Hokageho syn ep. 21

Byl zmatek. A bylo by to trošku lepší, kdyby to nebylo pod vodou. Obří krokodýl stahoval blonďatého mladíka za nohu hluboko, skoro až ke dnu.
„Kua! Nemyslel jsem si, že to bude až takovej záhul! Kua drát!“ Pomyslel si mladík a přemýšlel, jak se z této šlamastiky dostat.
Zhruba před dvěma hodinami, skupinka šesti lidí se vydala na cestu k velkému jezeru, jak jim poradil přítel.
„Jdem se vykoupat.“ Pronesl Kiro vtipně.
„Ten se ti povedl.“ Uznal Naruto a pohled mu padl na obří jezero. O několik těch metrů dál byl slabě vidět ostrov.
„Sasí? Co mapa?“ Zeptal se Tanma svého kolegy, který ji hned začal vytahovat.
„Chrám Čistoty stále označený. Ale něco mi tu bliká, zjevně historie.“ Informoval Sasuke a rozklikl to divné a blikající. Opravdu, byl to popis chrámu a něco z historie.
„A sakra! Čtení není zrovna moje silná stránka. Tanmo, můžeš?“ Sasuke nabídl Tanmovi mapu.
„A já jsem si říkal, jak je možný, že občas meleš takový blbosti, že ani slovník nepomáhá.“ Utrousil Tanma a převzal mapu. Jeho společníci se dali do dusivého smíchu.
„No to mě potěš! Toho je.“ Pomyslel si Tanma a důležitě si odkašlal.
„Takže, takže. Chrám Čistoty. Zvěsti praví, že jen člověk s nejčistším srdcem smí vstoupit a převzít krystal. No, tak to bude ještě zajímavý. Dál. Doposud nikdo tak odvážný nebyl schopen se do chrámu dostat. Leží až na samotném dně jezera, obklopený tmou, vysokým tlakem a nebezpečnými zvířaty. Heh, co to bude? Nějaká velká rybička? To bych si ji tam mohl rovnou usmažit.“ Další salva smíchu.
„Dál tu je… Co to ksakru je?! Nezapomeňte ale na něco zapomenout. Nechám to na vás. Co to jako je? Dělá si ta mapa ze mě ř*ť?! To je nějakej blbej pokus o audioprůvodce po Amanaki? Jdi do někam!“ Zavrčel Tanma a přenechal mapu v Sasukeho péči.
„Asi budeme potřebovat loď.“ Ozval se Sai.
„Definitivně.“ Uznal Tanma a začal se rozhlížet.
„Senseii, našla jsem nějakou budku!“ Křičela Sakura a ukazovala na starý, dřevěný domek, u kterého sídlilo několik menších lodí.
„Dobrá práce, Saky! Teď jen doufat, že budou mít otevřeno.“ Pochválil Tanma a spolu se svým týmem se vydal k lodím. Tam je pozdravil jeden z lodníků.
„Dobrý den, drazí cestovatelé. Potřebujete loď, informaci, nebo možná suvenýr?“ Lodník vypadal dosti přívětivě.
„Zdravím. No, loď by se nám hodila, nějaká ta informace určitě taky a ten suvenýr… Nevím. Naru, Kiro! Nevezmem něco domů?“ Začal Tanma taky vesele a pak houknul na své přátele.
„A nepočká to až po misi?“ Opáčil Kiro stejně. Lodník se jen zasmál.
„Říkal jste loď? Kam se popluje?“ Zeptal se lodník a Sasuke mu podal mapu, na kterou se lodník podíval.
„Ááá, tak Bod G6. Sice je to riskantní, ale budiž. Zavezu vás tam.“ Řekl lodník, vrátil mapu a už odváděl tým k lodi.
„G6? Vy to místo nějak znáte?“ Zeptala se Sakura.
„Bod G6, známý taky jako Ztracený útes. Jediné místo, kde je vysoká koncentrace všelijakých vodních tvorů. Ano, vím co se tam nachází.“ Informoval lodník, nastoupil na loď a nastartoval.
„Placení vyřídíme, až se z toho všeho vrátíme zpět. Nastupte si.“ Pokynul lodník, tým nastoupil a loď vyrazila. Starý rybářský člun, bylo vidět, že i barva se z něj pomalu loupe.
