Tajemství klanu 2 - vyrážíme

„Ahoj babčo.“ Vletěl Naruto do kanceláře hokage bez zaklepání a s ohromnou energií, že se Tsunade rozletěly všechny papíry a ona to jen plačky pozorovala. Naruto si nemohl nepovšimnout jejího smutného výrazu.
„Vždyť je to Naruto…“ Pomyslela si při pohledu na spokojeného blonďáka, který si pohledem přejížděl její kancelář.
„Máš tu nějakej bordel, nepřišel jsem nevhod?“ Zeptal se, když si všiml papírů, rozprostřených nerovnoměrně po místnosti. Tsunade div že nevyletěla vzteky z kůže.
„Co potřebuješ, nemam čas.“ Zvedla se ze židle a začala sbírat okolo poletující dokumenty.
„Chtěl jsem ti jen říct že půjdu s Hinatou na misi.“ Pousmál se na udivenou blondýnu.
„Misi?“ Řekla udiveně, nechala papíry, papíry a šla ke stolu. Chvíli se v něm hrabala a poté vytáhla nějakej bloček.
„Co to je?“ Zeptal se Naruto, ale nevnímala ho. Po chvíli pozvedla oči od čtení a řekla.
„Hinata nedostala žádnou misi.“
„Dostala, od svého otce.“ Protiřečil jí blonďák.
„Hiashiho?“ Podivila se pátá.
„Jo.“ Ušklíbl se Naruto.
„Co je to za misi??“ Zvedla se a šla opět sbírat dokumenty.
„No…já vlastně ani nevím.“ Začal se drbat ve vlasech a nastolil pohled typu jestli-se-mi-začne-kouřit-z-hlavy-nelekejte-se-já-myslím.
„Vím akorát to, že půjdeme do země blesků.“ Řekl po chvilce.
„Co je za den??“ Zvedla se ze země a přešla ke kalendáři.
„Středa.“ Odvětil jí Naruto.
„Osmnáctý červen…dneska má Hinata 20.“ Řekla po prozkoumání kalendáře, který vypadal že je alespoň dvě století starej.
„Sakra, dneska?? Já…já zapomněl!“ Zařval a vyletěl z místnosti takovou rychlostí, že se všechny dokumenty Tsunade, opět rozletěly.

„Kdo s tebou půjde??“ Začal Hiashi vyzvídat, když se Hin vrátila domů pro věci.
„Naruto…“ Odvětila mu při balení.
„Jinchurki.“ Pomyslel si. „ Proč právě on?“
„Mám ho ráda.“ Pousmála se.
„A má on rád tebe??“
„To ti může být jedno!“ Nenechala se vyslýchat.
„Je po matce.“ Povzdechl si v duchu. „Kde ho máš?“
„Šel říct páté že jde semnou.“ Prohodila při balení ponožek.
„No bezva… Co všechno jsi mu řekla??“ Ulekl se.
„Jen to, že jdeme do země blesků a že zbytek mu řeknu po cestě.“ Zvedla se z postele, hodila bágl přes rameno a namířila si to směr severní brána.

Stála u brány a nervózně se rozhlížela kolem. Viděla toho mnoho, ale to co chtěla vidět neviděla.
„Asi ho zdržela Tsunade.“ Pomyslela si, když v tu uslyšela něčí volání.
„Hinatoooo!“ Ozývalo se z dálky a malá blonďatá postavička se k dívce čím dál tím víc přibližovala.
„Co ti tak trvalo?“ Zeptala se trochu roztřeseným hláskem.
„Zapomněl jsem pro tebe doma dárek.“ Ušklíbl se a podal jí krabičku.
„Nerudni…neomdlívej…nerudni…neomdlívej.“ Opakovala si v duchu dokola, když od něho dárek přebírala.
„Otevři to.“ Pobízel jí. Pokývla a roztřesenou rukou sejmula z krabice víko. Nevěřícně do něho hleděla a poté z ní vytáhla papírek.
„10 porcí ramenu zdarma.“ Četla název a Naruto se při tom šklebil.
„Eh…“ Nevěděla co říct. „To sem nečekala.“ Pomyslela si.
„Šťastná?“ Ušklíbl se.
„J…jasně. Tak p…půjdeme.“ Usmála se. „Alespoň si vzpomněl.“ Těšilo jí.

„Čekal jsme že mě budeš chtít vidět.“ Vešel Hiashi do kanceláře hokage a posadil se do židle, naproti Tsunade.
„Mám pár otázek.“ Řekla Tsunade.
„Chceš se zeptat, co je to za misi že.“ Řekl klidně.
„Když to víš, tak proč se ptáš.“ Zakroutila hlavou.
„Mise má jeden jedinej účel. Zjistit, zda má následník dostatečnou sílu a odvahu na to, aby mohl vést náš klan a prodloužit rodinnou větvi.“ Pohodil rameny.
„Říkáš následník, ale proč jde i Naruto?“
„U dívek se nepředpokládá taková síla ale proto je přece nebudeme dávat do vedlejší větve. Přeci jen má každá žena oporu ve svém muži.“ Ušklíbl se.
„Vím kam tím míříš.“
„Ještě něco?“
„Kam přesně to jdou??“ Vytáhla z šuplíku mapu.
„Do země blesků. Jejich úkolem je nalézt horu Geru a porazit to, co je čeká v jeskyni .“
„Co je tam čeká?“ Řekla trochu polekaně.
„To ti neřeknu! Nevím přesně co čeká je. V hlavní větvi kolují zvěsti že každý tam potká něco jiného…něco, čeho se nejvíce bojí. Doufejme, že oni nám budou moci říci, co museli porazit.“ Zvedl se ze židle, obrátil k Tsunade zády a při odchodu práskl dveřmi tak, že se páté opět sesypali všechny papíry.
„Sakra! Tohle nemá cenu…Shizenéééééé!“