Gravitace 01 - Odtažitost

Kakashi pozoroval Sharinganem noční oblohu, kterou pokrývalo moře zářících hvězd. Vítr si lehce pohrával s listy statných stromů. Temný mrak, jenž zakrýval měsíc, konečně ustoupil a svit luny ozářil Kakashiho, jak sedí pod jedním z oken provizorně postavěné budovy. Stála uprostřed malého tábor vzdáleného několik desítek kilometrů od Konohy.
„Můžeme?“ zeptal se Asuma, který se k němu právě připlížil. Kakashi kývnul a pomalu otevřel okno.
„Haisekishou“ Asuma z úst vypouštěl oblak kouře, jenž pomalu zaplavoval celou místnost.
Kakashi kývnul a složil prsty do pečeti, Asuma scvakl zuby a oblak kouře se změnil v oheň.
Táborem projela vlna ohlušujících výbuchů. Kasárny vzplanuly popelem, strážní věže začaly padat k zemi jako, kdyby byly postaveny ze sirek.
„Jdeme!“ zavelel Kakashi a vyběhl proti nejbližším postavám, raikiri mu probíjelo pravačkou, Asuma jej následoval se svými boxery vylepšenými o Větrný element.
Z budovy vyběhlo několik hořících vojáků, kteří byli velmi snadný cíl. Zbytek uhořel v budově.
Ze stanů, v kterých spali vědci, vylezla Anko. Po tváři jí stékala krev, kterou s mlasknutím slízla. Z pod rukávů jí vylézali hadi, jeden byl zakousnutý do muže v bílém plášti, který na sobě měl čelenku Kamenné vesnice.
„To by mělo být všechno,“ zhodnotil Kakashi situaci pohledem na trosky.
„Našli jsme co jsme hledali?“ zajímalo Asumu a hned vyndával cigaretu z krabičky.
Anko s úsměvem přikývla: „Ibiki bude mít radost,“ ukázala na vědce cizí vesnice, jenž byl právě pod vlivem prudkého paralyzujícího jedu.
„Vědci a civilisti nemají v prvních liniích co dělat,“ řekl Kakashi a zakryl si Sharingan.

Trojice stála v pracovně Hokage a odevzdávala hlášení: „Dobrá práce,“ pochválila je Tsunade, když dočetla zprávu. „Kamenná si příště rozmyslí stavět tábory, tak blízko našich hranic,“ Muži přikývli a dali Hokage za pravdu, Anko nezúčastněně žvýkala dango knedlíčky.
„Pro případ napadení vesnice,“ pokračovala Tsunade dál. „Jsem za dobu vaší nepřítomnosti prosadila opatření, kdy dobrovolníci z řad civilistů dostanou základní výcvik,“ Dvojice opět přikývla a Anko si právě špejlí čistila zuby. „Zmenšíme tím případnou paniku a bude větší profesionálnost při přecházení do krytů. Dobrovolníci absolvují plný trénink a zúčastní se několika menších misí,“ Asuma s Kakashim opět přikývli, Anko v puse pořád žužlala špejli.
„Civilisty budou trénovat Jouninové, tedy vy!“ ukázala Tsunadem prstem na trojici.
Asuma hbitě vytáhl krabičku cigaret a začal si jednu zapalovat: „Odmítám.“
Hakate vytáhl Icha Icha a začal v ní listovat: „Civilisti nemají v přední linii co dělat.“
Anko překousla špejli a začala se dusit.
„Rozhodnutí už padlo!“ praštila Tsunade do stolu a všem hodila obálky se jmény osob které mají trénovat.
„Nah,“ zamručel Asuma nad papírem a vyrazil.
Kakashi zhluboka vydechl, aby dal na důraz jak s tímto rozkazem nesouhlasí a lehce bouchnul Anko do zad, která konečně vyplivla špejli, jenž jí uvízla v krku.
„Jestli to nepřežijí, tak pak nechoďte za mnou brečet,“ vzkázala Anko s úsměvem ve dveřích.

„Koho máš?“ zajímalo Anko Mitarashi.
Hatake nesrozumitelně zamručel a schoval papír se jménem do kapsy: „Pojďme na oběd,“ navrhl.
„Zveš?“ dívčiny oči přímo zářily nad touto představou.
„Haha, asi vím, kam půjdeme,“ zasmál se Kakashi při pohledu na úsměv své kolegyně.