„Snad nikdo z vás netrpí mořskou nemocí.“ Bavil se lodník nad tím, jak Narutovi pomalu bledne a zelená obličej. Člun jel hodně pomalu, ale rámusil za tři. Tanma stál na přídi s rozeplou vestou a sledoval hladinu.
„Lodníku, říká se, že ty chrámy mají nějaké své strážce. Jakého strážce ukrývá chrám Čistoty?“ Zeptal se Tanma a přešel k lodníkovi do menší kabiny.
„My, zdejší námořníci mu říkáme Batugi. Ale není to nic, než jen obří krokodýl. Doufám, že na tak hluboký ponor máte alespoň nějaké vybavení.“ Načal lodník.
„Nějak si s tím poradíme.“ Řekl Tanma klidně a nastavil si vysílačku.
Loď konečně dorazila na místo.
„Bod G6! Čekám na další rozkazy.“ Oznámil lodník.
„Prozatím tu buďte a hlídejte mi věci.“ Rozkázal Tanma a dolů šla čelenka, vesta a brašna.
„Niisan, buď na příjmu.“ Poradil Naru. Tanma přikývl a poklesl pod hladinu. Pod vodou spráskl ruce a vypustil bublinky. K jeho štěstí se mu kolem úst, nosu a uší utvořila bublina ze vzduchu. Tanma mohl v klidu dýchat.
„Jedna, dvě! Čtyři, devět! Říkám osm! Naru, slyšíš mě?“ Řekl Tanma do vysílačky, trošku tlumeným hlasem.
„Slyším Niisan! A příště se nauč počítat. Jak to vypadá dole?“ Ozval se Naru. Tanma z levačky vypustil světelnou kouli a plaval dál.
„Lodník nekecal. Strašná koncentrace různých zvířat. Hlavně ryb a krokoušů. Ale nevypadají, že by chtěli zaútočit.“ Oznámil Tanma a plaval hloub. Narazil na slabé, modré světlo a vydal se tam. Modré světlo se ukázalo jako vstup do chrámu.
„Mám to!“ Pomyslel si Tanma a vynořil se v chrámu. Rychle byl z vody na nohou a podíval se kolem.
„Obří dveře. A kruciš! Všichni jsou jeden, nebo nikdo? Nesnáším hádanky.“ Říkal si Tanma pro sebe. Pohled mu pak padl na otvor, velký asi jako talíř.
„Do prčic!“ Zaklel Tanma, hodil šipku do vody a plaval zpátky na loď.
„Niisan, tak jak?“ Zeptal se Naru a spolu s Kirem Tanmu vytáhli.
„Obrovský dveře, nějaká hádanka a otvor asi takhle velkej.“ Řekl Tanma a naznačil velikost otvoru.
„No jo, ale co teď?“ Zeptal se Kiro.
„Sasí, mapa!“ Zavelel Tanma a Sasuke se podíval.
„Vyznačený bod na ostrově.“ Přišla Tanmovi odpověď. Tanma se otočil směrem k lodníkovi.
„Směr, ostrov!“ Rozkázal Tanma a lodník uposlechl.
„Počkám vás tady.“ Řekl lodník, zatímco vysadil tým na břehu ostrova. Beztak si šel dát dvacet.
„Dobře, první vyznačený bod je zhruba dvacet metrů od nás.“ Navigoval Sasuke po cestě. Konečně dorazili k cíli. Podivná jeskyně.
„Zkouška jednoty?“ Nezachápal Kiro nad názvem.
„Nechápu, co to jako sakra má bejt.“ Stěžoval si. Tanma ale na nic nečekal a vešel do jeskyně.
„Jdu za ním.“ Ozval se Naru a vešel za Tanmou. Jeskyně se zavřela.
„Niisan? Niisan!“ Zavolal Naru, ale žádná odezva.
„Niisan! Kua, tohle je blbá sranda!“ Naru na svém rameni ucítil dotyk, samým leknutím poskočil jako klokan a zaječel tak, že snad i Tarzan by se styděl.
„Co plašíš? To jsem já.“ Řekl Tanma a pozvedl levačku, aby si posvítil.
„Ještě že tak! Fujtajbl!“ Oddechl si Naru a mohli pokračovat v cestě.
