Akatsuki ve škole 4 - Neposlušní

Itachi zíral na zaprášené reproduktory z kterých se linula líbivá hudba, díky které vibroval celý pokoj.
„Ztiš si to, k***a!“ zabouchal na stěnu Sasuke.
„Naser si, k***a!“ odpověděl starší bratr.
„Až se vrátí máma s tátou všechno jim řeknu!“
„Zabiju tě! Zabiju tebe, tvýho tátu, tvojí mámu, babičku, dědečka, bratra, papouška!“ nedal se zastrašit Itachi.
„Ty jsi můj brácha!“ zaznělo přes zeď.
„Jeden z nás dvou musí být adoptovaný!“
„Smiř se s tím, testy to prokázaly už čtyřikrát!“ otevřel Sasuke dveře.
„Kdo ti dovolil chodit mi do pokoje?“ ohradil se straší bratr.
„Smrdí ti to tu,“ začuchal Sasuke.
„KISAME!“ vřískl Itachi hystericky.
„Vo co de?“ přiběhl z kuchyně Kisame. „Proč máte na sobě ještě pyžama? Je sedm večer vy hovada.“
„Má bejt?“ řekl Sasuke, o tři hlavy větší návštěvě, která ráda vyprazdňovala Uchihům ledničku.
„Co řekli tvoji rodiče na to, že tu uděláme večírek?“ zeptal se Kisame.
„Tady bude večírek?“ přitakal Sasuke.
„Já se jich měl zeptat?“ zhrozil se Itachi.
„Pein už si půjčuje z pivovaru sudy,“ přikývl Hoshikage.
„Jako si tenkrát půjčil ty peníze z banky?“ zajímal se Sasuke.
„Zalez, obludko,“ mávnul starší bratr na mladšího. „Přijdou i ženský?“
„Myslíš Blue?“ zazubil se Kisame.
„Ještě můžeme převléct Deidaru, ale to nebude to pravý,“ Itachi zkoušel vymyslet plán jak nalákat k němu do bytu co nejvíc holek.
„Ťuk, ťuk,“ napodobil Kakuzo klepání a vstoupil do pokoje. „Přišel jsem sponzorovat dnešní akci,“ a hodil mezi trojici Tobiho, jenž se svíjel v bolestech. „Koukej vysolit všechno svoje kapesné, nebo dostaneš další vejprask ty jedna lidská kasičko!“
„Tobi je hodný kluk,“ Tobi se držel za hlavu a pomalu vytahoval peněženku. „Tobi dá všechny svoje peníze. Tobi nemá rád bolest!“
„Hej!“ přiběhl do pokoje Deidara. „Tobiho smím mlátit pouze já!“ ohradil se proti Kakuzovi.
„Fajn, posluž si,“ odstoupil od Tobiho, ale ještě předtím vzal ze země peněženku.
„Jak se můžeš nechat takhle mlátit od cizích lidí!“ kopal blonďák do svíjejícího nebožáka. „A vy!“ otočil se na ostatní. „Ty vaše trapný vtipy na to, že jsem holka už nejsou vtipný!“
„Nikdy vtipný nebyly,“ přitakal Kisame. „Jsi zatraceně nudná blonďatá postava.“
„Ne,“ vydechl Deidara. Já se budu snažit! Zemři Tobi,“ hodil po cíli své šikany menší bombu. „Kde má tvoje máma šatník Itachi? Hned se převleču! Jen mě nechte být středem pozornosti.“
Itachi si položil ruku na tvář a zakroutil hlavou: „Proč já tak cool kluk mám tak ubohý kámoše?“
„Sám jsi ubohej,“ vyplázl jazyk Sasuke.
„Poslední kapka! Už teď jsi mrtvý!“ vyskočil Itachi na nohy a sápal se na svého mladšího bratra.
„Klid můj příteli,“ oddělil oba dva od sebe Kisame. „Násilí není řešení. Důležitá je láska ve vašem srdci,“ pronesl modrý muž bodře. „Teď se podívejte sobě do očí a řekněte co k sobě cítíte. Pěkně od srdce.“
„Chci, abys trpěl,“ řekl Itachi.
„Zabiju tě,“ odpověděl Sasuke.
„Násilí se musí předcházet,“ pokýval Kisame uznale hlavou a oba obdařil políčkem.

