Osamělá kunoichi 03: Čas bojů, údiv a pozvání

POZOR! Spoiler!

„Naruto-kun, nepamatuji si, že bych ti slíbila souboj. A na Chuunninskou zkoušku prostě nemůžu.“
„Proč?“ Naruto si prohlížel její horní část obličeje. Proč má tu pásku?
„To ti bohužel nemohu říct. Ale pokud chceš souboj, můžu s tebou bojovat klidně teď.“
„Co? Teď večer? Zrovna jsem měl rámen.“ Naruto s ní chtěl bojovat, ale ne s plným žaludkem.
„To se tak bojíš?“
Ne, ne, ne, ne! Dáme si souboj! Co třeba zítra ráno na louce?“
Aschika pokrčila rameny. „Dobře, klidně si s sebou někoho vezmi.“
To řekla a zmizela.

Druhý den ráno byl Naruto připravený na louce. Přišlo se podívat pár lidí, celý tým Asuma, tým Kurenai, Neji, TenTen, Sakura a všichni senseiové.
„Tak co myslíte, jak to dopadne?“ Asuma si zapálil cigaretu a tiše vdechl kouř.
„Ne, že bych Narutovi nevěřil, ale nejspíš to prohraje,“ Gai si založil ruce na hrudi a podíval se na Nejiho a TenTen, kteří stáli opodál.
„Kurenai, promiň za to včera.“
„Má právo být rozzuřený, snad. Nezabývejme se tím již.“
Naruto se mezitím rozcvičoval. „Jo, jo! Jdeme na to! Kde je?“
„Bože, Naruto, ty jsi vážně otravnej!“ Shikamaru si povzdechl. Taky je vážně otrava, tahat se sem takhle ráno!
Vtom se před Narutem znenadání objevila Aschika s rukama v kapsách.
„ÁÁÁÁÁ!“ Naruto se strašně lekl a spadl na zem.
„To se tak bojíš, Naruto-kun?“ Aschika, tentokrát s kapucí, ačkoliv byla malá, se na Naruta dívala stále z výše. Naruto bleskurychle vyskočil na nohy.
„Ne, to je dobrý, já můžu!“
„To je dobře,“ Aschika vytáhla ruce z kapes, „Kakashi-sensei, mohl byste nám dělat rozhodčího?“
Kakashi překvapeně schoval knížku. „Jistě, proč ne?“ Postavil se mezi ně a vyčkal na Naruta.
„Jdeme na to dattebayo! Porazím Vás, Aschika-san!“
Aschika na to nic neřekla, jen zatnula svaly a čekala. Kakashi se na ni podíval. Hodně štěstí, Naruto, budeš ho potřebovat.
Pak se podíval na Naruta a mávl rukou. „Boj!“
„Kage bunshin no jutsu!“ Naruto rychle vyvolal čtyři klony. „ÁÁÁÁÁÁ!“ Vyběhli k ní s kunai v rukách.
Kage bunshin? Dobře, jak ty, tak já taky! Aschika se usmála. „Kage bunshin no jutsu!“ Vyvolala také čtyři klony, a ty se okamžitě vyběhli na Narutovy klony. Jeden z nich vrhl kouřovou clonu. Všichni se do ní vrhli. Když se kouř rozptýlil, stál tam jen Naruto. Rozhlížel se po Aschice, ale neviděl ji.
„Naruto! Za tebou!“ Zakřičela Sakura.
Naruto se polekaně otočil, ale to už ho Aschika kopla do břicha. On odletěl pár metrů dozadu, ale pak se rozprskl. Klon?
„Nepodceňuj mě! Kage bunshin no jutsu!“ Aschika se podívala za sebe a uviděla Naruta vytvořit sedm klonů. „ Na ni!“ Klony vytáhli kunaie.
Aschika rychle zformovala pečetě. „Fuuton: Kaze no Yaiba!“
Z jejích prstů vyšel mohutný, zakřivený proud vzduchu, který všechny Narutovy klony rozřízl v půli, toho pravého vyhodil do vzduchu a zle ho pocuchal.
