Mám umřít? To je otrava! (ShikaTema) 1/3

Tak jsem zpět a začínám svou první sérii. Tak snad to nebude tak zlý. Od Nanny jsem si do povídky vypůjčil jednu položku, tak jí to snad nevadí a popravdě, bez její povídky by mě to nenapadlo.
Opět prosim nějaký komenty.

„Volal jsi mě Naruto?" optal se muž s culíkem trčícím vzhůru jako palma.
„Jo, volal jsem tě Shikamaru," odpověděl Naruto, otočil se v křesle a sundal si klobouk hokageho. „Potřeboval bych se tě na něco zeptat. Poslední dobou jsi jako tělo bez duše, chodíš jako mátoha, nic pro tebe nemá smysl, tvůj táta mi říkal, že jsi ho už dlouhu nevyzval v Shougi. Pro tebe je to sice typický, ale na své nejbližší nic nehraj. Vždyť i Temari je nesvá. Něco se s váma děje a já chci vědět co! Zatím to ber jako kamarádskou starost. Pokud je to jen chvilkovej osobní problém, tak mi do toho samozřejmě nic není, ale jestli je to vážný, tak to vybal! Pověz mi co je to s tebou a nelži, stejně to poznám!"
„Naruto, nevím, o čem to mluvíš. Sám jsi řekl, že je to pro mě typický," řekl sice Shikamaru, ale v hlavě se mu honilo něco jiného. „Kdybys jen věděl Naruto".
„No, jak myslíš. Můžeš jít," rozloučil se Naruto a Shikamaru beze slova odešel.
Ve chvíli, kdy za sebou Shikamaru zavřel, to v kanceláři celkem baflo a z dýmu se vynořili tři členové ANBU.
„Věříš mu, že se nic neděje?" zeptal se ANBU s rozčepýřenými havraními vlasy a tygří maskou. Další dva ANBU, růžovlasý s kočičí maskou a další černovlasý mlčeli.
„Ani co by se za nehet vešlo. Znám ho dost dlouho na to, abych poznal, že se děje něco zlýho. Radši se na něj pověste. Pro jistotu pošlete další tým sledovat Temari a dva týmy ať hlídají jejich dům. Jestli je něco špatně, chci vědět co! Nemusím snad říkat, že o vás nesmí vědět. Ani jeden z nich!"
„Spolehni se Naruto. Ani si nás nevšimnou," ozvala se růžovlásá ANBU.
„Hlaste mi každou maličkost. Cokoliv může být důležité."
„Hai!" zaznělo zborově a ANBU zmizeli stejně jak přišli.

O pár dní později...

„Co mám dělat? Ty vzkazy nepřestávají chodit."
Tohle bylo Shikamarovo tajemství. Už nějaký čas mu chodily výhružné dopisy a byly čím dál tím víc agresivnější. Jednou mu pak i se vzkazem přišla fotka Temari s malou Kurorou. Vyděsilo ho to víc, než cokoliv jiného a okamžitě by to nahlásil, ale měl až moc velký strach o svou rodinu. Ale co po něm chtějí? Na ničem teď nepracoval, nenapsali mu, co chtějí. Byl z toho opravdu nervózní, a proto se choval tak divně. To s Temari to bylo jinak. Taky věděla, že se něco děje, ale Shikamaru jí z obav o její bezpečí nic neřekl, tak si musela věci domýšlet. Usoudila, že ji Shikamaru nejspíš podvádí, proto se chovala divně i ona a začala ho sledovat. Na nic ale nepřišla. Trochu se tím uklidnila, ale pořád byla nervózní. Shikamarovy obavy se ale držely a nechtěly pustit, až nastalo to, čeho se bál nejvíc.
