Naruto Musume – část 2 – Den poté?

Následující den po závěrečné zkoušce, byli všichni ti, kteří jí prošli rozdělování do týmů, ve kterých od nynějška budou chodit na mise. Naruto se nemohla dočkat, koho k ní přidělí. Doufala, že bude mít dosti silný tým, aby se mohla ještě více zlepšit. Sama nevěděla, proč se začala chovat, tak jak se nyní chová. Možná si myslela, že ztrácí sama sebe nebo si vůbec nevšimla žádné změny. Naruto byla přece pořád jenom ona sama.
Nyní se však nemohla zabývat tím, co se jí před dvěma dny zdálo. Když vešla do třídy, tak se na ni všichni podívali a jí jejich upřený pohled vadil jako vždy předtím. Její sebevědomí, tak rychle nabyté bylo to tam. Nyní opravdu hodně litovala toho, co včera předvedla. Připadala si tak nějak více opravdová, více svá. Ale přesto naprosto nervózní ze všech okolo. Naruto si to zamířila ke svojí jediné kamarádce, kterou si za celou svoji dobu na akademii našla, šla rovnou za Hinatou.
Hinata byla opravdu milá dívka, nikdy nikoho nenáviděla a ke všem byla milá. Problém však byl v komunikaci s ostatními, po celou dobu studia na tom byla dost podobně, jako Naruto. Hinata však dokázala s lidmi více komunikovat. Ale na rozdíl od Naruto, byla slabší v ninja dovednostech. Proto trávily dost času dohromady, protože společně trénovaly.
„Naruto, ty jsi opravdu úžasná,“ řekla Hinata, poté co se navzájem pozdravily.
„Ani nevím, co to do mě vjelo,“ uculila se Naruto a snažila se zakrýt své rozpaky.
V jejich třídě se pořád něco šuškalo a Naruto si byla jistá, že to musí být o jejím včerejším výkonu u zkoušek. Proto mohla jenom rudnout, když zaslechla byť nepatrnou část rozhovoru.
„Doufám, že spolu budeme v týmu,“ řekla Hinata.
Naruto přikyvovala, protože pro ni by to taky tak bylo nejlepší a s dalším členem týmu by se už pak nějak časem vyrovnala. Najednou začal být ve třídě trochu větší rozruch. Naruto se podívala směrem k tabuli a pak i ke dveřím, ale Iruka-sensei zde stále ještě nebyl. Tak proč bylo jenom takové pozdvižení ve třídě. Pak se podívala vedle sebe a okamžitě se musela schovat za Hinatu. Často ji tak používala jako štít, když měla jednat s dalšími lidmi.
„Uzumaki Naruto, slyšel jsem, co jsi včera předvedla za výkon,“ řekl člověk, který stál hned vedle lavice Naruto.
„U-Uu-Uchiha Sasuke-kun,“ vykoktala ze sebe neuvěřitelně potichu Naruto.
Okamžitě se směrem k ní upřely vražedné pohledy téměř všech dívek ze třídy. Bylo pro to pár důvodů. Všechny obdivovaly Sasukeho a bylo to poprvé, kdy někdo viděl Sasukeho začínat rozhovor. Sasuke byl vždy tajemný a s nikým moc nekomunikoval.
„Asi budeš hodně silná, proto doufám, že budu s tebou v týmu, abych tě mohl překonat,“ řekl Sasuke a v jeho hlase byl znát jistý zápal pro věc, někomu to však mohlo znít jako nenávist nebo zloba.
Sasuke to Naruto nijak neulehčoval. Naruto cítila, jak ji pohledy doslova propichují a navíc sama nečekala, že by Sasuke udělal nějakou takovou věc. Konečně po několika dalších stresu plných okamžicích vešel do třídy učitel a atmosféra třídy se uklidnila. Po několika úvodních informacích začal rozdělovat své, již téměř bývalé žáky do týmů, které byly předem rozhodnuty Hokagem.
Naruto se stačilo podívat po třídě a viděla, jak se téměř všechny dívky proměňují v démony. Vydávají ze sebe různé zvuky zaříkání nebo něco podobného. Byla si jistá, že se všechny snaží dostat do stejného týmu jako Uchiha Sasuke. Naruto doufala v pravý opak, doufala, že Sasuke bude v jiném týmu než ona.
„A nyní tým Sedm,“ oznámil Iruka.
Čas ubíhal celkem rychle, dokonce i při rozdělování týmů. I když pro tým stačilo vyjmenovat jenom při jména, tak už to bylo čtvrt hodiny, co s tím Iruka začal.
