Ohnivá vůle se nevzdává! Bratrská síla, část 32.

Sasuke se spolu se svým týmem dostali do Konohy v rekordním čase a ihned vycítil, kde je Itachiho chakra. Vydal se tam a svému týmu nařídil, aby bojovali na straně Konohy.
„To nám nemusíš říkat.“ Hrnul se do toho Suigetsu.
„Ten se nezmění!“ remcala Konan.
Sasuke okamžitě spatřil, kde je jeho bratr a bývalý šéf. V tom svým Sharinganem spatřil, že se Pein chystá na zákeřný útok a Itachi nebude mít šanci se tomu vyhnout…

Zakročil v tom pravém okamžiku, kdy se přijímač takřka dotýkal bratrova oblečení. Vykryl to svou katanou.
„C-Cože?“ Itachi se nemohl divit více. Koukal na svého bratra, který mu právě zachránil život.
„No… jsem to já, ale teď není čas, na to se tady vykecávat, přeci jen jsme uprostřed boje, že bratře?“
Itachi se usmál, už skoro nedoufal, že se objeví. „Máš pravdu, ale pak mě nesuď, když ti nenechám ani jednoho protivníka.“ Škádlil ho.
„Hmpf, to říkej někomu jinému. Odpočiň si a já to zatím vyřídím.“ Řekl uštěpačně Sasuke.
„Na to zapomeň!“
„Á, jak dojemné, bratři opět spolu! Já se snad rozbrečím!“ ironie z něj jen čišela.
„Aby bylo jasno, já svého bratra nenávidím, ale nechci, aby takový zmetek, jako ty zabil někoho, kdo má zemřít mojí rukou! Toť vše!“ I když Itachi věděl, jak ho Sasuke nesnáší pořád to bolelo, jako by měl ten přijímač zabodnutý v srdci a Pein společně se Sasukem jím otáčeli…
V tom Pein/Yahiko/Nagato zaútočil…

Kakashi se právě vyhýbal smrtelným ranám, které byly vedeny s vražednou přesností. Jenže nepočítal s tím, že nepřítel vrhne kunaie z opačné strany… jeden se mu zabodl do ramene. Bolest mu znemožnila další pohyb, k tomu byl donucen si kleknout na jedno koleno.
„To snad není pravda!“ postěžoval si.
„Problémy?“ ozvalo se mu za pravým uchem, otočil své oko a polil ho studený pot. Byl v pasti! Nemohl se pohnout, bolelo ho rameno, na krku měl kunai, byla to bezvýchodná situace…

Kushina se spolu s Kurenai domluvily, že než bojovat, tak budou pomáhat evakuovat obyvatelstvo. Kurenai odváděla poslední skupinku dětí, které se schovali pod jeden dům.
„Jen běž, já vás budu krýt, přeci jen mohu udělat více, než ty.“ V tomhle měla Kushina pravdu.
„Tak dobře, ale dávej na sebe pozor.“ Varovala jí Kurenai.
„Neboj budu, přeci jen tady mám ještě nedořešenou situaci.“ Mrkla Kushina a zmizela.
„Děti, jde se na menší výlet, kdo jde se mnou?“

Než se ovšem posuneme dál v ději, musím zmínit ještě jednu skutečnost a ta je, že vás musím seznámit, tedy připomenout jednu postavu, která na poslední chvíli přijde napadené Konoze na pomoc… pokud hádáte, že je někdo z Písečné trojky, máte pravdu.
Je to Kankurou, který zde poblíž měl misi a jakmile zaslechl, co se děje, rozhodl se, že zakročí. Koneckonců byl to jejich spojenec…
Kankurou bojoval naprosto jinak, ihned ze začátku nasadil svoji nejnovější loutku, kterou pojmenoval Sasori, po bývalém členu Akatsuki… měl štěstí, že narazil na tělo, které nebylo imunní na jeho jedy…
„Teď to skoncuji!“
„Nebuď si jistý! Tak snadné ti to neudělám!“ řekl ten, který uměl přivolávat Summony. Ti i přesto, že je nebylo lehké porazit, nebyli připraveni na jed, který jim koloval v oběhu.
Jed původně vynalezl Sasori, ale Kankurou ho dotáhl k dokonalosti… oběť umírala pomalu. Jed zpočátku nepůsobí a obět to nezjistí, dokud se mu látka nedostane do srdce, kde rozkládá svalovou hmotu a krví se šíří do celého těla. Smrt nastává do několika minut.

Itachi si musel opravdu na chvíli odpočinout, byl unaven. Tam moc unaven, jako nikdy v životě. Viděl, jak Sasuke bojuje a divil se, že tohle je jeho mladší bratr, který ho již dávno překonal, i bez Mangekyou Sharinganu…

Byla to neskutečná bitva, dvě doujutsu, dva dědicové této síly, dva osudy, ale přesto si tak podobní.
Sasuke měl ovšem jednu nevýhodu, neprošel tolika boji, co Nagato… vyrovnával to svými technikami, které chrlil jednu za druhou…
„Katon: Goukakyuu no Jutsu!“ zakřičel Sasuke k tomu se ovšem přidal Itachi se svým: „Amaterasu!“ se z té ohnivé koule stala největší, kdy kdo viděl. Možná byste čekali, že Amaterasu spálí Sasukeho techniku, jenže se tyto druhy ohně spojili, jako bratři a řítili se na ohromeného Nagata. Amaterasu viděl poprvé v životě a myslel si, že ho nikdy neuvidí!

Sasuke byl šokován, že se jejich techniky spojily. Měl pocit, že začíná všemu rozumět. Hlavně pomalu chápal, čím si Itachi musel projít…

„… měl si to těžké, že Itachi? Zabít vlastní rodinu, to jen, tak někdo nedokáže. Promiň, že ti otvírám staré rány, ale je to potřeba, aby si tady tvůj natvrdlý bráška uvědomil, co jsi zač a cos musel zkusit, abys ho ochránil…“

Tyto slova pronesl Naruto, když měli tu „poradu“ a on se dozvěděl celou pravdu. Proto Naruto chtěl, abychom se neutkali, aby Itachi žil jen o pár dní déle a mohl pomoci zachránit pro něho něco velmi cenného a najít ztracený klid… myslel si Sasuke.
„Bratře, již nemám důvod tě zabít, teď jsem vše pochopil, budu tě chránit!“ zařval na svého bratra. Právě ho skolil dávivý kašel, nutil ho kašlat krev…
Když tohle slyšel, vlila se mu do těla nová energie, dosud nepoznaná. V hlavě mu rezonovalo: „… budu tě chránit!“
Dal se do nového boje…