Letní večer 27
Neji se náhle zastavil a Tenten kvůli tomu zpozorněla a nenápadně se rozhlédla kolem. Nikoho ovšem nenašla a tak se nechápavě podívala na svého přítele, který sebou lehce škubl, když z křoví vyskočil drobný pes s čelenkou Listové. Tenten sebou taky škubla, ale v porovnání s Nejim ještě o hodně víc. Ani jeden nic takového nečekal.
Oba dva si psa překvapeně prohlédli a když uviděli znak na čelence, pokusil se Neji najít jeho pána.
Použití byakuganu bylo ovšem zbytečné, protože k nim z křoví vykročil Kakashi.
„Sensei?“ vyhrkla překvapeně Tenten a Neji zběžně omrkl karavanu a zeptal se: „Co tady vlastně děláte s týmem deset?“
„Abych byl upřímný, tak Tsunade-sama udělala chybu, když sem poslala vás, takže tu jsme, abychom vás vystřídali, ale oficiálně jsme tu, abychom v horách zajistili větší bezpečnost a ty o tom víš, Neji-kun.“ odpověděl Kakashi jaksi vyčerpaně.
„A ostatní na to skočili?“ zeptala se Tenten zaraženě, ovšem ta část o omylu ji moc nepřekvapila a Nejiho také ne.
„Více méně.“ řekl váhavě a dodal: „Všichni vlastně čekají až to potvrdí Neji.“
Kakashi se prosebně podíval na mladého Hyuuga, který ovšem jeho pohled ignoroval a zeptal se jen na fakta: „Proč přesně bude cesta s vámi bezpečnější?“
„Protože my jsme zaměření na ninjutsu.“ odpověděl Kakashi a dál se nestaral o to, jestli Neji souhlasí. Teď už stejně bylo pozdě a žádná cest ven už neexistovala.
„Takže mi se vrátíme dřív?“ zeptala se Tenten a lehce zbledla. Seznámení s Nejiho strýcem se právě o dost přiblížilo a Tenten tak pocítila nervozitu.
„No…ano.“ potvrdil Kakashi, protože z jejího tónu a výrazu si nebyl jistý, jestli je ráda nebo právě naopak.
„Doufám, že se vám podaří zlepšit tu reputaci, jinak byl tohle jen zbytečný chaos.“ prohlásil Neji a vyrazil ke karavaně.
Kakashi v odpověď na to jen přikývl a s trochu zkroušenou Tenten se k němu připojil.
Zatímco byl Kakashi pryč, Shikamaru s týmem prošli celou karavanu a na všechny otázky se snažili odpovídat pokud možno neurčitě. Pro Hoshiho to byl ovšem podnět, aby se ptal čím dál víc a na konkrétnější věci.
Kakashiho brzký návrat ovšem Hoshiho zastavil, protože centrem pozornosti se stal Neji.
„Tak jak to tedy je?“ zeptal se Hoshi hrubě. Současná situace se mu očividně moc nezamlouvala.
„Přesně tak, jak vám to řekl Kakashi-sensei, a já vám dlužím omluvu, protože jsem vám to měl říct dřív. Bohužel jsem netušil, že náš druhý tým přijede tak brzy.“ omluvil se Neji bez mrknutí oka, což Kakashiho docela překvapilo. Stejně jako ostatní, ale nikdo jim nevěnoval pozornost. Všechny oči byly upřené na Nejiho.
„A co já?“ přihlásil se o slovo Gai-sensei dotčeně.
„Myslím, že jsem vám o tom říkal, ale je možná, že jste se tehdy příliš soustředil na ochranu karavany.“ řekl Neji a nějak se mu podařilo vypadat zmateně, jako by ho ta otázka skutečně zaskočila.
„Vážně?“ podivil se Gai a nejistě se podíval na Leeho, jako by od něj čekal podporu, kterou samozřejmě dostal s jeho váhavými slovy: „Na to si nevzpomínám.“
Leeho přiznání vyvolalo u Nejiho ovšem jen povzdechnutí a zklamané zavrtění hlavou.
Pro Tenten to ovšem bylo něco jako signál, že je na čase podpořit svého přítele: „Ale no tak, vážně by jste se měli soustředit míň na úkol a trochu víc na to, co vám druzí říkají. Já si to pamatuju.“
Tentenino pokárání u obou vyvolalo kajícné pohledy, ale taky to umlčelo všechny další otázky, což neskonale potěšilo Kakashiho, který se vytratil jako první.
Další postup v misi byl docela jasný. Pro Nejiho s Tenten to sice znamenalo mimo balení ještě nervy navíc, ale jinak byli všichni docela klidní a jaksi smíření s celou situací. Kakashimu s týmem se nejspíš ulevilo, že všechno proběhlo tak hladce, za to Hoshi pořád brblal něco o tom, že teď si zvykl na tyhle šašky a najednou mu dávají zase jiné. Saja to ovšem brala spíš optimisticky a už dobré tři hodiny se rozplývala nad Shikamarovou stínovou technikou, což ovšem líného ninju moc nezajímalo a spíš obtěžovalo, ale odehnat ji bylo zřejmě ještě o něco otravnější.
Hned brzy ráno se Tentenin tým rozloučil se členy karavany a hlavně s Hoshim a potom, co Gai popřál Kakashimu hodně štěstí a aby se ho držela síla mládí, vyrazili.
Gai samozřejmě nasadil vražedné tempo, které Tenten tak nesnášela. Snad právě proto se Neji snažil Gaie alespoň trochu usměrnit, ale bylo to naprosto k ničemu a tak Neji ani nedostal příležitost si s Tenten alespoň na chvíli pořádně promluvit.
Což oba dva rozhodně potřebovali, protože nevěděli, co udělají a řeknou až dorazí do vesnice. Ale najít volnou chvilku se nakonec ukázalo nemožné a tak zůstal jen plán vytratit se hned po podání hlášení, což se mohlo i celkem protáhnout s Gaiovým pohledem na celou věc a neochotou přijmout to.
Omlouvám se, že to tak trvalo a taky že je to tak krátké. Ve škole to byla jedna hrůza za druhou. Když pominu, že už jsme stihli několik písemek, musela jsem ještě řešit semináře a…
Ale to je jedno, důležitější je, že jsem se donutila k tomu sednout, což je dobré znamení .
Takže bych chtěla dílek věnovat všem, kteří se mnou máte tu trpělivost, děkuju vám za ni a obdivuju vás za to.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
super teraz som to docitala .. ani spat mi to nedalo ....SUPROVé ..
Navštívte stránku Zakázaného ovocia! -->
Môj Wattpad https://www.wattpad.com/user/SabakuNoTanaris - čítajte príbehy aj mimo Naruta práve tu!
Blog Sabaku no Tanaris a Mestekovej www.sameta.blog.cz/
No jsem ráda, že se ti to líbilo.
prosím kdy bude další díl?
6.9.2016 se narodil můj synoveček je to nejlepší den na světě
No já se snažím, ale nějak se nedaří, ale pořád si říkám, že bych ho měla napsat.
No, co k tomu říct?
Snad jen, že se těším na další díl
Nikdy neztrácej smysl pro humor, už bys ho taky nemusel najít (Mark Twain)
To jsem ráda.
je to super
6.9.2016 se narodil můj synoveček je to nejlepší den na světě
Děkuju.