Naruto - Ultimativní zbraň 11

Dokonce ani vážná zranění neudržela Yorochiho dlouho v nemocnici. Vydal se tedy domu o berlích, protože ho zdravotníci donutili si je vzít.
Dorazil domu, otevřel dveře a čekalo ho překvapení, když spatřil Hiko, jak tam uklízí.
„Eh… Čau, copak to tu děláš?“ zeptal se překvapený Yorochi, čímž vyděsil Hiko, která po něm mrštila smeták.
„Promiň, jen si mě vystrašil. Co tu dělám? No… Jak to vysvětlit.“ řekla Hiko a Yorochi jí podal zpět smeták, který chytil za letu.
„Je mi to jasný. Neměla si peníze a kde bydlet, tak ses prozatímně ubytovala tady. Klidně tu zůstaň ještě pár dní, musím si udělat takový menší výlet.“ řekl Yorochi, shodil boty a šel si vzít nějaké věci.
„Výlet? V tomhle stavu? To bych ti nedoporučovala.“ řekla Hiko, ale Yorochi ji nechtěl poslechnout a radši si převlékl přímo před ní špinavé oblečení.
„Ty nejsi zrovna stydlivý.“ podotkla Hiko a otočila se.
„Ne, nejsem. A ten výlet není kvůli tomu, abych se nadýchal čerstvého vzduchu, ale abych podstoupil trénink u jednoho známého.“ řekl Yorochi a sbalil si nějaké věci na cestu.
„Cvičit bys neměl už vůbec.“ řekla Hiko a Yorochi se zastavil.
„Právě, že bych měl přidat. Když neudržím démona na uzdě, nemůžu pak bojovat. Když neudržím svou potřebu využívat démona, tak bych také neměl bojovat. Už to chápeš?“ řekl Yorochi a opět se vydal směrem ke dveřím, kde si nazul boty a nahodil batoh na záda.
Poté vyšel ze dveří a zamířil směrem ke kanceláři Tsunade. Jakmile se tam dostal, tak se ho Tsunade i Shizune začaly vyptávat na ty z Akatsuki.
„Musím přiznat barvu. Moc si toho nepamatuji ze soubojů. Jediné, co další vím je, že Kakuzu je hodně odolný. A teď už mě pusťte.“ řekl naštvaně Yorochi a bylo poznat, že ani Tsunade nebyla moc nadšená.
„Jedině pod jednou podmínkou.“ pronesla Tsunade a Yorochi netrpělivě čekal, co řekne.
„Jakou, řekněte to.“ řekl Yorochi a odhodil berle, protože cítil, že je již nepotřebuje.
„Jedině, že se sebou vezmeš Naruta a Hiko. Nevidím zatím žádné uplatnění ani pro jednoho a navíc, Narutovi se výcvik hodí.“ řekla Tsunade a poslala Shizune, aby přivedla Naruta a Hiko.
„Dobře, když myslíte, že Naruto zvládne ten výcvik. Není totiž stavěný na takovýhle druh tréninku.“ pronesl Yorochi, ale Tsunade ho ignorovala.
Chvilku potom dorazili Shizune, Naruto a Hiko do Tsunadiny kanceláře.
„Takže, Aoikaze Hiko a Uzumaki Naruto, máte za úkol doprovodit zde Yorochiho na místo jeho výcviku. K tomu, Naruto, ty budeš cvičit společně s ním a Hiko, ty se postarej o jejich zranění. Vyrazte, kdy budete chtít. Toto není oficiální mise a tak za ní nedostanete zaplaceno, maximálně, jestli vám něco Yorochi dá. Uvidíme se za pár dní.“ řekla Tsunade ze začátku vážně, ale potom jakoby pookřála.
„Takže, za jak dlouho tedy chceš vyrazit?“ zeptal se Naruto Yorochiho, který ukázal pět prstů.
„Pět hodin?“ dodal ještě doplňující otázku Naruto, ale Yorochi se nezdál nadšený.
„Pět minut. Běžte se připravit, počkám na vás u brány.“ řekl Yorochi a Naruto vyletěl z kanceláře, jako kdyby hořel.
