manga_preview
Boruto TBV 17

Minatův příběh lásky - Kap. 7 (1. část)

Kapitola 7.

Putovali větvemi vzrostlých stromů, tišší jako stíny. Tam, kde byl porost nevyhovující nebo žádný, běželi po zemi, využívajíc každého možného úkrytu. Hranice své země překonali za dva dny. Přes území země Trávy se dostali za den. Zastavovali jen na nezbytný odpočinek. Tábor na noc rozbíjeli za první známky šera a svítání je nalezlo již na cestě. Hranice země Země přešli bez povšimnutí. Dva dny tudy putovali, aniž by viděli živou duši. To se ale brzy mělo změnit.

„Senseii,“ tiše hlesl Minato.
„Vím o nich,“ přikývl Jiraiya. „Nedokážu ale určit kolik jich je.“
„Rozumím,“ odvětil blonďák a seskočil na zem. Prstem se dotkl země a soustředil se. Život shinobiho mu vycvičil smysly k naprosté dokonalosti. To mu pomáhalo přežít.

Kushina nevěřícně zalapala po dechu a otočila se na Takashiho. Ten se usmál a přikývl. Pak pokrčil rameny. Mezitím Minato dokončil prověrku okolí. Vlil chakru do nohou a odrazil se. Vypracované svaly, nyní ještě posílené, jej jako ocelové pružiny vynesly zpět do koruny stromu.

„Tři, možná čtyři. Drží se dost daleko, takže to nedokážu určit přesně,“ pronesl tiše.
„Pravděpodobně se jedná o klasickou hlídku. Jdeme dál,“ uzavřel Jiraiya.
„Budeme bojovat,“ zeptala se Kushina napjatě.
„Ne. Dokud nás nenapadnou, tak ne. Zřejmě jen zjišťují, co jsme zač a co tu chceme,“ odvětil Minato. „Ale dost řečí. Pokračujeme.“

Vyrazili na další cestu. Po několika kilometrech Jiraiya znenadání ostře změnil směr jejich postupu. Kushina vytřeštila oči, překvapená tou změnou jejich cesty. Proč měníme směr?

„Takashi, co se děje,“ zeptala se mladíka za sebou.
„Nevím,“ zakroutil hlavou.
„Další tým. Museli jsme jim uhnout,“ zavrčel Minato.

Změnit směr museli ještě dvakrát.

„Tohle není obyčejná patrola,“ pronesl Jiraiya.
„Naháněj nás jak vlci jelena,“ znechuceně poznamenal Minato. „Připravte se na střet.“

Kushině po jeho slovech přeběhl mráz strachu po zádech. Ne, že by se bála bojovat, spíše měla obavu z výsledku. Vždyť v boji může každá maličkost rozhodnout o životě a smrti. Stačí špatný krok, mírné uklouznutí či zaváhání a někdo to šeredně odskáče.

„Nepředbíhej událostem, Minato,“ napomenul ho sensei. „Tohle se ještě pořád nemusí zvrhnout v boj. Bude ovšem lepší, když se připravíme. Minato, kolik jich je?“
„Cítím jich šestnáct,“ zněla suchá odpověď.

Rusovláska se otřásla, jak jí strach sevřel ledovou pěstí žaludek. Čtyřnásobná přesila! Rychle se rozhlédla po svých společnících. Jiraiya-sensei vypadal klidně. Sice mu neviděla do obličeje, ale z jeho pohybů nevyčetla žádné napětí. Minato se tvářil vážně, skoro až zachmuřeně. Jen Takashi se lehce usmíval.

„Tobě to hrůzu nenahání?“ zeptala se jej.
„Ne. Je tu sensei a Minato. A jsme tým. To zvládnem,“ široce se usmál. „Neměj obavy.“
„Přibližujou se, ale zatím se drží z dohledu“ podotkl Minato.
„Vím, stahujou kolem nás smyčku,“ souhlasil Jiraiya, aniž by se otočil.

I on měl nervy napnuté k prasknutí, ačkoliv to nedával najevo. Nevěděl, co si má myslet. Konoha se Skrytou Kamennou měla příměří, takže by k boji nemělo dojít. Ovšem shinobi z Kamenné by mohli usoudit, že tým z Konohy zde nemá co dělat a zlikvidovat ho. Pak by jen nahlásili, že se spletli a považovali je za uprchlé nukeniny. I takové nehody se stávaly.