Jednoho odpoledne chtěla Temari vzít Kuroru na procházku do parku. Shikamaru měl být sice v práci, ale už po několikáté se ulil a zdálky na ně dával pozor. Temari najednou změnila plán a vyjela s kočárkam z vesnice. Kotetsu a Izuma ji nechali volně projít, dělala to celkem často, tak jim na tom nepřišlo nic zlého. Šla už asi tři čtvrtě hodiny a už se chtěla vrátit, když se okolo ní objevilo třicet maskovaných ninjů s čelenkami ze Zvučné. Zvučná vesnice už sice neexistovala, ale její členové se nevzdali svých čelenek a teď se živili jako žoldáci, nebo loupeživí ninjové. Temariina reakce byla pro ni sice nevšední, ale pochopitelná. Místo toho, aby se dala do boje (jak by za jiných okolností udělala), vytáhla Kuroru z kočárku a pokusila se utéct do vesnice. V tom jí ale zabránily dva kunaie, které se jí zabodly do stehna. Temari se nemohla pro bolest hnout.
„Co chcete?" zakřičela na ně a držela si krvácející rány.
„Tebe a toho spratka."
„Ne. NEE. Jí nechte na pokoji! Nic vám neudělala. Na co nás chcete?" v Temariině hlase byl zřetelný strach. Ne o ni, ale o její dceru.
„Jako návnadu," ozval se (nejspíš) velitel, "lepší návnadu pro Naru bysme nesehnali." uchechtl se.
„C-co mu chcete?" ozvala se Temari a ještě víc se vyděsila.
„Co asi? Jeho smr…“ než to dořekl, jeden jeho kolega ho bodl do zad.
„Tuwi, cos to udělal, ty hajzle?" zakřičel další na ninju, který ještě svíral krvavý kunai.
„Nara, je tady! To jsou jeho stíny!" Až teď si ostatní všimli stínu, který obklopoval jejich partnera. Rázem se mezi nimi zaryl do země kunai s papírovou bombou a explodoval. Dva ninji to roztrhalo, ostatní byli bohužel jen dezorientovaní. Když se dým rozptýlil, stál mezi ninji a Temari s Kurorou Shikamaru a byl viditelně naštvanej.
„Jestli mě chcete zabít, tak pojďtě, ale je nechte na pokoji!"
„No, to asi ne. Nemůžem ji nechat odejít aby na nás poštvala celou Konohu. Hezky vás tu zabijeme všechny tři." Jako na povel všichni Zvuční hodili snad všechny své kunaie a shurikeny. To bylo něco, co nemohl Shikamaru zastavit, tak jen povalil Temari s Kurorou v náručí k zemi a chránil je vlastním tělem.
„Miluju tě." zašeptal Shikamaru Temari, s vědomím, že za pár okamžiků zemře.
„Amaterasu!"
Náhle rodinu obestoupil štít z černých plamenů. Shikamaru vzhlédl a spatřil toho, který je vyvolal. Na stromě stálo šest členů ANBU a jeden z nich měl sejmutou masku tak, aby mu bylo vidět levé oko. Jak si Shikamaru správně domyslel, jediný, kdo měl na světě ještě Sharingan, byl Sasuke.
„Koukám, že jdeme akorát." pronesl svým typicky klidným hlasem Sasuke, který právě dopadl na zem a i se zbytkem jednotky se postavil do obranné pozice, aby ty vzadu kryli.
„Nečekal jsem, že bude Naruto tak podezřívavý. Myslel jsem, že nad tím mávne rukou." pronesl ironicky Shikamaru.
„To jsi čekal špatně. A věř mi! Až tady skončíme, tak si to svý tajnůstkářství pěkně vypiješ. Ode všech!" pronesla naštvaně ANBU, Temari podle hlasu a hlavně růžových vlasů poznala Sakuru. Sice teď jen vyjeveně koukala, co se děje, ale v duchu se Sakurou souhlasila.
„To si opravdu vypije!“, říkala si v duchu.
„To je otrava!" ulevil si Shikamaru a zvedl se.
