Legenda jménem Namikaze Naruto 12

Minulí díl: Proč?
- Už ho mám. – zaradovala se Sakura. Naruto byl na nejvyšší věží Konožské části pevnosti. Sakura vstala a přemístila se k němu. Když se tam objevila, viděla, že Naruto sedí o římsy. Vypadalo to, jako kdyby pozoroval východ slunce.

„Miláčku?“ řekla Sakura potichu, nechtěla ho vylekat. Naruto, ale nereagoval.

„Je mi moc líto, že jsem tě zastavila, slibuju ti, že už to neudělám. Slibuju Naruto-kun, jen se na mně prosím nezlob, nechci o tebe přijít, jsi mi dražší než můj život.“ Slíbila Sakura. Naruto, ale nereagoval, to Sakuru dohnalo k pláči. Nechtěla ho ztratit.

„Naruto-kun, moc mě to mrzí, opravdu, nezlob se na mně prosím.“ Poprosila Sakura v slzách. Naruto opět nereagoval.

„Proč se mnou nemluvíš? Já tě miluju z celého srdce. Prosím, Naruto-kun.“ Řekla Sakura a udělala první krok směrem k Narutovi. Ale když ho udělala, tak se tam objevil Kyuubi. Když udělala další tak se Kyuubi postavil do bojové pozice a zavrčel na ni.

„To jsem já, Sakura, nechci ti ublížit, chci si jen promluvit s Narutem-kun.“ Oznámila Sakura a udělala další krok. Kyuubi se po ní, ale ohnal ocasem. Kdyby se tam neobjevila Gobi, tak to Sakura pořádně schytala.

„Nech ji být!“ zavrčela Gobi na Kyuubiho. Ten nic neřekl a stáhnul se k Narutovi. To bylo na Sakuru moc, sesunula se na zem a rozbrečela se. Gobi pomalu couvla k Sakuře, obalila ji ocasem a přenesla se do pokoje. Tam Sakuru pustila.

-Proč to dělá? – optala se Sakura, mezi vzlyky.

-To nevím. – Odpověděla Gobi, té taky vrtalo hlavou co se to stalo s Narutem a Kyuubim. Nikdy se takhle nezachoval, ani jeden z nich.

-Je to jednoduché, už mně nemiluje, snad mně ani nemiloval, hrál si se mnou, nebo mě litoval. Tak to je vždy, jsem ubohá. – nadávala si Sakura a ještě víc se rozbrečela. Věděla, že udělala dost chyb, ale Naruta opravdu milovala, ne jako Sasukeho. To co cítila k Sasukemu, byla jen bezcenná holčičí láska, u Naruta to byla pravá láska.

-Tohle už nikdy neříkej! Nic jsi neudělala, on tě miloval, a miluje! – křikla naštvaná Gobi, nesnášela stejně jako Kyuubi, když se někdo podceňuje.

-Myslíš si, že kdybys byla tak ubohá, jak si myslíš, tak bych si tě vybrala? To máš takové pochyby o mém úsudku? – pokračovala Gobi, už ale mírnějším tónem.

- Ne, tak proč to teda udělal? – optala se Sakura. Gobi na tohle neodpověděla. Sama na to neznala odpověď. Jedinou útěchu, kterou ji mohla poskytnout, bylo to, že ji obalila ocasy a opřela si ji o bok a konejšila.

Pokračování: V lásce se odpouští vše

Naruto seděl na střeše a přemýšlel. Pak se nadechl a oklepal ze sebe sníh. Všimnul si, že je vedle něj Kyuubi. Pak ztuhnul, hlavou mu projelo vše co se dělo kolem něj, když byl mimo.

-Co jsem to udělal?!! – proklínal se Naruto, klekl na kolena a začaly mu téct slzy.Kyuubi na tom byl podobně. Gobi měl rád, vždy ji chránil.

-Promiň. – omluvil se Kyuubi.

- Ne je to moje vina. - odpověděl Naruto a přemístil se před pokoj, kde byli ubytováni. Nevkročil dovnitř, a ani se neodvážil otevřít dveře. Bál se reakce Sakury, miluje ji a nechce o ni přijít, ale ublížil ji, a to hodně, moc dobře si to uvědomoval. Po půl hodině rozhodování se nadechl a pomalu otevřel dveře. Šel pomalu pokojem a hledal Sakuru, vypadalo to, jako kdyby šel na popravu a taky se tak cítil. Zamířil do obývacího pokoje, kde ji podle očekávání našel. Sakura vidět nebyla, ale Gobi ano. Naruto si tipnul, že Sakura bude schovaná u Gobi. Když přešel práh, tak Gobi zvedla hlavu a zavrčela na něj.

