Láska s překážkou 15

Láska s překážkou 15

„Už to konečně vyřídíme,“ pronesl Naruto a upřel na Sasukeho své oči. Ten se jen uchechtl a ustoupil dozadu, aby dal prostor svým strážím.
Narutovi kamarádi ho však nenechali ve štychu, takže odlákali veškeré Sasukeho vojáky, aby mohl začít pravý a čestný souboj Naruta a Sasukeho.
„Ne, že bych to nečekal...“ nastartoval pomaličku konverzaci Sasuke. „Byl jsi vždycky hodně předvídatelný, už kvůli tomu, jak ses snažil být správný a čestný. Nikdy tě to nepřešlo.“
Naruto se Sasukem kolem sebe kroužili, oba připravení použít zbraně, jež drželi v ruce – jeden kunai, druhý katanu.
Sasukeho pohled prozrazoval pohrdání svým oponentem a jakoby říkal ‚Můžeme si povídat jak dlouho chceš, dostanu tě kdykoliv se mi zachce...‘
Oproti tomu Naruto se snažil tvářit nepřístupně a odhodlaně. Jistě, i toto se mu nepochybně honilo hlavou, každopádně v hloubi duše byl stále připraven neodrovnat Sasukeho úplně...nechtěl ho zabít. ‚Tak či tak, Sasuke si zaslouží pořádnou lekci,‘ povzbuzoval se v duchu.
„Ještě pořád máš možnost couvnout a tvůj trest bude mírnější,“ přesvědčoval stále platného Hokageho jeho blonďatý soupeř. Sasuke mu oplatil pobaveným úsměvem.
„Vážně?“ otázal se a pozvedl obočí. „Jestli si dobře pamatuju, o trestech v této vesnici rozhoduje Hokage, že? Tím jsem já, na tom nehodlám nic měnit, ale necítím, že bych se měl za něco trestat. Jsi legrační, Naruto, opravdu.“
Narutův protivník vypadal vyrovnaně. Byl si sebou natolik jistý, že ho Narutova přítomnost moc nerozhodila; na druhou stranu jednou za čas na vteřinku odklonil zrak k bojujícím skupinkám, jichž byla plná místnost. Potřeboval mít přehled o dění, aby v případě krizové situace mohl vydávat rozkazy.
Blonďák na to nezareagoval ani slovem, nýbrž sevřel ještě pevněji v ruce svůj kunai a náhle prudce vystartoval po Sasukem. Ten jenom uskakoval před útoky a byť byly seberychlejší, nemohly ho zasáhnout. Přemítal, co to asi mohlo znamenat, protože Naruto, i když je docela hloupý, není zas až tak hloupý na to, aby nevěděl, že dokud Sasuke užívá sharingan, jen s takovýmhle útokem proti němu nemá absolutní šanci. A všechny tyhle myšlenky jakoby vyjádřil majestátním pohledem svých žhnoucích, rudých očí, směřovaným přímo přímo proti Narutovu pohledu. Už jen z toho, jak se jeden druhému v ten moment dívali do očí, plní emocí, čišela zvláštní síla.
A znovu, tentokrát podruhé, vyrazil Naruto s kunaiem proti Sasukemu. Sasuke jeho útok precizně odrazil katanou, čímž si získal chvilku času, aby se od něj na několik kroků vzdálil. Ihned, jakmile se Naruto vzpamatoval a postřehl, co se stalo, se vydal za ním. Proplétali se mezi bojujícími jako mezi sloupy. Byli jako dva kluci, hrající si na honěnou. Až na to, že ti dva kluci už dávno nebyli kamarádi. Teď se se zbraněmi v ruce snažili jeden druhého co nejrychleji zabít.
Z ničeho nic Naruto přestal pronásledovat Sasukeho a na okamžik se zastavil. Mladý Uchiha to nepostřehl hned – utíkal pořád dál. Tím jeho oponent získal drahocenné vteřiny, aby stihl vytvořit přibližně deset klonů pomocí Kage Bunshin. Všichni tito falešní Narutové se na Sasukeho s vervou vrhli.
