Nová Generace:4.část Osud a Led

Frederik seděl v místnosti před vchodem do arény, když se dovnitř dokulhala Erika. Seděl jako vždy úplně rovně bez známky pohodlí.
„ Tak jak to dopadlo“ zeptal se rychle Dan.
A Erika odpověděla „skoro prohra“ a vyčerpaně se svalila na zem.
„Jak jste se mohla Eriko Rose dovolit prohrát. Zostudila jste naše jméno.“ Řekl ledovím hlasem Frederik. Dan rychle vyskočil z křesla a chtěl něco říct na obranu Eriky. Frederik ho však zase usadil „Danieli de Nonfferatu vaše remíza je také nepřijatelná!“ z venku byla znovu slyšet Tsunade „teď mě omluvte já musím jít, tento rozhovor dokončíme až budu hotov“. Dan jen zatínal pěsti a Erika skoro brečela, když Frederik odcházel vstříc svému souboji. Sebou si nesl 2 velké sudy.
Než došel doprostřed arény všiml si díry do zdi od Dana a taky všudypřítomných červeních okvětních lístků od Eriky. Začal si všímat svého budoucího soupeře, mladík asi jeho věku v bílém volném kimonu.
„Já jsem Frederik Albino nindža ze Sakaly a člen Nové Generace.“ Představil se Frederik.
„Já jsem Neji Hyuuga, šampión Konohy a mistr Juukenu“ odpověděl mu Neji stejně formálně. „Možná by jsi měl vědět že existují 2 typy lidí, ti kterým osud nadělil sílu a pak ti co jakkoliv se budou snažit tak nepřekročí vlastního stínu. Ze které kategorie jste vy?“ zeptal se Neji.
„Já mám osudem předurčeno že nikdy neprohraji a proto vám radím abyste odstoupil neboť nemůžete vyhrát.“
„Váš osud se zmýlil, nepočítal totiž s klanem Hyuuga.“ Konstatoval Hyuuga. „Můžeme začít!“
„ Ať už jste z nějakého slavného klanu Hyuuga nebo jen neznámí nindža, opakuji já nemůžu být poražen.“ Posměšně poznamenal s ironickým důrazem na slově slavný.
Dav ani nedutal v očekávání dalšího souboje a Tsunade zápas tedy zahájila.
Neji si stoupl do zvláštního postavení a zaktivoval svojí oční techniku své kekkei genkai „Byakugan“.
„Takže jsem měl pravdu je to uživatel byakuganu. Bude to o trochu těžší než jsem si myslel.“Přemítal Frederik. Pak rychlím pohybem srazil závěry obou sudu co si přinesl sebou. Začala z nich vytékat voda. Frederik nechal Nejiho doběhnout až skoro k sobě a pak rychle proměnil vodu v sudech na led. „Zeď ledu“ použil jutsu. Mezi ním a Nejim se vytvořil ledový val do kterého Neji vrazil. Frederik se usmál chová se přesně tak jak čekal. Začal s dalším jutsu „Déšť ledových jehel“ ozvala se hromová rána a zeď se rozdělila na spousty malých jehel.