„Tak, co tu máme? Dvacet sedm Zvučných. Hmm, tak to bude pohoda. Saii dostaň odtud Temari s Kurorou, bylo by to pro ně moc riskantní, kdyby tu okouněly. Shikamaru, ty padej s nima a žádný výmluvy. Už tak tě čeká pěkná soda. Naruto bude naštvanej, protože jsi to před ním tajil, Sakura, že jsi ohrozil Temari s Kurorou a do finále sama Temari, že jsi jí nic neřekl. Už tak jsi v pěknym prů...ru, tak si to nedělěj horší. Padej odtud! My to zvládnem!" dořekl další ANBU, podle hlasu to byl Kiba.
„Dobře, dobře. Mizíme odtud. Hlavně se vraťte celý." pronesl Shikamaru sklesle. Nechtěl, aby kvůli němu někdo z jeho blízkých přišel k úrazu. To si zažil dvakrát a už si neplánoval zažít to znovu. Raději by tu zůstal s nimi a bojoval, ale na tom, co říkal Kiba, bylo něco pravdy a navíc, teď chtěl být se svou ženou a dcerou. Musel je dostat do bezpečí. A kdyby někdo pro jistotu Saie sledoval, nebyl by schopen bojovat a zároveň chránit zraněnou ženu a nemluvně. Proto se raději vzchopil, vyzvedl Temari s dcerou na obrovskou sovu, kterou Sai mezitím namaloval a jakmile se pták vznesl do vzduchu, Shikamaru ho následoval po svých. ANBU jim mezitím získávali čas jen tím, že tam bezhnutí stáli a koukali na své protivníky. Sasuke, Sakura, Kiba a další dva ANBU, kteří byli TenTen a Neji. Když konečně Sasuke dal signál k akci, což byla jedna z jeho forem Chidori, tak se všichni dali do boje. Pro Sasukeho, Nejiho a Sakuru to nebyla ani rozcvička, TenTen se s Kibou trochu zpotili, ale po deseti minutách bylo po všem. Poté co ohledali mrtvoly kvůli nějakým informacím, se rozeběhli zpět do vesnice.
Jakmile se dostali zpět do Konohy, vzal Shikamaru Temari do nemocnice. Ino, která měla službu mu sdělila, že to není vážné zranění, ale nebude se jen moct pár dnů postavit. Shikamaru za ní chtěl hned zajít, ale Ino ho zastavila s tím, že jí dala sedativa a Temari usnula. Shikamaru se tedy rozhodl promluvit si zatím s Narutem, kam ho po chvíli následoval i Sai. Jak Shikamaru doufal, krom Naruta už tam byli také všichni, kteří jim pomohli v lese. Sasuke, Sakura, Kiba, TenTen a Neji tam stáli bez škrábnutí a čekali na něj. Všichni byli bez masek, Sai tu svou sejmul už v nemocnici. Za Narutem stála taky Hinata a k Shimamarově překvapení i Shikaku. Ten se na něj koukal se smíšenými pocity. Na jednu stranu oceňoval, že Shikamaru nechtěl ohrozit svou rodinu, zase na druhou stranu to vlastně nechal plavat a nebýt Narutovy iniciativy, nemusel už být on, Temari a nedejbože i Kurora mezi živými. Naruto přes všechna Shikamarova očekávání tiše seděl a koukal někam na hranu stolu. Narutovi nebylo do řeči z toho důvodu, že mu Shikamaru v téhle věci vůbec nevěřil a nesvěřil se mu. On se vlastně nesvěřil nikomu. Jediný, kdo se teď na něj nekoukal s jistým opovržením byl Sasuke, což mu na náladě taky nezvedlo. To nervy drásající ticho prolomila až Sakura, když přišla k Shikamarovi a dala mu facku se slovy:
„Ty si se úplně zbláznil? Mít takovej problém a nechat si to pro sebe? Víme všechno! Víme o těch dopisech a té fotce! Proč si to kčertu nenahlásil, když ti přišla ta fotka, co? Myslel sis, že je to nějakej vtípek? Nebo…“
„Jak víte o těch vzkazech?" skočil jí do řeči Shikamaru a vypadal, jako by spadl z Marsu.