Mezi stromy začala prosvítat širá louka a za ní probleskovala řeka. Vzpomněl si na mapu. Hned za řekou by se měl terén začít zvedat a přecházet v hory. Nedaleko odtud, snad jen pár kilometrů se měl nacházet průsmyk, kterým hodlali projít. Potřebujeme ještě tak hodinu, a budeme zachráněni. V průsmyku končily hranice země Země a začínala země Sněhu. Doufal, že tam je Kamenní pronásledovat nebudou.

Vzápětí však jeho naděje pohasla. Na louce nedaleko lesa stála čtyřčlenná supina shinobi. Jeden z nich prudce švihl rukou a do větve, na kterou zrovna skočil, se s hlasitým zaduněním zabořilo několik shurikenů. Okamžitě zastavil, proklínaje osud.

„Co to má znamenat?! S shinobi z Kamenné nemáme žádný spor. Nechte nás projít,“ zvolal.
„Šéfe, to jsou oni!“ zazněl hlasitý výkřik.
„Vaše smůla,“ ušklíbl se mohutný vůdce Kamenných. „Zabijte je!“

Z Kushiny strach opadl. Konečně je rozhodnuto. Ta nejistota byla ubíjející. Náhle jen kousek od ní zaznělo ostré zařinčení oceli. Leknutím sebou trhla. Na zem pod ní s tichým zacinkáním dopadlo několik shurikenů. Všimla si Minata, který jich pár držel v ruce. On mě zachránil!

*******

Dobře si všiml, odkud útok šel. Skočil, aby se dostal do lepší pozice a vrhl své hvězdice. Sepjal ruce do pečetě soustředění.
„Shuriken Kage Bunshin!“ vyštěkl.

Těch několik hvězdic, které vrhl, se náhle změnilo v menší roj.
„A ještě jednou! Shuriken Kage Bunshin!“

Nyní se na skrytého shinobiho řítilo úctyhodné množství ostrého železa. S hlasitým praskotem si shurikeny prosekávaly cestu větvemi. Několik temných žuchnutí a bolestný výkřik prozradilo, že si našly svůj cíl. Chvíli bylo ticho, ale záhy se ozval praskot lámajících se větví a na zem dopadl mrtvý muž. Okolo něj se rozlévala široká kaluž krve. Jedna z hvězdic prosekla krční tepnu.
Jeden dole.

*******

Vzápětí vypuklo peklo. Kameničtí, když spatřili smrt svého druha, zařvali vztekem a na Kushinu a její tým se snesla hotová smršť shurikenů a kunaiů. Vyhnuli se jim, nebo je odrazili kunaii. Jeden s nich ji však škrábl na boku. Palčivá bolest v ní probudila hněv.

Následně se jednotný boj rozpadl. Skupinky Kamenických shinobi zaútočili na jednotlivce z Konohy a oddělili je od sebe.

Kushina proti sobě měla tři bojovníky. Jak se jí nyní hodil trénink v taijutsu se senseiem a Takashim. Vzpomněla si na souboj s Minatem a byla ráda za jeho rady, které jí udělil. Odkopla jednoho soupeře, uhnula před seknutím kunaiem od jiného a odrazila se, aby se od nich odpoutala.

Přistála na větvi nedaleko okraje lesa. Jen pár desítek metrů od ní se v odpoledním slunci leskla hladina řeky. Kdybych se tak dostala k té řece!

Rychlým pohledem přelétla okolí, aby se podívala na své společníky. Jirayiovi u nohou leželi již dva mrtví a tři nepřátelé okolo něj opatrně kroužili. Takashi se bránil přesile čtyři na jednoho, ale i on už jednoho vyřídil. Pohled na Minata ji vyrazil dech. Bránil se čtyřem protivníkům, ale viděla dva padlé!

Minato se pohyboval jako vítr. Při pohledu na něj si uvědomila jednu věc. On mě tenkrát vůbec nebral vážně! Kdyby ano, tak mě zabil jediným úderem! Jeho taijutsu, teď v boji na život a na smrt, bylo děsivé. Každý úder či kop přesně proveden, žádný pohyb navíc. Skrčil se před vysokým kopem, protočil se a podsekl nohu svému soku. Vyskočil a do hrudi nakopl jiného. Uhnul vrženému kunaii, udělal přemet, zachytil úder posledního a vrazil mu nůž do hrdla. V boji nevypadá vůbec zženštile. Nyní vypadá fakt drsně a nebezpečně. A sexy. Zarazila se. Proboha, jak mě tohle napadlo?!

Ostré zapraskání zmučeného dřeva Kushině připomnělo její vlastní boj. Odrazila poslední shuriken a skočila. Krev jí vřela v žilách a srdce prudce bušilo. Vzduch sladce voněl a obloha byla nádherně modrá. Je krásné být naživu. Ostře se nadechla a vrhla se dopředu. Chtěla dosáhnout řeky, kde mohla použít techniky svého živlu.