„Jen ale bádám, proč se to jmenuje Zkouška jednoty.“ Prohodil Naru.
„Zjevně má prozkoušet naší práci společně. Jinač by to nebylo v tom názvu.“ Vysvětlil Tanma a společně museli projít pár překážek.
„No, nebylo to zase tak těžké.“ Utrousil Naru a pohled mu padl na jednu komnatu, ze které vycházelo slabé světlo. Spolu s Tanmou se vydali za světlem, až narazili na cosi, co bylo velké asi jako talíř, jen trošku širší.
„Talisman Jednoty.“ Oznámil Tanma a uložil talisman do brašny.
„No, a jak teď? Jediná cesta je ta, kterou jsme tu přišli. A ještě v té tmě.“ Zabědoval Naru, Tanma ale znovu vytáhl talisman.
„Tohle nám posvítí.“ Pousmál se a vedl cestu. Všechny překážky se jakoby zastavily a daly bratrům volný průchod. I vstup do jeskyně se odbarikádoval.
„Budiž světlo.“ Začal Tanma, ale hned si zakrýval oči. Sasuke hned zkouknul mapu.
„Tak toto je potřeba. Mimochodem, další bod se označil.“ Prohodil Sasuke.
„Tak jdeme.“ Zavelel Tanma, uložil talisman a vyrazil. Dorazili na další podivnou jeskyni.
„Zkouška čistoty?“ Zeptala se tentokrát Sakura. Tanma sledoval vstup do jeskyně.
„Jen jeden může vejít.“ Blábolil Kiro, ani on sám nevěděl, odkud to ví. Tanma na nic nečekal a vešel. Jeskyně se hned zabarikádovala.
„Jak jsi to věděl?“ Zeptal se vrchní mapař, odpovědí mu bylo pokrčení ramen.
„Niisan, co se stalo?“ Zeptal se Naru do vysílačky.
„Netuším. Jen oslnivé světlo a pak nic. Zjevně to mělo prozkoušet moji čistotu. Pokračuju v cestě.“ Ohlásil Tanma a zanedlouho se vrátil s talismanem.
„Senseii, co se stalo?“ Vyzvídala Saky.
„Asi mě to nějak… sakra, jak to jen říct? Otestovalo. Zjevně to chtělo, že všechny moje činy měly a mají svůj důvod.“ Vysvětlil Tanma a Sasuke řekl lokaci dalšího bodu.
„Doufám, že už poslední.“ Utrousil Tanma a vydali se na cestu. Tanma měl pravdu, poslední jeskyně.
„Zkouška rychlosti. Niisan, tak tohle bude na tobě. I když já a Sasuke jsme rychlí dost.“ Uznal Naru a Tanma se vydal čelit další zkoušce se slovy: „Tak když už jsem si prošel dvěma, proč ne další, že jo?“ Bylo to hlavně o otestování rychlosti a reakcí.
„Jen si tak říkám, odkdy je u čistoty potřeba rychlost.“ Přemýšlel Sasuke.
„Sám netuším, ale je to stejně divný.“ Ozvalo se z jeskyně. Tanma právě vycházel.
„Talisman rychlosti je náš.“ Pochlubil se. Sasuke zase mrkl na mapu.
„A vracíme se.“ Obeznámil zbytek týmu se situací a vyrazili zpět k lodi. Lodník si už připravoval věci.
„Zpátky Ztracený útes?“ Zeptal se a odpovědí mu bylo zakývání hlavou.
„Tak jedem!“ Zavolal vesele a nahodil motor.
Loď opět dorazila přímo k Chrámu Čistoty. Tanma si už klasiky sundával vestu a čelenku.
„Hlavně opatrně, Zlatej.“ Nabádal ho Kiro.
„Klídek.“ Opáčil Tanma a i s brašnou skočil do vody, kde si zase utvořil vzduchovou bublinu.
„Tady Zlatý Orel. Teplota trošku menší, než posledně, narážím na tmu.“ Ohlásil Tanma a vypustil světlo. Plaval níž, skoro k okraji s temnotou, něco se mu ale nezdálo dobře.
„Bezva. Člověk jen vyzvedne talismany a zvířata se můžou p****t.“ Utrousil Tanma do vysílačky. Kolem něj zvířata opravdu byla na zbláznění, pořád kroužila sem a tam.
