Vesnice za oponou 03: Problémy na obzoru

Naruto stále zíral na místo, kde se před chvílí odehrávala ta podivná „scénka“. V hlavě si ji neustále přehrával tam a zpátky, hledal souvislosti, ale čím více to opakoval, tím rychleji se vytrácely detaily.
Kdo byli ti lidé? Jakýsi Obito Uchiha, o kterém nikdy neslyšel a jakási Rin, jejíž příjemní vůbec nebylo vyřčeno.
Sensei… co to mělo znamenat?

soundtrack
Když se Naruto po chvíli vymanil ze sevření zmatenosti, všimnul si, že o pár metrů dál se opatrným krokem pohybuje osoba, po které ještě před chvílí nejvíce toužil a která byla cílem jeho pátrání. Mladíkovo srdce zabušilo radostí.
„Sakura-chan!“
Růžovovlasá dívka se s drobným úlekem zastavila a pohledem ihned našla jejího kamaráda. Otočila se na patě a rázně vyšla jeho směrem.
„Naruto, ty-“
„Tak přece jen tu jsi taky! Chtěl jsem tě hledat, ale pak jsem narazil na mistra Kakashiho a on mi řekl že tohle je genjutsu a pak použil sharingan a začal mizet a pak se objevil nějakej Obito a nějaká Rin a Kakashi se jim pořád za něco omlouval a brečel a pak zmizel úplně!“ halekal mladík a rozhazoval rukama na všechny strany.
„Uklidni se Naruto!“ okřikla ho Sakura a zahrozila zaťatou pěstí.
„Promiň, promiň, prosím, nemlať mě!“
„Takže genjutsu… já to věděla,“ řekla zamyšleně dívka a vzhlédla k noční obloze.
„Asi to věděl každej kromě mě,“ ušklíbnul se Naruto.
„Ale čí by to mohlo být genjutsu?“
„No, na to už Kakashi-sensei přišel. A určitě je to pravda.“
Sakura s tázavým výrazem ve tváři znovu pohlédla na svého kamaráda, který místo odpovědi jen sklopil oči. Stačilo to. Dívčina pootevřená ústa a stažené zorničky odrážely strach. Ten po chvíli ovšem záhadně zmizel a nahradil ho ten vážný, sebevědomý výraz, pro Sakuru tak typický.
„Tohle… tohle mu nedaruju!“
„Sakura-chan?“ zeptal se opatrně mladík, když viděl, jak se na kamarádčině čele objevila žíla.
„Říkal jsi, že Kakashi-sensei použil sharingan a dostal se ven?“ řekla rázně kunoichi.
„Jo, ale chvíli mu to trvalo. A než zmizel, objevili se nějakej chlap a ženská. Ona se jmenovala Rin a on myslím Obito… jo, Obito Uchiha!“
„Obito Uchiha? Rin? O nich jsem nikdy neslyšela.“
„Já taky ne. Byli to asi Kakashiho dobří přátelé. Za něco se jim ale pořád omlouval a brečel.“
„Kakashi-sensei brečel?!“ vykulila oči Sakura. Nedokázala si totiž svého mistra představit v slzách.
„Jo, bylo to hrozně divný,“ zakroutil hlavou Naruto, „ale hlavní je, že už víme, jak se odtud dostat – potřebujeme jen sharingan a potom-“
„Oči nerostou na stromech!“ okřikla ho znovu dívka. Bylo jí jasné, že z hlavy jejího kamaráda nevyjde žádný rozumný plán.
„Dyť já vím. Počkat - Sakura-chan, ty máš monokl?“ změnil téma Naruto. Až v ten moment si totiž všimnul modré skvrny v obličeji jeho kamarádky.
„Ehm… ano, je to monokl,“ usmála se falešně dívka a uhnula pohledem.
„Jak jsi k němu přišla?“ vyzvídal mladík a přivřenýma očima zkoumal zranění, o kterémž byla řeč.
„No, zdá se, že obyvatelé vesnice mě nějak nemají rádi…“

soundtrack
Ta známá vůně. Ten povědomý ruch z ulice. Nevěděla kdy, a jak se domu dostala, ale byla tam, z čista jasna. Otevřela oči. Ležela na posteli a pohledem zkoumala svůj pokoj. Vše bylo přesně tak, jak si to pamatovala, ale zdálo se, že nějaká drobnost chybí.
Už po pár vteřinách jí to ale došlo – na nočním stolku chyběla fotka. Fotka z časů, kdy všechno ještě bylo v pořádku. Ale kam se poděla?
Dívčiny myšlenky přetrhl známý hlas, který na ulici vykřikl její jméno.
„Sakuro! Jsi tam?! Jestli jo, tak pojď ven!“
Růžovovlasá kunoichi rychle seběhla schody a vyřítila se z vchodových dveří, těšíc se, že uvidí svoji kamarádku. Jenže v momentě, kdy se octnula na ulici, překvapením zkameněla. Stála proti davu desítek lidí, který obstoupil její dům. Všichni se na ní dívaly vážným, téměř zlověstným pohledem. Včetně majitelky onoho povědomého hlasu, která stála v čele skrumáže vesničanů.
„Ino,“ zeptala se Sakura opatrně, „co se děje?“
Náhle se dívce zatmělo před očima. Bez jakéhokoliv varování dostala od své blonďaté kamarádky silný úder pěstí do tváře. Úder, který ji doslova „poslal k zemi“.
„Jak jsi mu to mohla udělat?! Víš, jak se kvůli tobě cítí?!“ křičela Ino.
„…cože? Kdo?“ nechápala otřesená Sakura.
„Kdo asi! Trápí se kvůli tobě! Musel ti dát slib, kterej se nedá splnit a riskoval pro to i svůj život!“
„Ino, já-“
„Jdi k čertu!“ okřikla blondýna uzemněnou dívku naposledy. Potom se na patě otočila a rázným krokem se vydala pryč. Chvíli na to se rozpustil i hrozivý dav a každý šel svoji vlastní cestou. Šokovaná Sakura dál seděla na zemi a nechápavě se rozhlížela kolem sebe.
Co se to tady děje?

„Cože? Jak myslíš to: nemají rádi?“ vyptával se Naruto, zatímco zkoumavě natahoval prst k dívčině oku. Ta si jeho počínání nevšímala, protože se snažila uhýbat pohledem.
„To není podstatný… důležitý teď je, že-“ nedořekla větu. Vyrušil jí křik jakési rozhořčené osoby, která běžela jejich směrem.
„Narutooo!!!“

Mladík se ohlédl. Ten, komu patřil one výrazný hlas, byla Hinata. Hlas, který se k ní naprosto nehodil a který připomínal spíše „řívák“ Tsunade. Ale v tomto světě bylo možné patrně úplně všechno a to se odrazilo i na vzhledu šedooké dívky.
Už z dálky bylo poznat, že Hinata je vyšší, než by měla a díky neobvykle odvážným šatům taky vynikla její postava, která podobně jako obličej působila daleko ženštěji a dospěleji, než tomu bylo v reálu…
„Eh? Hinato?“ vykulil oči Naruto a začal pomalu nevědomky couvat před rozhněvanou kamarádkou. Po několika krocích ale narazil zády do zdi, a když uleknutím mrknul, byla Hinata u něj. Surově ho chytla „za flígr“ a naklonila se k němu tak, aby jej mohla probodávat pohledem z bezprostřední blízkosti…

POZOR! Spoiler!

Příští díl bude trochu psycho, těšte se mu-ha-ha-ha