„Tak tedy, tým Sedm budou tvořit, Uchiha Sasuke,“ Iruka byl donucen na okamžik přestat vyjmenovávat jména, protože třídou se začalo velmi silně nahlas rozléhat ono zaříkání dívek, které chtěly být se Sasukem v tým.
Iruka byl však statečný a po necelých pěti minutách se mu podařilo všechny ty až téměř šílené dívky uklidnit. Naruto opravdu nedokázala pobrat, co je na tom Sasukem, tak skvělé. Samozřejmě, vždy měl nejlepší výsledky z celé třídy, ale Naruto si myslela, že jenom kvůli tomu jej tak moc ty dívku obdivovat nemůžou.
„Možná je to kvůli tomu, že je PAN tajemný a s nikým moc nemluví. No a rozhodně není ošklivý,“ uvažovala Naruto, proč tak všechny touží po Sasukem.
„Takže abychom tady nebyli do večera,“ řekl Iruka a snažil se pokračovat.
Málem se zase opět ozvalo zaříkání dívek, ale stačil jeden Irukův pohled a ony věděly, že toho mají nechat ještě dříve, než začaly. Naruto doufala, že Iruka řekne další dvě jména bez toho aniž, by zaznělo její. Naruto se ještě včera ptala svého otce, ale ten jí řekl, že to má být překvapení a s úsměvem odešel.
„Další člověk v týmu Sedm je Haruno Sakura,“ oznámil Iruka.
„Yataaa!“ Zařvala na celé kolo Sakura.
Ano, Sakura nyní byla vítězem loterie, co s tím mohly ostatní dívky udělat. Nic. Sasuke nedával nic najevo. Zůstával naprosto bez jakéhokoli emočního projevu. Naruto už měla téměř vyhráno. Nyní byla velmi opravdu nízká pravděpodobnost, že skončí ve stejném týmu jako Sasuke a navíc zvyšovala pravděpodobnost, že bude v týmu s Hinatou.
„A posledním členem týmu Sedm je Uzumaki Naruto,“ oznámil Iruka.
Naruto byla téměř na pokraji smrti. Stalo se něco tak moc málo očekávaného, co měla dělat. Její mysl nechtěla nijak pracovat. Srdce jí bušilo tak rychle, že si myslela, že každou chvíli se musí zastavit.
„Hiiinaaataaa,“ řekla Naruto rozklepaným hlasem a se slzami v očích.
Byla naprosto zoufalá. Nejenom, že nebyla přiděla do stejného týmu jako Hinata, ale navíc byla v týmu se Sasuke, který o ni nyní projevoval jistý snad nepřátelský zájem. Hinata se na Naruto pouze usmála, jistěže jí to mrzelo, ale nejspíše to tak pro její kamarádku bude nejlepší.
„Naruto… Myslím, že to tak bude lepší… I když si včera předvedla, že se nebojíš vycházet s ostatními lidmi, tak dnes se chováš jako vždy. Pochop, musíš se to naučit, aby na tebe mohli rodiče být pyšní,“ snažila se vysvětlit Hinda Naruto.
Sakura se po oznámení jména posledního člena naštvala. Ani ona nečekala, že by jejího a Sasukeho-kun týmu mohla dostat právě ta osoba, o kterou Sasuke-kun, tak náhle projevil jistý zájem. Samozřejmě věděla, že se nesmí vzdávat předčasně. A nyní se projevil i Sasuke, výraz v jeho tváři byl, alespoň na malý okamžik šťastný, Sakura si toho všimla a zhrozila se. Sakura začala vymýšlet plán, jak dostat Sasukeho-kun.
„NE! Naruto se přece Sasukemu-kun nemůže líbit! Vždyť je vyšší než on a má krátké zrzavé vlasy, taková dívka se Sasukemu nemůže líbit!“ Uklidňovala se Sakura.
Hinata musela utěšovat Naruto ještě do doby, než vyhlásili i její jméno. Byly to opravdu trable, co si Hinata prožívala s Naruto, ale přesto to byla její nejlepší kamarádka a Hinata ji měla ráda. A nyní měla každá z nich být v jiném týmu. Ale čím víc Hinata nad tím uvažovala, tak to asi bylo opravdu nejlepší.
„Naruto se musí naučit vycházet i s jinými lidmi, ale doufám, že na ni budou hodní,“ začala se mírně strachovat Hinata, když se podívala na bojově zapálenou Sakuru.
Za nedlouho byli i ostatní přiřazeni do týmů a poté se mohli sejít se svými rodiči a oslavit, tak začátek svojí kariéry jako ninjové.

„Minato opravdu si myslíš, že je to dobrý nápad? Vždyť Naruto odpadne sotva se na ni zaměří pohledy ostatních!“ Snažila se zastavit svého muže Kushina.
