Romeo a Julie po Narutovsku 4

Vyhnání I.:
Sasuke, jeho nejlepší přítel Suigetsu a jejich kamarád Choji Akimichi právě procházeli rušnou hlavní třídou, když se to stalo.

Přiletěli ufoni? Nastal konec světa? Nebo ještě hůř - našel jsem si šedý vlas?? Uááá!!

Nic netuše si povídali.
"Poslyš, Sasu, ty nám nějak záříš…Že, Choji?" říkal Suigetsu.
"Mhm…" odpověděl tázaný, který se momentálně ládoval koblihou, netuše, že právě prožívá poslední minuty svého života. Kdyby to byl býval věděl, jistě by nejedl koblihu, ale svůj nejoblíbenější čokoládový dortík.
Sasuke se záhadně usmál. "Nevím, o čem to mluvíš."
"Ty nám něco tajíš?" Sui byl neodbytný.
"Vůbec nic…"
V tu chvíli si Suigetsu všimnul prstenu na Sasuově prsteníčku.
"Sasu, co je to za prsten? Ty máš holku? Kdo je to? Povídej!"
Choji, v tu chvíli zcela zaměstnán pojídáním cukrové vaty, horlivě přikyvoval.
"No dobře, mám…ehm…holku. Ale neřeknu vám, kdo to je."
"Tak jo, tak jo…aspoň řekni jak vypadá, nenech se prosit." Suigetsu hořel nedočkavostí.
"Je krásná, překrásná," začal Sasuke zasněně popisovat Naruta.
Suigetsu obrátil oči v sloup. "A dál?" popoháněl ho.
"Má slunečně blonďaté vlasy a ty nejmodřejší oči, jaké jsem kdy viděl," pokračoval Sasu.
Kluci uznale zamručeli. Dokonce i Choji, který se mezitím věnoval sáčku šumivých bonbónů.
"Je vyvinutá?" ptal se poťouchle Suigetsu jako znalec ženských proporcí.
Sasuke si s potěšením vzpomněl na svatební noc plnou vášně. Připomněl si některé dolní partie těla svého muže.
"Abych tak řekl…je příjemně vyvinutá. Tak akorát do ruky."
Sui nadšeně slintal. Chudák… kdyby věděl, že slintá nad klukem, nejspíš by si zoufale hodil mašli. Nebo šavli.
A pak to začalo.

Že by vážně ti ufoni?

Přímo před nimi se zčistajasna objevil vysoký chlapec s černými vlasy, svázanými do podivného pichlavého uzlu, který zlostně zíral na Uchihu.

Aha… Nara. Ten se taky dá považovat za ufona.