„Kdo ví, co bude. Dávej si bacha. Hlídej si šestku.“ Oznámil Naru.
„Rozumím. Pomalu klesám.“ Opáčil Tanma a plaval níž. Pomaličku narážel na vstup do chrámu, ale i přes tmu byl vidět obrovský stín.
„Zjevně je to ten Batugi, o kterém mluvil lodník.“ Pomyslel si Tanma a vyplaval v chrámu.
„Tak dobře, jde se na hádanky.“ Pousmál se a přečetl si první.
„Všichni jsou jeden, nebo nikdo. Tož kurňa, to je jednota jak facka!“ Řekl si Tanma pro sebe a vytáhl talisman jednoty. Podíval se na něj, v kruhu bylo šest menších, spojené čárkami. Vložil talisman do díry a dveře se otevřely.
„Whoo! Jde se dál!“ Pomyslel si Tanma vesele a prošel. Talisman mu zůstal. Tanma narazil na další hádanku.
„Odvozená z jednoty. A sakra!“ Zaklel Tanma, ale všiml si malého, vyškrábaného obrázku vedle hádanky. Ve velkém kruhu byl jen jeden malý. Tanma vytáhl talisman čistoty a porovnával.
„Sedí to. Beztak je to ono.“ Pomyslel si a vložil talisman do otvoru.
„Tak dveře mi to otevřelo, ale i sežralo ten talisman.“ Vypustil Tanma a prošel dál. V duchu děkoval za to, že si nechal to světlo, neviděl už skoro nic.
„Obdržená z čistých vod. Tak to bude bezpochyby ten poslední talisman… rychlost.“ Zapřemýšlel Tanma a vložil talisman. Tanma mohl projít dál do velké místnosti s malou plošinou. Okolo plošiny byly velké fontány, jen z jedné tryskala voda. Porozhlédl se po místnosti, spatřil jednu menší.
„A sakra! A zrovna já mašinerie nesnáším!“ Zaklel Tanma a pootočil jedním kolem. Slyšel silnější proudění vody. Zkusil druhý a zaslechl zase slabší.
„Dobře, tak ten vrátíme.“ Pomyslel si Tanma a rychle otočil druhým kolem. To samé udělal se zbylými dvěma a vrátil se k plošině. Tam ležel světle modrý, kulatý krystal.
„Jeden máme, pět zbývá.“ Pousmál se Tanma a šel si pro krystal. Na lodi tým mezitím čekal na Tanmův návrat.
„Hele!“ Zahulákal Sai a ukázal na hladinu. Zpod hladiny se objevilo světlo, ze kterého nakonec vytryskl paprsek energie.
„Dobrá práce, Tanmo.“ Usmál se Sasuke a to už se na hladině objevila Tanmova zlatá hlava.
„Berte to! Pohyb!“ Zvýšil Tanma hlas a hodil brašnu s krystalem na palubu. Kiro ho už chtěl vytáhnout, Tanma ale znova zmizel pod hladinou.
„Tanmo!“ Zakřičel Kiro a sledoval hladinu. Byl zmatek. A bylo by to trošku lepší, kdyby to nebylo pod vodou. Obří krokodýl stahoval Tanmu za nohu hluboko, skoro až ke dnu.
„Kua! Nemyslel jsem si, že to bude až takovej záhul! Kua drát!“ Pomyslel si Tanma a přemýšlel, jak se z této šlamastiky dostat. Dostal ale nápad.
„Naru! Řekni lodníkovi, ať to otočí!“ Zahulákal Tanma do vysílačky. Ke všemu štěstí si stihl utvořit vzduchovou bublinu. Naru učinil, jak dostal nakázáno. Loď se okamžitě vracela do přístavu.
„Ale co Tanma?!“ Zeptal se Kiro a otočil se na místo, kde Tanma zmizel. Překvapilo ho, že viděl Tanmu si to k lodi razit přes vodu a vlny stejným stylem, jako když delfín vyskakuje nad hladinu. Za ním se rozprostírala obrovská červená skvrna ze které se vynořila gigantická krokodýlí tlama a chňapala po Tanmovi. Tanma se Batugimu snažil uniknout, ale jakou šanci má potápěč proti vodnímu tvorovi. Vzduch proťaly dvě inkoustové střely a zasáhly Batugiho oči.
