Páni,“ vydala ze sebe Naruto a jako malé dítě plna nepředstavitelné zvědavosti se dala do prozkoumávání jejího nového domova.
Gaaru za sebou samozřejmě všude vlekla, ale ten se raději nijak nebránil. Už si znovu nechtěl prožít ten strach, který zažil před několika málo minutami, když Naruto odpadla. Samozřejmě ne jeho vinou.
„Princezna je očividně zvědavá,“ podotknul Kankuro, který se stejně jako jeho sestra divil náhlé změně v blondýnčině chování.
Ani jeden z Gaarových sourozenců si nedovedl tu změnu chování vysvětlit. Na druhou stranu si uvědomili, že právě takováto osoba mohla změnit Gaaru, ne to vystrašení stvoření, co sotva pípne a když se ukáže někdo neznámý, tak se okamžitě schová. Zatím se jim nechtělo věřit, že to byla právě Naruto, kdo tehdy unesl Gaaru. I když slyšeli částečné vysvětlení už u vnitřní brány, když se tam nahrnuli společně se zvědavým vítacím davem, tak nechtěli věřit všemu, co se jim řekne. Zvláště pak, potom, co viděli jak na ně ta Naruto reaguje.
Byt nebyl příliš velký, Naruto si ho v hlavě představovala větší, ale pak musel Gaara dodat, že tady žil sám. Naruto ho politovala a ujistila, že už sám nikdy nebude. Po půl hodině podrobného zvědavého důkladného pátrání byl byt do poslední pavučiny prozkoumán. Kankuro a Temari zatím seděli ve větším pokoji, který sloužil jako obývací pokoj, kuchyň a jídelna zároveň, čekali, až se princezna Naruto porozhlédne po svém novém paláci.
Když se Naruto i s Gaarou blížila zpět do hlavní místnosti bytu z koupelny, mluvila něco o tom, že ta místnost je pro dva malá. Kankuro až vystrašeně obrátil pohled na přicházející za ruce se držící dvojici a mírně si odkašlal, aby prolomil ticho, které náhle nastalo.
„O tom, jak jste se vy dva seznámili jistou představu já a Temari máme, ale jak jste se…“ Neodvažoval se dokončit otázku Kankuro.
Naruto s Gaarou se začínali červenat a bylo jasné, že na tuto nevyřčenou otázku nemají prozatím v plánu odpovídat. Ticho, ale nenastalo. Naruto si vzpomněla, že by měla Gaarouvým sourozencům vysvětlit, co se jí přihodilo, že nyní musí být pořád s Gaarou. Hned se dala do vyprávění a zarazila tím otázky podobného typu, na kterou neměl odvahu se Gaarův starší bratr zeptat. Vylíčila jim vše, co věděla. O tom jak unášela jinchuuriki, jak se s nimi sblížila, dokonce i o vyplašených mlžných šermířích. Musela si chvíli odpočinout od vypravování, blížila se pro ni ta nejhorší část, ze které si toho hodně pamatovala. Jelikož Naruto vyprávěla a nemohla se na krok hnout od Gaary, tak je všechny čtyři obsloužila Temari. Naservírovala jim na stůl čaj, jediné Naruto přišel doopravdy vhod, když zvlažila vyprávěním vyschlé hrdlo.
Její vypravování pokračovalo bitvou s Akatsuki u Listové. Tato bitva byla relativně známá i tady v Písečné, protože právě tato bitva, vyvolala diskuze o možném vzniku shinobi aliance, která se následovně stala i realitou. V té bitvě se Naruto přestala definitivně ovládat a pohltila ji její démonická stránka, která až do té doby byla skryta. A pak se změnila v Juubiho.
