Naruto Icha Icha special 10

U Kazekageho:
„Ahoj, Gaaro, tak cos potřeboval?“ vřítil se do kanceláře Naruto. Stejně jako včera se zasekl, protože Matsuri seděla Gaarovi na klíně a ten ji rukama držel okolo pasu. Hnědovláska se lekla a vstala.
„Co to zase děláte-bayo?“ řekl zaskočeně blonďák.
„Proboha, Naruto! Kolikrát jsem ti říkala, že máš klepat?!“ rozkřikla se na něj Ino.
„Nech to být, on se nenapraví,“ povzdechl si Gaara. „Naruto… Prostě spolu chodíme. Musíš to řešit?“
„Ne, ale musíte to dělat zrovna v kanceláři?!“
„Ehm, nechci rušit, ale proč jsi nás zavolal, Gaaro?“ přerušil divokou konverzaci Shikamaru, ovšem byl ignorován.
„Nedělali jsme nic nevhodného. To bych si opravdu nedovolil!“
„A to včera bylo co?“
„O čem to mluvíš?“ zarazil se rudovlasý. Matsuri už byla červená jako rajče.
„Naruto-kun, asi vím, co myslíš. Jenom jsem mu podávala nějaké papíry, které vítr sfoukl na zem. Když tak nad tím uvažuju, asi to z tvého pohledu vypadalo jako by…“ stydlivě nedokončila větu.
„Hmm. Na tom možná něco bude. Hehe. Tak se omlouvám, no…“ prohrábl své blond vlasy.
„V pořádku,“ odvětil za oba Gaara.
„Tak jste si to vysvětlili. Teď by mě zajímalo, co potřebuješ, Kazekage,“ promluvil otráveně Shikamaru.
„Chtěl jsem vědět, jak dlouho tady zůstanete, abych mohl poslat vaší Hokage zprávu.“
„Než se Temari uzdraví,“ řekl velitel Narutova týmu.
„Dobře. Ještě dnes pošlu vzkaz do Konohagakure. Ino, jak dlouho předpokládáš, že to ještě potrvá?“ otázal se ještě.
„Myslím, že během dneška to dokončíme. Slyšela jsem, že se Temariin stav začíná rapidně zhoršovat.“
„Ano, to je pravda,“ potvrdil jí to Gaara zkroušeně. „To je vše, co jsem potřeboval. Můžete jít, pokud vy nic nepotřebujete.“
„Ne, nic. Takže, zatím“ rozloučili se všichni a při východu z budovy se od kluků oddělila Ino s tím, že jde opět do laboratoře.
„Já jsem pro to, abychom si zašli na snídani,“ řekl Sai a vydal se směrem k obchodu, který měl na dohled. Ostatní se k němu přidali. Ino se k nim opět připojila po chvíli, když už měli plné žaludky a procházeli Sunou.
„Jedla jsi něco?“ zeptal se jí Shikamaru, když k nim dorazila.
„Jo, cestou jsem se stavila na snídani. S protijedem je to na dobré cestě. Už jen pár věcí a otestovat to,“ prohlásila Ino s úlevným úsměvem. Celou dobu se strachovala, aby se něco nepokazilo nebo nedošly ingredience, ale naštěstí šlo vše tak jak mělo.
„To je výborné,“ řekl Naruto radostně. Pak ho něco napadlo. „Co kdybychom za odměnu zašli do lázní?“ navrhl.
„To zní zajímavě, četl jsem o nich ve svých knihách. Jsou dobré pro sblížení s kamarády,“ prohlásil Sai.
´Zase ty jeho knihy,´prolétlo Ino zlostně hlavou,´ale je to fakt dobrý nápad.´uznala v duchu.
Zeptali se nejbližšího vesničana, kde tady mají onsen a vydali se směrem, kam je ta paní navigovala. V šatnách se vyvlékli z oblečení a zakryli své intimní partie ručníkem, teprve pak šli k vodě. Ino zaraženě zjistila, že lázně jsou společné. ´No, co už. Aspoň se nebudu sama nudit.´ Jenže jakmile vešla do prostoru, ve kterém se lidi koupali, tak viděla velkou převahu opačného pohlaví, bylo tam jen pár dívek a žen. Z pánských šaten zrovna vycházel Naruto.
„Á, Ino! Jaktože ještě nejsi ve vodě?“ ptal se záludně a začal se k ní přibližovat.
