Ohnivá vůle se nevzdává! Neúplný tým, část 18.

Kakashi ani Rin nemohli uvěřit, že souboj skončil nerozhodně a ještě byl okořeněný takovým divadlem. (viz předchozí díl…)
No jak Minato odcházel s Kushinou a Hinatou, tak se k nim připojil Kakashi s Rin.
„Kakashi? Rin?“ podivil se Minato.
„Hai, sensei,“ přikývla Rin za oba.
„Vy dva jste se vůbec nezměnili,“ říkal pravdu.
„Ani vy ne,“ přihodil si Kakashi.
„Ale dej pokoj! Nepůjdeme si někam sednout? Přeci jen již nejsem nejmladší shinobi.“ Navrhl Minato.
„Jen běžte já zatím s Hin dohlédneme na Naruta a Sasukeho. Kdyby se náhodou chtěli servat.“ Oznámila Kushina. Políbila svého manžela a odcházely.
„Tak, kam půjdeme?“ zajímal se Minato.
„Co třeba do Ichiraku?“ zněl návrh od Rin.
„Fajn, ale platíte vy sensei,“ poznamenal Kakashi.
„Ach jo, tohle mi chybělo.“ Utrousil Minato.

Po půl hodině jídla si pak řekli vše, co se jim stalo. Počátkem jak se viděli naposledy.
„Škoda, že tady není Obito,“ povzdychla si Rin.
„Máš pravdu, ale pořád žije v naších srdcích a podle Kakashiho vyprávění i v něm, má vlastně po něm Sharingan,“ zkonstatoval Minato.
„To je pravda,“ souhlasil Kakashi.
„A co se dělo s vámi sensei?“ Rin byla zvědavá.
Pověděl jim to.
„Páni, kdo by to byl řekl?“ Kakashi položil spíše řečnickou otázku.
„Jsme neúplný tým,“ ozvala se Rin.
„No vidíš, to mě nenapadlo.“ Minata to sice napadlo, ale nechtěl to říkat.

Náhle do Ichiraku vstoupila Kakashiho manželka a dožadovala se jeho pozornosti.
„Ahoj, miláčku. Tohle je můj bývalý sensei, Yondaime a moje kolegyně Rin. Minato-sensei, Rin. Tohle je moje žena Ayame.“
„Moc mě těší.“ Potřásla si s Rin ruce. Kakashi musel obě ženy srovnávat. Bylo zvláštní vidět milenku a manželku pohromadě.
„Také mě těší,“ Minatovi neušlo jak Kakashi zmlkl a bylo mu jasné, že se tady něco stalo a stane.

„Tak já budu muset, Kushina již na mě čeká.“ Omluvil se Minato a nechal zde peníze za všechny.
Rin se také omluvila, že si potřebuje dát byt do pořádku.
Nakonec tam zůstal Kakashi s Ayame a ta se na něho podívala zvláštním způsobem. Jakoby pochopila co se mi odehrává v hlavě.
„Je pěkná.“ Řekla tiše Rin.
„Kdo?“ nechápal Kakashi.
„Ale ty víš o kom mluvím,“ nedala se Ayame.
„Tak dobře, vím. Musím ti přiznat, že jsem do ní byl v mládí zamilovaný.“ Ayame vykulila oči v úžas. „Neboj, teď mám tebe. Miluji tě.“ Ujistil ji Kakashi a následně políbil.
„Ráda bych ti věřila.“ Ayame pořád mysl našeptávala, že ji Kakashi něco tají.
„Věř mi! Jak dlouho jsme spolu?“ Kakashi to vzal z jiné strany.
„Skoro šestnáct let!“ připustila Ayame.
„Tak vidíš a dal jsem ti za těch šestnáct let důvod mi nevěřit?“ náhle Ayame kývla na souhlas. Opět měl vyhráno, ale na dlouho.

Kakashi se s Rin sešel hned ten večer a jejich noc byla naplněná vášní.
„Měli bychom přestat než tvé manželce něco dojde.“ Už to tu bylo znova.
„Já vím. Jenže si nemohu pomoci. Chci tě tak moc, že až někdy mi ta touha zatemňuje mysl.“ Svěřil se Kakashi.
„Sice jsme na tom stejně, ale to nic nemění na situaci, že máš mě, milenku a ještě k tomu svoji bývalou kolegyni.“ V Rin začalo hlodat svědomí.
„Takhle o sobě nemluv.“ Zakázal ji Kakashi.
„To vím. Musíš uznat, že mám pravdu,“ trvala na svém Rin.
„V něčem ano.“ Kakashi musel souhlasit.
„Měla jsem pravdu,“ zašeptala Rin.

Scházeli se asi třikrát do týdne a asi za měsíc Rin pojala podezření, že je těhotná. Bylo ji pořád nevolno. Ráno zvracela a i parkrát se jí zatemnilo před očima. Kakashimu to přirozeně neřekla. Jediná Kushina si všimla, že je Rin v poslední době jiná.
„Co tě trápí?“ zeptala se Kushina.
„Nic, Kushina-sama,“ nechtěla, aby to někdo věděl.
„Vážně? Připadáš mi ustaraná, bledá, unavená. Mě to můžeš říct.“ Kushina se snažila to z ní dostat a úspěšně.
„Jsem asi těhotná,“ přiznala se Rin.
„Propána, to není žádná tragédie, i když v tvých letech je to značně rizikové, ale dá se to zvládnout.“ Klidnila ji Kushina.
„Musíte mi slíbit, že to neřeknete! Nikomu. Jen ne Kakashimu!“ Zdůraznila Rin.
„Slibuji.“ Kushina se vyděsila, protože se Rin zatvářila jakoby to byl hřích. V tom pochopila.
Kakashi je otec!
„Neříkej mi, že…“ ani to nemohla doříct.
„Ano,“ souhlasila.
„Tohle se mi jen zdá…“ Kushina kroutila hlavou.
„To je zlé, jen co přijdu už komplikuji životy!“ obviňovala se Rin.
„Takhle jsem to nemyslela. Jen mě to tak nepřekvapilo jak by mělo.“ Náhle se Rin ulevilo.
„Ale co budu dělat?“
„Nastěhuješ se k nám a hotovo!“ rozhodla Kushina.
„Budu zavazet. Ne, tohle nemůžu přijmout.“ Odmítla Rin.
„Ale přijmeš o to se postarám nebo to řeknu Kakashimu!“ vydírala Kushina a opět uspěla.
Ještě ten den se Rin nastěhovala do domu Uzumaki-Namikaze a hned se Rin skamarádila s Hin.
„Tak tě tu vítám, jsem Uzumaki Namikaze Hyuuga Hinata.“
„Děkuji, já jsem Rin.“
„Tvůj pokoj bude hned vedle mé dcery, která je…“
„… v minulosti já vím. Setkaly jsme se, ale jen na chvíli. A pak i s Minatem a jeho snoubenkou Kaze.“ Sdělila Rin.
„Vážně? To mi musíš povyprávět.“ Už ji odváděla do jejího pokoje a ptala se na každou maličkost.

„Je to od tebe hezké, žes ji sem k nám vzala,“ podotkl Minato.
„Netušila jsem, že tohle přátelské gesto je hezké,“ Kushina se zamyslela.
„Myslel jsem to obrazně,“ upozornil Minato.
„Ale já vím a kde je vůbec Naruto?“ zajímala se Kushina.
„Ten? Slaví někde se Sasukem, že se jeho dcera bude vdávat.“ Sdělil Minato.
„A jé, to bude na dlouho.“ Zasmála se Kushina.