Shikamaru aneb jeden otravný otazník III

Když se Gaara probral, uviděl nad sebou tři udivené tváře týmu Asuma. Zamrkal. Viděl totiž snad tu nejkrásnější dívčí tvář a ona se navíc usmívala, usmívala se na něj! Chouji pomohl Gaarovi na nohy.
„Měl bys víc jíst, jsi jako věchejtek… vůbec se nedivým, že jsi se nám složil k nohám…“ Pronesl vševědoucně Chouji, čímž si vysloužil Gaarův nasupený pohled.
Gaara se posadil za stůl, přitom ale nespouštěl oči z blondýnky. “Tak tohle je Yamanaka Ino... Od zkoušek se docela změnila…“
Temari vypadala zvláštně; trochu jako sopka, která neví, jestli vybuchnout anebo ne. Viděla snad podruhé v životě svého bratra s přihlouplým úsměvem. To značilo veliké problémy…
„Omlouvám se, musel jsem vás vyděsit, ale moje…ehm… indispozice byla zapříčiněna jistými chybnými informacemi, ehm, které mi poskytla jistá pomstychtivá osoba se sadistickými sklony…“ Za tuhle větu si vysloužil všeobecný smích týmu 10 a pořádnou ránu od své setry, čímž dotyčná vyvrátila jakékoli pochyby, od koho byla zmíněná informace. „No, abych byl upřímný, po té informaci jste mi způsobili šok jiného druhu než na jaký jsem byl připravený a dostavila se mi jistá srdeční indispozice…“ zazubil se na Ino.
Shikamrovi se ten pohled z nějakého důvodu nelíbil… zato Ino se zubila na oplátku…“Aspoň vidíš jaké to je Shikamaru… když tobě je to asi jedno…“ Posmutněla Ino, která nemohla vědět co se honí Shikamarovi hlavou. „Čekal jsem vás až zítra, ale jsem moc rád že jste už tady,jistě jste unavení, takže vás nebudu zdržovat od odpočinku, když nevypadáte že by jste ho nutně potřebovali…“ Znovu se usmál tím podivným úsměvem na Ino… „Díky tomu že jste přišli takhle můžete na Akademii začít už zítra, aspoň to těm prckům připomene že můžou nastat neočekávané změny v životě shinobi… Měli jste klidnou cestu?“ Všichni přikývli… Gara ale pokračoval… „Moc rád bych věděl jak si plánujete rozdělit výuku na tu dobu co tu budete, rád bych o tom získal alespoň mlhavou představu a také bych od vás rád získal informace o mých přátelích, ale to nebudu sám…“ Mrkl na Temari… a pak uděl ještě jednu věc… přešel ke dveřím a prudce je otevřel, dovnitř místnosti spadl Konkurou… „Nemám pravdu bratříčku?“ Nevině se zazubil na bratra… Mluvení se ujal Shikamaru, který byl na téhle misi jako velitel…
„Samozřejmě Kazekage-sama, plán je jednoduchý…“ Ino s Choujim nastražili uši, plán ještě neprobírali… „Já se s nima podívám na strategii,Ino na jedy a protijedy ale taky na genjustu… a Chouji s nimi probere ovládání čakry, na ninjustu a taijustu se s nimi podíváme všichni, samozřejmě si budeme navzájem asistovat, také bychom rádi viděli jak vyučují vaši učitelé… abychom si udělali ucelenou představu…o vašem tréninkovém programu.“ Gara souhlasně přikývl, když si prošel jejich složky došel k podobnému závěru, jako k optimálnímu řešení… Gara viděl že o Narutovi a spol se dnes nedoví už nic…
„Dobře, předpokládám tedy že zítra budete sledovat výuku… teď by jste se měli jít ubytovat… Co zítra společně povečeřet a probrat novinky z Konohy a o našich společných přátelích?“ Vyslovil to jako otázku, ale jeho oči byli nesmlouvavé a tak tým 10 přikývl…

Temari zavedla tým Asuma do ubytovny… Cítila se trochu nesvá, ale to vždy když byla v blízkosti Shikamaru, něco ji okrádalo o klid a rozvahu, byla na něj naštvaná, ale vydrželo to jen do doby kdy se na ni usmál…
„Tak tady budete bydlet… kluci vy máte pokoj společně a Ino má samostatný… je mi líto kluci není tu moc volného místa…“ Shikamaru s Choujim si vyměnili pobavené pohledy…
„Nám to vyhovuje, stejně bychom jeden nevyužili kdybychom měli samostatný…“ Temari jen zakroutila hlavou… Ino se smála zcela otevřeně a v očích jí žhnuly pobavené plamínky… Temari se nechtělo nechat tyhle pohromadě, ale těžko se tam mohla ještě zdržovat…
„Tak se mějte… sejdeme se ráno v sedm před akademií, šli jsme okolo…trefíte tam?“ Chouji vypadal nejistě, stejně tak Shikamaru, k údivu všech se věděla rady Ino…