Pár máchnutí mečem stačilo Sasukemu na to, aby většinu z nich proměnil v obláček kouře, který se během chvilky rozplynul a nezůstalo po něm nic. Už zbývali pouze dva Narutové, kteří celou dobu zůstavali o kousek dál od Sasukeho než ti ostatní. Bylo jasné proč – vytvářeli rasengan. Jeden musel být klon, druhý pravý. Sasuke nehodlal pátrat po tom, který byl který, chtěl je zabít oba.
Vrhl se po nich se svojí katanou, ale to po něm už Naruto s rotujícím rasenganem v ruce také stihl vystartovat. Než po něm stačil blonďák mrštit onou koulí, Sasuke přesekl mečem oba dva. Jak se potom divil, když zjistil, že i tito dva byli jen klony.
Došlo mu, co se stalo a prudce se otočil. Ze vzduchu k němu letěl na sto procent pravý Naruto s obrovským rasenganem v dlani a dalším, rozplynuvším se klonem za jeho zády, jež mu pomohl stvořit větrnou kouli.
Sasuke neměl moc času zareagovat. Zhodnotil jeho rychlost a směr, což mu automaticky umožňoval sharingan - on sám to ani nevnímal. Chytil svůj meč ještě pevněji a soustředil se, aby přes něj začaly proudit blesky z jeho chidori. Byl by radši použil katon, na ruční pečetě ovšem nezbýval čas.
Soustředil svoji sílu do paže, s níž co nejrychleji švihl mečem proti Narutovu útoku.
V okamžiku, kdy se oba útoky rasengan a chidori setkaly, místnost zaplavilo jasně zářivé světlo. Ani jeden z bojujících nic neviděli a prudká síla je zatlačila každého na opačnou stranu. Naštěstí se udrželi na nohou; jenom si instinktivně zkřížili ruce před obličejem, aby si chránili hlavu.
Až se začalo světlo pozvolna vytrácet, začali se oba rozkoukávat po okolí.
Kolem už byla viditelnost skoro normální a jako zázrakem se nikomu nic vážného nestalo, pouze oběma zápasícím kombinace dvou tak silných útoků sežehla část rukávů a jemně spálila kůži na předloktích, jak je měli nastavená před hlavou.
V tom všem projel ušima ostrý zvuk tříštícího se skla. Každý sjel pohledem na obrovské okno na stěně naproti dveřím, aby zjistil, že je totálně vysklené a zbytečky skla, malé úlomky se ještě rozlétávají do všech stran.
Naruto i Sasuke se přestali soustředit na svůj souboj a snažili se zjistit, která z bojujících skupinek chybí. Nedalo to ani moc práce – pryč byli Kakashi s Akihitem.
Naruto se o svého mistra nebál, zvlášť jakmile uviděl dole pod oknem proti sobě šlehnout dva plameny. Kakashi totiž dobře věděl, jak důležité je spojení Sasukeho Akihita, proto se mu nastalá situace náramně hodila a využil jí, aby svého protivníka dostal pryč od Hokageho.
Sasuke v duchu klel, jak se to mohlo stát, protože teď zůstal oddělený od všeho ostatního. Přemýšlel, jak souboj co nejrychleji vyřídit, jelikož se mu tato situace moc nelíbila.
Neuvědomil si, že touto malou chvilkou nepozornosti nahrál pohotovému Narutovi. Ten tajně doufal, že by něco takového mohlo přijít, proto si při vytváření klonů pro jeden z předchozích útoků nechal další klon, který se v bitevní vřavě schoval pryč, v záloze.
Právě tento klon teď vystartoval po Sasukem zezadu, skočil mu na záda, takže Sasuke neudržel rovnováhu a padal dozadu. Pravý Naruto vyskočil, a jakmile Sasuke spadl zády na zem, pokrytou střípky skla, dopadl tak, aby klečel nad Sasukem a mířil na něj svým kunaiem. Černovlasému nedal šanci – už už mu mířil nožem přímo na srdce. A najednou...
V jedné milisekundě, neskutečně krátké chvilce, najednou ležel na zemi Naruto a Sasukeho katanu měl ani ne půl metru od obličeje. Všechno se událo tak strašně rychle, že nestačil na nic reagovat.
Blížící se katana...všude samá bílá...co to mělo znamenat?
„Blbče!“ poznal hlas zvrhlého poustevníka.
Takže on to byl! On nad ním vytvořil bariéru, pomocí jeho vlasů, aby ho Sasukeho meč nezasáhl.