„A pak jenom temnota. Absolutně nic si z té doby nepamatuju, protože jsem to ani nebyla já. Najednou, když jsem tam byla úplně sama, když mě celou tu dobu nikdo neslyšel, tak se tam objevil ten staroch. Ano poznala jsem, že s ním není něco v pořádku, ale tehdy to byl spíše jenom zlý pocit, nic určitého. A on mi jako naschvál ukázal, co rozzlobený Juubi udělal mé nejlepší přítelkyni. Proto jsem toho dědka požádala o pomoc. Zbavil mě Juubiho nadvlády, jenže taky Juubiho. Několik hodin potom jsem ještě byla při vědomí. Pak, když jsem se probrala, nemohla jsem se pohnout, naprosto nic, ani otevřít oči. Jenom jsem tam tak ležela naprosto bez citu a poslouchala užaslé hlasy lékařů, co nechápali, jak mohu být naživu bez chakry. Nakonec mě, ale Gaara zachránil,“ dopověděla Naruto svůj příběh.
Temari brečela dojetím, Kankuro se tvářil, že nebrečí, ale do obličeje mu nikdo neviděl a Naruto se nevědomky taky přidala.
„Kdo by si pomyslel, že se Gaara takhle změní,“ řekla Temari se slzami po celém obličeji.
Oba její bratři souhlasně přikyvovali, protože ani jeden z nich si nemyslel, že by taková změna byla kdy možná. Naštěstí pro všechny byla.
O několik hodin později, kdy už byli Kankuro a Temari dávno pryč z bytu, nastala pro Gaaru a Naruto zkouška ohněm. Po tak dlouhé době se oba mohli dostat ke sprše a pořádně se umýt, ale pro ně oba tato činnost byla v současném stavu nepředstavitelná. Hodnou chvíli jenom tak zírali na prázdnou zeď a snažili se přijít na to, jak by se mohli umýt každý zvlášť. Gaara by s tím problém neměl, za to Naruto ano. Sotva by se Gaary pustila, tak by jí její tělo přestalo poslouchat a pak ani, kdyby jí Gaara držel, tak by se nemusela hned vrátit do normálu.
„Spolu?“ Řekl Naprosto rudý Gaara, který si konečně po půl hodině od vytvoření tohoto nápadu dodal odvahu jej vyslovit.
„Zapomeň!“ Na to tvrdě Naruto, která se nechtěla odhalovat v celé své kráse.
„A co Kamenná? Ty už si mě celého viděla! Víš, jak mi tehdy bylo hrozně. Jenom na to vzpomínat mě děsí!“ Zachvátil Gaaru hysterický záchvat.
Naruto neodpovídala a nenápadně si utřela slinu, která jí tekla z pusy, zatím, co byl Gaara ponořený ve svých neblahých vzpomínkách. Ale nějak se dohodnout museli.
„Zavážu ti oči, když se budu umývat já a ty pak můžeš jít sám,“ řekla Naruto, když zauvažovala, co se jí dnes, když se pustila Gaary stalo.
„Ale, to…“ Začal svou větu Gaara.
„Gaaro, nemůže se za ruce držet pořád! Je to pro mě jako droga. Čím déle jsme v osobním kontaktu, tím je mi potom, když se oddělíme pravděpodobně hůře. V noci budu spát a ráno mi pomůžeš vstát, ano?“ Řekla Naruto, která si sama chtěla ověřit, jestli je toto její tvrzení pravdivé.
A tak se šla Naruto osprchovat. Měla k dispozici jenom svou pravou ruku, ale umýt se dokázala i za cenu toho, že byl Gaara značně pocákaný.
„Alespoň budu vědět, že se mám příště taky svléknout,“ řekl Gaara a uvažoval nad tím, jak je to vůči němu nespravedlivé, že on se nesmí kouknout.
Naruto tentokrát na jeho návrh mlčela. Neřekla nic a jenom po sobě nechala stékat teplou vodu. Shukaku zatím potají Gaarovi radil, aby Naruto pomohl se sušením těla po sprše. Ve stejnou chvíli, jako by to Naruto snad tušila, co Shukaku říkal Gaarovi, drtila nebožákovi s ručníkem zavázanýma očima ruku. Shukaku se lekl, že se jí vrátila její původní síla a zmenšil svou existenci v Gaarovi, jak to jen šlo.