„Pěkně, Saii!“ Pochválil Naru střelce a Kiro si už obalil pravačku kameny.
„Sakuro!“ Saky na nic nečekala a nechala se Kirem hodit k Batugimu. Tam mu zasadila drtivou ránu přesně mezi oči a společně s Tanmou se vracela zpět k lodi. Tělo mrtvého Batugiho pomalu klesalo ke dnu.
„Díky moc, lidi.“ Poděkoval Tanma, zatímco vylézal na loď.
„To máme jeden, že?“ Zeptal se Kiro. Tanma udýchaně přikývl.
„Ale ještě pět zbývá.“ Zítra se vydáme do Starých dolů. Nemám pravdu, Sasí?“ Zeptal se Tanma mapaře, který už zkoumal oblasti.
„Přesně tak.“ Souhlasil Sasuke a loď plula dál.
Loď úspěšně dorazila do přístavu, poplatilo se a šlo se spát. A Tanma si konečně mohl zapálit.
„Zlatej, nějak se mi nezdáš.“ Načal Kiro, když si všiml, jak se Tanma tváří. Ten si jen povzdechl.
„Stýská se ti, co?“ Zeptal se nakonec Kiro, když si všiml Sasukeho se Sakurou. Tanma přikývl, ale hned vracel stejnou mincí.
„Ale tobě taky. Jinač by ses neptal.“ Pousmál se Tanma lehce.
„No, to je pravda.“ Uznal Kiro a taky zapálil.
„Asi se to celkem protáhne, když budeme dělat jeden chrám za den, co?“ Přidal se Naru, který zaslechl jejich konverzaci.
„No, asi by jsme si měli pohnout, jinak by jsme se ustýskali k smrti.“ Uznal zase Kiro.
„Nestraš. Ale pravda. Asi mě zabijete, když řeknu, že pojedem bez přestávky.“ Pousmál se Tanma opět lehce a podíval se na hvězdy.
„Mě by to nevadilo. Mám tvůj trénink, Niisan.“ Klidnil ho Naru.
„Mě to nevadí tím tuplem. Za nějakou tu dobu v Kamenné jsem si už zvykl na ledacos.“ Přidal se Kiro, což donutilo Tanmu se otočit.
„Takže my tři pojedem bez přestávky, zbytek necháme v klidu si pak odpočinout?“ Zeptal se Tanma.
„Klidně.“ Odpověděl Kiro a Naru souhlasil.
„Niisan, Kiro… Nejste totiž jediní, komu chybí jejich partnerky. I mi se po Hin stýská a to jsme teprve den pryč. Možná, že to bude od nás sobecké, shrábnout všechnu tu slávu a tak, ale jinak to nejde.“ Domlouval Naru.
„Sasukič a Sakura jsou tady spolu a jsou oba šťastni. Sai je sám o sobě blbec, když se vzdal něčeho takového. A co my? My oddřeme tu těžkou práci, jsme pryč bůh ví jak dlouho…“ Kiro nedokončil.
„Ale po každé námaze čeká odměna. Kluci, máme za sebou jeden chrám. A už tak je to o hubu, ale co naděláme. Momentální plán je jít se vyspat. Pak klidně můžeme pokračovat bez přestávky.“ Navrhl Tanma a kluci ho uposlechli. Tanma ale ještě spát nešel. Nechtělo se mu. Nemohl. Nemohl ze strachu. Ze strachu, že se něco následující den podělá. Kdyby tak tušil, jak je blízko pravdě.
„Ani Kadar tu není se mnou, aby mi trošku pozvedl náladu.“ Povzdechl si Tanma a sundal si přívěsek, který nějakou dobu pozoroval. Zářil zeleně a příjemně hřál. To Tnmovi vehnalo lehčí úsměv na tvář.
„Stále je v pořádku. To mě těší. Počkat? C-co to?“ Podivil se Tanma. Přívěsek pomalu chytal žlutou barvu a začal hřát ještě víc. Tanma měl pocit, že mu srdce samou radostí vyskočí z krku.