Cestu jí však zastoupil jeden z jejích soupeřů. Vrhla po něm kunai, ale mohutný shinobi jej s pohrdavým zachechtáním odrazil. Začal skládat ruční pečetě a pak udeřil do země.
„Doton: Doryuu Taiga!“ vyštěkl.

Na rusovlásku se hrnula dravá řeka bahna. Uskočila právě včas. To už u ní byli oba zbývající soupeři. Jeden z nich ji tvrdě udeřil do břicha. Hekla, jak jí vyletěl vzduch z plic, a předklonila se. Na poslední chvíli uhnula před kopem druhého.

Tasila kunai a zaujala střeh. Já se jen tak nevzdám, bastardi. Nechala je zaútočit. Uhýbala a občas sama zaútočila. Pak udělala dlouhý výpad proti jednomu z nich. Pokusil se ji přeskočit jako kdysi Minato. Protočila zbraň v ruce a vší silou bodla a škubla do strany.

Ostrá čepel našla svůj cíl. Shinobi neměl blonďákovu rychlost a skončil s rozpáraným břichem. Bojištěm zazněl uši rvoucí smrtelný výkřik. Ruku ji zalila vroucí krev. Do trávy se s vlhkým zamlaskáním vysypaly bledé vnitřnosti. Skoro se pozvracela. Tohle bylo poprvé, co někoho zabila.

Jeho partner zařval vztekem a bezhlavě zaútočil. Nyní se musela bránit. Ten obr, co na ni vyslal řeku bahna, se zapojil do boje. Uhýbala, seč mohla, ale občas nějakou ránu schytala. Bolelo ji celé tělo, ale odmítala se vzdát.

Zvedla se a chtěla zaútočit, ale najednou se před ní zabodly do země kunaie. Se zděšením si všimla, že na nich jsou výbušné lístky, které zanedlouho vybuchnou. Vykřikla zděšením. Pokusila se odskočit z dosahu, ale výbuch přišel dřív, než se stačila dostat z dosahu. Síla exploze s ní mrštila o kus dál. Byla otřesená, zpola omráčená a příšerně ji bolela noha. Koukla na ní a zjistila, že těsně nad kolenem má zabodnutou střepinu z kunaie.

Chtěla zkusit vstát, ale zraněná noha ji zradila. Klesla s výkřikem zpět na zem. Mohutný shinobi se zákeřně zasmál, složil pečetě. „Doton: Doryuudan!“

Kushina vykřikla hrůzou a zkřížila ruce před sebou, v marné snaze se ochránit.

*******

Takashi odrazil nebo se vyhnul většině zbraní, které na něj letěly. Jedna z nich mu však rozsekla kůži na rameni a jiná se zabodla do batohu, který měl na zádech. Otočil se a po pětici, jež se okolo něj srotila, vrhl své vlastní zbraně.

Shinobi, kteří ho obklíčili, je však snadno odrazili a zaútočili. V rychlosti složil několik pečetí a nechal si ruce obrůst tenkou vrstvou kamene. Mělo to dvojí efekt. Shurikeny ani kunaie jej nemohly zranit, a když s tím někoho dobře praštil, měl jistotu, že zasažený už nevstane. Nijak ho to nezpomalovalo, mohl používat zbraně a skládat pečetě.

Pod nohama se mu začala třást země. Uskočil a vzápětí na místě, kde stál, ze země vyrazilo několik dlouhých kamenných trnů.
„Tsss, tohle umím taky,“ zasyčel opovržlivě. A ještě víc. Ochutnejte tohle! Složil pečetě, rozevřenými dlaněmi udeřil do země a vyštěkl příkaz: „Dotton: Ishibari no toppū!“

Před ním se vztyčila nevysoká, nakloněná stěna, z níž na nepřítele začaly vysokou rychlostí vystřelovat kamenné jehly. Čtveřice nepřátel stačila uskočit, ale pátý z nich, jen nepatrně pomalejší, byl zraněn do nohy, když mu jehla probodla kotník. S výkřikem bolesti upadl, jak jej zraněná noha odmítla poslechnout. To byl jeho konec. Smršť kamenných jehlic jej doslova roztrhala na kusy.

Nikdo si nevšiml krkavce, který spadl z koruny stromu. Pták zasažený kamennou jehlicí zoufale tloukl křídly v posledním tažení a žalostně krákal, než zemřel.

