Interview - Sand team

Nagadir: ,,Tak jsem se z toho blázince dostala... Jashin je všemocný, to si pamatujte... Bohužel mám nálepku psychopat s božskými komplexy, takže mě všude hledaj a já se teď musím skrývat, což znamená, že se musím rozloučit se studiem (a svými, již nepoužitelnými, sedačkami). K tomu ode mě Akatsuki požaduje ty peníze, které jsem jim slíbila, a které již nemám, protože mi jakožto psychopatovi a zločinci zmrazili konto (poslanci jsou bohužel také všemocní, ksakru...). Takže jsem, slušně řečeno, v p*deli... (napsala jsem slušně?) Prostě jsem si musela najít jiný job, jestli chápete... Ale nemějte strach, stále pořádám interview, ale mnohem diskrétněji než předtím, což znamená, že se musím k tomu, s kým chci interview udělat, dohrabat sama (jak problematické...). A s kým že to dělám interview teď? S týmem z Písečné (o to problematičtější bylo se tam dohrabat, písek mám úplně všude... hnus...)“ ukončím svou úvodní řeč a pohlédnu na čtyři zjevy před sebou. Mimochodem sedíme v poušti na jednom z nic moc balvan uskupení, vedro jak... jak v poušti (to se dalo čekat, že?), slunce hřeje až moc... (mám obavy z toho, že se ten diktafón rozteče...) ,,Tak jo, všichni jste souhlasili s tím, že se mnou uděláte rozhovor...“

Baki: ,,Já nesouhlasil...“ přeruší mě nezdvořile.

Kankuro: ,,Já taky ne...“

Gaara: ,,Přitáhla jsi nás sem...“

Temari: ,,Protože jsi tvrdila, že máš nějaké důležité informace...“

Baki: ,,Které by naší vesnici pomohly...“

*a všichni mě probodnou nepříjemnými pohledy*

Nagadir: ,,Ale no tak pánové... a dámo... co vám udělá krátký rozhovor?“

Baki: ,,Záleží na tom jak moc krátký bude...“ zamračí se.

Nagadir: ,,Bude kraťounký, ani se nenadějete a bude konec!“

Gaara: ,,Ale určitě ne tak krátký jako kdybychom tě teď zabili...“ zatváří se tak nějak divně, těžko se to popisuje, on se tváří divně pořád...

Nagadir: *nervózně se pousměju* ,,Vtipálku... hehehe, kde jsme to skončili? Jo, chtěla jsem vám pokládat otázky...” vytáhnu svůj bloček a nakouknu do něj. ,,Tak jo, první otázka je pro Gaaru... No, hádám, že dávat ti otázky typu jestli jsi měl radši maminku nebo tatínka asi nemají moc smysl, že? Protože matka ti umřela sotva ses narodil a otec... otec, ten, no... o tom raději pomlčím... Takže, ty jsi se nedávno stal Kazekagem vesnice a máš teď hodně velké pravomoce. Nepřemýšlel jsi o tom, že by jsi toho nějak třeba zne..využil?” pohlédnu na něj.

Gaara: ,,Ale jo, přemýšlel...” zamyslel se a s Temari, Kankurem a Bakim to málem seklo o zem.

Nagadir: ,,Ohó!” zajiskří mi oči. ,,Povídej, povídej, přeháněj!!” jsem nesmírně zvědavá.

Gaara: ,,No... přemýšlel jsem o ukončení diskriminace mývalů, ale nakonec jsem to zamítl...”

Nagadir: ,,Ichibi no Shukaku je vlastně mýval, že? Já osobně mám mývaly ráda, jsou to rozkošná zvířátka a ten jejich hebký kožíšek...” zasním se.

Kankuro: ,,Nebudete tady mluvit jen o mývalech, že ne...” zatvářil se mrzutě.

Nagadir: ,,Otázky tady dávám já... No a Gaaro neštve tě třeba to, že ses prozatím prakticky vůbec nevyspal? Protože já třeba vydržím dlouho do noci, to jo, ale nespat tak dlouho jako ty... no... to bych pak asi vypadala jako Orochi...”

Gaara: ,,Ne že by mě to štvalo, ale kdybych usnul tak by Shukaku pozřel mou osobnost...”

Nagadir: ,,A jo, já zapomněla... ale kdyby byl z tebe Shukaku odpečetěn, tak by tenhle problém padl, ne? Počkat, ale kdyby byl z tebe odpečetěn, tak bys umřel, viď? Ksakru, to máš blbý...”

Gaara: ,,Jo mám...”

Nagadir: ,,No jo, tak teď se krátce přesunu k dalšímu a pak se k tobě asi zase vrátím... Takže Kankuro... co tě vede k tomu že si na ksicht patláš barvu? Má to nějaký zvláštní význam, nebo se jen rád maluješ?”

Kankuro: ,,Nemá to žádný zvláštní význam...” zabručí.

