Kaeri 25 - večer za všechny prachy

Seděla na své posteli a hleděla do jeho hnědých očí, ty své měla mírně přivřené a proti sobě sedící děcko propichovala svým krutým pohledem. Dostala totiž úkol. Moc důležitý úkol. Zjistit velice důležitou informaci…
„Už ti řekl jak se jmenuje??“ Objevil se ve dveřích Naruto a udiveným pohledem si přejel obě děcka. Nikina myšlenka tajného agenta byla rázem tabu. Dívce spadl její už týden trénovaný pohled Sasukeho, který nalezla na jedné staré fotce v Narutově fotoalbu. Myslíte si že je týden dlouhá doba?? To ale nevíte jak se Uchiha tvářil. Kupodivu hned když se dívce podařil ho nahodit, ten kluk ho dokonale zopakoval.
„Ne….“ Řekla potupně Niki.
„Máma říkala že nemám nikomu říkat své jméno.“ Vyjekl chlapec na Naruta.
„A víš že je miminka mrtvá??“ Podíval se Naruto smutně na chlapce.
„Ano…“ Odpověděl smutně chlapec. „Proto sem přece u vás ne??? Strejdo.“ Rozesmál se opět kluk od ucha k uchu.
„Jestli ti to udělá radost, říkej mi tati.“ Usmál se pro změnu Naruto. Chlapec se zamyslel.
„Tátu sem nikdy nepoznal.“ Pokrčil ramena.
„Tak to je mi líto.“ Nahodila bloncka sedící proti němu, smutnej pohled.
„Máma mi ale řekla, že mi táta něco zanechal a že to jednoho dne dostanu.“
„Zanechal??“ Podivila se Niki.
„Táta byl shinobi??“ Objevila se ve dveřích, vedle Naruta, Sakura.
„Já nevím.“ Zakroutil hlavou chlapec.
„Ale jak ti máme říkat, když tu teď s námi budeš bydlet??“ Šla na to Sakura od lesa.
„To je mi jedno, ale svoje pravý jméno vám neřeknu.“ Řekl chlapec odhodlaně a odvrátil svůj pohled od svojí nové rodiny.
„Atarashi.“ Usmála se Sakura.
„Atarashi?“ Zopakovali zbylí tři udiveně.
„Něco se vám nezdá?“ Přejela všechny 3 pohledem.
„Hele děcka nemáte hlad??“ Znervózněl Naruto.
„Jasně!“ Odpověděla Niki, Atarashi pokýval hlavou a než by se Sakura napřáhla, aby Narutovi jednu vrazila, byl pokoj prázdný.

Po své porci ramenu se Naruto usmíval od ucha k uchu, když si však šiml kolik toho děcka spořádala a pohlédl do své potrhané žabí peněženky (to jí po těch letech ještě má?? ) spadla mu čelist až na zem.
„To si děláte srandu.“ Kulil šestý oči na hromadu prázdných misek.
„Neee.“ Usmívala se Niki, chlapec se na ní zmateně podíval a její gesto zopakoval. Naruto se zmateně podrbal ve vlasech a začal vysypávat obsah peněženky.
„Hele Niki, nechceš provést Atarashiho po vesnici??“ Zašklebil se Naruto na svou dceru.
„Teď večer?“ Vykulil chlapec oči.
„Snad ti nevadí tma, Atarashi.“ Podívala se zvysoka Niki na malého chlapce po svém levém boku.
„Ne, ale světlo mam raděj.“ Odvětil jí kluk.
„To sem poznala v té nemocnici.“ Začala se Niki smát. Atarashi jí ihned napodobil jako nějaká opička, přesto že netušil čemu se vlastně směje.
„Tak jděte děcka a nevracejte se domu dřív jak za 2 hodiny.“ Zamával jim na rozloučenou Naruto. „Hele Ayame…já zrovna nemám…Au!“ Uslyšeli na dálku dítka.
„Tak co bys chtěl vidět první???“ Usmála se na Atarashiho dívka.
„Já nevím.“ Pohodil chlapec rameny.
„Moje nejoblíbenější místo jsi už viděl.“ Zamyslela se Niki.
„A to je?“
„Ichiraku ramen.“ Usmála se dívka. Chlapec opět gesto zopakoval. Niki si toho všimla už dříve a tak jí to nedalo.
„Proč se pořád tak opičíš??“ Zeptala se opatrně.
„Neopičím se!“ Vykřikl na ní.
„Ale opi….už vím co ti ukážu!“ Dostala Niki zčista jasna nápad a už táhla ubohého chlapce na plošinku nad kráterem. Když se zastavila ukázala mírně na horu na obzor.
„To je?“
„Táta.“ Usmála se Niki.
„A proč je vytesán do skály ??“ Řekl chlapec udiveně. „A kdo je těch 5 dalších osob?“
„Ty osoby, to jsou hokage. Ti nejmocnější a nejlepší z naší vesnice.“ Řekla Niki a moc jí těšilo že je mezi nimi i Naruto.
„Aha. A co dělá hokage??“
„Hokage? Chrání vesnici před všemi nástrahami.“ Řekla a byla ráda, že může taky něco vysvětlit.
„Vesnici?“
„Ano. A víš kam tě vezmu teď??“ Ušklíbla se dívka.
„Ne.“

„Tak tohle je cvičiště.“ Rozhodila rukama.
„Myslíš ten les??“ Podivil se chlapec.
„No…to taky. Ale tady cvičí shinobi nové techniky.“
„A proč tady?“ Řekl Atarashi nechápavě.
„Proč? No…já nevim.“ Poklesl Nikin hlas.
„Hele, mě se to světlo nelíbí půjdeme domů.“ Otočil se kluk zády k lesu.
„Jaký světlo??“ Podivila se Niki najednou uslyšela nějaký svištění.
„Za tebou!“ Vykřikla Mikon. Niki čapla chlapce a kousek uskočila. Jen tak, tak se oba vyhnuli katonu.
„Jůů oheň.“ Řekl Radostně chlapec. Niki už z toho ale nebyla tak happy. Opatrně se přikrčila a s chlapcem v zádech se otočila na místo, odkuď útok přišel.
„Záda!“ Křikla opět Mikon.
„Sakra, jsou dva?“ Niki stihla jenom odstrčit chlapce a sama schytala plnou dávko ohnivého jutsu.
„Niki!!!!“ Zaslechla dívka křik Atarashiho a pak už viděla jen černo.