Web je ve zkušebním provozu. Narazíte-li na chybové hlášení, dejte nám prosím vědět.
Nahlásit chybu
manga_preview
Boruto 24

Nový člen, díl 15

„Máte smůlu, že neuctíváte Jashina-sama. Takhle na misi zemřete do pěti vteřin,“ kroutil hlavou nad rozhádanou dvojicí.
„Radši sklapni, jestli tedy nechceš, abych pro tebe nějakej způsob zabití našla!“ vyjela na něj Natsumi a znovu se věnovala svojí hádce s Hirokim.
„Ach jo, Pein vůbec neumí vymýšlet tresty...,“ řekl si pro sebe Hidan a hodil po nich kunaie. Natsumi je chtěla zablokovat svojí katanou, ale Hiroki reflexně uskočil. Tím škubl její rukou, ve které držela katanu, takže ji trefil nejen kunai, ale podařilo se jí katanou škrábnout na tváři.
„Co to děláš, sakra?!“ vyjela na Hirokiho a držela se za zasažené místo.
„Reflex,“ ušklíbl se na ni a tvářil se, jako by ho její zranění moc netížilo.
„A ty taky!“ otočila se pro změnu na Hidana, vytáhla si kunai z paže a hodila ho po bělovlasém, „proč to na nás házíš, když nedáváme pozor?! Seš větší kr*tén, než vypadáš!“ Začala si ošetřovat ránu. Hidan se zatvářil trochu uraženě, ale na Natsumino urážení byl zvyklý.
„Tohle je trénink. Myslel jsem, že uhneš taky po tom, jak to předchozí čtyři hodiny probíhalo. Vždycky jsem uhýbal. Stačí se jen přizpůsobit,“ poučoval ji Hiroki.
„Laskavě už sklapni!“ zakřičela a rozmáchla se proti němu pěstí. Hned po zásahu jim dal však provaz pořádnou elektrickou ránu.
Zatraceně, cítím se skoro jako pes, akorát ještě hůř, pomyslela si Natsumi a chytila se za hlavu, protože ta ji po tom elektrošoku opravdu bolela.
„Balíme to,“ rozkázala a vydala se k úkrytu, držíc se pořád za hlavu. Oba dva ninjové ji mlčky následovali.

Vím, že je to hnusný, ale nedá mi to spát, probíhalo Deidarovi hlavou, když dával pod Natsuminu postel štěnici. Jednu už dal i do její koupelny. Když ji dostatečně schoval, vydal se do koupelny trochu se opláchnout.
„Deidara-senpai!!! Půjdeme se vykoupat společně!!!“ křičel na něj radostně z dálky Tobi a pospíchal chodbou ke koupelně.
„Ne!“ zněla jednoznačná odpověď blonďáka přes celý úkryt a následoval zvuk bouchnutí dveří. Tobi měl co dělat, aby při své rychlosti zastavil a nenapálil to rovnou do dveří koupelny. Smutně se zadíval na dveře a z otvoru v masce začal stékat proud slz.

Cesta do úkrytu byla dlouhá a probíhala potichu, občas se někdo na něco zeptal a ostatní jej úspěšně ignorovali. Natsumi s Hirokim nechali Hidana ve společenské místnosti a vydali se do Natsumina pokoje, který momentálně sdíleli.
„Tak jak šel trénink?“ zeptal se se zájmem Kisame, když vedle něj na pohovku dosedl bělovlasý ninja.
„Otrava. Jestli je Pein pošle na misi, budou v pr*eli,“ odpověděl mu.
„Až tam? No, tu bitku brali přece jen dost vážně, myslím si, že se dřív pozabíjí mezi sebou.“
„To ne. Ten elektrický proud je zastaví. Teda měl by,“ nesouhlasil Hidan. Kisame už se nadechoval, že zase něco řekne, když vtom ho vyrušil něčí hlasitý, pištivý výkřik připomínající ty v hororech.

„Sakra, Tobi, neječ tak!“ vyjela na křičící osobu Natsumi a pozorovala, jak si rychle obmotává ručník kolem obnaženého těla. Hiroki narozdíl od ní odvracel pohled.
„Co si myslíš, že tady-,“ zvýšila hlas, ale potom se zarazila, „Počkat, ty se koupeš s maskou?“
„Eh... Natsumi-san? Už jsi zpátky? Já myslel... Eh...,“ koktal, pod maskou celý rudý studem.
„Vždyť jsem všem jasně říkala, ať nelezou do mojí koupelny!“ začala řvát přes celý úkryt. Tobi se jejího křiku očividně bál a stál ve vaně jako opařený.
„Co je to tu zase za křik?“ nakoukl dovnitř Deidara, „Tobi? Ty se koupeš v masce?“
„Deidara-senpai!!! Pomoc!!! Natsumi-san mě chce zabít!!!“ začal pištět. Umlčela ho až Natsumina dobře mířená rána.
„Vypakuj se z mojí koupelny...,“ řekla výhružně k Tobimu s boulí na hlavě a ten rychle utíkal za svým senpaiem.
„A ten ručník mi vrátíš vypranej!“ stačila ještě křiknout, než mužík s maskou zmizel. „A ty taky zmiz,“ přikázala blonďákovi už normálním hlasem. Ten bez protestů uposlechl.
„Bože, někteří lidé opravdu neznají své hranice,“ povzdechla si a začala se svlékat.
„To říkáš zrovna ty? Co to sakra děláš?“ zčervenal a chytl ji za zápěstí, aby ji zastavil.
„Oh, ty vlastně nemůžeš odejít...,“ pochopila.
To si to uvědomila až teď? pomyslel si a podíval se na ni jako na největšího blbce.
„Hm... Ale to bude problém, protože ať chceš nebo ne, já se prostě osprchuju,“ vytrhla svoji ruku z jeho sevření. Hiroki se rychle otočil zády.