Neji chtěl ne přímo plál touhou zaútočit na toho arogantního cizince na člověka co urazil jeho klan. Rozběhl se, ale přesto neztrácel obezřetnost. Byl už skoro u něj. „Zeď ledu“ slyšel a na okamžik se zarazil když z vody co vytékala ze sudů se stvořila ledová zeď. Pak vší silou udeřil, led mu přece nemohl odolat. Náraz led překvapivě vydržel a Nejiho ruku jakoby spálil chlad. Rychle ucukl a pak uslyšel „Déšť ledových jehel“ ozvala se hromová rána a zeď se rozdělila na spousty malých jehel. Neji rychle odskočil a začal se točit. Než dosáhl potřebné rychlosti tak ho škrábli 2 jehly. „Hakkeshou Kaiten“ Neji odrazil zbytek jehel. „A teď ho dorazím když si vyčerpal všechen led.“ Vítězoslavně si pro sebe řekl Neji a zaútočil „Hakke Rokujuuyon Shou“
2…..
dvě rány které měli dopadnout na Frederika byli zablokovány kusy ledu.
4…
To samé
8..16…32…64
Znovu a znovu naprosto neuvěřitelným způsobem vykrýval Nejiho útoky.
„Déšť ledových jehel“ znovu použil stejné jutsu, ale na to už byl Neji připraven. „Hakkeshou Kaiten“ tentokrát vykryl útok brzy a beze zbytku a znovu jako by souboj byl nahraní na kazetě skočil k Frederikovy „Hakke Rokujuuyon Shou“
2…
Neji si všiml že Frederik počítá odražené útoky.
4…8…16…32…64
Neji se usmál, Frederik po posledním úderu chtěl spustit další útok „ledová vá…..“
128
Frederik odlétl ke zdi a Neji běžel za ním. Jeho led zůstal za ním. Z tribuny rodu Hyuuga se ozval překvapení výkřik. Ani sám Hyuuga Hiashi nedokázal napojit na „Hakke Rokujuuyon Shou“ další údery. Chystal se k poslednímu úderu když ho zarazily naprosto klidné oči Frederika, které vyděl zpod kápě. Jeho úder znovu narazil na ledovou zeď. „Jak…?“ „Ledové spoutání“. Najednou se nemohl hýbat. Slyšel jen Frederikův arogantní hlas.
„ Říkal jsem vám že nemůžu prohrát. Je to můj osud že nemůžu a vaše hvězdy ukazovaly že prohrajete a tak se i stalo. Bylo by bláhové domnívat se že mě můžeš porazit. Protože jste však bojoval docela dobře tak vám řeknu co jsem udělal. Voda je totiž i ve vzduchu a já vzdušnou vlhkost proměnil na led. Vodu kterou jsem použil na tvé znehybnění jsem předtím nechal vpít se do země. „Frederik se otočil na hokage „ctihodná Hokage listové tento souboj skončil!“ prudce se otočil a odešel. Neji na něj zakřičel „to mě tady takle necháš stát!“
Frederik šel dál a když byl ve dveřích tak se otočil „nebojte za hodinu rozmrznete, přeji příjemné odpoledne“ pak zmizel Nejimu z výhledu. Neji ze sebe vydal zoufalí skřek.

Tsunade zkoprněle pozorovala ledovou sochu, ve kterou se proměnil jeden z nejlepších Konohských mladých bojovníků. Pak se otočila na postavu za sebou.
„Kakashi co si myslíš o našich hostech“ zeptala se.
„Všechny souboje jsem sledoval Sharinganem. K prvnímu nemám co dodat Kekai Genkai se zaměřením na zvyšování fyzické síly a rychlosti. Myslím že všechny schopnosti co se přisuzují upírům budou mít podklad právě v tomto klanu. Myslím že by byl schopen držet krok i s lotosem, ale s dalším otevíráním bran asi ne. Ta holka ovládala zajímavé jutsu ovládající city. Ještě že jste proti ní nasadila Tenten.“ Hodnotil cizí nindži Kakashi.
„No já to tušila že bude ovládat nějaké genjutsu a proto byla nejlepší kandidátkou Tenten“ pochválila se Tsunade.
Kakashi pokračoval v popisu „ no a tem poslední je i pro mě naprostá záhada. Za svůj život jsem viděl jen jeden exemplář ledového jutsu a to jak víte u Hakua. U něj to bylo Kekai Genkai, ale tady není. Dokážu přesně zkopírovat co udělal, ale nedokážu to jakoby správně použít.“ Kakashi rozhodil rukama v nerozhodném gestu.
„Hodně špatně se to popisuje. Nám pohyby mám vše potřebné jen mi jakoby chybí návod. Prostě záhada jako bych se díval na vznikající Kekai Genkai.“
Tsunade se, ale usmála a vytáhla ze záhybů svého pláště knížku. Kakashi se zatvářil velice nechápavě, když si všiml že je to pouze kniha pověstí, které znalo každé malé dítě.
„Myslím že tady je odpověď“ poznamenala tsunade a vítězoslavně se usmála.
Kakashi se zatvářil pochybovačně „ když je to jen kniha pro děti. Počkat proč ji nosíš u sebe to si to předpokládala“ druhou větu dodal s náznakem obdivu.
„Ne nepředpokládala jen ji nosím neustále u sebe. Proč ty vůbec nosíš u sebe Flirtovaní ráj“
Obdiv na Kakashiho tváři rychle
„Já myslím že to není úplně to samé“
„Ujišťuji tě že je to stejné“ Uraženě zavrčela Tsunade. „určitě si vzpomínáš na legendu o nindžovy jménem Hitsugaya.“ Otevřela knihu a začala číst „Vlasy má jako sníh bílé z očí 2 červené uhlíky září a kůže jako by se ani paprsek světla nedotkl. Takoví byl nindža Hitsugaya pán ledu.“
Kakashimu zasvítilo v oku „ takže ty si myslíš že ta pověst má pravdivý základ.“ Řekl s pochybností v hlase.
„ Ne já jsem o tom přesvědčená i popis jutsu docela odpovídají. Takže to nějak souvisí s tím že je to albín.“ Tsunade byla spokojena sama ze sebou. Našla odpověď na těžkou otázku. Pak začala s proslovem.