Voda byla zastavena a poslední kapky, již chladné vody kapaly ze sprchy, aby pak následovně přestaly kapat i ony. Naruto se natáhla po svém ručníku, který jako shodou okolností nebyl zrovna ten, kterým byl Gaara dočasně oslepen. Osušit své tělo a vlasy nebylo pro Naruto ani zdaleka jednoduché. Mohla požít pouze jednu ruku a zároveň si hlídala, aby se jí Gaara náhodou nedotkl jinde než jedné nebo druhé ruky. Snažila se, jak nejlépe mohla a nakonec i po chvilce zápasení s neposlušným ručníkem uspěla.
„To je původně tvoje pyžamo, že ano, Gaaro?“ Zeptala se Naruto s mírně roztřeseným hlasem.
Měla si obléct něco, co patřilo osobě, kterou milovala nadevšechno na světě. Její srdce rychle pumpovalo krev, a to zachvátilo celé její tělo mírným vzrušením. Musela se zhluboka nadechnout, aby se její poskakující srdce uklidnilo.
„To, ano, ale je úplně nové, nikdy jsem ho nepoužil,“ řekl Gaara a to, že toho za svůj život moc nenaspal si ani neuvědomoval.
Jenže Naruto a démon v Gaarovi si to uvědomovali. Naruto bylo Gaary v té chvíli tak nepředstavitelně líto, že se rozbrečela. Její milovaný jí naštěstí nemohl vidět. A Shukaku se styděl a proklínal sám sebe, že býval takovým, monstrem, které přebíralo vládu nad svým spícím hostitelem. Naruto tiše popotáhla slzy a Gaarův dočasně zbystřený sluch to zaslechl. Netušil důvod proč Naruto brečí, ale myslel si, že to má co dočinění s tím, že musí už navždy zůstat s ním. Snažil si sám sebe představit ve stejné situaci, jako byla jeho milovaná. Ani jemu taková představa nebyla zrovna pochuti, být na někom tak závislý.
„Věřím, že to spolu zvládneme, Naruto. Moc tě miluju,“ řekl Gaara.
„Děkuji ti, já tebe taky,“ odpověděla mu Naruto, která netušila, co to do Gaary najednou vjelo.
Po několika dalších manévrech byla Naruto v Gaarově nepoužitém pyžamu a mohla se jít odevzdat spánku. Gaara si sundal ručník, který bránil jeho očím vidět. Nejprve jej oslepilo světlo, ale když se vzpamatoval, uviděl svou Naruto ve svém pyžamu. I když byli výškově přibližně stejní a Gaara nepařil zrovna mezi nejsvalnatější, tak i přesto bylo Naruto jeho spací oblečení volné.
Oči měla z pláče ještě trochu zarudlé, ale to nijak neubíralo její kráse. Gaara si tento výjev, co se mu naskytl, vyryl do paměti, protože doteď netušil, že Naruto je až tak překrásná.
„Možná jednou…“ Zamyslel se Gaara nad nejistou budoucností.
„Možná jednou,“ řekla Gaarovi Naruto a nechala to tápat, jak mohla přečíst jeho myšlenky nebo odpovídala na jeho dřívější nezodpověděnou otázku.
Naruto šla do svého nového pokoje a Gaara ji jen pozoroval. Nic z toho co dnes vidí, nechtěl zapomenout. Byl úplně na měkko a jeho zamilované myšlenky střídaly obavy o budoucnost. Naruto došla až ke své nové posteli a posadila se na ni. Naznačila Gaarovi, aby si na chvíli sedl vedle ní.
„Mám strach Gaaro, tak moc,“ řekla po krátké odmlce Naruto.
„Já taky, ale jsem tady s tebou,“ dodával odvahu jim oběma.
„Musím zjistit, jestli to jak dlouho jsme v přímém kontaktu, má nějaký vliv na můj záhadný zdravotní stav,“ usmála se nuceně se strachem v očích.
„Já tě nepustím! Nevydržel bych to!“ Řekl Gaara a pevně stiskl Naruto její ruku.
„Nekecej už. Ráno mě přijď probudit, krásně proudit! Dobrou noc, miluju tě!“ Řekla rázně Naruto, políbila Gaaru a pak ho se zbytkem odvahy odstrčila od sebe.