„Nechci ji a ani tobě ublížit, chci si jenom promluvit.“ Řekl Naruto, v hlase byla slyšet lítost a bolest.

„Nepřibližuj se.“ Zavrčela Gobi a dál ho pozorovala. Neměla v úmyslu ho nechat přiblížit k Sakuře.

„Prosím, chci si jenom promluvit.“ Zopakoval Naruto.

„Ublížil si jí, moc si jí ublížil.“ Řekla Gobi zlostně. Naruto sehnul hlavu a kývnul.

„Já vím, moc mně to mrzí, nechtěl jsem ji a ani tobě ublížit.“ Omluvil se a otočil se k odchodu. Sedl si, přede dveře do pokoje Tsunade a meditoval.

O hodinu později.

Sakura se právě probudila. Zjistila, že je u Gobi, trošku se pousmála, ale pak se jí zase vrátil smutný výraz. Vzpomněla si na to, co se stalo a taky na sen který se jí zdál. Zdálo se jí, o Narutovi. Ve snu k ní přišel, vysmíval se jí a urážel. Sakuře se opět do očí draly slzy.

-Ne musím být silná. - řekla si Sakura, a utřela si slzy. Gobi se usmála a odkryla ocasy, neřekla jí o Narutovi. Nevěřila mu. Sakura, ale poznala, že jí něco skrývá.

-Co se stalo? – optala se Sakura.

-Nic, co by se mnělo stát? – zalhala Gobi a snažila se zamaskovat rozhovor s Narutem. Sakura jí ale nevěřila. Podívala se jí do očí a zeptala se.

-Řekni mi, co se stalo! - rozkázala Sakura naštvaně a svojí myslí se dostala přes zábranu v mysli Gobi. Když se přes ni dostala, zjistila, že tu byl Naruto a něco řekl, nezjistila co řekl protože ji Gobi odrazila.

-Proč? – Optala se Sakura udiveně.

- Ublížil ti, a napadl tě! Nedovolím, aby se to stalo znovu! – odpověděla Gobi.

- Ale já mu chci dát šanci to vysvětlit! – oznámila Sakura naštvaně.

- Ale … - začala Gobi.

- Ale nic! Já si s ním promluvím, a je mi jedno jestli s tím souhlasíš, nebo ne. – odpověděla už klidná Sakura. Gobi chtěl odpovědět, ale Sakura řekla: „Můžeš jít.“ Gobi se na ni podívala a nakonec zmizela. Sakura si sedla na gauč dala si kolena k sobě a položila si na ně bradu. Bylo jí smutno, nebyla na Gobi naštvaná, ví, že to s ní myslí dobře. Přemýšlela, proč to Gobi udělala. Byla tak zamyšlená, že si ani nevšimla Naruto, který přišel ke dveřím. Jen tak tam stál a pozoroval, ji. Chtěl se jí omluvit, ale bál se že mu neodpustí a bude zase sám. Nakonec se odhodlal. Pomalu se rozešel k Sakuře. Když byl v půli cesty, tak si ho Sakura všimla a lekla se. Naruto se hned zastavil a nevěděl, jestli má pokračovat. Podíval se Sakuře do očí a viděl tam bolest a strach. Všimnul si, že brečela. Bylo mu hrozně. Nenáviděl se za to, co jí udělal. Pomalu se zase rozešel k Sakuře a klekl si před ni.

„Moc se ti omlouvám, nechtěl jsem ti ublížit. Moc mě to mrzí. Miluju tě, jsi mému srdci nejdražší, prosím, odpustíš mi to Sakuro-chan?“ omluvil se Naruto a sklopil hlavu. Sakura byla překvapená, chvíli jen nevěřícně koukala a pak si klekla před něj. Naruto překvapeně zvedl hlavu a před sebou uviděl její oči. Teď byli plné lásky.

„Já se na tebe nezlobím miláčku.“ Odpověděla Sakura, v hlase byla slyšet úleva a radost.

