Písečná bouře 31

„Prosím, řekni, že jsou to jenom drby!“ vysypal ze sebe Baki, když vtrhnul do Gaarovi kanceláře.
„Jak mám něco potvrdit, když nevím, co jsi slyšel?“ zeptal se Gaara, ale jeho tón nebyl nijak přátelský. Rozhodně měl zlou náladu, což jen podtrhovalo, všechny Bakiho nejhorší obavy.
„Slyšel jsem, že jsi byl drzý na Staršího!“ řekl Baki a unaveně se zhroutil do křesla.
„No tak to jsi slyšel dobře.“ řekl Gaara, ovšem v jeho hlase nebyla ani stopa po lítosti, což Bakiho přivádělo téměř k šílenství.
„Tolik práce, procházení bontonu, učení politického vystupování a myšlení, tolik hodin dřiny je v h*jzl*!“ dokončil svou zdrcující řeč Baki slovem, které od něj Gaara nečekal.
„Nepřeháněj.“ řekl mladík nakonec, protože se ještě tak úplně nevzpamatoval.
„Vážně jsi to řekl?“ zeptal se Baki otráveně a vyskočil zase na nohy. „Můžeš mi prozradit kolikrát jsem ti vlastně říkal, že s nimi musíš vycházet a hlavně si je předcházet??? A ty jsi po tom všem na něj drzý?! Já myslel, že už nepotřebuješ radit, jak se má chovat správný Kage.“
„Díky za připomenutí, už jsem skoro zapomněl, jak jsem se cítil po jmenování. Ale víš, já nejsem cvičená opička a ani nikdy nebudu, myslel jsem, že si mě vážíš právě proto, že mám vlastní názor!“ prohlásil mladík lehce cynicky a taky se postavil.
„Já ti ho neberu a jsem rád, že nejsi jen figurka rady, ale takhle se k němu chovat prostě nesmíš a je jedno, co ti řekl.“ prohlásil Baki vyčerpaně.
„Promiň, nedokázal jsem jen tak přejít, že by mu bylo fuk, kdyby Temari v Kamenné umučili, protože na rozdíl od Kankura nezná žádné citlivé informace.“ řekl mladík rezignovaně a zase se posadil.
„Fajn...“ prohlásil Baki docela klidně, jako by ho ani něco takového nemohlo rozházet. „je to d*b*l, ale ty se k němu musíš chovat slušně, ať už řekne jakoukoliv necitelnou blbinu.“
„Já vím, já to vím, ale ujel jsem, prostě jsem to nepřekousl, tak jako jindy.“ řekl Kazekage kajícně a protřel si kořen nosu.
„Co je vlastně s tebou, většinou se umíš ovládat trochu líp.“ konstatoval Baki trochu suše a prohlédl si svého nadřízeného pohledem plným obav.
„Nic mi není, jen jsem trochu přetažený, děje se toho najednou trochu moc. Musím řešit záležitosti s Kamennou, kvůli kterým mám problémy s radou a do toho ještě abych řešil citové problémy Temari a Kankura. Je toho prostě moc a navíc jsem si naložil i tu záležitost s potrubím.“ řekl Gaara unaveně.
„A už jsi se aspoň podíval na ten seznam, co jsem ti dal?“ zeptal se Baki už docela klidně, ale očividně si ještě pořád dělal o svého bývalého studenta starosti.
„Ne! Myslím, že jsem říkal, že toho mám moc.“ vyletěl znovu Gaara bez přemýšlení.
„Dobře, ale možná bys měl zvážit i možnost, že tví sourozenci nejsou jediní s citovými problémy, protože takhle tě neznám. A nechoď na mě s prací, protože už jsem zažil i doby, kdys jí měl tolik, žes nevěděl co dřív, ale zvládal jsi to podstatně líp, abych řekl pravdu.“ prohlásil Baki a klidným krokem zamířil ke dveřím.
Mladý Kazekage se ho nepokusil zastavit, jen doufal, že tahle hádka se k Staršímu nedonese. Nepotřeboval mu ještě přihrávat důvody, proč by ho měl v ledasčem obejít.