Jestli spadne, zabije se! Kakashi se ho chystal chytit, ale to už Aschika vyskočila a chytila ho. Když ho jemně položila na zem, byl v bezvědomí.
To bylo rychlé! To si v jednu chvíli mysleli všichni přítomní.
„To jsem asi trošku přepískla!“ Aschika rozpačitě usmála, i když to nebylo vidět, sklonila se nad Narutem a začala léčit jeho škrábance.
„Naruto!“ Sakura se k nim rozběhla. Ten se pomalu probíral. „Jsi v pořádku?“
„Na-Naruto-kun!“ Hinata se lekla a zčervenala.
„Neměl šanci,“ Shino se otočil k odchodu.
„Bylo to prostě předurčeno!“ Neji se odmítavě otočil a odcházel. TenTen si povzdechla a spolu s Gaiem se vydala za Nejim.
„Pche! A ten mě včera porazil?“ Kiba jen zakroutil hlavou a Akamaru souhlasně štěkl. Naruto se mezitím probral a podíval se na Aschiku.
„Prohrál jsem?“ Zatnul zuby, když se pokusil postavit.
„Omlouvám se, Naruto-kun, nechala jsem se unést,“ Aschika se postavila.
Naruto se jen usmál a ukázal na ni. „Teď budu trénovat, ale jednou tě porazím, Aschika-san!“
Jaký obdivuhodný charakter!
„Dobře Naruto-kun, zatím!“ Mávla rukou na pozdrav a zmizela.
…
Stála na tribuně v aréně a znepokojeně pozorovala okolí. Neušla jí nervozita ANBU. Naruto právě zvítězil a zrovna spolu bojovali Sasuke a Gaara. Sasuke použil Chidori a zranil ho. A pak se to stalo, všichni, až na pár ninjů usnuli. Je to tady! Aschika vytáhla kunai, podívala se na svoji skupinku a kývla.
Útok na Konohu byl zahájen.
Všude zavládl chaos, vzduchem létaly kunaie a shurikeny. Aschika se otočila na ANBU. „Vím, že bych měla být s vámi, jako váš velitel, ale rozejdu se s vámi, běžte do středu Konohy a pomožte, všude, kde budete moci.“
„Hai!“ Řekli ANBU a odběhli.
Aschika přiskočila k jednomu z nepřátelských ninjů a probodla ho zezadu. Uviděla Kakashiho a Gaie bojovat a všimla si Naruta mizejícího v dálce za Gaarou. Pak znepokojeně pohlédla na bariéru na střeše budovy, kde se právě odehrával nejdůležitější boj. Hokage-sama! Aschika by nejraději praštila rukou do zdi, ale pak se vydala do středu bojů. Nakousla si prst. „Kuchiyose no Jutsu!“
Z oblaku kouře vyskočil obrovský lev.
„Mariko, útočí na Konohu, pomůžeš mi?“
Lvice zařvala: „Jdu na to! Nagai kiba!“ Její špičáky se prodloužily a ona skočila na nepřátelského shinobiho a rozsápala ho.
„Mariko, běž do lesa, najdi žlutovlasého kluka, Naruta a informuj mě, co se bude dít! Když tak mu nabídni pomocnou ruku!“
„Jasně!“ Lvice mohutnými skoky odběhla do lesa. Aschika vytáhla další kunai a vyčkávala na útok.
„Takže ty jsi na naší straně?“ Přiblížili se k ní Gai a Kakashi. Aschika si strhla šátek a na krku se jí zaleskla čelenka Listové.
„Už to tak vypadá!“ Pak se podívala směrem k lesu. Naruto!

Orochimaru se podíval na Zvučnou čtyřku.
„Mizíme odsud,“ dva ho podepřeli a vydali se na útěk, když byli kousek za Konohou, někdo do nich plnou silou vrazil a srazil je k zemi. Rychle vstali. Před nimi stála Aschika a svírala pěsti. Po tváři jí stékaly slzy. Orochimaru se ušklíbl.