Hiko odešla s klidem a Yorochi se vydal rovnou k bráně.
„Myslíte, že to byl dobrý nápad, ho takhle pustit?“ zeptala se Shizune a zavřela za nimi dveře.
„Poslední dobou jsem zmatená a přepracovaná, takže nevím. Ale, co vím jistě je, že kdybychom ho nepustily, tak by stejně utekl a to by bylo horší.“ pronesl Tsunade, nalila si trochu saké a hned ho vypila.
Během pěti minut byli Yorochi, Hiko a Naruto u brány. Vydali se po cestě, ale brzy z ní sešli.
„Yorochi, víš, kam jdeš?“ zeptal se Naruto a vzpomněl si na to, jak se tam několikrát ztratil.
„Samozřejmě. Ten můj známý žije v jedné chalupě v lese. Je to moudrý a zkušený muž, který mě naučil hodně věcí z mých nynějších dovedností.“ pronesl Yorochi a pokračoval dál v chůzi.
Po delší době chůze si začal Naruto stěžovat na to, že ho to nebaví a že se asi vrátí do vesnice.
Náhle se konečně před nimi začala objevovat nějaká chatka se zahrádkou s bylinkami.
„Vy dva, jděte raději vzadu. Není zvyklý na cizí lidi.“ řekl Yorochi a Naruto a Hiko zpomalili.
Zničehonic se před nimi objevil stařík v mnišském hábitu a máchal s nějakou tyčí. Yorochi tu tyč chytil, vzal mu ji a stařík si konečně všiml, kdo to za ním přišel.
„Yorochi, jsi to ty? Dlouho jsme se neviděli.“ řekl stařík a zasmál se.
„Mistře Mahishu, jsem rád, že tu pořád jste.“ pronesl Yorochi a také se trochu pousmál.
„Uh…Koho jsi s sebou přivedl?“ zeptal se Mahishu a ukázal na Naruta a Hiko.
„No, to jsou moji přátelé z Listové. Poslali je se mnou, aby si tu taky pocvičili.“ pronesl Yorochi a očekával reakci.
„Takže, chceš trénovat? Myslel jsem, že jsi přišel navštívit svého starého mistra jen tak.“ řekl Mahishu a upřeně se podíval na Naruta.
„Civí na mě, jako by mě chtěl sníst.“ pomyslel si Naruto a usmál se.
„Samozřejmě, že jsem Vás chtěl i vidět, ale mám povinnosti, tak ten pobyt tu musím skloubit ještě s něčím jiným. A trénink je snad to nejlepší, co Vy umíte. Potřebuji někoho, kdo by mě vedl v tréninku na koncentraci síly a Chakry. Hlavně, abych udržel JEHO v sobě a nemusel použít TU sílu.“ řekl Yorochi a zdůraznil ty dvě slova, aby to Mahishu pochopil.
„Dobře. To znamená, že se musíš naučit užívat rovnováhu. A na to znám skvělý způsob. Ale, co s tvými přáteli?“ zeptal se Mahishu a zase se upřeně podíval na Naruta.
„Prosím, mistře, nekoukejte se na něj tak. Vím, že z něj také cítíte sílu Bijuu, ale on ji umí ovládat. Navíc, k němu se nejvíc hodí rychlý a nenáročný trénink na mysl. Takže něco na zpevnění svalů a ona je tu, aby nám když tak ošetřila rány.“ vysvětlil Yorochi a Mahishu přikývl.
Mahishu odvedl Yorochiho pryč a za chvilku se vrátil sám.
„Kdy začne trénink?“ zeptal se nadšeně Naruto a shodil batoh ze zad.
„Jen se připravím.“ řekl Mahishu, provedl několik pečetí a pak bylo vidět, že mládne.
Omládl do věku přibližně třiceti let a Naruto i Hiko byli vyvedení z míry.
„Jak to?“ zeptal se nechápavě Naruto a ukázal na mistra Mahishu.