Její bezvládné tělo padlo na postel. Netušil, jestli hned usnula nebo stále byla při vědomí ve svém nehybném těle. Gaara Naruto převalil do spací polohy, její hlavu uložil na polštář a tělo přikryl, lehkou přikrývkou, tak akorát aby se jí v noci příjemně spalo.
„Dobrou noc, Naruto,“ řekl ztišeným hlasem při odchodu z pokoje Gaara.
Zkřížil si ruce na hrudi a nehty se zaryl do ramen, protože neměl odvahu nechat tam Naruto jen tak ležet. Po chvilce zoufalství se rozhodl, že se půjde také umýt, aby mohl alespoň na chvíli zapomenout na starosti. A některé své obavy snad i spláchl. Horká voda, alespoň chvíli účinkovala.
Poté šel do ložnice, kde Naruto ležela. Jestli spala, netušil, ale i tak se nad ní rozhodl držet stráž. Sedl si na postel vedle ní a ještě dlouho si zakazoval usnout, ale únava z cesty a všech událostí, které se dnes staly, jej nakonec přece jen zmohla. Gaara usnul a ležel vedle Naruto až do rána.
Naruto poté, co jí Gaara láskyplně uložil, uvažovala nad vším možným, aby si zabránila myslet na nejhorší. Byla sice naživu. Bez Gaary, se ale nemohla vůbec hnout, musela ležet přesně tak jak jí Gaara nechal. Po chvíli slyšela, že se Gaara pravděpodobně sprchuje, nedočkavě čekala, až se znovu objeví v jejich ložnici. Postel byla prostorná, takže by se na ni oba dva bez problémů vešli. Po chvilce přestala téct voda a byt zase o trochu více utichl. Když pak Gaara vešel do pokoje k Naruto a zhasnul všechna světla, nastalo naprosté ticho. Už jenom pár tichých kroků a Gaara pravděpodobně seděl vedle Naruto, to si nemohla nijak ověřit.
Tušila, že se Gaara bude přemáhat a bude se snažit zůstat vzhůru celou noc.
„Jen spi Gaaro, máš co dohánět,“ myslela si Naruto, protože vyslovit to nemohla.
Doufala, že její myšlenka dosáhne až Gaarovy mysli. Po chvilce se Gaara už nevědomky položil a usnul klidným spánkem. Naruto se v duchu usmála, když slyšela jak její Gaara klidně oddychuje, šla se k němu připojit v říši snů.
Naruto se zdál zvláštní sen. Ulice Písečné byly naprosto prázdné, protože i v jejím snu byla očividně noc. Procházela si pro ni neznámé místo. Po chvilce bloudění ve tmě se její oči přizpůsobily a ona viděla celkem dobře. Písečná vypadala v noci děsivě, přesto nic tak úžasného zatím nikdy neviděla. Rozhodla se, že když už má takový sen, tak toho musí využít a prozkoumat její snovou Písečnou, jak to jen jde. Mohla se volně pohybovat procházet zdmi, vznášet se vzduchem.
Následujícího dne ráno se probudila jako první, cítila se neuvěřitelně odpočatá a plna sil, bohužel ani to nevykonalo zázrak a Naruto zůstávala stále nehybná. Chvíli po ní se probudil i Gaara, chvíli mu trvalo, než se vzpamatoval. Potom okamžitě chytil Naruto za ruku a doufal, že se úplně v klidu probere. Naruto jeho nabízenou ruku sevřela a protáhla své ztuhlé tělo. Její teorie se potvrdila. Opravdu, čím déle byla v kontaktu s Gaarou tím potom pro ni bylo horší, když se rozdělili. Dnes po probuzení se cítila o hodně lépe než včera, když byla od Gaary násilím odtržena.
„Dobré ráno,“ řekla Naruto zvesela.
Ale Gaara stejně reagoval přehnaně. Objal ji a chtělo se mu brečet, jak byl rád, že je Naruto v pořádku.
„Víš, co by první napadlo moji mámu, kdyby viděla, jak se tady na mě s pláčem válíš?“ Řekla Naruto, když ji Gaara svíral až příliš moc.