"Hej Uchiho!" zakřičel na něj.
"Nemusíš křičet, stojíme od sebe asi dva metry. Ujišťuji tě, že slyším dobře," poznamenal kousavě černovlásek.
Shikamaru Nara zrudnul vzteky.
"O co ti šlo?" řekl naštvaně, ale už nekřičel.
Sasu zvednul obočí. "O čem to mluvíš, Naro? Vyjadřuj se trochu srozumitelně."
Teď už Shiki nápadně připomínal přerostlou ředkvičku.
"O tom, co jsi udělal Narutovi na starostově večírku. Bavil ses dobře? Máš radost, že jsi ho tak ztrapnil?" ptal se a vypadal, že za chvíli vybuchne jako pihatá jílová bomba. (Já VÍM, že Shiki nemá pihy, ale tohle jsem tam musela nechat xDDDDD)
Sui a Choji vycítili hrozící konflikt a postavili se vedle Uchihy, nasazujíc výhružné obličeje.
"Abys věděl, tak Na…chci říct Uzumaki se mnou tančil dobrovolně," uzemnil ho Sasu.
Choji se uchechtl a pronesl jakousi vtipnou poznámku. Sui se rozřehtal jako kůň.
Sasu viděl rudě. Už už se chystal jim pořádně od plic vynadat, když ho předběhl Nara.
"Drž hubu ty ováde!" zařval bráníc tak Narutovo čest, vrhnul se po značně větším a silnějším Chojimu a jednu mu ubalil. Jindy by to pro Akimichiho bylo jako pohlazení, ale dnes se mu ta slabá rána stala osudnou. Zrovna totiž ukusoval perníkové srdce s nápisem "Pro maminku" a to mu nárazem Shikiho dlaně vklouzlo do krku. Chouji se začal dusit. Nedostatkem vzduchu se sesul na zem. Snažil se perník vyndat, ale marně.
"Madaro! On se dusí!" zařval Shikamaru.
"My jsme si všimli," řekl suše Sasuke, vytahujíc pilník na nehty.
"Vyndejte mu někdo ten perník z krku!" volal pichlák zděšeně a ignoroval Uchihovu poznámku.
"Já mu do krku šahat nebudu!" bránil se Sui.
"Na mě se nedívejte, já už vůbec ne," řekl Sasu, který se věnoval manikúře.
"Já taky ne!" odmítal Shiki.
"Ale to tys ho zabil."
"Zabil? Vždyť ještě dýchá!"
"Ale pokud něco neuděláš, tak už dlouho nebude," řekl jako vždy pragmatický Uchiha.
Nara se zoufale koukal kolem sebe, ale kolemjdoucím bylo ukradené, že někdo právě umírá. S nechutí se sklonil ke Chojimu. Klekl si k němu. Váhavě natáhnul ruku, ale než něco stihnul udělat, Akimichi vydechnul naposled.
"Uf!" oddechl si Shiki šťastně.

Přiznávám…nechali jsme tam Chojiho umřít. Ale chtěl bych vidět VÁS na našem místě! Taky byste tomu praseti nesáhli do krku! Ups…úcta k mrtvým, no jo. Takže taky byste nesáhli tomu milému, odvážnému a trochu mlsnému chlapci do krku!

"Tys ho zabil," konstatoval Sui a díval se na oblohu. Přemýšlel, jestli nebude pršet.
"Byla to nehoda!" bránil se pichlavý čahoun.
"Nehoda? Byl to můj pra bratranec ze strýčkovi strany! To co ti udělám, bude nehoda!" A vrhnul se po něm. Sasu se okamžitě vmísil mezi ně, aby je odtrhl, ale Nara se náhle obrátil přímo proti němu a zuřivě po něm skočil. Černovláskovi nezbylo, než se bránit.
Zuřivá pranice snad neměla konce. Rána střídala ránu a nebylo jasné, kdo má navrch. Najednou ale Sasuke ze všech sil odtrhl Shikmarua od sebe. Bál se, že by mu mohl Nara ušpinit oblečení. Pichlák spadl na zem a naneštěstí rovnou na ostrý kámen. Rozbil si hlavu. Nebylo by to tak vážné, pár stehů by to jednoduše spravilo, ale Nara trpěl sklonem k přehánění, takže se viděl pomalu na smrtelné posteli. Domníval se, že zemře a pocítil naléhavou touhu zanechat po sobě vzkaz. A tak se v "posledních chvílích svého života" podíval na Sasua a řekl: "Umírám… Vyřiď Narutovi, že jsem ho miloval."
"CO?!?" zařval Sasuke a naštvaně praštil Shikiho hlavou o zem. Bohužel přímo na onen osudový kámen, který zrzkovi prorazil lebku a projel až do mozku.

Nechutná smrt…a ještě nechutnější bylo, že jsem měl kousky jeho mozku na šatech.

Shikamaru něco chrčivě zachraplal a konečně zemřel.
"Tys zabil Naru!" řekl Sui nadšeně.
Sasuke chmurně přikývl.

Ne, že bych ho litoval, nesnášel jsem ho a navíc mě děsně naštval svou láskou k Narutovi, ale mrzelo mě, že ho měl Naru rád. Zabil jsem mu přítele. Sám si dokážu představit, jak by bylo mě, kdyby někdo zabil Suigetsua. No tak jo! Přežil bych to, ale tady jde o ten princip, chápete? Ne? Já taky ne…

Mladému Uchihovi bylo okamžitě jasné, že si zadělal na pořádný malér. A měl pravdu.