Nagadir: ,,A to si ty líčidla kupuješ sám a nebo to kradeš ségře?”

Kankuro: ,,Po několika neúspěšných pokusech ukrást líčení ségře jsem si to raději začal kupovat sám...”

Nagadir: ,,A co na to říkají v obchodě, když tam přilezeš a začneš si vybírat šminky?” chichotám se, protože jsem si to právě představila XD (PS: Nejsem sama, Temari se taky začala uculovat a Gaara víceméně taky, jen ten suchar Baki byl kamennej XD)

Kankuro: ,,Nic, protože jsem jim neřekl, že si to kupuju pro sebe a k tomu, nekupuju si nějaký ty holčičí blbosti...” zabručí opět.

Nagadir: ,,Tak promiň, ale ta představa...” opět se chechtám XD ,,No, a je pravda, že symboly na svém obličeji občas měníš?

Kankuro: ,,Víceméně je...”

Nagadir: ,,A kde bereš tu inspiraci?” zajímá mě.

Kankuro: ,,Tak nějak všude, občas mi pomůže ségra a nedávno měl dobrý nápad i Gaara...”

Nagadir: ,,Fakt?” otočím se na Gaaru.

Gaara: ,,No jo...” trochu zaraženě.

Nagadir: ,,Hmm... možná jsi našel nový job Gaaro...” uculím se na něj. ,,Ale teď zpět... Kuro – chan... můžu ti tak říkat?” zarazím se a pohlédnu na něj.

Kankuro: ,,Ne....”

Nagadir: ,,Tak jo, Kuro – chan (XD), nechceš ze sebe shodit ty hadry ať si tě můžu lépe prohlédnout?”

Kankuro: ,,Šibe ti?”

Nagadir: ,,Ne, nešibe...”

Kankuro: ,,To je úchylný... ani Baki – sensei není takový úchylák jako ty...”

Baki: *začíná rudnout* ,,Kankuro, buď zticha!”

Nagadir: ,,Nech ho, začíná mě to zajímat...” přeruším ho. ,,No, co mi můžeš prozradit o svém senseiovi?” naléhám na Kankura.

Kankuro: ,,No... nedávno.. on... sledoval tajně ségru ve sprše..” vykoktá.

*Baki ho probodne vražedným pohledem a Temari se náhle přestane smát, ou... začíná tu být nějak dusno.. počkat, ale v poušti je to normální...*

Temari: ,,Myslíš to vážně, Kankuro?” zajímá ji a snaží se aby její hlas nezněl hystericky, ta má ale pevnou vůli!

Kankuro: *sklopí hlavu* ,,Jo myslím...”

*Temari začne rudnout a zřejmě se snaží ovládnout aby Bakimu jednu nevrazila XD*

Nagadir: ,,Hmm... zajímavý... ale teď mi řekni Kuro – chan, jak víš, že ji Baki – sensei špehoval?”

Kankuro: *začíná rudnout + do toho ten jeho pomalovaný obličej, zajímavý kontrast XD* ,,No... já... jsem... jsem šel náhodou kolem!!”

Nagadir: ,,Á jo, chápu... náhodou kolem a náhodou se tam zrovna sprchovala Temari a náhodou ji špehoval Baki – sensei...”

Kankuro: ,,Jo přesně tak!”

Nagadir: ,,Ještě, že ta náhoda existuje, viď?” ušklíbnu se.

*náhle po zemi přeběhne nějaký podezřelý stín a tak zakloním hlavu, abych zjistila co, nebo kdo je jeho původcem. I proti ostrému slunci jsem byla schopna rozeznat obrysy jakési větší sovy. Vzápětí na to, kousek od nás, dopadl blonďák v tmavém aka plášti*

Deidara: ,,Ty???” vyhrkl, když mě spatřil.

Nagadir: ,,TY?!” vykřiknu a nervózně polknu, bohužel pro mě jim ještě stále dlužím peníze.

Deidara: ,,To jsi ty!!! Ty!! To je ona!!” řval tak, že to musela slyšet nejmíň polovina Větrné země.

*což zřejmě bylo účelem, protože se tam krátce na to seskupil zbytek kabátových černooděnců v čele s Painem*

Nagadir: ,,Uhm... tak já bych snad už i šla...” otočím se a pokouším se nasadit nadsvětelnou rychlost, ale udělám sotva dva kroky a hodím tlamu do písku, protože mi cosi podtrhne nohy a táhne mě to zpět. Otočím se a zjistím, že to co mi zabránilo v mém úniku je Gaarův písek. ,,Jashine, zač mě trestáš???” povzdychnu si, ale to už jsem násilím dotáhnuta až k majiteli.

Gaara: ,,Chci vysvětlení...” pohlédne na mě jedním ze svých celkáč děsivých pohledů.

Nagadir: ,,Vysvětlení?? Jestli mě nepustíš, nezbyde ze mě ani mastnej flek!!!”

