Hledá se pan Dokonalý 9: Rozuzlení (END)

Byla sobota večer a Naruto se právě v pokoji snažil vyřešit jedno dilema. Co si vzít na sebe. Musel vypadat skvěle, vždyť se chystal na rande s tím nejkrásnějším klukem ze školy! S tím neodolatelným, nádherným, sexy, rozkošným černovláskem, o kterém snil.
Naru zoufale lomil rukama nad svým oblečením, které měl rozložené na posteli. Všechno mu připadalo příliš nudné, obyčejné, tak moc fádní. Chtělo to něco speciálního, něco, v čem by vypadal neodolatelně a svůdně. Jenže kde by měl něco takového sehnat? Kiba, stojící vedle něj, si také nevěděl rady a z jeho šatníku si také vybrat nemohl. Neji s ním nemluvil od onoho rande, Shikamaru někde lítal a Choji byl mírně řečeno k nepoužití. Ze zoufalství ho napadlo, že by si zašel za Peinem půjčit jeho oslnivý plášť se žlutými srdíčky…
Dveře pokoje se rozrazily a dovnitř se jako velká voda nahrnula Sakura. Okamžitě po něm hodila nějaký objemný balík.
"Naruto, okamžitě odhoď ty hnusné hadry někam do kouta a obleč si tohle!" zařvala velitelsky. Kiba se mimoděk postavil do pozoru.
"Hnusné hadry? No dovol!" urazil se Naru.
"A co to máš s vlasy? To musíme upravit," prohlásila nesmlouvavě.
Naruto raději sklapl a rozbalil balík. Byla v něm jemně růžová košile a černé džíny, pak taky černá kožená bunda, stříbrný náramek a stříbrný řetízek.
"Sakuro, ta košile je růžová!" vyděsil se. "Copak jsi mě neposlouchala, když jsem ti vyprávěl o rande s Nejim?"
Růžovláska obrátila oči v sloup.
"Zmlkni a obleč si to! Věř mi, já mám mnohem lepší vkus než ty a tady ten hnědovlasý pařez vedle tebe dohromady."
Pařez se zatvářil dotčeně, ale raději mlčel. Z vlastní zkušenosti věděl, že odporovat Sakuře nemá smysl. A navíc - nebýt jí, nikdy by se nedal dohromady se svou milovanou a jedinečnou Hanabi.
Naruto sevřel rty, ale oblékl se do připraveného oblečení. Výsledek ho velice překvapil. Nevěřícně na sebe koukal do zrcadla. Poprvé v životě vypadal jako opravdový frajer. Sakura za jeho zády se potutelně usmívala.
"Co jsem říkala?" zeptala se sebevědomě.
Naruto jen něco zavrčel.
"Neslyším tě," pokračovala.
"Mlasprdu," zamumlal Uzumaki nesrozumitelně.
"Nahlas, Harry," řekla s gustem.
"Mělas pravdu," zašeptal.
"NAHLAS!" vykřikla.
"MĚLAS PRAVDU, STAČÍ?" zařval na ni.
"Nemusíš tak křičet, Naruto, nejsem hluchá," ozvala se dotčeně.
"Grrrrr…. vrrrrr….."