„Aschiko Mizunaki, stalo se něco?“
„Ty, ty b*starde! Bojuj se mnou!“
Orochimaru zkřivil obličej bolestí „Nebudu s tebou bojovat!“
Podíval se na Zvučnou čtyřku. Kidoumaru vykročil vpřed.
„Ninpou: Kumoshibari!“ Z jeho úst vyletěla pavoučí síť a vystřelila na Aschiku.
„Katon: Goukakyuu no Jutsu!“ Z Aschičiných úst vystřelila ohnivá koule a spálila ji. Tohle sama nezvládnu!
Vtom se jí v hlavě ozval ten hlas. Tak mě pusť! Tohle vypadá na pořádnou zábavu!
Aschika si sundala plášť. Měla na sobě černé kalhoty a bílé tílko. Přes levou půlku těla se jí táhlo černé tetování, které dosahovalo až k jejímu levému oku. Pak natáhla ruku a sundala si pásku.
„To, to je-.“ Zvučná čtyřka na ni zírala, i Orochimaru se tvářil překvapeně.
Dívaly se na ně totiž Aschičiny oči, pravé levandulové, levé krvavě rudé. Byakugan a Sharingan. Aschika se ušklíbla.
„To ještě není vše!“ Připravila pečeť: „Technika rozdělení těl!“
Její tetování se zavlnilo a začalo se od ní oddělovat do podoby lidské postavy. Nakonec před nimi stála Aschičina přesná kopie, až na to, že s černými vlasy. Aschika nyní měla jen Byakugan a její kopie jen Sharingany.
„Představuji vám Uchihu Myuki.“
Když Myuki promluvila, její hlas zněl tvrdě. „Aschiko, nakopem tomu smradovi zadek?“ Usmála se a postavila se do bojového postoje. Zvučná čtyřka se vzpamatovala a taktéž se připravila. Orochimaru se ušklíbl.
„Uvidíme, jak silná vlastně jsi! Na ni!“ Zvučná čtyřka vyrazila, Aschika a Myuki též. Obě zformovaly pečetě.Aschika začala:
„Fuuton: Kamikaze!“ Z jejích rukou vyšlo ohromné tornádo a řítilo se na Zvučnou čtyřku.
„Katon: Hibashiri!“ Myuki vyvolala ohnivý proud, který tornádo zapálil a rozpoutal ohnivé peklo.
„Doton: Doroku Gaeshi!“ Jiroubou vytvořil stěnu z hlíny a ochránil tím Orochimara i Čtyřku.
„To nebylo špatné!“ Myuki se zasmála a vyrazila vpřed. „Aschiko kryj mě!“
„Jasně!“ „Byakugan!“ V oblasti okolo očí jí vyrazily žíly. Běžela vedle Myuki. Za jejich zády se objevili Ukon a Sakon.
„Myuki, za námi!“ Aschika s Myuki dokázala komunikovat myšlenkami, takže to pro ně nebyl problém.
Myuki se bleskurychle otočila a vykopla. Sakon uhnul nalevo a vrazil do Aschiky, která mu dala ránu pěstí, a on odletěl do nejbližšího stromu.
„Tvoje rána jistě bolí stejně jako od Tsunade,“ Orochimaru se ušklíbl a podíval se na Čtyřku, „nemáme čas, pospěšte si!“ Čtyřka vyběhla vpřed.
„Doton: Doryou Dango!“ Jiroubou sáhl po nejbližší skále a hodil ji po Myuki a Aschice.
„Ninpou: Kumoshibari!“ Kidoumaru po nich opět hodil pavoučí síť.
„Myuki!“ Aschika rychle vyskočila. V jejích rukou se vytvořila koule čakry. „Rasengan!“ Zasáhla jím skálu, která se okamžitě rozletěla na kousky.