Pain: ,,Rád bych se někdy dočkal těch peněz...” nadhodil jen tak mimochodem mým směrem.

Nagadir: ,,Gaaro, pusť mě....” nasadím štěněcí pohled.

Gaara: ,,Dobře, ale urovnáš si to s nimi a pak odsud zmizíte...”

Nagadir: ,,Jasně, jasně!!” přikyvuju.

*Gaara nakonec učiní co slíbil, opatrně se postavím, opraším se a hodím nohy na ramena... bohužel mi opět nebylo dopřáno úniku a zkuste hádat kým...*

Nagadir: ,,Ksakru!” lamentuju, když mám už podruhé pusu plnou písku.

Gaara: ,,Nenechám tě jen tak snadno utéct...”

Nagadir: ,,Trhni si pískem, pusť mě!!” začínám být podrážděná.

Gaara: ,,Až si to s nimi vyřídíš...” oznámí mi s ledovým klidem.

*podruhé se zvedám a oprašuju (ne nemám chuť znovu utíkat a dělat to vše zase znovu a dokola) a pohlédnu na černý kabáty před sebou, ani jeden z nich se na mě nedívá zrovna nejmileji*

Pain: ,,Ty peníze...” zavrčí mírně nevrle.

Nagadir: ,,No jo, no jo, ale mám teď menší problém...” soukám ze sebe a v hlavě mi to šrotuje jak nikdy v životě.

Pain: ,,Problém??” zatváří se děsivě.

Nagadir: ,,Zmrazili mi konto a tak,” ale umlknu, když zpozoruju jak mě zabíjí pohledem.

*začínám se nervózně rozhlížet... (kde bych tady mohla sehnat prachy??) A pak mě něco napadne. Chytím Gaaru a přesunu ho před sebe*

Nagadir: ,,A co Shukaku?? Zcela zadarmo, bez úroků!!” začnu ho k nim pomalu popostrkávat.

Gaara: ,,Co to má znamenat?” ohlédne se na mě.

Nagadir: ,,Buď hodná ocasatá potvůrka...” usmívám se na něj a strkám ho stále blíže k nim.

Pain: ,,Tak tohle by bylo jen za náklady, které jsme vynaložili při tvém hledání...” odfrkl si.

Nagadir: ,,Kdo vás prosil abystě mě hledali?? A krom toho, kde mám tady asi sebrat další ocasatou potvoru?” vyšiluju, a vy se divíte???

Pain: ,,Tak to aby ses moc snažila...”

Nagadir: ,,Hidane, udělej něco!!” kouknu na něj prosebně.

Hidan: ,,CO? Proč já??”

Nagadir: ,,Jako zastánce stejného náboženského vyznání, bys mohl ne?”

Hidan: ,,Co???” tváří se tupě.

Nagadir: ,,Kdes nechal svou inteligenci?? Jashine! To mi nemůžeš udělat!!” začínám být zoufalá.

Naruto: ,,Eh... co se to tady děje?” (chcete se zeptat co tady dělá? tak to nevím ani já...)

Nagadir: ,,Naruto!! Přišel jsi právě včas aby jsi mě mohl zachránit!” usměju se na něj a dám mu ruku kolem ramen.

Naruto: ,,A co potřebuješ?” zazubí se na mě.

Nagadir: ,,Postav se tady vedle Gaary, ano?” dostrkám ho tam a pak pohlédnu na Akatsuki: ,,To by vám snad mělo stačit!!”

Naruto: ,,Jéé, ahoj Gaaro!! Jak se máš?”

Gaara: ,,Ty jsi vážně beznadějný případ...” vzdychá.

Pain: ,,Hm... to by mi opravdu mohlo stačit...” pokyvuje hlavou a prohlíží si zkoumavým pohledem jak Gaaru tak i Naruta.

Nagadir: ,,Kvalitní zboží, akorát ten blonďák má podprůměrnou inteligenci, ale to vám může být jedno ne?” poplácám Naruta ho hlavě.

Pain: ,,Tak jo, berem je...”

Nagadir: ,,Papá.... těšilo mě Gaaro, Naruto... sbohem Akatsuki...” zamávám jim, s úlevou si oddychnu a otočím se, ale Kankuro, Temari a Baki mě probodávají dosti vražednými pohledy.

Nagadir: ,,Co je? Neměli byste zachraňovat svýho Kazekageho?” přejedu je očima.

*v Bakim, Temari a Kankurovi zatrnulo: ,,No jo!!” vyrhkli najednou a někam se vypařili*

Nagadir: ,,No, ne... časem to tady snad budu i zvládat.... počkat nechtěji Akatsuki ovládnout svět? Hm... no co...” pokrčím rameny a zamířím si to směr Zvučná.

Ponaučení? Vždy mějte pro jistotu nějakého toho jinchuurikiho po ruce. Nikdy nevíte kdy se vám bude hodit!