Naruto: Untold Story – Chapter II.

Další den byl Naruto propuštěn z nemocnice. Vzal si s sebou růžové květiny, které od kohosi dostal v nemocnici. Domníval se, že od Hinaty. Ten den nemohl nic dělat, celé tělo měl ještě pohmožděné a ztuhlé. Jediné, na co se zmohl, bylo dojít si na rámen. Ale to nejspíš neměl dělat…

„Staříku, jednu misku rámenu, prosím!“ zvolal Naruto na starce, který rámen prodával ve stánku. Posadil se vedle dvou podivných týpků a v klidu vyčkával na svůj oběd. Podivíni si mezi sebou něco šeptali, ale Naruto tomu nevěnoval pozornost, protože myslel jen na svůj rámen, který měl dostat během několika málo minut.
„Naruto, nefunguje nám sporák, budeš muset počkat asi o deset minut déle, nevadí ti to?“ ozval se omluvným hlasem stařík.
„Jojo, počkám, dattebayo…“

„Stalo se to asi před dvaceti lety. Od té doby se to už nikdy neopakovalo. V pátek bude den, kdy se to stane. Bude tomu přesně dvacet let! Určitě se to stane znovu, cítím to!“ sykl starší podivín s černou kapucí na mladšího.
„Jak to můžeš vědět, Yuseke?! Sice jsem o tom četl v místních zápisech o historii Listové, ale stejně tomu nevěřím! Myslíš vůbec, že vesničané o tomto jevu vědí?“ odpověděl mladší.
„Myslím, že ne. Záznamy jsou ukryty hluboko v knihovně s omezeným přístupem. Je vůbec zázrak, že jsem to dokázal najít. Pokud ty zatracené spisy říkají pravdu, musíme být při tom, Kurosi!“
Naruto zbystřil a hltal slovo po slovu. Cizinci si povídali do té doby, než si všimli, že je někdo poslouchá. "Co čumíš, hleď si svýho!"
Naruto se chtěl začít vyptávat, o čem že se to vlastně vůbec baví. Ale na stole před ním se objevila miska rámenu.
"Znova se omlouvám za zpoždění, příště už se to nestane. Platíš jen za polovic." Naruto se usmál a poděkoval. Samozřejmě se ihned pustil do jídla a na nějaké cizince úplně zapomněl, byl hladový jako vlk.

O několik hodin později se Naruto setkal se svou kamarádkou. "Kam razíš, Hinato? Nemám co dělat a nudím se, možná bych ti mohl s něčím pomoct... jestli samozřejmě chceš." Do Hinaty jakoby uhodil blesk. Znehybnila, pomalu ani nedýchala. "Není ti něco? Vypadáš nesvá."
Hinata celá rudá odpověděla: "N-ne, jsem v pohodě. Jen se od rána cítím trochu divně. N-nic to není, ale děkuji za optání, Naruto-kun."
Naruto se na ní podíval a řekl jí něco, co jí úplně vykolejilo. "Děkuji za ty květiny. Myslel jsem si, že jsou od tebe." Všiml si totiž, že z jejích kapes trčí několik růžových kvítků.
S touto větou se s Hinatou rozloučil a vydal se úplně jiným směrem, než měl původně namířeno. Vůbec nechápal jak, ale z ničeho nic ho napadlo jít se podívat do čtvrti, kde dříve pobýval Uchiha klan.
"Zavzpomínám si na staré časy. Možná přijdu na jiné myšlenky. Už mě nebaví myslet stále na to samé." Jak se procházel, pozoroval rozlehlou krajinu, která tuto čtvrť obléhala. Pomyslel si, že kdyby tu někdo žil, nejspíš by to nebylo tak kouzelné, jako nyní. Naruto viděl pouze neobydlené stavby a malebnou přírodu.
Posadil se na dřevěnou lavičku a zavřel oči. Přestal myslet na svět kolem sebe. V tuto chvíli chtěl úplně na všechno zapomenou a začít od začátku. "Ale od jakého začátku? V Listové mám své nejlepší přátele. Jiné místo nemám, je to můj domov..." Naruto na nepohodlné dřevěné lavičce usnul.

Když se stmívalo, vzbudil ho rachot z jednoho neobydleného domku. "Kdo to může být? Sem vesničané nechodí." Vstal z lavice, rozhlédl se po okolí a pomalinku se přibližoval k onomu domu. Nic už ale neslyšel. Byla tma a nastalo hrobové ticho. Když si Naruto řekl, že se mu to nejspíš zdálo, z domu vyběhli dva muži.
"Ty svitky byly pravdivé! Uchihové o tom věděli a my jsme to získali! Teď si jen počkáme na pátek a použijeme to."
Naruto ty dva chlapy poznal. Byli to dva cizinci, které potkal v Ichiraku.
"Hej, stůjte! Co jste získali?!" Bohužel byl ještě rozespalý a tak se ani nenamáhal je dohnat. To ovšem netušil, že za několik dní toho bude obrovsky litovat.

Dalšího dne se vydal k Hokage. "Tsunade-bachan, existuje v Listové nějaká legenda?" Touto větou Naruto začal a pečlivě jí odvyprávěl celý příběh, který v Ichiraku slyšel.
"Můj dědeček mi o tomto jevu jednou vyprávěl. Ale byla jsem malá a považovala jsem to za hloupou báchorku. Pokud mi Naruto tvrdíš, že by něco takového opravdu mohlo existovat... Musíme zjistit, kdy a kde se to objeví!"

Co může tento jev znamenat? A co to vlastně vůbec je? To se dozvíte v následujících kapitolách Untold Stories!