„Moje speciální jutsu, které mi umožní na chvilku vrátit mi mé mladé tělo. Pojď, bude se trénovat, Naruto.“ řekl Mahishu, popošel do strany a zatnul pěsti.
„A, co přesně budem…“ nedořekl Naruto, protože se Mahishu objevil před ním a dal mu ránu dlaní do hrudníku a brady, takže Naruto udělal salto vzad a dopadl na zem.
„Tak dobře, dostane na frak, ten mladý stařík.“ pomyslel si Naruto, vstal a snažil se pěstmi udeřit Mahishu, ale nešlo mu to zrovna dobře.
„Už mě fakt štve. Kage Bunshin no Jutsu!“ řekl Naruto a vytvořil si stínové klony.
„Tak, tohle bych od genina nečekal.“ pomyslel si Mahishu, když dostal ránu do žeber zleva.
Otočil se tam, udeřil útočícího Naruta, ale trefil jen klon, který se rozplynul. Potom však dostal ránu zprava do žeber a trochu couvnul. Opět udeřil útočícího Naruta, ale zase to byl klon.
V tu chvíli si všiml ostatních klonů, kteří na něj běželi. Postupně je likvidoval, když zezadu něco zaslechl.
„Rasengan!“ křikl Naruto běžící s klonem za Mahishuem a v pravé ruce měl Rasengan.
Chtěl s ním zasáhnout Mahishua, ale ten mu v posledním okamžiku uskočil.
„Hezké, tohle tě učil kdo?“ zeptal se Mahishu a lehce se oklepal svůj hábit.
„Zvrhlý poust… totiž Jiraiya.“ pronesl Naruto a nechal zmizet Rasengan spolu s klonem.
„Tohle je velice účinné jutsu. A taky složité, takže spíš, než svaly, tak budu procvičovat tvé dovednosti v jutsu. Používáš převážně Taijutsu, že?“ zeptal se Mahishu a přiskočil k Narutovi.
„No, jak se to vezme.“ pronesl Naruto a poškrábal se na hlavě.
„Tak jinak. Jak útočíš častěji? Zblízka, nebo z dálky?“ zeptal se Mahishu, protože mu začalo docházet, že Naruto bude trošku natvrdlý.
„Spíš zblízka.“ odpověděl nejistě Naruto a začal nad tím přemýšlet.
„Řekl bych, že ano. Rasengan je sice Ninjutsu, ale užívá se v boji nablízko, a tvé útoky s klony jsou také nablízko. Ty by ses měl zaměřit na Taijutsu, či si upravovat Ninjutsu podobně jako Yorochi.“ pronesl Mahishu a podíval se na Narutův zmatený obličej.
„Jinak, viděl jsi někdy bojovat Yorochiho?“ zeptal se Mahishu a Naruto přikývl na znamení souhlasu.
„Dobře. On je velice zvláštní, protože Ninjutsu s elementární podstatou blesku a ohně používá v boji víc jako Taijutsu. Ale tobě elementární podstata Ninjutsu, či Chakry nic neříká, že?“ zeptal se Mahishu a zase dostal kladnou odpověď.
„Tohle bude těžší, než jsem si myslel.“ pomyslel si Mahishu a otočil se k Narutovi zády.
„No, každý není holt rychle učenlivý, jako býval Yorochi, či další i z jeho týmu. Prostě s ním udělám nějaké dřepy, nebo kliky a bude hotovo.“ řekl sám sobě Mahishu a obrátil se zpátky na Naruta.
„Víte, co? Naučte mě nějaké to jutsu.“ řekl náhle Naruto, čímž Mahishu překvapil.
„Ale co? To je ten problém. Víš co, naučím tě, jak zkoncentrovat sílu do jednoho místa. Budeš pak dávat obrovské a silné rány.“ řekl Mahishu a bylo vidět, že je Naruto nadšený.
Hiko se šla raději projít a podívat se na Yorochiho, zatímco se Mahishu něco snažil marně vysvětlit Narutovi.
„Musíš se na to soustředit, ty pako!“ byla poslední věta, kterou Hiko slyšela od Mahishua, když se od Naruta a Mahishua vzdálila.