„Prohledali jsme ti kancelář i dům." zněla Sasukeho stručná odpověď.
„Vy jste mi prohledali dům?!" Shikamaru teď začínal bejt naštvanej.
„Koukej se uklidnit mladíku a mlč! Nejsi v situaci, kdy bys mohl být Ten zlej! Hezky tady stůj a poslouchej!" nařídil mu Shikaku a Shikamaru opravdu zkrotl.
„Jo, prohledali jsme ti dům. A s tím, co jsme zjistili dneska v lese, jsme si udělali celkem jasnej obrázek o tom, co se tady děje," začal klidně vysvětlovat Neji.
„S tím co víme, tak se jednalo o zločinecký sindikát klanu Shimizi," pokračovala TenTen.
„Ten Shimizi, který přišel o vůdce během zásahu, který si naplánoval Ty, Shikamaru. No, a jeho bratříček se rozhodl, že si to vynahradí tvojí hlavou na stěně," pronesl dramaticky Kiba.
„To je pozitivní vědět," neodpustil si ironickou poznámku Shikamaru.
„Mně to tak komický nepříjde. Dělá pro to všechno. Podle informátorů na tebe vypsal na černém trhu odměnu ve výši 40 milionů! Ti ninjové tam v lese pro něj nepracovali přímo, byla to jen parta lovců hlav, kteří mu tě chtěli přivést mrtvýho a shrábnout peníze. Nech si tu ironii, až nebudem řešit takovej problém! Chce tě mrtvýho a nestanovil žádná pravidla. Klidně by i vypálil Konohu, kdyby to šlo! Ti, co ti jdou po krku, udělají všechno možný, použijou cokoliv a kohokoliv! Je jim jedno, jestli při tom zabijou jen Tebe, nebo další lidi! Chápeš co ti říkám?" rozkřikl se najednou Naruto. To, co se dozvěděl za poslední necelou hodinu, mu ještě furt hýřilo v hlavě a on si s tím nevěděl rady.
„Proč jde sakra jen po mně? Proč nechce zabít ty, co sejmuli jeho bráchu? Nebo třeba Tebe Naruto? Vždyť ten zásah jsi přece nařídil ty! Proč chce zabít zrovna jenom mně, toho, kterej jen seděl u stolu a hrál si s figurkami na mapě?" vysypalo se najednou ze Shikamara.
„To bude asi tím, že ty týpci, co sundali Yomara Shimiziho, jsou příslušníci speciálních jednotek ANBU, čili jejich identita je přísně tajná informace, ke které má přístup jen jedna až dvě osoby z téhle místnosti, a tak daleko vliv zločineckého sindikátu nesahá. Naruta asi těžko může chtít zabít, protože je Hokage a pro žoldáky je zhola nemožný se k němu dostat, natož ho zabít a navíc, by se pak na něj sesypala celá vesnice. Zato ty jsi jen jeden z davu, kterej vynikl jen hodně vysokým IQ, je všeobecně známej a celý ten útok naplánoval. Sice nejsi přímo odpovědný za Shimiziho smrt, ale jako kompenzace jsi dostačující," odpověděl na Shikamarovu otázku klidně Sasuke. Sice mluvil klidným tónem, ale i v něm to vřelo.
„Super. Takže asi dopadnu stejně jako Asuma," řekl si Shikamaru. Asi si myslel, že ho nikdo neslyší.