„Teprve jsem přišla,“ odvětila, netušíc co má v úmyslu.
„Aha.“ Došel k ní a vzal ji do náruče. Za jejího jekotu ji hodil do vody.
„Áááá,Naruto, ty pitomče!“ řvala na celé lázně a chtěla vyjít ven, aby ho mohla potrestat, ale všimla si, že Naruto drží v ruce ručník, který předtím nedržel. Ohmatala si postupně tělo a zjistila, že cítí, co nemá cítit a necítí, co cítit má.
„Chceš ho?“ zamával Naruto s její osuškou a natahoval ruku, ve které ji držel, směrem k Ino, jako by jí ho chtěl dát. „Tak si pro něj pojď.“ Vyplázl na ni jazyk. Ino se už chystala, že si ho vezme, ale včas si uvědomila, že je nahá. Zalezla po ramena do vody a zmohla se pouze na řvaní po Narutovi.
„Co to slyším? Ále, Naruto, rád tě vidím! Co tady děláte?“ ozval se nenadále chlípná hlas zvrhlého poustevníka. „Ahoj, Ino“ pozdravil blondýnku a flirtovně na ni zamrkal. Ta se zděsila.
„Naruto!! Naval sem ten ručník, nebo mě ten zvrhlík znásilní!“ ječela.
„Hm, že by?“ Na oko se Jiraiya zamyslel a hned nato se zasmál, protože se Ino zatvářila, jako by… No, jako by ji chtěl někdo opravdu znásilnit. Někteří návštěvníci horkých pramenů je sledovali se smíchem ve tváři, jiní zase vyděšeně či pohoršeně a ostatní byli připraveni Ino pomoct.
„Ero-sennin?! Co ty tady děláš?“ zeptal se Naruto s vyvalenýma očima. „Tsunade-baachan, říkala, že jsi na výzvědné misi.“
„No, já jsem na výzvědné misi,“odpověděl Jiraiya s úsměvem. Naruto se na něj nevěřícně podíval a zamračil se.
„Vyzvídám na svou novou knihu,“ vysvětlit poklidně bělovlasý muž.
„Naniiii?!“
„Proč tak Ino vyvádí?“ zeptal se Shikamaru, který právě vešel i se Saiem do bazénové části.
„Ále, jen takový vtípek,“ uchichtl se Naruto.
„Jo tak vtípek?! Naval mi ten ručník, baka!“ Zareagovala Ino a kluci si uvědomili, co vyvedl.
„Tak si pro něj pojď,“ škádlil dívku nadále.
„Naruto, vzbuzuješ moc rozruchu, nemyslíš?“ upozornil svého blonďatého kámoše Shikamaru. Naruto se rozhlídl kolem sebe a když zjistil, že je všichni přítomní pozorují, mírně zrudl a zasmál se.
„Ino, ty na sobě nic nemáš?“ zeptal se Sai, který se nějakým způsobem ocitl vedle ní, aniž by si toho všimla.
„Nepřibližuj se ke mně, Sai!“ varovala ho, takže se zaskočeně zarazil.
„Proč? Vždyť už jsem tě nahou viděl,“ blondýnka nereagovala, jen se na něj nasupeně podívala.
„No páni, tady se nám to pěkně vybarvuje!“ bavil se Jiraiya.
„Naruto, jakožto velitel týmu ti říkám, ať jí vrátíš ten ručník,“ řekl nekompromisně Shikamaru. Naruto zamručel něco ve stylu, že nemá smysl pro humor a hodil Ino její osušku. Ta se vděčně podívala na svého parťáka. Pevně si látku ovázala kolem hrudníku. Pak chytla Naruta za nohy a stáhla ho do vody.
„Áá! Ino, tak za tohle ti ten ručník vezmu a nevrátím!“ rozčílil se blonďák, zatímco si vytíral vodu z očí.
„Nech toho, Naruto, už mě začínáš pěkně štvát! Pokud vím, tak jsi to byl ty, kdo si začal!“ upozornil ho Shikamaru zvýšeným hlasem.
„Nechceš se raději připojit?“ přidal se do debaty Sai a podíval se na jediného člena týmu stojícího na souši.
„No jo no,“ odvětil a vlezl dovnitř bazénu, přesto vrhl na Naruta nepěkný pohled. Když ostatní návštěvníci onsenu zjistili, že už se nejspíš nic zajímavého dít nebude, přestali si konožského týmu všímat.