Stačilo pouze zmínit Kushinu a už stál v pozoru. Naruto se mu kvůli tomu musela zasmát, jako vždy reagoval příliš přehnaně.
„NaaaruToooo!“ Projelo jak mrazivé ostří celým jejich bytem.
Všechny dveře se v tu ránu rozrazily a Kushina vtrhla do bytu jak uragán. Naruto s Gaarou vyvalili oči, protože opravdu, ale opravdu ji tady nečekali tak brzo po ránu. Během několika okamžiků byla Kushina až v jejich ložnici. Naruto s Gaarou tam také ještě byli, ale ve svých pyžamech.
„Mami! Nemůžeš jenom tak vtrhnout do cizího bytu!“ Rozzlobila se Naruto.
„Ty ale nejsi cizí Naruto,“ řekla Kushina.
„Ale vždyť víš, jak jsem to myslela,“ na to Naruto a pomalu už i ji začínala bolet hlava z její excentrické matky.
Za chvíli po Kushině dorazili i oba otcové, kteří ji nemohli nechat řádit, jak se jí zlíbilo. Nemuselo by to totiž dopadnout dobře.
„Co tady vůbec děláte tak brzo?“ Zeptala se Naruto své mámy.
„Brzo? Vždyť už bude osm hodin,“ řekla Kushina.
„Já vím, hodiny poznám, ale jak vidíš, tak jsme sotva vstávali,“ odpověděla Naruto.
Konečně už i Kushinu mrzelo její vlastní, někdy příliš nevhodné chování. Uvědomila si, že by na sobě měla taky trochu zapracovat. Naruto, za menší Gaarovi pomoci vstala a zavřela dveře i se svou matkou.
„Naruto?“ Zeptala se nechápavě Kushina.
„Já i Gaara bychom se rádi převlékli,“ oznámila Naruto přes dveře.
Dalších slov nebylo již třeba. Kushina sice chtěla namítat, něco proti tomu, že se Naruto a Gaara převlékají společně ve stejné místnosti, ale její vlastní rozum jí v tom tentokrát zastavil. Už věděla, že pro Naruto není nic jednoduché. Alespoň svým mlčením jí chtěla podpořit, i když jí to někdy rvalo srdce.
„Vždyť už je dospělá,“ řekla si v duchu Kushina a tak nějak jí to mrzelo.
Zatím co byl Gaara znovu dočasně oslepen jakousi látkou a Naruto se snažila převléct do dalšího Gaarova oblečení, protože to její bylo už nepoužitelné. Tak Kushina jim všem nachystala snídani. Oba Kagové zatím diskutovali o tom, že podobné teleportační mosty by se mohli vytvořit i mezi ostatními vesnicemi aliance, čili mezi téměř všemi skrytými vesnicemi. Jediný problém byl v tom, že k přesunu jedné osoby bylo za potřebí neuvěřitelného množství chakry, proto tu techniku mohli volně používat jen jinchuuriki, kteří mohli spolu sebou vzít tak jednoho až dva lidi. Nebo by muselo techniku aktivovat více shinobi zároveň, aby přenesli jednoho dalšího.
Po chvilce vyšla Naruto i s Gaarou ze svého pokoje a přidali se ke svým rodičům při snídani. Pochutnali si. Během snídaně se spontánně rozhodlo, že potom se půjde na obhlídku písečné, aby Naruto poznala trochu lépe své nové bydliště.
Za necelou hodinu mohli vyrazit. Všech pět osob se společně procházelo po Písečné. Vepředu oba čtvrtí Kagové a za nimi zbyla trojice, Naruto uprostřed. Gaara i Kushina se snažili udržet svůj vlastní rozhovor s Naruto a mluvili jeden přes druhého. Když Naruto zjistila, že je oba nestíhá sledovat, co mluví, tak se raději rozhlížela po okolí. A pak jí došlo, že ve svém snu viděla to samé, jenom v noci. Bylo to pro ni překvapení, protože dnes tudy šla poprvé, ale místo znala ze svého snu. Nehodlala si s tím lámat hlavu, protože ve dne to tady bylo daleko zajímavější a Gaara s Kushinou více a více hlučnější.