Minato si však stále trval na svém, i on osobně chce jít poblahopřát svojí dceři.
„Hokage-sama?“ Divili se ostatní přítomní rodiče.
„Á tak tady tě máme, Naruto,“ řekl šťastně Minato na svojí dceru.
Naruto opravdu málem odpadla. Její otec jí situaci ještě více komplikoval. Adrenalin se v ní hromadil. Měla pocit, že vybouchne. A najednou měla radost z toho, že je středem pozornosti právě ona.
„Ahoj tati, mami,“ pozdravila Naruto své rodiče a opět si vůbec neděla hlavu s tím, jak na ni ostatní zírají.
Naruto se rozběhla ke svým rodičům a oba je objala. Ti se na sebe jenom tázavě podívali a nechápali, co se s jejich dcerou děje. Ještě před okamžikem působila bojácně, tak jako vždy, ale hned na to byla schopná jednat, jak jedná teď. Možná se jim i trochu ulevilo, ale přesto se jim zdálo, že takové chování k jejich dceři Naruto prostě nějak nesedí.
„Tak s kýmpak jsi v týmu,“ zeptal se s úsměvem na tváři Minato.
„Nedělej, že nevíš, když jsi to byl TY, kdo ty týmy vymýšlel, tati,“ odpověděla mu Naruto.
Davem přítomných rodičů se začínalo rozléhat jakési podivné šuškání. Naruto se nijak netrápila těmi nepodstatnými informacemi a dál se radovala z přítomnosti svých rodičů.
„Já to možná vím, ale mamka, ne,“ řekl Minato.
„Mě bylo jasné hned, že budeš tak neschopný a mámu neinformuješ,“ řekla Naruto.
Kushina stále jenom stále nevěřícně zírala, jak se Naruto dokáže chovat, ale měla ohromnou radost, že schopnost komunikace její dcery s okolím tak moc zlepšil.
„Takže?“ Zeptala se Kushina.
„Jsem v týmu Sedm s Haruno Sakurou a Uchihou Sasukem,“ pochlubila se Naruto.
Rodiče Naruto opravdu stále žasli. Kushina byla ráda, že její muž tak dobře rozdělil týmy. Krátce na to se Naruto rozloučila se svými rodiči a vydala se hledat zbytek svého týmu, aby mohli jít na místo, kde se měli sejít se svým mistrem.
„Zajímalo by mě, jestli ten koho dostaneme, bude dost silný,“ říkala si spíše pro sebe Naruto, když čekali na toho člověka.
Sasuke s ní tiše souhlasil i on sám měl vlastní důvody proč se stát silným. Sakura nechápala, co to do Naruto najednou vjelo, že se chová tak snad až přehnaně sebejistě. A co Sakuru ještě více překvapovalo, byl fakt, že Naruto je dcerou Hokageho, nikdy předtím o tom neslyšela.
„Ale jestli to tak doopravdy je, tak by to vysvětlovalo, proč je tak vysoká,“ říkala si Sakura.
Už dávno byla pryč hodina, kdy se měli se svým mistrem sejít. Naruto to připadalo příliš podezřelé. Doufala, že se jejich mistrovi nic nestalo, že se tak zdržel. Pak ji však napadl jeden člověk, co pravidelně všude chodí pozdě.
„Doufám, že nám otec nepřidělil Kakashiho, to by byla katastrofa,“ říkala si Naruto.
Ostatní členové jejího týmu ji však slyšeli a na jejich tvářích byl vidět hodně překvapený výraz. Nevěděli totiž, co tím Naruto myslela a začali být nejistí. Naruto zpozorovala, že si ti dva všimli, co říkala. Rozhodla se, že jim to bude muset vysvětlit.
„Hatake Kakashi je jounin, je hodně silný, ale všude chodí pozdě a vymýšlí si trapné výmluvy,“ vysvětlila Naruto.
Nyní se Sakura a Sasuke tvářili ještě více překvapní, jak může Naruto toho tolik vědět o jejich mistrovi, kterého zatím ještě nepotkali. Naruto na nich poznala, že by stále měli otázky.
„Můj otec byl Kakashiho mistr, takže k nám Kakashi někdy zajde, ale vždycky pozdě,“ pokračovala ve vysvětlování Naruto.
„Není slušné takhle mluvit o někom za jeho zády,“ řekl Kakashi a Sasuke se Sakurou se k němu prudkým trhnutím otočili.
„Ale ještě méně slušnější, je z nenadání se za někým objevit a mluvit mu do zad,“ řekla Naruto, když se ke Kakashimu otáčela.
