Kaeri 26 - až úplně na dno

„Počkej, už nemůžu.“ Zastavil se jeden z únosců cestou lesem.
„Nechápu jak to že už nemůžeš, toho spratka nesu já.“ Zavrtěl hlavou ten druhý.
„Ten spratek tě slyší!!!!“ Zaječel, přes rameno visící Atarashi.
„Nemůžeme zastavit, co když nás někdo chytí?!“ Začal namítat druhý.
„Ale, prosím tě, kdo by nás chytal? Z tý holky je škvarek, a než jí najdou budeme pryč.“ Zašklebil se první.
„Asi máš pravdu.“ Usmál se druhý a sednul se na jeden z pařezů.
„Niki.“ Začali se chlapečkovi spouštět slzy.
„Umlč ho!“
„Jo jasně.“ Fláknul druhý chlapci jednu ránu, že mu málem uletěli zuby. Atarashi skončil mlčky v bezvědomí.
„Tak se mi to líbí, konečně ticho.“ Zašklebil se první.

Ohořelé tělo leželo na kraji lesa u tréninkového hřiště, vypadalo že by jste v něm duši nenalezli.
„Niki…Niki? Jsi v pohodě“ Ozvalo se blondýně, jejíž sestřih byl zkrácen díky žáru asi o polovinu, v hlavě. Náhle otevřela své zelené oči a začala je pootáčet okolo sebe.
„Auuu!“ Vykřikla záhy.
„Coe??“ Ozval se nechápavý Mikonin hlas.
„Moje noha, au.“ Chytila se Niki za pravej kotník a přitom se válela na zemi.
„Měla bys jít do vesnice, do nemocnice, tam se nechat ošetřit a přitom upozornit někoho na únos Atarashiho.“ Ozvala se Hija.
„Atarashi!“ Vyskočila Niki na nohy ale poté se skácela bolestí opět k zemi.
„Zasáhli tě do celého těla, jsi opečenější něž klobása na fotbale, nechápu jak můžeš cítit jenom kotník.“ Podivila se Mikon. Niki jí ale neposlouchala, začala se rozhlížet kolem a pak jí uviděla. Pomalu se k ní doplazila a začala kunaí ořezávat nepotřebný kousky.
„Hůl?“ Podivila se Mikon, když se Niki postavila na nohu a podpírala se kouskem osekané větve. „S tím moc rychle nepůjdeš!“
„Lepší než se jen válet v nemocnici a nic nedělat!“ Namítla Niki a vlezla do lesa. „Naviguj!“ Přikázala Mikon.
„Doprava, ne to…to je moc, trochu doleva, ták se mi to líbí…“
„To…bylo…vážně ujetý!“ Prohlásila Hija.

Niki se ploužila asi 4 hodiny lesem, tam kam jí Mikon směřovala, ušla asi tolik, co únosci za hodinu, a však měla štěstí, únosci na zastávce usnuly. Niki se pomalinku k nim připlížila a když už kluka druhému vzala, zpozorovala grimasu prvního a i s klukem, zavěšeným kolem krku a holí v ruce dostala náhlý nutkání.
„Néé…ať tě to ani nenapadne!!! Nezkoušej to! Nééé!“ Začala Mikon řvát Niki v hlavě, ale bylo jí to k ničemu. Niki vybouchla smíchy jak Naruto, když poprvé viděl Sakuru neupravenou, poté co se ráno vzbudil dříve něž ona a přistihl jí před koupelnou.
„To si děláš srandu! Ty si cucáš palec?! Hahaha!“ Vybouchla smíchy a oba ninjove se rázem probudili.
Druhý se na prvního zmateně podíval. „Cože? Ty si cucáš palec??“ Vybouchnul smíchy a přidal se k Niki.
„Nene, necucám!“ Začal se bránit první. Druhý se trochu nejistě podíval na Niki, přejel si jí i s mrňousem pohledem a řekl nejistě.
„Vážně si ten prst cucal?“ Niki se nechvíli zamyslela, pak se na něho zaujatě koukla.
„Jasně, myslíš že bych ti lhala??“ Oba se přejeli dalším nejistým pohledem a naráz se opět začali tlemit jak smyslů zbavení. První z únosců se k nim nabručeně otočil zády.

Asi za půl hodiny když se oba přestali smát se opět přejeli udiveným pohledem.
„Hele, ten skrček co ho máš kolem krku, patří nám!“ Řekl druhý a když si první všiml že už se nesmějí, otočil se k nim čelem a přikývl. Niki se pokusila v tuhle noční hodinu dělat jako že myslí, ale moc jí to nešlo. Nakonec však ze sebe vydala.
„Tak to máte blbý.“
„Jak my? Ty to máš blbý!“ Řekli oba naráz.
„Jo, máš to blbý.“ Přidala se škodolibě Mikon.
„Já věděla že mě podržíš.“ Zašklebila se Niki.
„Tak co bude?“ Řekl první a Niki se zamyslela.
„To vy ste mě dostali do tohohle stavu?“ Zeptala se nevěřícně, když si uvědomila že je celá popálená, má poloviční vlasy a noha jí bolí víc než žaludek po večeři na návštěvě klanu Hyuuga.
„Jo!“ Přikývli muži. V tu chvíli se v Niki začala vařit krev.
„Moje oblečení, moje noha, vy hovada! Za to zaplatíte!“ Zařvala na celý les. Muži se na ní nevěřícně a zároveň pohrdavě podívali.
„A to nás chceš jako zmlátit jak??“ Začali se smát. Niki si ještě jednou šáhla na hlavu a pak se zamračila.
„Kage bunshin no jutsu!“ Zařvala a i přes menší potíže při dělání pečetí se na místě objevili další 3 kopie, ve stejném poničeném stavu, jako byla ona.
„Stínové klony? Tím nás nedáš.“ Řekly zlomyslně a začali dělat pečetě.
„Katon: hosenka no jutsu!“ Zařvali a pomalu začali sundávat okolo ploužící se blondýny.
„Mizu: bunshin Shuriken!“ Vytvořila Niki něco co vyhlíželo jako shuriken, tvořený z vody, jeden z mužů na to zamířil katonem a voda se vypařila, co ale nečekal bylo to, že ve vodě byl skrytý ještě pravý shuriken a tak to koupil do pravý ruky, kterou si reflexivně kryl obličej.
„Ty malá sv*ně!“ Zakřičel.
„Nitsuki!“ Ozvalo se lesem.
„A že nikdo nepřijde, padáme!“ Kouknul první na druhého a oba vzaly nohy na ramena. Naruto a Kiba doběhli na místo akorát v čas, Niki se na ně už jen zhluboka usmála a padla vyčerpáním k zemi i s Atarashim na zádech.
„Kibo, postaráš se o ně?“ Hodil Naruto zmatený pohled na přítele.
„Jasně!“ Přikývl muž sedící na Akamarovi a zmizel hokagemu z očí. Naruto jen zakroutil hlavou při pohledu na ten škvarek, ležící na zemi.