Když jejich povídání přerostlo v překřikování Naruto je rázně zarazila a oni oba jako zázrakem ztichli. Ještě chvíli pokračovali v prohlídce města, ale Naruto se potom už cítila unavená. Raději šli zase zpátky domů. Gaara nesl spoustu tašek, Čtvrtý Hokage a Kazekage, také nesli tašky, Kushina nesla jednu menší taštičku a Naruto měla svou volnou ruku volnou. Ale takováto situace se dala očekávat, Naruto v podstatě neměla žádné svoje osobní věci a tak nakupovali, až nakoupili, více než nutně potřebovali.
Jakmile dorazili domů, všichni sebou únavou praštili do nějaké části nové sedací soupravy, která zde ještě ráno nebyla, ale jim to vůbec nevadilo. Kankuro a Temari se zatvářili uraženě, proto že si mysleli, že jejich nová rodina bude mile překvapena, z dárku, který sem potají přistěhovali. Jenže příchozí to vzali jako samozřejmost a hotovo. Když pak ze zvědavosti Kankuro nakoukl do předsíně a uviděl ty kupy tašek, tak se nedivil, že byli všichni vyčerpaní.
„Možná by to chtělo ještě tak jednu nebo dvě skříně,“ zamyslel se Kankuro.
„Minimálně tři,“ řekla Temari, když spatřila to, co viděl předtím i její bratr.
Oba otcové byli sice odrovnaní, ale nechtěli to na sobě nechat znát a tak se přemáhali, co mohli, Gaara se k nim z vlastní hrdosti přidal, Kushina nebyla unavená vůbec, za to Naruto se už mhouřily oči. Celé dopoledne chodili po městě, a jak se zdálo, ji to hodně vyčerpalo.
„To už vůbec nic nevydržím?“ Ptala se sama sebe Naruto, když i po přemáhání usínala.
Slyšela vzdalující se hlasy jejich rodičů a Gaary. Nepoznala, jestli se o ni náhodou nestrachují, protože už více méně spala.
V první chvíli nepoznali, co se s Naruto děje. Poznali, že je unavená, ale že by až na spaní? Snažili se na ni mluvit, ale ona už nevnímala. I přes jejich snažení během několika málo chvil usnula. Gaara ji odnesl do ložnice a uložil ji na postel, pak se vrátil zpět do obývacího pokoje. Spočinuly na něm zděšené pohledy všech. Musel situaci vysvětlit a tak jim pověděl o tom, na co Naruto přišla a na čem se oba dohodli. Nikdo z přítomných tomu nechtěl věřit a tak hnali hladového Gaaru bez oběda zpátky držet Naruto za ruku. Nikdo ho v pokoji, ale nehlídal a Gaara chtěl nechat Naruto pořádně odpočinout a tak se jí raději nedotýkal.
Naruto se opět zdál reálný sen jako dnes v noci. Vstala ze své postele a viděla pouze Gaaru, jak tam sedí. Vypadal, jako by se na někoho spícího díval, ale Naruto tu dotyčnou osobu neviděla.
„Stejně je to jenom sen,“ uklidnila sama sebe a proplula zavřenými dveřmi do obývacího pokoje.
Tady bylo celé její žijící současné, a jak doufala tak i budoucí příbuzenstvo. Nějaké jídlo se vařilo v kuchyňské části, ale všichni víceméně relaxovali na nové sedací soupravě. Nyní si ji mohla Naruto prohlédnout jak chtěla. Když měla prohlížení nového kusu nábytku dost, tak si sedla na místo, kde seděla původně a snažila se poslouchat konverzaci jejích blízkých. Neslyšela je moc dobře, spíše vůbec, čím více se soustředila, tím více se zvuk vyjasňoval, ale stále nebyl dokonalý. S tím už se Naruto dokázala nuceně smířit. Bavili se o všem možném, ale po většinu času mluvila Kushina o tom jaká byla Naruto, když byla ještě malá, ona si to sama ráda poslechla.