Po chvilce pátrání našla Yorochiho při tom tréninku.
V menším jezírku byl takový ostrůvek. Na tom ostrůvku byl kovový špičatý a vysoký útvar, na jeho špičce byla polokoule tou plochou stranou a na zakulacené stál na pravé noze Yorochi. Jako by to nestačilo, tak v rybníčku byli krokodýli a na ostrůvku tygři, kteří vyskakovali na Yorochiho, který se snažil udržet rovnováhu. K tomu ještě v pravé ruce držel kbelík vody a v levé větší balónek naplněný nejspíš héliem.
Hiko se tomu hodně divila, protože to bylo dost nebezpečné i bez těch tygrů a krokodýlů.
„Eh… bavíš se dobře?“ zeptala se Hiko, i když Yorochiho vlastně nechtěla rušit, ale zeptat se prostě musela.
„Jo, jde to. Akorát ty komáři mi lezou na nervy.“ řekl Yorochi a začal zběsile foukat okolo sebe, aby odehnal obtížný hmyz.
„Jo, tak se měj.“ řekla Hiko, zamávala na Yorochiho a ve spěchu odešla pryč.
„Je to blázen. Je to blázen.“ opakovala potichu pořád dokola, než dorazila zpátky k Narutovi Mahishuovi.
„Argh… to snad není možný. Jediný, co jsem po tobě chtěl, bylo, aby sis soustředit sílu a váhu do ruky, ale ty ani nemáš páru, co říkám.“ křičel Mahishu na Naruta.
„Moc si na mě nevyskakujte, kruciž!“ zařval Naruto a praštil do kamene, který popraskal.
„Tak, zdá se, že přístup k tvé síle otevírá hněv. Zkus to ještě, dokud jsi naštvaný.“ pronesl nadšeně Mahishu, Naruto opět udeřil pěstí do toho kamene a udělal v něm menší prohlubeň.
Naruto byl také nadšený a tak začal mlátit do všech větších kamenů v okolí. Nakonec dosáhnul toho, že do nich zabořil ruku, až po loket.
„Nejsi zas tak marný. Jak to jde Yorochimu?“ zeptal se Mahishu a proměnil se zpátky na staříka.
„No… blbne na nějakém bodci, okolo poskakují tygři a létá tam otravný hmyz. To jste mu doporučil Vy?“ zeptala se Hiko, protože začínala mít pocit, že je Mahishu bláznivý.
„No, vlastně. Ne. Nabídl jsem mu pár návrhů a on je nějak tak zkombinoval. Takovéhle cvičení je spíš sebevražda.“ pronesl Mahishu a bylo vidět, že se mu Yorochiho trénink vůbec nelíbí.
„Aha, takže je blázen pouze Yorochi.“ pomyslela si Hiko a podívala se na Naruta, kterému tekla krev z rozdrásaných kloubů na prstech.
„Pojď sem, ty nemehlo. Vyléčím ti to.“ řekla Hiko a Naruto poslechl.
„Dobře, ty mu to ošetři a já se jdu podívat na Yorochiho.“ pronesl Mahishu a Hiko začala léčit Narutova zranění.
Mahishu odešel pryč, Hiko vyléčila Narutovy klouby a ten se zasmál. Vyskočil a zase začal bušit do kamenů v okolí.
„Měl bys trochu brzdit.“ řekl Hiko, ale Naruto pokračoval dál.
„Když zbrzdím, tak ho nikdy nedoženu. A když ho nedoženu, tak se nebude moct vrátit.“ řekl Naruto a s úsměvem pokračoval.
„Ho? Koho asi myslí? Yorochi je kousek odsud, proto se nemůže nijak vrátit. A co myslí tím vrátit?“ pomyslela si Hiko a nechápavě pozorovala Naruta, který se zlepšoval každým úderem.
„Sasuke, zlepším se natolik, že se budu moct postavit Orochimarovi a přivedu tě zpět.“ pomyslel si Naruto a omylem udeřil do stromu, ve kterém zapraskalo, a strom se skácel na zem.
