Jiné a přesto stejné 8.díl-Cesta domů

Mira ale ve stanu nemohla usnout a taky slyšela ten příběh. Téměř ihned poznala Toryin hlas a hned nato Deidarův. Potichu vylezla ze stanu, aby si jí Itachi nevšiml a obloukem se vydala zezadu do jejich tábora. Tory si jí všimla, ale protože jí naznačila aby jí neprozradila, tak se dál hádala s bráchou. Mira potichu vytáhla kunai a skočila s ním zezadu k Deidarovi. Kunai mu přiložila ke krku a přitom zařvala:
„Pííííp!"
Deidara leknutím nadskočil, přičemž se mu "kuřecí zobák" málem zabodl do krku. Ale pak si všiml své sestry, jak se smíchy válí smíchy po zemi. Mira už to taky nevydržela, spustila kunai a začala se smát. Deidara se k ní otočil a a upřel na ni svůj ledový pohled. Okamžitě se přestala smát. Ale pak jeho pohled roztál a i on dostal záchvat smíchu. Nechápala proč, a jenom tázavě nadzdvihla obočí. Při pohledu na ni se Deidara svalil na zem za svou sestrou. Zničehonic promluvil Itachi kterého si při tom smíchu nevšimli:
„Směje se tvým výrazům," upozornil Miru.
Mira sklopila oči. Deidara se přestal smát a sbíral zbytky své důstojnosti.
Tory se dál válela po zemi a z očí se jí řinuly slzy. Všichni se na ní dívali jako na de*ila. Potom se, ale začali znova smát.
„Kde budeme spát?" utírala si blondýnka slzy smíchu.
„Přece tam, kde předtím," oznámili Deidara i Itachi zároveň. Děvčata na sebe pohlédla a otočila oči v sloup. Všichni čtyři moc dobře věděli, že tohle místo není k spánku zrovna nejlepší. Itachi a Mira dokonce věděli, že jejich stanoviště je lepší. Do hádky s naštvaným Deidarou se však nikomu nechtělo.
„Tak tady," rozhodl Itachi a šel si s Mirou pro věci. Tory se na Itachiho tak nějak zvláštně podívala. Když se otočil, tiše se rozběhla za ním, potom vytáhla kunai, skočila na něj a přidržela mu ho pod krkem.
„Ninja je pořád ve střehu," upozornila jej. Itachi se, pro ni nepozorovaně otočil, sebral ji kunai, a najednou ji držel přimáčklou k zemi.
„Ano, správný ninja je." Vyplázla na něj jazyk(y) a vstala.
Mira celou dobu stála vedle Deidary a když uviděla Tory s Itachim začala se šíleně smát. Deidara na ní vrhl znovu svůj extravražedný pohled, ale ona se stejně smát nepřestala. Nakonec se rozhodl, že už půjde spát. Mira už taky neměla co dělat tak si šla taky lehnout. Z jedné strany vedle Miry spal Itachi a vedle Deidary spala Tory. Blondýnka ještě chvíli vyprávěla jinou povídku, ale potom už i oni usnuli...
Mira se vzbudila jako první. Po chvíli přemýšlení si uvědomila, že vedle ní leží Deidara. Co nejrychleji vyskočila a chvíli tři spáče pozorovala. Její brácha ležel úplně normálně. Deidara byl rozvalený přes Tory a trochu chrápal. A Tory si něco mumlala (Ne, pomoc, prosím nejezte mě! Už nebudu jíst kuřecí maso, prosím!)
Nenapadlo jí co dělat, tak si zalezla zpátky do přikrývek a znovu usnula. Dedara se vzbudil a uviděl vedle sebe Miru. Vedle ní Itachiho. A naposled Tory z druhé strany. Pak ho napadl plán...
„Vstávej!" zašeptal své sestře, která se okamžitě vzbudila. Odtáhl jí mimo doslech.
„Co chceš?" protírala si ospale oči.
„Nebav se s Uchihama."
„A co ti udělali?" ptala se otráveně blondýnka.
„Ty to o Itachim nevíš?" usmál se zlomyslně její brácha.
„Co bych měla vědět?" zajímala se najednou Tory.
„Vyvraždil svou rodinu. I celý svůj klan. Teda, Miru a ještě jednoho nechal žít, ale ty ostatní chladnokrevně zavraždil. Svou matky. Otce. I svou dívku." Tvářil se jako anděl.
Tory ustoupila krok dozadu a lapala po dechu. Cože? To snad není pravda! Proč ji to Mira neřekla?