Kiba měl chuť dole zasáhnout a určitě nebyl sám. Už před zápasem ho ale Akamaru varoval že Frederik není obyčejní nindža, ale to jak Frederik znemožnil Nejiho bylo neskutečně hnusné. Dole se kolem Nejiho rojily postavy a nakonec ho odnesli,za jeho stálého nadávání, asi do nemocnice. Pak se podíval na Tsunade, která něco probírala s Kakashim.
„Kiba-kun!“ upoutala jeho pozornost Hinata. „Myslíš že bude Neji v pořádku“ starostlivě se zeptala.
„Určitě bude v pohodě on je silněj“ tvářil se sebejistě, ale vnitřně zas tak přesvědčený nebyl.
„Díky Kiba-kun“ zašeptala Hinata.
Od přemítání o Nejiho stavu ho přerušila Tsunade.
„ Vážení přátelé! Jsem ráda že jsme se tady sešli v tak velkém počtu. Budete se asi hodně divit, ale Konoha bude zase ve válce“
Kiba zalapal po dechu a nebyl jediný tak to udělala celá Konoha. Tsunade se povedlo upoutat všechnu pozornost pouze na sebe. Nikdo totiž nečekal něco takového.
„Za poslední rok se ztratilo 15 obyvatel Konohy a mi jsme zjistily kdo za tím stojí. Byla to Deštná. Můžem si to nechat líbit?!“
Kiba po chvíli ticha začal křičet stejně jako ostatní „Ne!!!“ Plně ho ovládlo vzrušení davu. Znovu se zaposlouchal do Tsunadiny řeči.
„Ne! Musí poznat že odplata Konohy je rychlá a rozhodná, proto jsem se rozhodla navázat spolupráci s Danzou-sama a taky s našimi hosty co se nám tu právě představili. Abych to zjednodušila kvůli naší obraně máme v plánu zabrat zemi mezi námi a zničit a zabrat Deštnou. Jste pro?“ Znovu křičel s ostatními. Deštná totiž byla vesnice kterou nikdo neměl rád. Žili zde nindžové kteří nebyli přijati nikde jinde a navíc Deštná před 4 lety podporovala Orochimarův útok. „ Slyším že ano! Bohužel jsem musela přijmout jisté omezení a ta že právě od této chvíle je všem přísně zakázáno opouštět Konohu a také nikdo nesmí nikam nic posílat, aby se podařil překvapivý útok. Kdo to poruší bude okamžitě zadržen policií podpořenou divizí Root. Instrukce jak a co máte dělat vám budou doručeny zítra nebo pozítří. Toto bude chvíle na kterou budeme pyšní toto bude chvíle kdy se Konoha stane tak silnou jak si zaslouží! Za Konohu!!!!“ Znovu všichni propukly v jásot. Kiba viděl jak se Tsunade otáčí a i z Kakashim někam odchází.
„ Kibo-kun není to hrozné že bude válka?“ zeptala se nesměle Hinata.
„ Já myslím že si to zasloužily“ Kiba byl ještě nadšený s Tsunadina proslovu.
„ Budou ale umírat lidé a to nikdo nechce“ znovu nesměle dodala Hinata.
„ Konoha musí ukázat že je silná jinak by v budoucnu umíralo víc lidí no myslím že to teď nevyřešíme. Každopádně bude válka.“ Ukončil Kiba.

Lidé se pomalu odebíraly do svých domovů, ale vesnice dál byla vzhůru a šeptala „Bude válka“.