Obchod s dango knedlíčky měl otevřeno dlouho do noci a kromě vynikajících knedlíčků měli i hodně zásob saké.
„Škoda, že Asuma musel domů, tak brzo,“ prohodil Kakashi, aby rozčeřil stojaté vody ticha.
„Podpantoflák,“ zasmála se Anko a rozlévala další kolo. Vypili spolu už několik flašek. Za splněnou „S“ misi si mohli dovolit menší povyražení.
„Cvičit civilisty,“ zakroutil hlavou Kakashi a polkl další pohárek aromatického nápoje.
„Pěkná hovadina,“ přikývla Anko. „Jako kdybychom neměli na práci lepší věci,“ v ruce držela špejle na kterých bylo napíchnuto několik knedlíčků.
„Lepší věci?“ mrkl Kakashi a znovu nalil. Pozoroval přitom jak se Anko potutelně usmívá a podrobuje jej kritickým hodnocením ženského oka.
Anko se začala červenat, mohlo to být z toho saké, nebo z Kakashiho slov: „Brzy tu budou zavírat,“ na chvíli se odmlčela.“ Doma mám ještě jednu láhev,“ zvedla prázdnou nádobu a obrátila ji. Na zem dopadlo pár kapek nápoje.
Kakashi do sebe bez rozmýšlení kopl poslední skleničku: „Tak pojďme,“ hodil na bar peníze a nabídl dívce rámě. Ta jej ochotně přijala a přímo se do Kakashiho ruky zapletla.

„Cigaretu?“ nabídl Asuma Kakashimu.
Ten jej přejel zamračeným pohledem: „Ne, díky,“ odpověděl.
„Ty ses s ní vyspal,“ ověřoval si Asuma fakta a vychutnával si ranní cigaretu.
„Ty a Kurenai,“ oponoval Kakashi.
„No, no,“ zasmál se Asuma a ukázal na prstýnek, který měl na ruce. „Jsme zasnoubení.“
Kakashi si zhluboka oddechl a sedl si na lavičku v tréninkovém centru.
„Vlastně jsem rád,“ poplácal ho kolega po rameni. „Myslím, že ti to prospěje… vlastně vám oběma.“
„Jak?“ zajímalo Kakashiho.
„Potom co jsem poznal Kurenai jsem se změnil a myslím, že k lepšímu,“ vyprávěl Asuma.
„Takže bych tomu měl dát šanci,“ Kakashi si promnul spánky. Alkohol uměl ráno dělat v hlavě pěknou neplechu.
„To rozhodně,“ přikývl Asuma.
„Dobrá, promluvím s ní,“ Kakashi vstal a zamířil k východu. „Díky za radu.“
„Hej,“ zastavil jej Asuma.
„Co?“ otočil se Kakashi.
„Trénink,“ ukázal Asuma na papír, který včera dostal od Tsunade. „jdi si vyzvednout svého studenta, nebo bude Hokage zase prskat, Anko nikam neuteče.“
„Málem jsem zapomněl,“ chytl se Kakashi za hlavu. Alkohol dovedl i mazat vzpomínky, než jenom rozbolet hlavu.

Naruto seděl na stoličce v Ichiraku ramen a jen stěží si stačil utírat sliny nad vůní, jež se linula z kuchyně.
„Jídlo, jídlo, jídlo!“ opakoval si pro sebe a bouchal hůlkami do pultu.
„Omlouvám se, že jdu pozdě,“ přisedl si do podniku Kakashi. „Kratší cesta sem byla zablácená, tak jsem to musel vzít delší čistší cestou,“ omlouval Kakashi svůj pozdní příchod.
„Hej, hej, ale my spolu dneska nic nemáme!“ bránil se Naruto a hlídal si svůj právě donesený ramen.
„Nejdu za tebou,“ odbyl Hatake blonďáka a podíval se na dívku, která stála za pultem v bílé zástěře s bílým šátkem převázaným přes obličej, další šátek, který měla přes vlasy si tentokrát uvázala, tak, aby ji zakrýval jedno oko: „Jsem připravena!“
Kakashi zhluboka oddechl a podíval se do rohu místnosti: „Ayame.“