„Já jen," dodal Deidara, „abys to věděla," a odešel zpátky k míst, kde spali oba Uchihové. Tory tam zůstala zaraženě stát.
Mira kolem sebe uslyšela hluk a probudila se. Kolem ní zrovna potichu procházela Tory. Odvracela od ní pohled. Toto chování ji zaskočilo. Vstala a postavila se před ni..
„Co chceš?"
„Co jsem ti udělala?" zeptala se černovláska.
Žádná odezva.
Zopakovala svou otázku.
„Ty nic."
„Kdo teda?"
„To nemůžu mít bezdůvodně špatnou náladu?" naštvala se blondýnka a odešla. Mira za ní zmateně hleděla. Co to s ní zas je?
Koutkem oka zaznamenala že se k ní blíží Itachi.
„Řekl jí o tom," poznamenal smutně.
„O čem?" zeptala se, ale bylo jí to jasné.
„O našem klanu."
„Tu verzi kterou navykládala rada?"
Pouze přikývl.
„Teď tě bude nenávidět."
Znovu přikývl a pak promluvil.
„Jenomže teď bude nenávidět i tebe," v jeho hlase byla slyšet úzkost kterou si nedokázala vysvětlit.
Sbalili si věci. Jediný, kdo měl dobrou náladu, byl Deidara.
Ale napětí mezi Tory a Itachim by se dalo krájet. Pokaždé, když se k ní je trochu přiblížil, vzdálila se. Vypadala, jako by z něj měla strach. Konečně vyrazili. Mira vrhala po Tory tázavé pohledy, ale, ona ji ignorovala.
Vjatora v sobě měla naprostý zmatek. Takhle se naposled cítila, když odcházela ze své vesnice. Ale proč by jí na tom mělo záležet? Akatsuki jsou přece vrazi, to už ví dlouho. Ale zabít svou rodinu... Jak by byla ona vděčná, kdyby její rodiče žili... Vrazila do stromu.
„Sakra!" nadávala, ale když uviděla Uchihu hned vstala a běžela dál. Má z něj strach.
Mira běžela celou dobu poslední. Najednou se ale musela zastavit důvodem byla náhlá bolest pocházející z levé ruky. "Sakra proč zrovna teď!" pomyslela si.
Tory která běžela za ní se znenadání otočila a uviděla Miru která tam jen tak stála a pohled měla plný bolesti. Zvědavost překonala strach . Vrátila se k ní a když přiběhla blíž, uviděla že se její... spolubydlící drží za levou ruku. Když byla jenom dva metry od ní Mira se svalila na zem kde se válela v křeči. Tory na ni jen šokovaně hleděla. Najednou se Mira uklidnila a zůstala ležet. Vypadalo to jako by usnula ale Tory věděla že něco není v pořádku. Začala cítit že jí chce pomoct ale nevěděla jak. Najednou Mira otevřela oči a překvapeně se dívala kolem sebe. Pokusila se zvednout ale byla vyčerpaná. Tory na ní pořád jenom hleděla a i když nerada, musela přiznat že se o ní i trochu bála. Najednou si uvědomila že se pokouší vstát a tak ji pomohla. K jejímu překvapení se Mira vyčerpaně zeptala:„Nezranila jsem někoho?"
Tory se na ni překvapeně podívala.
„Většinou když se toto stalo přestala jsem se ovládat a někoho zranila aniž bych o tom věděla," pokusila se o úsměv
„Toto se ti nestalo poprvé?"
„Ne. Vlastně je to od doby co vesnice donutila bráchu vyvraždit náš klan," při této vzpomínce se mírně zachvěla.
„Pomáhal mu ještě Madara a ten mě chtěl zabít, ale Itachi mu v tom zabránil a tak mi jenom udělal toto," prohlásila a sundala si obvaz na levé ruce. Tory se objevil výhled na dlouhou ošklivou jizvu která se jí táhla od zápěstí po loket.
„Mysleli, že tohle nepřežiju," řekla a znovu si ruku obvázala. „Zřejmě to budu mít z toho.“
Doběhly Deidaru a Itachiho. Přes den se občas někde zastavili a než se nadáli tak byl večer. Nikdo nemluvil. V jednu chvíli Itachi někam odvedl Deidaru.
„Jsi pěkný haj*l," oznámil mu a odešel. Deidara tam zůstal stát a spokojeně se usmíval...
Po dalších pěti nudných, tichých dnech konečně došli do Akasídla. Tory a Mira se spolu nejdřív bavily, ale pak se ponurá nálada přenesla i na ně.