„Sakra, tohle jsem nechtěl. Promiň.“ řekl Naruto a podíval se na Hiko, která stála téměř na tom místě, kam dopadl ten strom a jen taktak, že ji nezasáhl.
„Ty seš vážně poděs!“ křikla Hiko a radši šla pryč.
„Začíná v některém chování připomínat Sakuru. Ještě, že mě nemlátí.“ řekl si pro sebe Naruto a začal trénovat úder na tom kmeni.
Náhle Naruto něco zaslechl, ale pokračoval v tréninku dál, akorát, že poslouchal okolí.
„Zřejmě to byl jeden z těch tří.“ pomyslel si Naruto a opět začal ignorovat prostředí.
Zničehonic na něj od jednoho stromu vylítly tři kunaie a Naruto jim taktak uskočil. Jeden byl s výbušným lístkem a Naruto raději skočil za poslední zbylý balvan, kde přečkal ten výbuch. Nic se mu naštěstí nestalo.
„Parchante jeden! Škoda, že ses vyhnul.“ řekl nějaký muž, který se tam ukázal a v ruce držel kunaie.
„Kamenná? Co tu chce?“ řekl potichu Naruto poté, co si všiml ochranné čelenky toho muže.
„Měl by sis dát odchod, tupče.“ pronesl Yorochi, když se objevil za tím ninjou z Kamenné.
„A ty by sis měl dát sprchu. Slušně smrdíš.“ řekl ten ninja, uskočil Yorochiho pěsti a zasmál se.
„Jako bys ty nikdy netrénoval.“ řekl další Yorochi, který se tam zjevil.
„Klon? No nic, vyřídím vás dva… Nebo radši ne. Přinesu vás do Kamenné jako rukojmí na vyjednávání s Listovou. Konečně klan Kamizuru dostane své ocenění. Ninpou: Hachimichi no Jutsu!“ řekl ten ninja a přivolal včely, aby mu pomohly.
„Včely?“ pronesl Yorochi a pokryl se celý kovem, aby se uchránil od včel.
„S vámi už jsem se jednou potkal. Tenkrát vám dala Hinata na frak.“ řekl Naruto a udělal několik salt vzad, aby se vyhnul včelám.
„Vybral sis špatného protivníka, osle.“ řekl další Yorochi, který se tam objevil a pěstí srazil toho ninju k zemi.
„Proč si myslíš, chlapečku.“ pronesl ninja, včely zaútočily na toho Yorochiho, který ho praštil, ale ten se rozplynul.
„Víš, jak byla zničena ta velká část Iwy? To jsem byl já.“ řekl Yorochi a patnáct jeho klonů naráz zaútočilo na toho ninju, ale ten na ně poslal své včely, čímž se uchránil.
Jenže, i když uchránil sebe, tak jeho včely byly zničeny. Navíc, jeden Yorochi se schovával dál, a když si všiml, že je volná cesta, tak muže lehce napadl a přitiskl ho obličejem k zemi, aby se nemohl hnout.
„A teď… teď padej zpátky do tý svý vesnice a ať tě tu už nikdy nevidím, osle.“ řekl Yorochi, nechal zmizet své klony, i ten, co se chránil v kovovém pouzdře, pustil toho ninju a strčil ho směrem, kterým přišel.
„Jsi příliš důvěřivý a měkký.“ křikl ninja a Yorochi dal znamení Narutovi, aby se do toho ninjy pustil.
Naruto neváhal ani vteřinku a rozběhl se na něj s připravenou pěstí. Muž párkrát uhnul, ale pak dostal pořádnou ránu, že doopravdy utekl pryč.
„Bravo, Naruto. Něco ses přece jen naučil.“ řekl Yorochi a zatleskal mu.
„Vždyť byl slabej. Jen utekl pryč.“ řekl zklamaně Naruto, protože si chtěl zabojovat.
„Neboj, možná se dočkáš boje dřív, než bys chtěl. Bejt tebou bych to Genjutsu zrušil a pěkně vylezl, abych tě mohl zfackovat.“ řekl Yorochi kamsi do prostoru, ale Naruto ho nechápal.