Naruto usoudila, že už má toho svého snu dost a že už by se chtěla probrat, oběd už byl téměř hotový, alespoň v jejím snu, takže ve skutečnosti bylo, kdo ví kolik hodin. Scéna jí zmizela a vystřídala jí temnota. Byla zpět ve svém těle, kterému však vůbec nevládla.
„Gaaro vzbuď Naruto, oběd bude za chvíli,“ řekla Temari, která vstoupila do jejich pokoje.
Gaara souhlasil a dal se do probouzení své spící princezny. Naruto již byla vzhůru, ale nijak nebránila Gaarovi v tom co dělal. Probouzení polibkem se jí zatím neomrzelo, Gaara byl opravdu úžasný. Naruto mu okamžitě jeho polibek oplatila. Za chvíli se oba připojili ke svým rodinám při obědě. Zbytek dnes proběhl v duchu povídání si různých zážitků. Začalo se stmívat a Minato navrhl, že by přece už jen měli jít domů. Chvíli trvalo Kushinu přemluvit, ale když jí slíbili, že tady může být, jak často chce, tak souhlasila s tím, že pro dnešek už půjde domů.
Od tohoto okamžiku, byla Kushina u Naruta a Gaary doma pečená, vařená přibližně každý druhý den. Po několika měsících už jim ani nepřišlo, že by je Kushina chodila navštěvovat nějak často, protože u nich spíše bydlela, než že by byla na návštěvě. Proto se nebylo ani čemu divit, že Naruto a Gaara si užívali každý den, kdy u nich Kushina nebyla. Naruto se rozhodla, že s tím musí něco udělat a proto poslala zprávu svému otci, aby mámu trochu uklidnil a častěji držel v Listové. Odpověď přišla o několik hodin později, stálo tam: „Žádáš po mě nemožné :D“. Tím se Minato vyvlékl ze svých povinností otce. Nezbylo jí tedy nic jiného než vzít iniciativu do vlastních rukou.
Následujícího dne je probouzela Kushina, jako už nespočetněkrát předtím a stále s tím věčným optimismem. Gaara a Naruto měli zkažený celý den dopředu.
„Mami,“ začala Naruto.
„Děje se něco?!“ Zeptala se překvapená Kushina.
„Ano. Nemám ti to za zlé, ale to že jsi tady skoro pořád, je poněkud znepokojující. Ani Gaarův otec, co tady v Písečné žije, nás nechodí navštěvovat, tak často,“ řekla Naruto.
„Ano, protože je Kazekage, má spoustu povinností,“ argumentovala Kushina.
„Moc dobře víš, že zrovna to jsem nemyslela,“ na to Naruto.
„Ale…“ Chtěla říct Kushina.
„Mami, už tady žiju pomalu jeden celý rok a ty jsi tady každý druhý den. Ano chakru na to aby ses sem dostala bez potíží, díky lišákovi máš, ale copak tě to nevyčerpává?“ Zeptala se Naruto a snažila se tím nepřímo naznačit své matce, že je tady až přespříliš často.
„Ale my to oba zvládáme a on s tím taky souhlasil,“ řekla Kushina a nedala přemluvit.
„Vám dvěma možná nevadí, ale co já s Gaarou?“ Zeptala se Naruto, která se opravdu nechtěla začít hádat se svou mámou.
„Vždyť…“ Snažila se říct Kushina.
„Mami, ani k jedné z nás nebyl osud nijak přívětivý a dlouho jsme spolu nebyly. Čas nevrátíš zpátky a já nechci, abychom se kvůli tomu, že jsi pořád u nás, začaly hádat nebo něco horšího,“ řekla Naruto a bylo na ní znát, že se jí to neříká s lehkostí, právě naopak.
„Já vím, Naruto,“ řekla Kushina a posadila, protože to pro ni bylo také těžké.