„Tyhle věci neříkej! Nedopadneš jako on! Jsi jeden z nás! Máš rodinu, máš přátele! To to chceš jen tak zabalit?!" pronesla s vyčítavým tónem Sakura. Shikamaru se na ni jen s malým zájmem podíval, s výrazem spráskaného psa. Musel uznat, že má pravdu. Už fakt začínal být mimo. Ohrozil svou rodinu, zradil důvěru svých přátel a teď jakoby se už vzdával. Ani nepřemýšlel nad tím, jak něco udělat. Prakticky se vzdal. Najednou si vzpomněl na Temari s Kurorou. Viděl je ve své hlavě. Temari seděla na louce s Kurorou v náručí a usmívala se na celé kolo.
„Ne, to nesmím. Nemůžu je tady jen tak nechat. Nevzdám to! Dokud můžu něco dělat, tak do toho!"
„Dobře, tak jaký je plán?" zeptal se konečně Shikamaru a prolomil tím desetiminutové ticho.
„Ze všeho nejdřív tě musíme někam uklidit. Napadlo nás několik míst. Můžeš se schovat buď v Písečné, nebo v lesích. Pak je tu ještě možnost několika starých orochimarových skrýší, nebo nějaká malá vesnice, ale to jen v krajním případě. Tak si něco vyber," odpověděla mu na otázku TenTen.
„Proč nemůžu zůstat v Konoze?"
„Protože to je to první místo, kde by tě kdo hledal. To bys mohl rovnou přijít za ním," řekla Hinata.
„Ale v Písečné by to bylo stejný," začal se Shikamaru cukat. Do Písečné nechtěl jít určitě. S Gaarou a s Kankurem obzvlášť moc nevycházel od doby, kdy si vzal Temari. Od té doby na něj vrhali nenávistné pohledy a Shikamaru zrovna netoužil za nima přijít s tím, že po něm jde zločinecký klan a kvůli tomu je v ohrožení i Temari s jejich dcerou, kterou měli oba švagři rádi. Na to se měl až moc rád.
„Jo, to máš pravdu. Jenže to sme promysleli. Gaara by tě nechal strčit někam pod zámek a nikdo by k tobě nesměl," začal se chechtat Kiba. To se Shikamarovi ale vůbec nelíbilo. Gaara by ho tam opravdu nechal navěky.
„OK, OK. Konoha tedy padá. Ale s Písečnou nepočítejte, tam nepůjdu. Pošlete tam Tem s Kurorou, budou tam v bezpečí, ale já tam nejdu! Za nic na světě, ne!" Shikamaru zároveň nechtěl zalézt do nějaké orochimarovi díry, takže teď měl opravdu omezený výběr. Zbývaly lesy a nějaké vesnice, ale tam by byl na ráně.
„Beru ty lesy," rozhodl se po chvíli.
„Fajn. Takže se koukej sbalit a za dvě hodiny vyrážíme. Vřele ti doporučuju se jít rozloučit s Temari, nějakou dobu ji totiž neuvidíš. Jo a počítej s tím, že nebudeš mít soukromí," zakončil Naruto toto téma.
„A co Temi s malou?" zajímal se Shikamaru.
„No, vidíš. To jsme chtěli vyřešit bez Tebe, ale když už si se zeptal, tak to můžem probrat. Asi dáme na tvou radu a pošleme je do Písečné," reagoval Neji.
„Jo, to půjde," souhlasil Shikamaru, „jen ještě musíme vyřešit zbytek mého problému."
„Žádný My!!! Ty budeš hezky mimo hru a ten problém vyřešíme bez tebe," srazila ho zpátky na zem TenTen. Začínal mít asi hlavu v oblacích.
„Jo, dobře, dobře. Já vlastně budu zalezlej v nějaký chatrči obkopenej bariérou a okolo mě bude okounět půl tuctu ANBU, co?"
Na to zareagoval Sai; ,,To si řekl ty, ale jestli chceš obyčejnou polorozpadlou chatrč, tak myslím, že ti Yamato vyhoví."
„Hele, ty buď zticha ty Štětečku, nikdo na Tebe není zvědavej," obořil se na něj Kiba.