Naruto Uzu Yogen- 02

"Občas na zázraky nevěřím. Věřím, že vše co se kolem mě odehrává jsem k sobě přitáhl sám. Svými myšlenkami. Přesně jako ji. Mou malou Miyu-chan."

"Reutemi, musela jsem tě opustit neboť se mnou ti hrozilo nebezpečí." Odkašlala si Miya a rozhlédla se po bytě. Reutemi napřímil záda a podíval se na ni.
"Jaké? Ochránil bych tě, Mi-chan!" Řekl odhodlaně a zaťal pěst. Miya mu věnovala úsměv.
"Reutemi, ty můj ochránče. V tomto by mě neochránil snad nikdo" zasmála se Miya a zastavila pohled na fotce která stála na komodě, "jsem totiž světlo."
Reutemi po ní nechápavě pokukoval. Miya pohladila rám fotky a převrátila ji čelem ke komodě. Na té fotce byla ona s Reutemim, šťastně se smějící dvojce.
"Utekla jsem a našel mě tým. Říkali si tým 7." Začala opatrně Miya. Reutemi se posadil do rohu místnosti a vyčkával, co z ní vzejde.
"Pomohli mi najít útočiště a trénovali mě. Naruto, Sakura, Sai." Pousmála se a podívala se na něj.
"Kdo je to?" Zeptal se nevrle Reutemi.
"Mí přátelé, Reutemi-kun." Odpověděla Miya a sklonila se k němu. Reutemi ji pohlédl do očí.
"Příjdou mne vyzvednout, Reutemi-kun. Požádala jsem Hiyakeho o dočasné útočiště a on šel.."
"Chci jít s tebou, Mi-chan!" Skočil ji do řeči Reutemi a chytil ji za ruku.
"Reutemi, to nejde. Jednou se musí světlo rozplynout a všechnu svou sílu předat do potomka." Odvětila Miya a trhla rukou k sobě.
"Chceš mi snad říct, že musíš mít dítě aby jsi mohla odejít?" Zeptal se Reutemi a vstal. Miya kývla na souhlas.

Klep. Klep. Klep.
Opět se ozvalo klepání. Miya se podívala na Reutemiho který ji ukázal na dveře do koupelny. Miya bezeslova kývla a ukryla se v koupelně.
"Reutemi? Vím že tam jsi. Otevři mi!" Křikla Flo a tahala za kliku.
"Co potřebuješ,Flo?" Zeptal se Reutemi a otevřel dveře. Flo se okamžitě nahrnula do jeho bytu.
"Reutemi, něco skrýváš a já příjdu na to, co to je." Přivřel Flo oči a podívala se na něj. Reutemi těžce polkl.
"Já že něco ukrývám?" Zakoktával se. Flo popošla dovnitř a zastavila se u dveří do koupelny.
"Cítím, že něco tajíš." Řekla Flo zle a probodla Reutemiho pohledem. Chytla kliku dveří do koupelny a pomalu je otevřela.
"Neschovávám nic!" Obořil se Reutemi. Flo projela očima koupelnu a pak dveře zavřela.
"Reutemi, víš že tě mám ráda ale.."
"Ale co? Sleduješ mě snad?!" Vykřikl Reutemi. Divil se že Miyu neviděla v té koupelně.
"Pokud budu muset, tak ano!" Opětovala mu výkřik Flo a zle se na něj podívala. Nastalo hrobové ticho. Jen Orkán kvílel, narážel do okenních tabulí a vydával pištivý zvuk meluzíny. Reutemi se podíval na dveře.
"Odejdi..hned." Řekl naštvaně a kývl hlavou směrem ke dveřím. Flo se bezeslova vydala ke dveřím a uchopila kliku. Když otevřela dveře, stáli tam tři osoby zahalené v bílém plášťi. Flo je sjela pohledem a obešla je. Tři postavy se ani neohlíželi a podali Reutemimu rolku s dopisem. Jeden z nich si sundal kápi. Vykoukly na něj modré oči a blonďaté vlasy.
"Máme si převzít Miyu." Řekl blonďatý kluk. Miya okamžitě vyběhla z koupelny a oběhla Reutemiho. Ostatní dvě osoby si sundali kápě a podívali se na Miyu.
"Myia-chan!" Zazubil se blonďák a objal ji. Reutemimu se sevřel žaludek.
"Naruto, vy jste přišli!" Usmála se Miya a podívala se na ostatní lidi z týmu.
"Kam ji chcete odvést?" Zeptal se automaticky Reutemi a přivřel oči.
"Do Konohy, daleko od osoby, která ji vystavuje nebezpečí." Odpověděl Naruto a podal Miye tašku.
"Chci jít s vámi!" Obořil se Reutemi a stiskl ruku v pěst.
"Obávám se že to nebude možné, chlapče." Řekl Sai a otevřel svou kreslící knížečku.
"Sai má pravdu, někdo tu musí zůstat aby nám podával informace o dění ve Sněžné." Cukla pohledem Sakura a založila si ruce.
"To může udělat Hiyake..a vůbec.."
"Zůstaneš tady, Reutemi, rozumíš?" Řekla divným hlasem Miya a podívala se na něj. Reutemi stál jako opařený.
"Tohle.. nejsi ty, Mi-chan." Zašeptal a svěsil ruku podél těla. Miya se otočila k němu zády. Celý tým 7 i s ní se vydali napříč sněhové bouři. Reutemi zvedl ruku jakoby ji chtěl zastavit.
"Mi-chan.."

"Veni vidi vici. Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem. V mém případě by to bylo, prohrál jsem. Odchází, nevím jak ji zastavit. Nijak? Selhal jsem jako kamarád. Jako přítel"

"Naruto a Miya k sobě mají blíž než jsem si myslela, že má pravdu, Sai-kun?" Otočila hlavou Sakura na černovlasého kluka s bílou pletí. Ten jen kývl na souhlas. Byli v dostatečné vzdálenosti od nich aby je neslyšeli.
"Proč se o něj tak zajímáš? Kdysi jsi o něj zájem nejevila a dnes, když je z něj hrdina.. proč?" Zeptal se nechápavě Sai.
"Brala jsem ho jako kamaráda, ale když dospěl. Změnil se." Pohlédla Sakura na bílé nebe. V dálce viděla modrou oblohu, to znamenalo že se blíží na konec Sněžné země.
"Bolí mě celé tělo." Zaskuhrala Sakura a protáhla se v zádech.
"Už tam budeme..." Řekl Sai a podíval se do dálky. Sněhu začalo ubývat, sil také. Nakonec už šli po trávě kde rostli květiny.
"Jak můžete žít v tak strašné zemi?" Křikla Sakura na Miyu. Miya se zasmála.
"Není tak strašná, obvzlášť pro nás, kteří umíme používat sníh jako zbraň." Smála se Miya a užívala si vůni trávy a luk.
"Stejně by mě zajímalo,co za světlo jsi, Miya-chan." Začal opatrně Naruto. Miya na něj za chůze pohlédla a stiskla si rty.
"Jednou se to dozvíš..Až příjde ta správná chvíle." Řekla a její hlas se ozvýval jako nejsladší ozvěna.