Oba mlčeli, ticho narušovala jen tekoucí voda. Hiroki seděl opřený zády o vanu a díval se do země.
„Proč jsi šla za mnou do toho lesa?“ zeptal se najednou. Natumi to trochu zaskočilo.
„Co je to za tón? Kam se poděl ten drsňák?“ šel v jejím hlase slyšet posměšek.
„Odpověz,“ nařídil už trochu tvrdším hlasem.
„Víš, je celkem podezřelý, když se nováček uprostřed noci vyplíží pryč z úkrytu. Ale taky za to mohla trochu i moje zvědavost,“ odpověděla tedy. „Proč se tak najednou ptáš?“
„Jen jsem přemýšlel, že kdyby jsi tam nebyla, mohlo být všechno úplně jinak.“
„Jenže byla, proto nemá smysl přemýšlet nad tím ‚Co kdyby...‘. Jak já tuhle frázi nesnáším, jakoby se to dalo změnit,“ řekla trošku ostřejším hlasem. „No jasně, teď, když jsme k sobě připoutaní, nemůžeš za ním jít, viď?“
Páni, ta má opravdu dlouhý vedení, protočil panenkami mladík.
„Víš,“ zvážněla najednou, „když jsme měli první trénink, říkala jsem si, že by jsme mohli být přáteli. Připadal jsi mi jako ten tichý typ, který se bojí říct něco proti nadřízenému. A teďkom mě vydíráš, no není to k smíchu?“ Trochu se nad tím pousmála.
„Neříkej tomu vydírání, je to takové nehezké slovo. Říkejme tomu obchod, kompromis nebo třeba dohoda.“
Ať má Orochimaru jakýkoli plán, překazím to za každou cenu, pomyslela si a zastavila vodu. Vzala si ručník, omotala si jej kolem těla a vylezla z vany. Trochu škubla lanem na signál, aby ji Hiroki následoval a šla do pokoje ke skříni. Mokrými chodidly dělala kluzké stopy na zemi. Vytáhla ze skříně triko, ve kterém spávala a otočila se k Hirokimu.
„Teď se budu převlíkat,“ upozornila ho. Mladík se otočil.
„A ty budeš spát v tomhle?“ zeptala se a přes hlavu si oblékla tričko.
„Asi se budu také muset převléct,“ přiznal a trochu se začervenal.
„Tak jdeme,“ vyrazila již převlečená Natsumi chodbou do jeho pokoje. Dveře se rozletěly, až Deidara, sedící na posteli, nadskočil. Hiroki zamířil ke skříni a vytáhl z ní černé tříčtvrťáky.
„Eh... Otočila by ses laskavě?“ zeptal se Natsumi.
„Bože, ty seš tak stydlivej. Jako kdyby mě zajímalo, co máš pod oblečením,“ odsekla a otočila se zády k němu, takže taky čelem na Deidaru. Seděl na posteli v dlouhých šedých teplákách a četl si knihu. Něco se však Natsumi nezdálo. Naklonila hlavu na stranu.
„Nečte se ti to blbě, když to máš vzhůru nohama?“ zeptala se. Deidara se začervenal, když si uvědomil, že opravdu drží knihu obráceně.
„J-jo, pravda...,“ zakoktal se a okamžitě knížku obrátil.
„No jo, blondýna se nezapře,“ zasmála se, ale zaskočilo ji, že nedostala žádnou urážlivou odpověď.
Co to s ním je? Od té doby, co jsem se vrátila je hrozně divnej, vrtalo Natsumi hlavou.
„Tak můžeme jít,“ ozval se Hiroki a vykročil ke dveřím následován Natsumi. Jakmile jimi prošla, zavřela je s hlasitým bouchnutím.

Poznámky: 

Tak jsem to nakonec stihla Laughing out loud Není to nic moc, ostatně jako vždycky... Chci se omluvit za pár sprostých slov, ale tak Hidan by nebyl Hidan a Natsumi je taky taková, no, ne zrovna nejslušnější Laughing out loud Tak snažila jsem se, aby to bylo i vtipný, ale to se mi trochu nepovedlo Laughing out loud Každopádně hodnoťte, komentujte, kritizujte, potřebuju mít depku, abych mohla pokračovat v jedné povídce Laughing out loud

4.81818
Průměr: 4.8 (22 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele HiTomi-chan
Vložil HiTomi-chan, Čt, 2012-05-31 14:52 | Ninja už: 2415 dní, Příspěvků: 1187 | Autor je: Pěstitel rýže

Úžasný ! Laughing out loud Smiling jsem zvědavá jak to bude dáál Laughing out loud

Přátelé jsou jako brambory, když je sníte, tak zemřou...
Ne všichni, kdo bloudí, jsou ztraceni.
Hloupost a pýcha na jednom dřevě rostou..

Obrázek uživatele Kimi_Uchiha
Vložil Kimi_Uchiha, Út, 2012-05-29 12:47 | Ninja už: 2284 dní, Příspěvků: 186 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Super časť..Laughing out loud Ja už neviem čo ti mám písať..Laughing out loud Laughing out loud Je to vážne super..Laughing out loud som zvedavá ako to všetko skončí tak rýchlo ďalšiu časť..Laughing out loud Laughing out loud Laughing out loud