Zbylí protivníci se rozprchli, aby je případně nemohl zasáhnout všechny najednou. Jeden z nich složil pečetě, a vykřikl: „Katon: Karyuu Endan!“ Takashi práskl rukama do země a vztyčil před sebou kamenný štít, aby se ochránil.

Šestý smysl, který má každý, jehož životní náplní je boj, jej varoval před blížícím se nebezpečím. Ohlédl se a spatřil dalšího ze čtveřice, jak se na něj žene s napřaženou katanou. Věděl, že nestihne utéct, aniž by uvolnil štít. A pokud uvolním štít, skončím na škvarek!

Než stačil cokoliv vymyslet, objevil se před ním Minato. Blonďákovi v ruce zářil rasengan. Než se Kamenný ninja stačil vzpamatovat z náhlého objevení dalšího nepřítele přímo před ním, Minato se prosmýkl pod dopadající katanou a vší silou udeřil do jeho hrudi svojí technikou. Rotující chakra v mžiku pronikla jeho zbrojí a způsobila hlubokou ránu v hrudi. Minato uvolnil svoji techniku a náhle neřízená energie mrštila se zraněným mužem o nedaleký strom. Ozvalo se hlasité, ostré prasknutí, jak mu tvrdý střet zlomil páteř. Bezvládně se sesul k zemi a už se nepohnul.

„Heh, díky kámo,“ vydechl ohromeně Takashi, ale to už byl jeho přítel pryč.

Otočil se na zbývající dva soupeře, kteří přestali útočit ohromeni vývojem situace, a rty mu roztáhl zlomyslný úsměv. Jeden z nich, vyprovokovaný tím úsměvem, přiskočil blíž a zaútočil kunaiem. Takashi jej zablokoval levačkou chráněnou kamenem a zákeřně se usmál.
„Skončils,“ pronesl.

Jeho protivník se zatvářil nechápavě. Vysvětlení se mu vzápětí dostalo. Mladík z Konohy mu uštědřil tvrdý direkt do obličeje. Vyrazil přední zuby, zlomil čelist a rozdrtil nos a shinobiho téměř omráčil. Pak udeřil pravačkou jako kladivem. Zpola omráčený shinobi padl jako tele pod řeznickou sekerou. Úder mu roztříštil lebku.

Bojištěm zazněl výkřik plný hrůzy. Jeho zbývající soupeři vyvalili oči a zbledli. Otočil se ve směru, kterým tak zírali a zkameněl.

„To… to… ne-ní…“ vykoktal.

*******

Sotva dozněl bolestný výkřik prvního padlého, Jiraiya použil svůj nejrychlejší útok.
„Ranji shigami no jutsu!“

Věděl, že tváří v tvář takové přesile je třeba využít každé výhody, jež se namane. A Minatův pohotový, nečekaný útok jim jednu takovou přinesl v podobě šokujícího překvapení.

Dva ze čtveřice se nedokázali včas útoku vyhnout a boj pro ně skončil. Jeho dlouhé bílé vlasy pod vlivem této techniky mnohonásobně narostly, zpevnily, až vytvořily smrtící zbraň. Když oba smrtelně zasažení klesli k zemi, techniku zrušil.

Kunaie a shurikeny po něm vržené přeskočil a pustil se do boje se zbývajícími. Záhy jim však přišli další dva na pomoc. Boj se stal náhle víc než vyrovnaným. Musel uznat, že nejsou zase tak špatní. Ale jsou v přesile čtyři na jednoho! Utržil menší škrábanec na zádech a jeden na stehně. Bojištěm náhle zazněl srdceryvný nářek umírajícího. Zatrnulo v něm. Doufám, že to nebyl někdo z nich! Neměl však čas to zjistit, neboť jeho protivníci jej plně zaměstnávali. Jediná maličká chyba a končím.

Proklouzl pod pravým hákem jednoho a udeřil jej tvrdě loktem do žeber. Sklonil se před kopem jiného, vyšvihl se a kopl. Zasáhl přesně. Jeho noha zasáhla žebra třetího ze čtveřice takovou silou, až zapraštěla žebra.

Na poslední chvíli si všiml kunaie v ruce posledního z jeho protivníků. Uhnul jednou, podruhé, potřetí a pak vyšel nepříteli vstříc. Levačkou svedl výpad mířícímu na břicho mimo sebe a dvakrát jej udeřil tvrdými, krátkými direkty přímo do obličeje. Zaslechl slabý šelest, otočil se a bezvládného shinobiho použil jako štít. Ozvalo se několik trhavých zvuků a tělo, které držel, se několikrát otřáslo.