Obě byly na měkko, Gaara taky trochu, ale nepřiznal to. Potom se to celé málem zvrhlo, protože obě začaly brečet a Naruto v záchvatu úzkosti navrhl, že by tady Kushina mohla být tak často, jak by chtěla. Naštěstí to se nestalo. Od té chvíle Kushina i s Minatem navštěvovali Naruto s Gaarou jednou týdně ve výjimečných případech se u nich Kushina ukázala dvakrát za týden, ale to bylo ještě v rámci normy.
Po půl roce, kdy se Naruto dohodla se svou mámou na podmínkách jejích návštěv, bylo v jejich bytě znovu rušno. Tři návštěvníci se právě blížili k bytu jejich ratolestí. Tentokrát naprosto potichu chtěli je překvapit a tak neklepali. Kushina použila své náhradní klíče. Opatrně odemkla a společně s oběma Kagy – z Písečné a Listové se jako správní shinobi vkradli dovnitř.
„Gaaro, asi jsem těhotná,“ řekla Naruto své lásce.
„Gratuluju,“ na to Gaara, kterému to hned nedošlo, co právě slyšel.
Ti v předsíni, kteří už s podobnými slovy nějaké zkušenosti měli, se zarazili a ztuhli do svých kamenných podob. Ani jeden ze tří budoucích prarodičů nechtěl věřit, co právě slyšel, vždyť jejich vlastní děti neměli pomalu ani dvacet let. Byl to pro ně naprostý šok, ze kterého se hned tak nemohli vzpamatovat.
„Počkej cože?!“ Řekl mírně vyděšený Gaara.
„No,“ bylo jediné, na co se zmohla Naruto.
„Kdy?! Jak?!“ Divil se Gaara.
Dalších slov, ale stejně nebylo třeba Gaara i Naruto se radovali, tak jako ještě nikdy předtím. Jejich rodiče v předsíni se svým způsobem také radovali, ale úsměvů se jim zatím nijak nedostávalo. Úplně zapomněli na to, čím ty dva chtěli překvapit.
Někdo další zaklepal a Naruto s Gaarou šli otevřít. Až nyní spatřili trojici, která se k nim potichu vkradla a hned na to stihla zkamenět. Opatrně prošli kolem nich a Naruto otevřela. Ve dveřích byli Gaarovi sourozenci, kterým se naskytl pohled stejný pohled jako před chvíli Naruto a Gaarovi. Nikdo zatím nechápal, co se jim to přesně stalo, tak je pomaličku dovedli do obývacího pokoje a usadili do sedací soupravy.
„Myslelas to vážně?“ Reagoval po chvíli jako první Kazekage, který to slyšel z dotyčných nejvíce krát.
„Ano,“ řekla Naruto.
„Co měla myslet vážně?“ Zeptal se Temari, která nevěděla, o co jde.
„Jsem těhotná,“ řekla Naruto už více sebejistě než poprvé.
„To je… To je skvělé,“ na to Temari.
„Jak je to možné?“ Zeptala se zoufalá Kushina.
„Já myslím, že úplně normálně,“ řekla Naruto.
„Vždyť ty nemáš chakru,“ pokračoval v myšlenkách své ženy Minato.
„To nemám, ale pořád jsem normální žena,“ zněla odpověď jeho dcery.
„Ale může to být pro tebe nebezpečné,“ řekl Minato.
Ostatní se nad tímto faktem také museli pozastavit, protože byl sám o sobě zázrak, že Naruto mohla žít bez chakry. Nikomu z nich se ani nesnilo, že by kdy mohla čekat dítě. Ale Naruto je stále ujišťovala, že to je zaručeně pravda. Kvůli přítomné slabší mužské účasti raději nezacházela do detailů, proč si je jistá, že je těhotná.
Po vzpamatování se z největšího šoku byli rodiče schopni předat dárek, to překvapení, důvod proč sem dnes dorazili. Kazekage předal svému synovi – Gaarovi malou krabičku, se slovy, že: „Moc dlouho si to sami neužijete,“ a nakonec jim oběma pogratuloval. I ostatní se ke gratulacím přidali, ale fakt, který byl o Naruto zmíněn – to že žije bez chakry, jim přidávalo další starosti, protože to zatím nepotvrzené těhotenství mohlo Naruto ohrožovat na životě.