"Naruto? Vážně si myslíš, že mám sexy zadek a neodolatelně svůdný pohled?" zaznělo z úst pana Dokonalého, když zrovna pořádali druhý chod vynikající večeře, kterou nachystal mladý aristokrat osobně.
"He?" odpověděl v mnoha ohledech ještě nedokonalý pan Uzumaki.
Sasuke zčervenal.
"Totiž… četl jsem to v tom dopise, co mi přišel."
"V jakém dopise?" Proboha, snad mu za mě Sakura nic nepsala, problesklo Harrymu hlavou.
"Totiž, v pondělí mi uprostřed noci nějaký neznámý orel doručil nepodepsaný dopis, ve kterém stálo něco v tom smyslu, že byl objeven dokument, ve kterém otevřeně říkáš, co si myslíš o některých lidech ze školy. Kupodivu jsem tam našel i sebe," dodal s úsměvem.
Naru zrudnul. Tak takhle to je!!! Můj test na pana Dokonalého někdo našel a využil ho proti mně! Která nedospělá sv**ě!!!
"Ech, no… a co sis o tom myslel? O tom, že Oprsklík Uzumaki má nepatřičný zájem o tvůj zadek?"
Sasu se rozesmál. "Nejdřív jsem myslel, že si někdo dělá legraci nebo mě prostě chce vytočit… ale plamínek naděje už plál."
"No počkej. Jak jsi nakonec přišel na to, že v tom dopise je pravda?" zajímalo Naruta.
"Přečetl jsem si tvé názory o jiných lidech a pak jsem si vzpomněl na ty historky, které kolovaly o tvých nepovedených schůzkách. Dal jsem si dvě a dvě dohromady. Bylo jasné, že oni ten dopis dostali také a dost je naštvaly tvé záporné poznámky. Chtěli se ti pomstít za svá zraněná ega. Proč by jinak takhle zahazovali příležitost sbalit toho nádherného Naruta Uzumakiho?" Poslední věta už byla smyslně zašeptána.
"Ech… echich… echichi," vypadlo z Narua nesrozumitelně.
Černé oči se zúžily, plné rty se zavlnily v rytmu rychle bušícího srdce. Kořeněná vůně obletěla místnost.
"Jsi úžasný, Naruto. Tvé vlasy, oči, rty, postava… Okrádají mě o spánek. Slunce bledne v porovnání se září tvého úsměvu. Měsíc se může jít schovat, protože vedle lesku ve tvých očích nemá šanci."
"Jezuskotky!" vypískl Uzumaki. Tohle bylo nečekané… Teď by se asi slušelo, abych mu rovněž něco zabásnil… Ale co? Jediné, co umím, jsou přisprostlé básničky od Kiby.
"Ehm… ehm…," odkašlal si Naruto a spustil:

"Pohled tvých černých očí mě drtí,
tvůj zadek smyslně se vrtí.
Chtěl bych s tebou mít spoustu dětí,
ee… e… jako smetí…
Hvězda naší lásky už letí,
sakra, i když hvězdy vlastně nelétají… tedy nelétatí.
Žádné verše už mě nenapadatí,
a tak končím… tatí."

Naruto nesměle vzhlédl od podlahy, kterou důkladně studoval a raději jen jedním očkem kouknul po Sasuovi. K jeho překvapení stékaly černovláskovi po tváři krokodýlí slzy.
"To bylo tak krásnéééé!!!! Narutíííku!!!" Jako bonus se ještě vrhnul zkoprnělému Uzumakimu do náruče.
Když se uklidnil, upřel své oči velké jako talíře přímo do těch Narutovo modrých.
"Naruto, budeš mě milovat i když ti svěřím jedno strašné tajemství mé rodiny?" zašeptal.
"Myslíš to, že je tvá rodina vyvražděná?" zeptal se znudeně Naru. Prý tajemství!
"Tohle ne… Myslím něco jiného… něco… víš… já… já jsem… hm… žid."
Nastalo ticho. Pořád bylo ticho. No, ještě chvilku bylo ticho. Už jen chvíli. A pak:
"A mezi Židy je zakázaný sex mezi muži?"
Černý pohled se úžasem rozšířil. Pak se na tváři Narutova prince objevil široký úsměv.
"Naruto, kvůli tobě bych klidně i konvertoval."
"Co bys? Sasuke, prosím, nepoužívej tahle cizí slova! Vůbec ti nerozumím!" pokáral ho Naru.
"Miláčku, tohle je běžně používané slovo, víš? Znamená to, že bych se kvůli tobě vzdal své víry a přešel na jinou."
"Aháá."
Zase ticho. A pak procítěné zašeptání:
"Naruto? Smím tě odliščit?"
"Sasuke, miláčku, musíš."

Ve sklepení bylo temno. Takové temno, že by i to největší temno dostalo strach, kdyby vidělo temno panující ve třídě profesora Orochimara. Ano, zlomený profesor se uchýlil k tomuhle nedůstojnému činu… Musel to udělat. Vždyť Uzumakiho je už měsíc ženatý s Uchihou a dokonce prosákly na veřejnost zprávy o údajném Uzumakiho těhotenství.
"Připraven, profesore? Opravdu jste připraven se dozvědět to jméno?"
"Haruno, neštvěte mě a vyklopte to!"
"Tak tedy, váš pan Dokonalý je…"
"No???"
"Hm… Jiroubou."
"…"
"Pane profesore? Pane profesore! Panebože!! Zavolejte někdo záchranku!! Chci říct - zavolejte madam Shizune!!! Máme tady zástavu srdce!!!"

A žili šťastně až do smrti.