„Jak jsi to nakonec vyřešil s rodičema?“ zajímalo Peina.
Itachi si zrovna vyndával špínu zpoza nehtů a ledabyle prohodil: „Zabil jsem je.“
„Haha, to je dobrý… fakt?“
„Jo,“ potvrdil starší Uchiha a foukl si do prstů. „Neříkejte to bráchovi. Chytil by ho rapl.“
Pein se opatrně zvedl a přešel k postávajícímu Sasorimu: „Když jsem říkal, že chci mít bandu krutých sígrů, nemyslel jsem, až takhle moc krutých.“
Sasori se podíval na loutky svých rodičů a smutně svěsil hlavu, že se ani nezmohl na odpověď.
Pein začal propadat panice, když koukal po všech svých přátelích a každý z nich byl svým zvláštním způsobem vyšinutý, dokud jeho oči nespočinuli na Blue. Zhluboka si oddechl při pohledu na tu krásu: „Ta nemůže být zlá,“ a usmál se.
V tom k němu přistoupil Kakuzu: „Jsem slyšel, že Blue je největší vrahoun z nás. Já to dělám za peníze, Deidara z přesvědčení, Itachi z nudy, ale tahle buchta jenom proto, že jí to baví. Je to něco jako patnáctiletá verze matky Normana Batese,“ Kakuzu dokončil svůj ďábelský monolog.
„Cože?“ zhrozil se Leader.
Kakuzu se snažil napodobit skřípavým hlasem: „Všichni musí zemřít!“
„Chceš mi říct, že jsem dal dohromady největší bandu zlosynů, padouchů, psychopatů, loutkomanů, vrahů a přátel poníků? To mi Helm nikdy neodpustí,“ zašeptal Pein.
„Vypadá to tak,“ řekl Kakuzu se zábleskem v oku. „A jelikož jsi ty náš velitel, tak musíš být sakra velkej ukrutnej zloun.“
„Ale vždyť jsme ještě děti,“ hlesl Pein.
„Jó dětství je skvělý,“ prohodil Hidan, jenž procházel mimoděk kolem.

Tobi konečně nabral dostatek sil, aby vstal na obě nohy. Nevědomky došel k jedněm z mnoha dveří. Jaké bylo jeho překvapení, když zde našel malého Sasukeho, který byl celý svázaný s roubíkem v puse snažící se vyškrábat po schodech z temného sklepa.
Pomohl mladíkovi nahoru a vyndal mu roubík z pusy.
„Díky ti,“ snažil se Sasuke poděkovat.
„Za co?“ zeptal se Tobi a skopnul Sasukeho zpátky do tmy. „Tobi je zlý a chtěl tě slyšet křičet!“
„Za to tě sejmů!“ znělo z temnot.
„Tobi je teď pravý člen gangu,“ pochvaloval Tobi sám sebe.

Všude byla tma a vlhko. Lepkavá temnota z které přicházely hrůzostrašné zvuky. Netrvalo to dlouho a Sasukeho oči přivykly na okolní tmu. Nějakým zázrakem se mu podařilo posadit a rozhlídnout se kolem, jestli by si nějak nemohl rozvázat pouta.
„Ssssasuke,“ uslyšel syčení za svými zády.
„Čekal jsem tu na tebe,“ zase ten syčivý hlas.
„Čekal jsi na mne ve sklepě?“ zeptal se mladý Uchiha a snažil se otočit.
„Pět let,“ připustil hlas smutně.
„Na to, že mi jsou čtyři je to dobrý výkon,“ připustil Sasuke.
„Díky,“ neznámý rozvázal mladíkovi pouta. „Víš, kdo jsem?“
Sasuke pomalu otočil hlavou a jeho oči přímo řvaly děsem: „Michael Jackson! Myslel jsem, že jsi mrtvej!“
„Ne, nejsem,-„
„Takže ten notes smrti nefunguje!“ Sasuke vytáhl Death Note z kapsy a s brekem jej zahodil. „Všichni mi lhali!“ vyběhl po schodech zpět na oslavu.
Orochimaru přešel místnost a zvedl notýsek ze země. Na poslední stránce bylo napsáno: „Justin Bieber?“ přečetl Sannin nahlas.
„Itachiii!“ skočil mladší bráška tomu staršímu kolem krku. „Ve sklepě máme strašidló!“
„Itachi!“ zvolal Fukagu, který stál ve dveřích.
„Tati?“ vyprskl Itachi sodovku.
„Myslel jsem, že jsi ho zabil,“ zašeptal k němu Pein.
„Lhal jsem,“ odvětil Itachi.
„Itachiho kámoši mi ubližujou!“ Sasuke vyměnil Itachiho krk za otcův.
„Deus ex machina,“ zvolal Hidan.