Suki seděla u stolu a zrovna se chystala pustit se do dezertu, když jí Kankurou vyrušil: „Musím ti poděkovat, ne jen za ty informace, ale jsi pořád tak milá a vstřícná. Musíš si o nás z Písečné myslet, že jsme cvoci podle toho, jak se zatím chováme.“
„Ne.“ řekla jednoduše a položila vidličku. „Vlastně spíš naopak, je fajn vědět, že i sourozenci Kazekageho jsou normální lidi s běžnými problémy, jako je láska.“
„Jo to jo. Temari to ale už snad konečně nějak urovnala. Ale bude to stejně divné odjed z Písečné do úplně cizí vesnice, kde nebudu nikoho znát. Jak to vlastně zvládáš ty?“ zeptal se opatrně. Neznali se zrovna tak dobře, aby se jí ptal na pocity.
„Abych byla upřímná, tak v tom nemám zrovna jasno. Je to trochu zmatek, zvlášť když ti jediní, které tu líp znám odjíždějí.“ řekla trochu váhavě, nechtěla, aby to vyznělo nějak jinak než mělo.
Ale Kankurou to naštěstí nestáhl nějak přímo na sebe ale spíš na Temari: „Asi ti v tom baráku bude trochu smutno. Chci říct, že sis s Temi docela rozuměla, ale ona je pryč a tak.“
„Jo je docela fajn, i když jsem ji neměla čas moc poznat.“ souhlasila Suki rychle.
„No na druhou stranu jsi ji možná poznala líp než většina lidí ve vesnici, ona totiž moc často neukazuje svoje slabosti. Snad jen kvůli tomu klukovi.“ prohlásil s lehkým zasmáním.
„Shikamarovi.“ opravila ho Suki jakoby nic.
„Jo...jasně, už jsi jako ona.“ odpověděl, ale neznělo to moc vesele, spíš jako by se cítil trapně.
„Nemáš ho rád?“ zeptala se Suki a ukázala mu, jak moc je někdy všímavá.
„To není úplně přesné. Já jen, no moc se s ním prostě nevídám ani nic takového.“ přiznal trochu váhavě. Asi nevěděl jestli je to špatně nebo na tom nezáleží.
„No ale Temari s ním chce žít, takže se budete muset líp poznat.“ připomněla mu nelibou skutečnost.
„Ano, tomu se asi nevyhnu.“ přiznal otráveně a připomněl jí tak Shikamara.
To byl taky důvod proč se zasmála a řekla: „Myslím, že si budete celkem rozumět.“
„To nechápu.“ vyhrkl zmateně, ale Suki se jen dál usmívala a vzala do ruky odloženou vidličku. Bylo na čase konečně to dojíst, protože Kankurou byl už dávno po jídle a ona měla pocit, že ho zdržuje.

„Zdravím vás.“ řekl Starší, když se téměř srazil s Bakim.
„Já vás taky.“ odpověděl mladší muž trochu překvapeně a dodal: „Je nezvyklé vidět vás mimo radu a váš příbytek.“
„Ano to ano, ale upřímně si myslím, že občas není na škodu trochu se projít.“ odpověděl trochu vyhýbavě.
„To jistě.“ potvrdil Baki a podezřívavě si ho prohlédl. Potom ovšem vzal v potaz jakým směrem Starší jde a klidným hlasem dodal: „Jestli jdete navštívit Kazekageho, tak bych to odložil. Má hodně práce a nechce být zbytečně rušen.“
„Snad nenaznačujete, že jsem zbytečná návštěva.“ řekl stařík žertovně, ale Baki v tom spíš viděl pokus vyzkoušet ho.
„To jistě ne, ale předpokládám, že jakýkoliv problém počká do zítřka.“ prohlásil Baki klidným hlasem.
„Právě kvůli tomu zasedání za ním jdu, takže když dovolíte...“ řekl a nechal větu nedokončenou.
Baki jen přikývl, protože cokoliv tomuto muži rozmlouvat nikdy nebylo zrovna snadné a on svoji šanci už promarnil.