„Díky,“ zamumlal posměšně. Shinobi, jenž mu padl do rukou, zachytil několik shurikenů, které měli zasáhnout Jiraiyova záda.

Náhle bojištěm zazněl výkřik plný hrůzy. Jeho soupeři překvapením vyvalili oči a ustoupili o několik kroků. Co to do nich vjelo?

Potřásl nevěřícně hlavou, ale ohlédl se. Shinobi, který nevěnuje pozornost svému okolí a nedokáže se přizpůsobit nenadálým zvratům v boji, dlouho nepřežije. To, co spatřil, mu vyrazilo dech.
„To nemůže…“ vydechl užasle.

Poznámky: 

Tak a jsem tu s další kapitolou a jak jsem posledně slíbil, kecání je konec, přitvrdíme.

Tentokrát je trochu delší, proto jsem ji musel rozdělit na dvě části. Druhá část bude až příští týden, tak doufám, že to čekání přežijete Laughing out loud

4.92857
Průměr: 4.9 (28 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Barushka
Vložil Barushka, So, 2013-08-17 10:46 | Ninja už: 4328 dní, Příspěvků: 42 | Autor je: Recepční v lázních

Už sa teším čo bude ďalej, aspoň sa mám po týždni v Turecku na čo tešiť Smiling

Obrázek uživatele Barushka
Vložil Barushka, So, 2013-08-17 10:46 | Ninja už: 4328 dní, Příspěvků: 42 | Autor je: Recepční v lázních

Už sa teším čo bude ďalej, aspoň sa mám po týždni v Turecku na čo tešiť Smiling

Obrázek uživatele Kim-chan
Vložil Kim-chan, Pá, 2013-08-16 15:05 | Ninja už: 4289 dní, Příspěvků: 14 | Autor je: Recepční v lázních

úžasný príbeh a úžasne napísaný. To napätie v ňom sa mi nesmierne páči. Laughing out loud

Obrázek uživatele Michelle - chan
Vložil Michelle - chan, Út, 2013-08-13 21:53 | Ninja už: 4220 dní, Příspěvků: 376 | Autor je: Konohamarova chůva

Týden v Bulharsku, přijedu a hned mám co pěkného číst... Už se těším až se dozvím, co spatřil!

Sen se stane skutečností až po té, co se skutečnost stane snem...
Nejsem perverzní. Jsem super perverzní. (Jiraiya)

Obrázek uživatele Kondrakar
Vložil Kondrakar, Út, 2013-08-13 21:56 | Ninja už: 4220 dní, Příspěvků: 158 | Autor je: Prostý občan

Jsem rád, že jsem tě potěšil Smiling Co Jiraiya a Takashi spatřili se dozvíš v druhé části této kapitoly. Dík za zastávku a koment. Doufám, že se popis bitevní scény povedl.

Obrázek uživatele IceSun685
Vložil IceSun685, Út, 2013-08-13 20:55 | Ninja už: 6289 dní, Příspěvků: 934 | Autor je: Sluha v rezidenci klanu Hyuuga

Hezké, líbilo se mi, že jsi použil názvy technik. Smiling

Obrázek uživatele Kondrakar
Vložil Kondrakar, Út, 2013-08-13 21:44 | Ninja už: 4220 dní, Příspěvků: 158 | Autor je: Prostý občan

Tak shinobi bitva by bez ninjutsu technik nebyla ono. Psát něco takového je pro mě dost nezvyk. Jsem zvyklý psát bojové scény v jiném stylu. Dík za zastávku a koment.

Obrázek uživatele Ad Inexplorata
Vložil Ad Inexplorata, Út, 2013-08-13 07:51 | Ninja už: 4534 dní, Příspěvků: 1680 | Autor je: Asistent pošťáka

Naprosto úžasný ^-^ Moc se těším na další díl Smiling tenhle byl plnej napětí, prostě dokonalý Laughing out loud !
Zajímalo by mě, co se na konci stalo Laughing out loud (že by Kyuubi) ?

Obrázek uživatele Kondrakar
Vložil Kondrakar, Út, 2013-08-13 19:15 | Ninja už: 4220 dní, Příspěvků: 158 | Autor je: Prostý občan

Dík za koment a zastávku. A ne, nebudu prozrazovat, co se stane v druhé části. Nebudu spoilovat vlastní příběh.

Obrázek uživatele Ad Inexplorata
Vložil Ad Inexplorata, Út, 2013-08-13 20:56 | Ninja už: 4534 dní, Příspěvků: 1680 | Autor je: Asistent pošťáka

Okay Laughing out loud To jsem po tobě ani nechtela ^-^ uz se těším Smiling