Pein, ústředna!

Prolog...

Včera, jak sem usínala, sem si nějak vzpomněla na Mrázek, ústředna! S tou kosou a panem Smrťákem a tahle kravina byla na světě. Jen chci podotknout, že ten přepis byl zajímavý a trval mi asi půl hodiny, možná to bylo tím, že to tak dobře znám
No nebudu vás nadále nudit a pustíme se ještě do větší nudy a varuji vás, že místa, osoby nejsou terčem nějakých narážek nebo urážek…

V Bingo knize najdete různá jména, my objevili Hidana-san. Tak jsme mu zavolali…

Zvonění telefonu.
„Prosím?“ ozvalo se na druhém konci.
„Dobrý den, tady je Pein, ústředna! Vy jste mladej? Halo?“
„Prosím, kdo je tam?“
„Tady Pein, ústředna! Ty si mladý Hidan?“
„Ano.“
„Prosím tě, nechtěl bys pro tátu kosu?“
„Co?“
„Kosu pro tátu, do práce, víš?“
„Kosu?“
„No, nepotřebujete kosu?“
„Na sekání?“
„Na sekání.“
„Jo, počkej, já zavolám taťku.“
„Zeptej se.“
V telefonu bylo slyšet:
„Tati, nepotřebuješ kosu?“
„Cože?“
„Kosu… na sekání.“
Táta si převzal telefon:
„Prosím?“
„To je Hidan-san?“
„**** u telefonu.“
„Hleďte se, nepotřebujete kosu?“
„Jakou **** kosu?“
„K práci.“
„No ani snad, ne ***, proč?“
„Vy už ji nepotřebujete, jo?“
„Já jsem zahrabanej!“
„Jo, a to je konečná, jako teda?“
„Já už jsem dva a půl roku v podzemí.“
„Vy předáváte žezlo synovi.“
„Ne, ne, ne, já už jsem předal žezlo mýmu tam nástupci.“
„A kdo to je?“
„No, Deidara-san.“
„Kdo?“
„Koho voláte vůbec?“
„No… ehm… vy jste Deidara-san?“
„No.“
„No, vy jste předal žezlo, čili mám tu kosu poslat vám anebo tomu novýmu?“
„Já nevím, jako kosu vlastně?“
„No… jako na sekání.“
„Jashin, já jsem nic neudělal, já jsem dva a půl roku pod zemí ***!“
„A kdo to těch dva a půl roku dělá? To dělá ten kolega?“
„To mě Deidara.“
„Já myslel, že jste to dal synovi.“
„Jashine, já nevím, prosím vás, ale já jsem pracoval v Akatsuki.“
„Kromě jinýho, vy jste pracoval po celém ninja světě.“
„To taky, mimo jiný, že jo dobře, ale já jsem vážně pracoval v Akatsuki, všechno je to u nich.“
„A v Suně, ne?“
„To ne.“
„Nedávno s Jílovým ptákem. Tam jste měl práci nějakou, ne?“
„Ne, teď už dávno ne, ne, ne.“
To už je za nama, je to dlouho.“
„Už je to dlouho.“
„To už byl Deidara-san.“
„No, on tam byl se mnou, že jo?“
„Vy jste tam byli spolu, vy jste ho zaučoval.“
„Deidara-san, tam se mnou dělal hodně let a převzal to všechno po mně.“
„A jak mu to jde?“
„Já myslím, že mu to jde dobře, já jsem s ním byl minulý týden na večeři, jde mu to dobře.“
„Já jsem koukal na zprávy a myslím, že mu to velice dobře. Tak, Hidane-san, díky a ahoj!“
„Není za co, nashledanou.“
„Nashledanou… nebo radši sbohem.“