Naruto se začala s Kakashim na místě dohadovat a nějakou chvíli jim hádka trvala. Naruto na Kakashim poznala, že je nějaký nesvůj, že se k ní chová jinak než obvykle. Doufala, že Kakashi není nemocný, nerada by od něho něco chytila. Kakashi na tom byl stejně, vůbec, ale vůbec se mu nezdálo chování Naruto, byla úplně jako vyměněná. Možná to bylo dobře, že tak rychle získala sebevědomí, ale Kakashimu takové chování k Naruto prostě nesedělo. Uvažoval nad tím, že si na její nové JÁ bude asi těžko zvykat, ale bude to prostě muset přijmout.
„Fajn, co kdybychom se navzájem představili,“ řekl Kakashi a naznačil Naruto aby začala, když už si teda tak věří.
„Já jsem Uzumaki Naruto,“ řekla Naruto.
„Naruto můžeš toho říct třeba trochu více? Tvoje cíle sny, co třeba máš ráda a tak,“ řekl Kakashi.
„Proč jsi to neřekl hned Ka… Mistře… No, já. Chci se stát Hokage a překonat svého otce, to je můj sen možná ještě dobře vycházet s lidmi,“ řekla Naruto.
„První ženský Hokage, to nezní špatně,“ usmál se Kakashi a naznačil Sakuře, aby pokračovala v představování.
„Já jsem Haruno Sakura a mám snem je… Kyaaa… To je trapné,“ mluvila dosti nesrozumitelně Sakura.
Nikdo se jí ani nemohl divit, dívka v jejím věku, naprostý blázen do Sasukeho a měla by říct nějaký svůj sen? Všem bylo jasné, co tím snem asi jenom může být. Sakura pomalu rudla nad svými představami. Kakashi se podíval směrem k Sasukemu a naznačil mu, že teď by se měl představit i on.
„Jmenuji se Uchiha Sasuke, není ani tak moc sen, jako spíše cíl, co mám. Ten cíl je zabít jistého muže, ale v současnosti pouze chci překonat Uzumaki Naruto,“ řekl téměř ledovým hlasem Sasuke.
V Naruto v té chvíli škublo, byl to takový jakýsi neurčitý nepříjemný pocit, který Sasuke vyzařoval. Nebo se něco dělo s Naruto? Najednou si uvědomila, že celou tu dobu mluvila bez sebemenších potíží, tak moc o svých snech a cílech a to ještě před lidmi, kteří byli více méně cizí. Zase jí srdce tak moc bušilo, měla strach. Kakashi to na ní zpozoroval a ulevilo se mu, jako by byla zpět ta Naruto, kterou znal.
„Tak pro dnešek bychom to mohli rozpustit. Zítra se sejdeme na cvičišti a tam se rozhodne, jestli byste se ještě neměli vrátit do akademie,“ řekl Kakashi a pod svojí maskou dělal hrůzostrašný obličej.
Všichni tři se na sebe nechápavě podívali, co tím mohl jejich mistr jenom myslet. Byli mírně vyděšení, ani jeden se netoužil vrátit do akademie.
„Nevím, co nás zítra čeká, ale já se rozhodně do akademie vracet nechci!“ Prohlásil Sasuke svým dvěma týmovým kolegyním.
Ty s ním souhlasily, ani jedna z nich se vrátit do akademie nechtěla. Sakura chtěla rozhodně být v týmu se Sasukem a Naruto si byla jistá tím, že by se hodně vyrovnávala s novými spolužáky. Nyní měli odhodlání a společný cíl, mohli jenom doufat, že to bude stačit. Sasuke se nyní ujal hlavního slova a nahlas uvažoval nad plánem, jak to zítra přežít.
Když skončili Naruto se vydala domů, byla dost rozrušená, z toho všeho, co se dnes událo, už chtěla být zpátky u mámy. Když za malou chvíli dorazila domů, všimla si, že její otec je ještě nejspíše v práci a její máma spala na gauči v obývacím pokoji. Naruto si myslela, že její máma je snad ještě pořád dítě, někdy se tak chovala, ale o to bylo doma veselejší. Někdy mohlo být zábavné pozorovat vlastní spící mámu. Naruto si k ní opatrně přisedla, tak aby ji nevzbudila.
„V poslední době, jsi tady nějak často, nemyslíš?“ Zeptal se jí Kurama.
„Kuramo, proč více nespolupracuješ s mojí mámou? Vždyť by vám to oběma pomohlo, ne?“ Zeptala se Naruto za mříží zavřeného Lišáka.
„Mám svoji hrdost! Mazej ty spratku!“ Vyhnal Kurama z části svého potomka.
„Ten je ale tvrdohlavý a máma taky,“ řekla už normálně Naruto.