„Ona jde sem? Fakt že jo! Ona jde sem! Dobře, Tanmí, klid. Klid, chlape. To bude dobrý.“ Pomyslel si Tanma, nervózně se chytal za hlavu. Byl tak natěšený a nervózní, až z toho začal brečet.
„Sice je osud sv*ně, ale někdy dokáže potěšit.“ Pomyslel si Tanma znovu, ale přesto spát nešel. Ráno měli namířeno do starých dolů, aby našli chrám Prosperity.
„Už jsem řekl, že se bojím tmy?“ Utrousil potichu mapař. Všichni na něj vyjeveně zírali.
„Třasořitko.“ Okomentoval to Tanma, jako vždycky v klidu. Sasuke, i když trošku s plnými kalhotami se podíval na mapu a oznámil pozici.
„Nevýhoda, že ty jeskyně a tunely jsou pořád stejný.“ Utrousil Tanma neutrálně a zvedl klacek.
„A tehdy řekl Bůh budiž světlo…“ Začal Naru, když Tanma vyhrabal nějaký hadr, který namočil do nějaké podivné kapaliny, omotal kolem klacku a vyfoukl oheň.
„A bylo světlo.“ Dokončil Kiro a společně mohli vyrazit do tunelů. První zkoušku našli celkem lehce.
„Zkouška prosperity.“ Přečetl Tanma název.
„Aneb jinými slovy, najdi drahé kameny, najdeš talisman.“ Pousmál se Tanma a vkročil. Za ním i zbytek. Prošli mnoha tunely, ale pořád nic. To dokázalo naštvat.
„Furt nic! Shannaro!“ Vztekla se Sakura a vší silou praštila do jedné stěny. Ta praskla a na zem se vyvalila hromada všelijakých drahých kamenů- Diamanty, smaragdy, zlato…
„Saky, ty jseš holka génius!“ Pochválil Tanma a taky měla jeho pěst rande se zdí. Opět se vysypala hromada drahého kamení. Ostatní učinili to samé.
Po chvilce už byla pěkná hromada drahokamů.
„Zlatej? Hledáme tohle?“ Zeptal se Kiro a ukázal na světlo velký diamant, uvnitř byl talisman.
„Přesně.“ Souhlasil Tanma a snažil se přijít na to, jak se k talismanu dostat.
„No jo, ale co teď? Diamanty jsou nejtvrdší materiál na světě.“ Pravil Naru a Tanma si vzal diamant do ruky.
„Vše se dá zlomit, protože všechno má své slabiny.“ Řekl Tanma a slovo všechno zdůraznil.
„Tak se ukaž Niisan.“ Pobídl ho Naru. Tanma si sedl na zem a začal drtit diamant v rukách.
„Tanmo, nic proti, ale s tím by měl problém i Kiro.“ Sasuke to viděl černě. Tanma nic neříkal, jen se zahleděl někam mimo a pořádně zatlačil. Ticho proťalo slabé křupnutí.
„Co to bylo?“ Zeptala se Saky a Tanma ukázal na světlo naprasklý diamant.
„Cože? To máš takovou sílu?“ Vyvalil Kiro oči.
„Ne, jen už dodrbaný ruce.“ Opáčil Tanma a začal se soustředit. V diamantu se začala objevovat zelená barva. Tanmův vzduch se dostal dovnitř, ale to nestačilo. Tanma přidal trochu tepla z ohně a diamant se nakonec rozletěl na několik kousíčků.
„Talisman prosperity je náš.“ Pousmál se Tanma vítězně.
„Fakt nekecal. Všechno má svou slabinu.“ Žasl Naru a Sasuke nahlásil další lokaci. Cesta trvala dost dlouho, opět přes tunely. Ale další zkoušku našli.
„Zkouška výdrže.“ Přečetla Saky a unaveně se opřela o zeď.
„Tak to vypadá, že je to zas na mně.“ Okomentoval Tanma reakci svých společníků. On, jako jediný se ještě dobře držel.
„Výdrž… Aby jeden mohl prosperovat, musí mít výdrž.“ Začal opět Kiro. Tanma to nijak nehrotil a otočil se. Před ním stála další kamenná stěna, ale pěkně tlustá.
„Má někdo vztek?“ Zeptal se svých společníků, ale nedočkal se žádné odezvy.
