Letní večer 17

„Zdravím, já jsem Saja.“ pozdravila s přívětivým úsměvem oba shinobi „Můj bratr, Hoshi, má na starost tuto karavanu.“
Těší mě, já jsem Hyuuga Neji a tohle je Tenten.“ řekl Neji zdvořile.
„Vezmu vás k němu.“ řekla Saja s trochu rozpačitým úsměvem a pokynula jim rukou.
Neji ji s lehkým přikývnutím následoval.
Saja byla sice trochu zklamaná, že ani jeden z nich nevypadal nijak úžasně, ale i tak se pokusila navázat rozhovor: „A to jste jenom dva?“
„Druhá polovička týmu je na průzkumu okolí.“ oznámila Tenten snad až příliš rychle.
„A kdy se vrátí?“ zeptal se přísný hluboký hlas, při kterém se Tenten cítila jaksi malá.
„Nejsem si jistý, ale někdy během zítřka by se měli objevit.“ odpověděl pohotově Neji.
Muž si je nespokojeně prohlédl a potom se pohrdavě zeptal: „Jste si jistí, že nás dokážete ochránit?“
„Samozřejmě.“ řekl Neji sebejistě a nedal na sobě ani v nejmenším znát pohoršení z klientova tónu.
„Když ninjům nevěříte, proč jste si je najal?“ zeptala se Tenten, které se ani v nejmenším nepodařilo zakrýt rozhořčení.
„Já si vás nenajal, to můj šéf a to přes můj silný nesouhlas.“ odvětil Hoshi příkře.
Tenten se sice nespokojeně zamračila, ale mlčela.
„Sajo, vymysli kam je strčit.“ rozkázal dívčin bratr a vyrazil pryč.
Tenten vypadala, že je jen chvíli od výbuchu, ale Sajin omluvný tón ji uklidnil: „Moc se omlouvám, bratr je občas trochu protivný.“
Nejimu hlavou projelo: ‚Trochu?‘ Ale raději to nechal být a požádal: „Můžete nám ukázat, kde si můžeme odpočinout?“
„Samozřejmě.“ odvětila Saja s trochu nervózním úsměvem a pokynula jim rukou, aby ji následovali.

„Proč si náš společný zaměstnavatel najal ninji, když s tím váš bratr nesouhlasil?“ zeptal se Neji po chvíli, když se zdálo, že se atmosféra trochu uklidnila.
Náš pán má v shinobi velkou důvěru, na rozdíl od mého bratra, který s nimi nemá dobré zkušenosti.“ osvětlila mu Saja trochu rozpačitě.
„Co se stalo?“ vložila se do rozhovoru Tenten.
„Bratrova jednotka si najala ninji na pomoc s doprovodem jednoho váženého pána a oni selhali.“ řekla Saja jednoduše.
„Hádám, že vy žádné špatné zkušenosti nemáte.“ konstatoval Neji dřív, než se Tenten stihla začít ptát na něco, co jejich společnice nejspíš ani neví.
„Ne, tohle je moje první cesta. Abych byla upřímná, tak shinobi obdivuju, slyšela jsem toho hodně o vašich iluzích, té energii, kterou používáte, a taky o tom ninjutsu.“ řekla s krátkým odmlčením, než se zeptala: „Říkám to správně?“
„Na příslušníka země, která nemá s ninji prakticky žádné zkušenosti, jste dobře informovaná.“ složil jí Neji poklonu a téměř se u toho usmál. „Ale budeme vás muset zklamat.“ dodal vzápětí.
„Proč?“ zeptala se Saja zaraženě.
„Náš tým se specializuje na taijutsu, tedy na boj zblízka.“ odpověděl Neji s lehkým pokrčením ramen.
„A jak se to liší od našeho boje?“ zeptala se Saja nechápavě.
„Jen v tom, že naše pohyby jsou rychlejší a údery silnější.“
„To nikdo z vašeho týmu neumí nic zajímavého?“ zeptala se s mírným zamračením a trochu zklamaně.
„Na pohled nejzajímavější je zřejmě Tenten, protože bojuje se zbraněmi všeho druhu.“
„A taky Neji, u něj je charka občas dokonce vidět.“ vložila se do rozhovoru Tenten snad, aby odvedla pozornost od sebe zpátky k němu.
„Takže neuvidím žádné ohnivé koule ani blesky...“ shrnula to víc než zklamaně Saja.
„Doufejme, že ne, protože to by znamenalo, že nás napadli velmi zkušení ninjové.“ řekl Neji s lehkým úsměvem.
„To ano.“ odpověděla Saja a pokusila se mu úsměv vrátit i když to nevyšlo úplně dobře.

Když se konečně dostali do malé místnosti, kam se stěží vlezly dvě dvoupatrové postele, a osiřeli, Tenten řekla: „Tohle bude myslím dlouhá mise.“
„Vypadá to tak. Zřejmě se budeme muset vypořádat s hodně předsudky a chování těch dvou tomu zřejmě moc nepomůže.“ odvětil Neji zamyšleně a posadil se na jednu z dolních postelí.
„Nejsem si jistá jak na ty dva bude Hoshi-san reagovat až se setkají, což je nevyhnutelné.“ řekla nejistě. Obavy v její hlase byly tak zřejmé, že se musel Neji zamračit.
„Jak si myslíš, že nás a hlavně senseie s Leem vezme zbytek bandy?“ pokračovala váhavě a posadila se naproti Nejimu.
„Jestli si Hoshiho váží a plně mu důvěřují, jak by veliteli měli, tak asi velmi chladně.“ odvětil mladík a zamyšleně se podíval z malého okýnka.
„Každopádně by se měli objevit co nejdřív, nebo to bude jenom horší.“ dodal Neji s náznakem obav v hlase.
„To máš asi pravdu, ale jak jim vtlučeme trochu rozumu do těch jejich hlav?“ zeptala se Tenten nervózně.
„My se o to nesnažíme už od začátku?“ zeptal se vesele a podařilo se mu na její tváři vykouzlit matný úsměv.