„Katon: Goukakyuu no Jutsu!“ Z Myukiných úst vyšla ohnivá koule a spálila síť, která na ně letěla. Ještě než oheň dohořel, společně vykoply proti Jiroubovi a Kidoumarovi. Oba dva dostali ránu a odletěli zpět k Orochimarovi. Ten se rozkročil a s velkou obtíží natáhl ruce. Aschika s Myuki se rychle blížily.
„Sen'ei Jashu!“ Vyletěli z nich desítky hadů a letěli na ně. Ony vytáhly kunaie a prosekávaly si cestu. Aschika nedočkavě vyrazila vpřed.
„Aschiko, co to děláš?“ Myuki se ji pokusila zastavit, protože kolem létali hadi a snažili se je zranit. Aschika však nezastavila a řítila se vpřed plná vzteku.
Třetí je mrtvý! Za to zaplatíš Orochimaru! Natáhla kunai, aby ho bodla, ale vzápětí sykla bolestí. Na předloktí jí visel zakousnutý had. Aschika si ho rychle vytáhla a uskočila zpátky za Myuki.
„Ty ses asi úplně zbláznila, ne? Ten had byl jedovatý!“ Obořila se na ni Myuki.
„Jsem v po…“ Aschice se náhle zamlžil zrak a její tělo ztuhlo. Klesla na kolena. Sakra!
„Aschiko! Aschiko!“ Myuki se před ní postavila, aby ji kryla. Orochimaru se zasmál. „Ta už nevstane! Pokud ji chceš zachránit, musíš se vrátit a pokusit se ji zastavit běh jedu po těle.“
„ Jasně a ty nás zabiješ!“ Myuki však také pocítila jed ve svém těle, a tak se začala vracet zpět do Aschiky. Zavlnila se a opět utvořila černé tetování na jejím těle. „Ty jseš fakt totální baka, ted nás zabije a ani se nemůžeme bránit!“
Aschika padla na zem a lapala po dechu. Uviděla, že se nad ní někdo sklání.
„Neměli bychom ji dorazit?“ Ten hlas zněl z velké dálky.
„Jen jeden člověk zná protijed a ten tu teď není. Jdeme!“ Slyšela zvuk kroků, který se pomalu vzdaloval.
„Aschiko, pokusím se zastavit běh jedu, ale nesmíš se hýbat!“ Aschika cítila, že se jí zpomaluje krevní oběh.
„Ne…“
„Cože?“
„Jestli zemřu, tak musím ještě něco udělat.“
„Umřeš jenom, když se budeš moc hýbat!“
„Stejně neznáme protijed, ne?“
Myuki váhala. „Co chceš dělat?“
„Pomoz mi vstát. Vrátíme se do Konohy.“
Aschika se pomalu zvedala a vydala se zpět do Konohy, mířila na jedno speciální místo. Na místo bitvy Třetího s Orochimarem. Uviděla shluk lidí a prodírala se davem vpřed. Uviděla mrtvolu Třetího a Jiraiyu stojícího u něj.
„Aschiko!“ Jiraiya se ji pokusil zastavit, protože si všiml jejího zranění.
Ta ho nevnímala a klesla na kolena vedle Třetího. Položila ruce na zem vedle něj, a zašeptala pár slov. Kolem jeho mrtvoly začaly vyrůstat rudé kvítky. Pak se rozplakala a ztratila vědomí.
Její poslední myšlenka byla: Sandaime Hokage!
…
První, čeho si všimla, když otevřela oči, bylo teplo. Ležela v měkké, teplé posteli v nemocnici. V rukách měla zavedené hadičky. Vzpomínala, co se stalo.
Co se stalo- Třetí! Prudce se posadila, ale v zápětí klesla s bolestmi zpět na postel. Náhle věděla, co se stalo. Boj s Orochimarem a Čtyřkou, vztek nad smrtí Třetího a prudká bolest v celém těle. Natočila hlavu a podívala se z okna. Pršelo. Všude bylo ticho. Až podezřelé ticho, a tak se pokusila posadit se a vstát. Vtom k ní přiběhl lékařský ninja.
„Aschika-san! Musíte ležet a odpočívat!“ Zatlačil ji zpět na postel.