„Opravdu mě to moc mrzí, myško.“ Řekl Naruto a objal ji. Sakura mu dala polibek a odpověděla.

„Nemusíš se omlouvat. Chápu jak ti je. Taky se ti chci omluvit. Promiň, že jsem tě zastavila, slibuju, že to už neudělám.“ Naruto se překvapeně podíval a řekl:

„Ne, příště mně musíš, taky zastavit, nechci, aby se tohle stalo znovu.“

„Tak to bude problém, já jsem totiž, předevšemi, řekla, že tě už nezastavím.“ Odpověděla Sakura.

„To nějak zvládneme.“ Oznámil Naruto a vášnivě jí políbil. Sakura mu polibek vroucně oplácela. Oba byli šťastní, že je to mezi nimi opět v pořádku. Naruto si pak zase sedl přede dveře u pokoje Tsunade a Sakura se k němu přitulila.

„Měla by ses jít vyspat, myško.“ Poznamenal Naruto a dal jí pusu do vlasů, když viděl, že Sakura skoro spí. Sakura zavrtěla hlavou a přitiskla se k němu. Nechtěla od něj jít pryč. V mysli jí Gobi, ale oponovala. To Sakura ignorovala. Byla u něj spokojená a šťastná. Naruto se usmál, dal jí polibek. Sakura za několik minut usnula. Po několika hodinách si Naruto všiml, že má Sakura husí kůži. Vzal jí do náruče a přenesl jí do postele. Jemně jí uložil. Sakura se ho ale nechtěla pustit. Naruto se usmál, dal jí polibek a zašeptal:

„Spi maličká, spi.“ Sakura se zavrtěla a pustila se ho. Naruto jí přikryl a zase šel na stráž k pokoji. Sakura se probudila o pár hodin později. Zjistila, že je v posteli. Usmála se, milovala, když se o ní Naruto staral. Je to logické, každá, žena má ráda když je hýčkána. Zjistila, že Naruto je jako obvykle na stráži u dveří. Vstala a chtěla k němu jít, ale jakmile nebyla pod peřinou, tak se oklepala zimou. Pak ji něco napadlo. Vzala si deku, zabalila se do ní a vydala se k Narutovi. Ten byl překvapený, když ji viděl.

„Měla bys spát.“ Poznamenal Naruto a dal přes ni ruku. Sakura Zavrtěla hlavou a řeka:

„Ano, ale u tebe.“ Naruto se usmál a dal ji pusu do vlasů. Sakura se blaženě zavrtěla a za chvíli spokojeně usnula.

O pár hodin později.

Sakura se probudila, cítila, že leží na něčem měkkém a pohodlném. Nejdřív si myslela, že je zase v posteli, ale pak ucítila, že ji něco jezdí po zádech. Dovtípila se, že je to Naruto, když otevřela, oči a uviděla ho tak se usmála a ještě víc se k němu přitiskla.

„Kolik je hodin?“ optala se Sakura rozespale.

„Šest ráno.“ Odpověděl Naruto a dal ji pusu. Sakura se usmála, věděla, že Tsunade má první schůzku v osm. Měl přijít Feudální pán zemně Ohně a píseční.

„V kolik se bude něco dít?“ optal se Naruto.

„V osm, Tsunade má schůzku s Feudálním pánem, a písečnými.“ Odpověděla Sakura a zavrtěla se.

„Ještě si na chvilku prospi, myško, bylo toho na tebe moc.“ Řekl Naruto a dal jí pusu. Sakura se usmála a zavřela oči. Za hodinu vyšla Tsunade a lekla se, když viděla Naruta.

„Fuj, to jsem se lekla.“ Zaklela Tsunade.

„Pšt.“ Sykl Naruto, ale bylo pozdě, Sakura už byla vzhůru.

„Pardon.“ Omluvila se Tsunade.

„To je v pořádku, stejně jsem už měla být dávno vzhůru.“ Odpověděla Sakura a usmála se.

„Tsunade-sama, ještě jednou se omlouvám.“ Omluvil se Naruto.

„To je v pořádku, Naruto. Už o tom nebudeme mluvit. Teď musíme zamezit válce, nebo aspoň zařídit aby byli ostatní proti Kamenné.“ Odpověděla Tsunade. Pak zavolala služebnou a nechal přivést snídani. Po snídani přišli ostatní a začaly přemýšlet jak zabránit válce.