„Ano, tahle zkouška je jen pro mě.“ Pomyslel si Tanma a dal ránu do zdi. Podíval se na mapu a zjistil, že talisman je hned za tou zdí, tak do ní začal mlátit.
„Senseii? Vás nebolí ruce?“ Zeptala se Sakura, když k ní doletěl jeden kus kamene s krvavou skvrnou.
„Ne!“ Vykřikl Tanma trošku zadýchaně, i přesto mlátil dál.
„Tak tohle bolí už i mě.“ Utrousil Kiro a promnul si ruce.
„Asi to mám!“ Zakřičel Tanma a zasadil poslední úder, ale hlavou. Zeď se rozpadla a na menším podstavci se honosil talisman.
„Talisman výdrže.“ Vydechl Tanma a umístil talisman do brašny.
„Au!“ Zaúpěla Saky, když si vybavila Tanmovo rozražení zdi hlavou.
„Niisan, krvácíš!“ Řekl Naru při pohledu na Tanmovo čelo, z kterého se valil menší proud krve.
„Nezájem, jdeme dál.“ Zavelel Tanma a společně se vydali hledat samotný chrám.
„Jsem zvědavej, jakýho strážce tu najdem. Už jsme tu měli krokouše. Doufám, že další nebude hmyzák. Nesnáším hmyz!“ Odplivl si Kiro znechuceně.
„Co naděláš. Já jsem nerozhodl o tom, že hmyz tu nebude žít. A je to tady.“ Tanma vzhlédl na nápis jedné chodby. Dalo by se říct, že si ji nikdo nevšímal. Nikdo z pracovníků.
„Tajná jeskyně? Myslíte Senseii, že nás to zavede k chrámu?“ Zeptala se Saky.
„Pojďme to zjistit.“ Navrhl Tanma a společně vykročili. Výjmečně neřešili nějaké hádanky, jen přiložili talismany k patřičným symbolům a otevřely se dveře. Na podstavci stál černý krystal.
„Čtyři zbývají.“ Pousmál se Naru, když Tanma už schovával krystal Prosperity. Jeskyně se začala otřásat.
„Ten paprsek to tu zničí! Pryč!“ Zakřičel Kiro a tým se rozběhl napříč tunely na povrch. Cesta byla složitá, hodně spletitá. Nakonec ale našli cestu na povrch. To, co ale uviděli jim následně vyrazilo dech.
„Ne! Jen to ne!“ Tanma vytřeštil nevěřícně oči.
„Ino-chan…“ Začal Kiro. Krom Ino a Eliky tam byla i Hin.
„Kdo to mohl udělat?“ Zeptal se Sasuke, když se tři zamilovaní rozběhli zjistit zdravotní stav svých milých.
„Sakuro! Rychle!“ Slyšel Tanma volat Kira. Sám se o Eliku jakž takž zvládal postarat. Hodně hluboké rány na těle.
„Tanmo… kun…“ Vydala ze sebe Elika slabě.
„Jen klid. Jen klid. Jsem už tady. Jsem tady.“ Řekl Tanma konejšivě a požádal Sakuru o obvaz. Poté obvázal Elice to nejhorší. Někdo, respektive něco vstoupilo na scénu. Obrovský mravenec, který by svými kusadly byl schopen rozdrtit kámen. Tanma nenávistně zvedl hlavu, v očích mu plála rudá barva.
„Další hmyzák! Do p****e!“ Zaklel Kiro a připravil se.
„Naruto, Sasuke a Sakuro! Odneste je k Jinreiovi. My se o tohohle Ferdu prozatím postaráme. Rychle!“ Zavelel Tanma.
„Pak ještě dorazíme.“ Připomněl Naru, vzal Hin do náruče a spolu se Sasukem, Sakurou, Ino a Elikou zmizel.
„Víš co, Kiro? Chytnu tě za slovo.“ Pronesl Tanma chladně a postavil se.
„Nesnáším hmyzáky!“ Řekl tvrdě a dalo by se říct, že celý vzplál.
„Tak ukážeme tomuhle broučkovi, jaké to je, když nás naštve.“ Pousmál se Kiro bojovně a rázem se z něj stal Kamenný Golem. Tanma uvolnil velké množství Chakry, jen to buchlo.