„Sasukeho oči! Používá sharingan, byl jsi v genjutsu! Kdyby Neji přišel o moment později, nestihl bych to zrušit a byl bys už mrtvý! Teď jdi, poraz ho! A opovaž se mu dívat do očí...“ udílel poslední rady Jiraya svému žákovi. Naruto se na něj podíval a kývnul.
„Stáhnu se...tři...dva...jedna...“ odpočítával poustevník, aby se Naruto stihl znovu připravit k boji. Po jedničce zmizela okolní bílá barva a blonďák se rozkoukával po důvěrně známé místnosti. Konečně pochopil, co Jiraya myslel tím Nejim...Hinatu nejprve chránil jeho učitel, teď před ní ovšem stál její bratranec Neji, čímž Jiraya konečně dostal příležitost zasáhnout do soubojů. Mělo to znamenat, že Hyuugové změnili názor?
Ne, teď musel pustit z hlavy takovéhle věci. Našel si Sasukeho a vydal se k němu. Tentokrát se snažil nedívat se mu do očí. Vzpomněl si, že Gai jednou Kakashimu vyprávěl, že na boj s uživatelem sharinganu funguje pozorování jeho nohou...ale Naruto to přece nikdy netrénoval! Každopádně věděl, že bude potřeba improvizovat.
Znovu kolem sebe ti dva obcházeli, jako na začátku.
„Nemysli si, že tě ten starej pošuk zachránil. Tohle jen oddálilo tvůj konec! Hinata i celá vesnice budou za chvilku, až tě zabiju, jen moje!“ dráždil Sasuke Naruta svými řečmi. Snažil se, aby se na něj podíval. Věděl, že jednou či později neodolá.
„Jako by ti na nich záleželo!“ rozkřikl se po něm Naruto, stále sledujíc jen a jen jeho nohy.
„Máš vlastně pravdu. Ale proč nemít nevěstu z významného klanu? Hinata bude skvělá ženuška...“
„Ticho!“
„...tichá a poslušná, udělá co mi na očích uvidí...“
„Sklapni!“
„A jen si představ naše děti! Ještě k tomu pod palcem celou Konohu...zatím jen Konohu...“ neustával v přívalu slov Sasuke.
„Drž hubu!!!“ zařval na něj ze všech sil Naruto. Nevydržel to a podíval se na něho.
Sasuke tohle tušil a vítězoslavně se usmál. Jeho potěšený úšklebek mu ze tváře zmizel hned, když zjistil, že se na něj místo odhodlaných modrých očí dívají dvě krvežíznivé, rudě žhnoucí oči samotného Kyuubiho. A na ty genjutsu neplatilo. Aspoň to Sasukeho ne.
„Jak chceš,“ přizpůsobil se situaci Sasuke a nechal si tělem prostoupit prokletou pečeť, památku na dobu s Orochimarem. Jeho tělesná schránka se změnila, jelikož postoupil na druhou úroveň.
Kolem Naruta se začínal tvořit pěnivý červený obal. Vykoukl jeden ocas.
Sasuke Naruta už dlouho neviděl...proto nevěděl, že se naučil kontrolovat část Kyuubiho síly, samozřejmě značně omezeně.
Naruto vytvořil v ruce červený rasengan, smíchal svou větrnou čakru s démonní ohnivou. Sasuke proti němu vyrazil s obrovskou koulí chidori.
Takto se několikrát srazili ve vzduchu uprostřed místnosti. Nebylo to nic platné. Navíc Narutova zuřivost vzrostla natolik, se mu klubal už čtvrtý ocas.
Celý souboj vypadal velice nerozhodně.
Při jejich dalším střetnutí dal Sasuke do útoku mnohem víc síly než obvykle, čímž odmrštil Naruta pryč; zastavil se až díky zdi, na kterou zády narazil.
Sasuke k němu bleskurychle zamířil. Naruto mu chtěl jít naproti, ale něco ho zadrželo. U té zdi ho držela na rukách i na nohách pouta, stvořená z blesků. Sasukeho vylepšení chidori. Blonďatý jinchuuriki sebou škubal, snažil se všemožně vykroutit, ale marně...
Sasuke se postavil před něj, vychutnávajíc si svůj triumf.
„Sbohem, Naruto,“ zašeptal a pozvedl svůj meč k tomu, aby s ním skoncoval.