„Kde jsou všichni?“
„Dnes je pohřeb Třetího Hokageho.“
„Cože? Já musím…“ pokoušela se vstát, ale zhroutila se v křečích na postel a omdlela.
…
Nevěděla, jak dlouho se vznášela mimo skutečný svět, ale snažila se ho najít. Snažila se najít toho, koho milovala a ztratila. Vtom si v černotě všimla postavy ozářené světlem. Jsi to ty? Vydala se za ní, ale najednou uslyšela hlas, ozývající se z dáli.
„Aschiko!“ Volal ji k sobě.
„Aschiko!“ Chtěla běžet dál za ním, chtěla ho vidět a slyšet jeho smích. Ale nemohla. Propadala se zpět do temnoty a pohltila ji bolest. Náhle však pocítila úlevu a otevřela oči.
„Aschiko! Slyšíš mě?“
Opět ležela v nemocnici a skláněla se nad ní povědomá blondýna a léčila ji.
„Hej!“ Luskla jí před obličejem.
„Tsunade-sama…“ zamumlala Aschika a pomalu se posadila. Pak jí to došlo.
„Tsunade-sama? Co tady děláte?“ Podívala se na usmívající Sanninku.
„Jsem pátá Hokage!“ Aschika vytřeštila oči.
„Cože? To jako fakt?“ Vtom jí přilétl pohlavek.
„Auuuu! Za co to bylo, sensei?“ Mnula si hlavu. Tsunade se nad ní hrozivě tyčila.
„To bylo za to, že ses nechala otrávit Orochimarovým jedem! Takhle se nechat zranit, ježíši, a to jsem si myslela, že jsem tě vycvičila dobře. Máš štěstí, že tam byl Jiraiya a měl u sebe trochu protijedu!“
„Takže ten had byl opravdu jedovatý…“
„Vždyť jsi kvůli tomu spala tři týdny!“
Eh, co? „Omlouvám se sensei,“ Aschika sklonila hlavu, „jednala jsem ve vzteku.“
Tsunade zakroutila hlavou. „No, zítra už budeš úplně v pořádku, takže budeš moct jít domů.“
„Ale já nemám kde natrvalo bydlet!“
Tak dostaneš byt vedle Naruta, co ty na to?“
Aschika zrudla. „Tak fajn.“
Tsunade se chlácholivě usmála. „Ve vesnici se o tobě mluví. Stala si se oficiální členkou vesnice. Naruto je z toho celý pryč.“
„Opravdu?“ Aschika se podívala z okna.
„Ano, hele už musím jít, jo? Povinnost Hokageho volá!“ To řekla a odešla.
…
Další den se Aschika chystala odejít z nemocnice. Vzala si těch pár věcí, které měla, když si všimla své bílé pásky. Dívala se na ni, a pak si ji dala do kapsy.
Když vyšla ven z nemocnice a vydala se do bytu, začali ji zdravit obyvatelé Konohy.
„Aschika-san!“
„Zdravím, Aschika-san!“
„Dobrý den, Aschika-san!“
Aschika se nesměle usmála a vydala se k ubytovnám. Už byla skoro u svého bytu, když uslyšela zavolání.
„Aschika-sááááááááán!!!“ Běžel k ní Naruto se Sakurou.
„Ahoj, Aschika-san!“
„Naruto-kun! Sakura-san! Ráda vás vidím!“
„Hele, hele, Aschika-san, vážně ses pokusila zastavit Orochimara a vzdala jsi úctu Třetímu?“
Aschika si vzpomněla na kvítky růže, které přivolala. Na tom místě už budou růst navždy.
„No, moc se mi to nepovedlo.“
Naruto se na ni s úsměvem podíval. „To přece nevadí! Hele, nechceš s námi jít na večeři? Jdeme úplně všichni!“
Sakura přikývla. „Dnes večer, Aschika-san.“
Aschika se dlouho nerozmýšlela. „Jistě, proč ne? Děkuji, Naruto, Sakuro.“
Lehce se uklonila a odešla do svého bytu.