Naruto Eledia- 01

Kolem Konožských zdí, které bránili vstup nepřátelům či nezvaným hostům, stála skupinka lidí. Už od prvního pohledu se dalo říct, že jim bylo kolem dvaceti až dvaceti-pěti. Dívka s růžovými vlasy chodila před lidmi s papíry v ruce a bedlivě pročítala záznamy.
"Inuzuka Kiba." Přečetla nahlas a sjela pohledem po skupině lidí. Mladý kluk se svým velkým psem stáli vzadu, ale když slyšel své jméno, zvedl ruku na důkaz své přítomnosti.
"Hyuuga Hinata." Zaznělo další jméno. Dívka s bílými oči tikla pohledem k růžovlasé dívce a pozvedla ruku. Vlasy měla stažené do culíku neboť jejich délka by ji překážela.
"Aburame Shino." Řekla opět další jméno. Očima vyhledala podivína s brýlemi, jenž se zabýval svými brouky na rukou. Shino, ačkoli to nebylo vidět, se na ni skrz své tmavé brýle podíval a kývl ji.
"Vy tři, jako za starých časů utvoříte tým. Vydáte se na Jih." Zavelela růžovláska.
"Sakura-san." Ozval se tenký hlásek hnědovlasé dívenky, která měla na zádech čtyři svitky.
"Ano Tenten?" Pozvedla Sakura pohled od papírů a prohlédla si ji.
"Kde je Naruto-san?" Zeptala se nesměle. Sakura spustila ruku i s papíry podél těla.
"Dojde každou chvíli, TenTen-san. Teď se soustřeď." Řekla ji Sakura a dál začala vyjmenovávat jména na seznamu.

Z povzdálí vše sledoval kluk s blonďatými vlasy, oděn do černých kalhot a pláště po svém otci. Přesná kopie Minata až na ty tři čárky na každé straně tváře. Letmo se pousmál a poté sjel pohledem k Sakuře.
"Tak moc jsme dospěli." Pronesl nahlas, aby jej všichni slyšeli. Sakura se otočila a s neutrálním výrazem se na něj podívala.
"Naruto-san, tady jsi." Řekla veselým hlasem a mávla na něj, aby přišel blíž.
"Ohayo vám všem. Nemohl jsem si nevšimnout. Opět staré týmy, že ano?" Prohlédl si každého z nich a zastavil se pohledem u Sakury. Popošel k ní blíž a nahlédl ji do papírů.
"Jsou na své týmové partnery zvyklí, ví co od nich čekat." Pronesla Sakura k jeho obličeji. Naruto chápavě přikývl.
"Velmi dobře." Vztyčil ukazováček a lehce s ním zakymácel. Sakura jej pozorovala, co z něj vzejde.
"Hinata, Kiba a Shino půjdou na jih. TenTen, Lee a Neji se vydají na Sever. Ino-Shika-Chou se vydají směrem na západ a my..." pronesl Naruto a podíval se na Sakuru, "My se vydáme na východ. Čeká nás tam spoustu práce."
Všichni sborově přikývli se slovy: "Hai." V ten moment byli všichni pryč.

"Kde je Sai-san?" Zeptala se Sakura s důstojným tónem v hlase. Naruto pokrčil rameny.
"A není to jedno? Beztak si opět někde kreslí." Odvětil Naruto a pohlédl ji do očí. Sakura ucukla pohledem.
"Byl jsi za Sasukem ve vězní?" Zeptala se jej.
"Ano byl, je stále slabší." Přikývl Naruto a protáhl se v zádech. Sakura zakývala hlavou.
"Měli bychom toho malíře najít, abychom se co nejdřív vydali na cestu." Pronesla Sakura a vtiskla mu papíry do ruk. Naruto přikývl.
"Kde ho chceš hledat?" Zeptal se ji a sledoval její kroky.
"Nenechá si ujít přeci žádnou výstavu, ne?" Pozvedla Sakura obočí, "Zkus to tam." Naruto na souhlas kývl hlavou a otočil se na špičce směrem k bráně.
"Mimochodem, dnes ti to sluší." Řekl Naruto s úsměvem na rtech. Sakura se pousmála a mávla na něj.
"Běž už, ty Casanovo."

"Sakura-chan!" Smál se 16 letý Naruto a vítal růžovlásku s otevřenou náručí. Sakura se k němu vrhla.
"Naruto! Ty žiješ!" Vyjekla samou radostí. Naruto se jen pousmál a pevně ji objal.
"Musel jsem tě ještě vidět, víš?"
Narutovi se vraceli vzpomínky na to, jak po dlouhé době viděl Sakuru. Tehdy ho poprvé objala s láskou. Na tvářích se mu objevil úsměv. Klikatými uličkami v Konoze mířil k výstavní hale kde měl být Sai. Když vešel dovnitř, všichni kdo byli v sálu utichli a dívali se na něj.
"Sai-san!" Zvolal na něj Naruto a mávnutím ruky na pozdrav jej pozdravil. Sai, držíc svou knížku otočil pohled k přibližujícímu se Narutovi.
"Naruto-san. Přeci jste mě našli?" Řekl ledově jemným hlasem Sai a zaklap knížku. Se zavřenýma očima se pousmál. Naruto se zazubil a položil mu ruku na rameno.
"Sakura už rozdělila týmy a vyslala je na strany. Jsme poslední." Řekl mu vážným hlasem. Sai přikývl.
"Dobře, hned budu u brány." Řekl mu a podíval se na obraz před sebou, co visel na stěně. Naruto s přikývnutím udělal otočku na špičce. Upřeně se díval před sebe dokud nevyšel z výstavní haly ven kde stála Sakura.
"Říkala jsem ti, že tam bude." Pousmála se a prohlížela si jej, jak sstupuje ze schodů. Naruto jen s úsměvem došel k ní a dal ji ruku kolem ramen.
"Za chvíli bude u brány." Řekl jí a pomalým krokem šel ulicí spolu s ní zpět bráně. Sakura se na něj podívala.
"Na východě nás bude čekat určitě špeh z mlžné." Pronesla Sakura. Naruto se jen na ní podíval a pevně ji sevřel k sobě.
"Hlavně klid, nic se nám nestane a ve sněžné budeme včas." Uklidňil ji.
"Nevezmeme Sasukeho sebou?" Zeptala se jej trochu nervózně.
"A riskovat, že zase zdrhne?" Nadzvedl obočí Naruto a podíval se do dálky, "To už ho nechám raději v té věznici." Namítl.
"Před sedmi lety by jsi uvažoval jinak Naruto." Nechápavě se na něj Sakura podívala a odtáhla se od něj. Mezitím si právě přicházející Sai odkašlal.
"Vyrážíme?" Pozvedl obočí Sai a prohlédl si Sakuru s Narutem. Naruto letmo přikývl a pustil Sakuru ze svého obětí.
"Něco mi uniklo?" Podíval se na ně nechápavě.

"Kdo by řekl, že už tady sedím čtyři roky. Je to jako věčnost. Chakra mi slábne, minuta znamená hodina a jídlo?" Pomyslel si černovlasý kluk sedíc v koutě věznice a podíval se na kupu jídla před sebou. "To by nesnědly ani krysy." Pomalu pozvedl pohled ke strážci, který právě procházel kolem věznice. Zlostně se na Sasukeho pousmál a obuškem si mlátil do dlaně. Sasuke se na něj zle podíval a z posledních sil aktivoval Sharingan.