Ninja a kultura kapitola 6. - Návštěva v Písečné

Tým 7 proběhl poušť a dopospíchal před bránu Skryté Písečné vesnice. Trochu zadýchaně a s nějakým tím monoklem (Naruto, po Sakuřině chvilce nudy). Šli ulicemi (čti pískovišti) a stanuli před hlavní budovou Písečné. Kakashi šel za Kazekagem, aby ho informoval o soutěži a vyžádal si povolení na rozvěšování plakátů a tým zatím měl čekat. Během chvíle tudy proběhla jedna z Kankurových loutek. Chvíli na to se objevila Kankuro, Temari a Gaara a začalo vítání.
„Gaaro, ahoj, tak rád tě vidím datterbayo.“
„Ahoj, Naruto.“ Křikl nadšeně Gaara. „Mám pro tebe malý dárek.“ Gaara Narutovi podal zbrusu nový kyblíček a lopatičku na písek.
„Jé díky moc.“ Odpoví Naruto a zastrčí dárek do baťohu. Poté se rozpovídá co je nového v Konoze.
Mezi Temari, Kankurem, Sasukem a Sakurou se rozpoutal hovor na téma „Soutěž kulturní ninja“. Kankuro se hned dal slyšet, že jeho divadlo vyhraje, ale to se na něj už sápal Gaarův písek s tím, že písčité hrady a sochy jsou nejlepší. Jen Temari procházela svůj seznam motivů na vějíře a nechala své sourozence ať se třeba zabijou. Pak to bude ona s největším překvapením a s vítěstvím.
„Já vyhraju dattebayo!“ Zakřičel Naruto, i když dosud pořádně nevěděl s čím to vlastně vyhraje (sebevědomí je ale důležité!). Jeho týmový parťáci opření znuděně o zeď si jen povzdychli a dál při sledování sourozenecké hádky na téma „Já to vyhraju“ čekali na svého senseie.
Čekali poněkud dlouhou dobu, než konečně Kakashi vyšel s papírem v ruce.
„Sensei, kde vězíte?“
„Ále, nechtěl mi dát to povolení, tak jsem ho musel ukecávat a podplácet.“ Odpoví lhostejným hlasem Kakashi. „No mládeži, jde se do práce, máme naspěch, ještě toho musíme hodně obejít.“
Tým 7 se rozloučí s Písečáky, kteří jdou na misi a vypraví se do uliček.
„Kolik toho ještě mám lepit? Už vážně začínám z toho bláznit-tebayo.“ Zakvičí znuděně Naruto po dvou hodinové brigádě lepení plakátů po sloupech.
„Naruto asi se zblázníš, protože ještě máme na starosti slušný počet vesnic.“ Odvětí mu Kakashi, který si v klidu čte knížku. „No tady by to mohlo stačit, půjdeme dál.“ Zavře už poněkolikáté dočtenou knížku a vyrazí se svým týmem do další vesnice.

Dál nebudu reklamu natahovat, podíváme se za týmem 7 o několik dní později při zpáteční cestě do Konohy.

„Lidi, já se tak těším do Ichiraku dattebayo.“ Zvolal Naruto před bránou Konohy.
„Co jiného se od něj dá čekat.“ Vzdychne Sakura když Naruto, najednou plný energie, vystartuje do vesnice.
„Pro dnešek máte volno.“ Řekne ještě Kakashi a také zmizí.
„Konečně nějaká rozumná věta.“ Dodá Sasuke a zmizí, Sakura hned po něm.

„Hej staříku, hoď tam ještě porci!“ Zahaleká Naruto asi po 12 rámenu. „Joo, jak já miluji rámen, vždy s ním vidím lépe svět, jo, možná ... možná by se to dalo využít i do soutěže ...“ Pomyslí si Naruto.

Pro Konohu započal zvláštní den, 1. 7.
Naruto kráčel z domova směr Akademie. Tento den mělo začít vyhodnocování a slušná část Konohy nesla své díla právě do Akademie. Naruto za pomocí několika klonů nesl záclonou zabalený obraz v neobvyklé velikosti.
Plácek před Akademií, hlavní chodba, většina učeben, střecha a hlavně tělocvična Konožské budovy byly narvané k prasknutí. V řadách byly rozestavěné různé sošky, po zdech a pomocných regálech rozvěšené rozličné plátna, obrazy, ruční práce, podle toho, co koho napadlo vytvořit. U každého výtvoru byl většinou autor a čekal, až k němu dojde někdo z poroty.
Do poroty byli vybráni tito: Vrchní porotce – Tsunade, dále tu byli Sai, Iruka, Ibiki, Shizune, Anko, Izumo a Koketsu.
Zvláštní roli tu měla i ochranka. Tu tvořili Kakashi, Asuma, Gai, Genma a Hayate.
Naruto došel ke stolu hlásající „POROTA/INFORMACE“ a ohlásil svoji účast. Poté byl zaveden Shizune na určité místo, aby ukázal svůj výtvor a patřičně ho odprezentoval.
S místem byla trochu potíž, jelikož Narutův výtvor něco měřil (1,5 X2 metry). Slavně za pomocí klonů pověsil obraz a poté sundal záclonu a odhalil své dílo.