Všichni si zaslouží druhou šanci – Narutův útěk, část 21.

Ovšem, než mohli přistoupit k té technice, se Naruto náhle vymrštil, poslal do vzduchu několik kunaiů a shurikenů, jen tak nazdařbůh. Víte co se říká, když míříš netrefíš se, ale nemíříš, trefíš se. Pak ještě použil Rasengan a zmizel. Nevšiml si, že jeden shuriken se zabodl do Itachiho pravého boku a Rasengan si našel cíl v Hinatě…

Madara se musel smát, jak dobře to vymyslel, lepšího pěšáka si nemohl přát. Díky Narutovy mohl vidět, co se děje. Tedy mohl řídit věci kolem sebe a skutečný plán mohl začít…
„Tak, jak jsi připraven?“ obrátil se na skutečného Naruta.
„Že váháte, sensei, podle toho, co jsem viděl a slyšel mi to stačilo, abych si dal vlastní cíl,“ odpověděl chladně Naruto. Ten druhý byl pouze jeho klon.
„To je fajn, hlavně je zabij!“ přímý rozkaz.
„Spolehněte se!“

Jiraiya, Kiba, Akamaru, Neji se vydali po relativně dobré stopě, která končila asi po třech hodinách stopování!
„Tak to jsme dopadli,“ utrousil Neji.
„Nech si toho a zkus taky zapojit Byakugan!“ poradil mu Kiba.
„Tak dobře, ale stejně nikoho nenajdu,“ odporoval Neji. Měl pravdu, protože, když nikde nikdo není, tak také nikoho nenajdete.

Sai zažil šok, když z úkrytu vyběhl Naruto se šíleným pohledem, jako by měl radost, že může ven a někoho zabít! Tento výraz viděl u Orochimara, když povolal Sasukeho k sobě.
„Tak tohle není normální!“ řekl si pro sebe Sai.
„Co není normální?“ ozvalo se za Saiem. Ten se lekl, že zapomněl obsah poslední knihy, kterou četl.
„Takhle mě děsit! Co tady děláte?“ obvinil Kabuta.
„Tak promiň, že jsem šel kolem, co se to tady děje?“ zajímal se.
„Do toho ti nic není a proč neútočíš?“ dneska toho na něho bylo moc.
„Nejsi mým nepřítelem a navíc máme několik cílů stejných a díky vám jsou pár členů Akatsuki po smrti a toho si vážně ceníme, hlavně Orochimaru-sama.“ Řekl Kabuto, popravdě.
„To je mi novinka,“ řekl ironicky Sai.

Kisame z toho vyvázl poměrně dobře, až na malé oděrky, ale Hinata s Itachim na tom byli hůře.
Itachi si vytáhl shuriken z boku, ale nevšiml, že má ještě jeden zabodnutý v zádech, blízko páteře…
Okamžitě přiklekl k Hinatě, která dýchala mělce a slabě. Rasengan zasáhl její levou nohu, ale tak nešikovně, že ji měla na pětkrát zlomenou a celou pravou část těla podivně necitelnou…
„Hinato! Hinato! Jsi v pořádku? Hej! Slyšíš mě?“ strachoval se Itachi, měl o ni obavy, přeci jenom s ní měl bližší pouto, než si myslel.
„C-Co… se s-stal-lo?“ sípala Hinata. Itachi ji to pověděl. Velice opatrně ji vzal do náručí a položil ji na postel, kde ještě před několika minutami ležel Naruto.
„Proč… necítím pravou část těla?!“ vyhrkla Hinata, když se ji Kisame ujal, měl základní znalosti o zdravotní péči.
„To bude tím zásahem Rasenganem.“ Odtušil Kisame.
Z Itachiho rány se řinula krev, stejným tempem, ale nevšímal si toho. Ovšem mu bylo malinko slabo, ale to přičítal všemu tomu napětí. A druhý shuriken si mezitím hověl v ráně.

Po prohlídce Hinaty Kisame usoudil, že by to Sasori zvládl mnohem lépe, nebo i ten podlejzák Kabuto. Pak Itachiho napadlo, že by ji vzal k Sendai, ale zavrhl to hned. Sendai byla moc daleko. Neměl jinou volbu. Než se přemístit do jiného úkrytu Akatsuki a najít doktora.
Tak také udělali, ale nevěděli, že měli obecenstvo, které je sledovalo. Kabuto si hned všiml Hinatiného stavu a Itachiho také.
„Tam se muselo stát něco moc divného, když ti dva za cenu svého života takhle riskují přechod z jednoho na druhé stanoviště.“ Řekl Kabuto svůj postřeh.
„To máš pravdu, navíc, jak vidím Itachi na tom není o moc lépe.“ Sai souhlasil.
Sledovali je, když se za jejich zády objevil Kisame se slovy: „Tak a vy dva půjdete s námi!“ poslechli.

Madara se mohl dívat, jak jeho plán vychází. Dokonce věděl, že budou chtít jít do jejich hlavního úkrytu. Proto tam poslal Naruta, aby se o to postaral.
Sdělil Peinovi a Konan, o jejich úloze.

Neji, Kiba, Akamaru a Jiraiya se vrátili na místo, kde by měl být Sai, ale ten zde již nebyl.
„Co se to děje? Tady lidí mizí, jak v tom seriálu, na který kouká má sestra. Jak se jen jmenoval? Á, už vím, Uneseni!“ mlel si Kiba pro sebe.
„Tak černě bych to tak neviděl. Podívej.“ Neji ukázal na značku, kterou Sai udělal, aby ho mohli sledovat.
„Alespoň tohle,“ ucedil Kiba.
„Mládeži, klid, když se budete pořád hádat, ničemu a nikomu to neprospěje.“ Uklidňoval je sannin.
„Fajn, ale on si začal.“ Už zase ta dětská hra.
„Já jsem klidný, jdeme?“ Neji si jako obvykle zachoval klidnou tvář, ale uvnitř něho to vřelo, chyběl mu Lee, ten alespoň měl úroveň.

Naruto se prodíral křovím, aby to stihl. Již to nebyl ten starý Naruto. Madara ho mohl ovládat, protože měl v sobě Kyuubiho…
Myslel na to, jak je všechny zabije a vychutná si to. Pocítí, jak je to být zlý a nechá se ovládnout i Kyuubim, aby konečně nechal prýštit tu zakázanou energii, která ho tolik uchvacuje…