„Vím kde to je, trefíme tam, uvidíme se ráno Temari…“ Vykouzlila na obličeji sladký úsměv… Temari krátce rozmrzele kývla a vydala se za Himico, nyní potřebovala její radu ještě naléhavěji než dřív…

Temari došla k domu své přítelkyně, zazvonila na zvonek a vyčkala než ji přítelkyně vpustila dovnitř…Himico, se nejdřív na nic neptala, pouze pokynula přítelkyni aby se posadila a z kuchyně přinesla studený čaj z ječmene a nějaké sušenky…
„O co jde Temari, tohle je po dlouhé době první neohlášená návštěva a vypadáš divně, tak to vysyp…“ to byla celá Himico, okamžitě a přímo bez jakéhokoli úvodu přešla k problému.Temari se nadechla ale šlo to z ní jako z chlupatý deky…
„Dneska přišli ti z Listové…“ Himico přimhouřila oko…
„Neposlal ti ani pozdrav Temi?“ Temari rychle zavrtěla hlavou…„Poslal? Tak to je dobře ne?“ Temari znovu zavrtěla hlavou, Himico tím přiváděla k zuřivosti… „Tak co se stalo Tem, jestli to nechceš říct tak to neříkej, ale jinak už se konečně vymáčkni…“ Temari rychle zvedla hlavu…
„Shikamaru je jeden z těch co přišli…“ Himico na ni upřela své šedé oči…
„A to je ten problém? Jak se choval? Co říkal? To tě viděl takhle?“ Temari upřela svoje oči do sklenice…
„Měli přijít až zítra…“ Řekla Temari na svou obranu. „Z jeho chování se nedalo nic vyčíst, poznal mi, to ano, mluvil se mnou přátelsky, ale nenaznačil že mi rád vidí, neřekl proč se neozval…“ Himico protočila panenky…
„Fajn za vzhled nemůžeš a není to tak strašný… byl přátelském to je taky dobrý, dlouho jste se neviděli ani on neví na čem je… A nenapadlo tě náhodou Temi že takovej lenoch čekal až se ozveš ty jemu aby neztratil imich?“ Temari nešťastně zakroutila hlavou…
„Holky se neozívaj a já když jsem byla v listové, jsem mu snad dala dostatečně najevo že je mi jeho přítomnost příjemná…“ Himico znovu protočila panenky…
„Myslíš tím to že si mu milostivě dovolila aby tě doprovodil k bráně a řekla mu že se má stát Juinem? Pokud vím tak ten den tě pozval na snídani kterou si odmítla… Nebo myslíš to když se vás Naruto zeptal jestli jste na rande, tak si řekla proč bych měla jít s někým takovým? Temi ty všem nejen Shikamarovi vysíláš rozporuplné signály… já bejt kluk tak se od tebe držím dál…“ Temari rychle upřela děsivý pohled na přítelkyni a pak se vrátila ke zkoumání nápoje…
„On to tenkrát taky popřel, navíc to rande nebylo…“ Himico si nemohla pomoci kamarádky jí přišla naprosto zabedněná…
„Je rozdíl říct … Tak to není, nebo jako ty…Proč bych měla jít s někým takovým. Vždy´t se mohl urazit… Ale to že se Shikamaru nechová jako oddané štěně není to co tě tak trápí…“ Temari přikývla a konečně odložila nedotčenou sklenici.
„Přišli s ním další dva Chouji, to je takový milí tlusťoch s dobráckou povahou a Ino…“ Povzdechla si…
„Kdo je ta Ino?“ Zajímalo Himico.
„Je to děvče z listové…“ Himico už se neudržela…
„Budeš se divit, ale to mi taky došlo…“ Temari pokračovala jako by nedošlo k žádnému vyrušení…
„Na Chudinských zkouškách to byl tým, tihle tři, ale Ino je… jak to jen říct…“ Himico už si byla jistá kam Temari směřuje…
„Popiš mi ji…“ Byla to prostá výzva…které se Temari ihned chopila.
„Je asi stejně vysoká jako já, má dlouhé blond vlasy, dokonalou postavu a asi je dost silná…“ Himico upila svého ledového pití.
„Proč si to myslíš?“ Temari vyloudila smutný úsměv.
„Mám dva bratry, a dokonce i Gara na ni mohl nechat oči když ji uviděl v kanceláři…měl dokonce ten svůj přihlouplý úsměv.“ To Himico zarazilo… „Navíc řekli že běželi bez pauzy a ona vypadala jako by si vyšla na odpolední procházku s přítelem…“ Himico už vypadala zaujatě, nejen že ji zajímalo jak vlastně vypadá ten Shikamaru, ale zajímala ji ta dívka, podle těch řečí byla velice zvláštní.
„Budou zítra na akademii?“
„Ne asi v Zoo Himici…“ Temari měla pohrdlivý tón, vadilo jí že se jí přítelkyně ptá na samozřejmosti… Himico nadruhou stranu to samé působilo ďábelské potěšení.
„Vidíš v tom nějaký rozdíl Tem?“ Obě vybuchli smíchem… „V kolik máte sraz?“ Temari nevěděla kam Himico směřuje…
„V sedm před akademií, díky Ino tam trefí…“ Povzdechla si Temari.
„Dobře, tak tam budu. Nedívej se na mě tak, učím na akademii, ikdyž ne denně, ale zítra hodinu mám, chci poznat Shikamara, Ino i toho tlusťocha, ty si teď padej umýt vlasy a vem si zítra to fialové kimono se vzorem temně modrých květin, zvýrazňuje ti oči… Hlavně ať už tě takhle nevidí Shikamaru…“ Napomenula ji ještě Himico než se Temari vydala domů.

Tým Asuma nevydržel na ubikaci, jeden by řekl že po dlouhé cestě kterou běželi bez přestávky budou unaveni, všichni to minimálně čekali od Shikamaru, všichni kromě jeho týmu. Tým Asuma místo poklidného odpočinku vylezl na hradby písečné aby se podíval na západ slunce. Poklidně se natáhli a pozorovali ohnivý kotouč který se skláněl stále níž. Vypadali jako za Starých časů, Ino měla vedle sebe napravo Choujiho a nalevo Shikamara.
„Jak myslíte že jim to jde v té akademii?“ Zeptal se Chouji…
„Nevim neumím si představit Temari jako učitelku, je děsivá… děti z ní musej mít hrůzu…“ Poznamenal líně Shikamaru… Chouji zachrochtal na souhlas. Ino se nelíbilo že zase mluví o té blondýně.
„Mě přišla milá… až příliš milá…“ Poznamenala jedovatě. Chouji z Shikamarem vyloudili bublivý smích.
„Možná proto Inuško, že patříš mezi nejděsivější lidi které znám… si možná stejně děsivá jako moje máma.“ Poznamenal Shikamaru. Ino už ho chtěla praštit, ale rozmyslela si to a jen ho jemně zatahala za culík.
„Ze svou mámou mě nesrovnávej…“ Zarděla se… vzpomněla si co jí říkala maminka… děvčata hledají kopii svého otce a chlapci mladší kopii své matky. Chouji si rozhodl přisadit.
„Vzpomínám jak si řádila když na chudinské zkoušce nezabralo na Nejiho tvoje umění Valentýna…“ Ino se zarděla a pak praštila Choujiho do nosu.
„Takové věci nevytahuj, nebo ti sním brambůrky…“ Chouji brambůrky rychle schoval protože se domníval že nežertuje, její oči jen potvrzovaly že měl správný dojem…
„Nechte toho vy dva, Chouji nepřipomínej Ino neúspěchy, Ino nech Choujimu brambůrky… podívejte jak jsou ty mraky nádherně zbarvené.“ Ino mrkla na Choujiho a Chouji na Ino… Oba se naráz zvedli a chtěli Shikamara praštit. Něco jim v tom ale zabránilo. „Kage Kubi Shibari no Jutsu (Stínová svazovací technika)uspělo… Podíváte se už konečně na ty mraky?“ Ino s Choujim se neochotně vzhlédli, protože v tu chvíli se jim zdálo mnohem lepší si pořádně praštit do Shikamara.
„To je nádhera.“ Vydechla Ino… „Můžeš mi pustit, měl si pravdu je to nádhera.“ Shikamaru ji pustil a Ino si položil hlavu těsně k Shikamarově a pošeptala mu do ucha. „Měl si pravdu jsou překrásné.“ Shikamaru líně pootočil hlavu a jemně, nesměle se na ni usmál. Pak se opět zadíval na oblohu.
„Mě už taky pusť, buď tak laskav.“ Připomenul se Chouji.
„Ještě si chceš praštit?“ Otázal se Shikamaru znuděně.
„Nechmi tu ještě chvilku a budu chtít.“ Hrál naštvaného Chouji.
„Špatná odpověď.“ Poznamenal Shikamaru a Ino se uchechtla. V takové blízkosti u Ino se Shikamaru cítil zvláštně.
„Shikamaru okamžitě mě pusť.“ Zkusil to znovu Chouji. Shikamaru se ušklíbl na Ino, přičemž ho píchlo něco na hrudníku a uvolnil Choujiho. Chouji po Inině vzoru dal hlavu blízko k Shikamarovi a zabreptal…
„Fakt jsou krásný.“ Zůstali tak dokud se nesetmělo… Shikamaru s Choujim by tak leželi klidně celou noc, Ino by se za jiných okolností přidala ráda.
„Tak pojďte Chouji, Shikamaru…OKAMŽITĚ se padejte vysprchovat nebo z vás ty děti zítra omdlí.“ Na to Ino odešla se pravděpodobně osprchovat také… Shikamaru se podíval na Choujiho.
„Páchnu?“ Chouji na chvíli přestal přežvykovat.
„Já nic takového neřek.“ Nato si oba povzdechli a šli následovat Inina příkladu.