„Co blbneš. Nikdo tu není, hele…“ řekl Naruto a hodil kamínkem do křoví.
„Naruto, jsme chyceni v Genjutsu. Pomůžu ti ven, ale až za chvíli. Sharingan. Byakugan.“ pronesl Yorochi, aktivoval svůj Sharingan a Byakugan, přičemž se okolní prostředí rozplynulo a Yorochi si všiml, že jsou s Narutem na nějaké skále a už jim zbýval jen kousek ke spadnutí dolu.
Yorochi tedy chytil Naruta a praštil ho do ramene, aby se z toho probral. To se podařilo a tak po tom oba čekali, kdo se objeví. Yorochi dotyčného nemohl najít ani svým Byakuganem, což se zdálo zlé.
„Kruci, kde jen může být ten parchant.“ řekl potichu Yorochi, že ho mohl slyšet jen Naruto.
„Yorochi, co si já pamatuji, tak se tohle nestává, aby Byakugan neviděl nepřítele.“ pronesl Naruto a začal pochybovat o Yorochiho schopnostech.
„Nedělej chytrýho. Málem jsi spadl z útesu.“ odsekl Yorochi, protože byl nervózní.
„Jestli někdo umí oklamat i Byakugan, tak ovládá mocná jutsu. Tohle bude pořádný soupeř. A já nejsem ještě zcela vyléčen.“ pomyslel si Yorochi a chytnul se za bok, ve kterém mu škubalo, protože si při tréninku zase něco udělal.
„Už si vzpomínám. Jen Ranmaru uměl zablokovat Byakugan. Je to už dlouho, co jsem ho neviděl, jak se asi má?“ řekl Naruto a začal nad tím přemýšlet.
„Myslím, že na tohle není vhodná doba. Argh…“ pronesl Yorochi a deaktivoval obě Doujutsu, protože ho zase začaly pálit oči.
„Takže Ranmaru? Ten by mi mohl osvětlit, co je tohle za kekkei genkai. A kdepak se nachází?“ zeptal se asi devatenáctiletý mladík, který se tam náhle zjevil.
Měl na sobě ANBU vybavení, ale bez masky a jeho ochranná čelenka Kamenné byla poškozena, jak to bývá u těch, co zradí svoji vesnici. Vlasy měl obarvené na žluto a nagelované, takže připomínaly blesky, nebo spíš měly připomínat. Oči měl červené a měl velmi zvláštní pohled, jako by je jím chtěl provrtat.
„A proč bych ti to měl říct, Blesku?“ zeptal se výsměšně Naruto a ten muž dostal tik v oku.
Oči mu nějak změnily barvu na hnědou a muž dostal víc šílený pohled.
„Takže, z Kamenné? Chcete dostat další nářez?“ zeptal se Yorochi a pokusil se napřímit.
„Z Kamenné? Jo… aha… to kvůli tomuhle? Mám víc možností, odkud být.“ pronesl muž po tom, co si ukázal na čelenku a předvedl jim čelenky ztracených ninjů z každé vesnice, co Naruto i Yorochi znali.
„Dobře, takže můžu být z Kamenné, Ohnivé, Vodopádové, Travní, Měsíční, Sněžné, Mlžné, Zvučné, Písečné, Mračné, Dešťové a samozřejmě, že i z Listové. Bohužel ta z Listové je trochu více poškozena a tak sháním novou. Třeba od vás dvou. Nejdřív vás donutím zradit vesnici a pak vás zabiju. Co vy na to?“ zeptal se muž a dostal ještě šílenější pohled.
„Že by sis měl dávat pozor, tupče.“ řekl Yorochiho klon, který se ocitl za zády toho muže a zaútočil na něj, ale to byl také jen klon.
„Opravdu si myslíš, že bych šel sám?“ zeptal se ten muž a zničil Yorochiho vodní klon.
„Ne, ale dost mě podceňuješ.“ řekl jeden z Yorochiho klonů, muž se otočil a spatřil snad tisíc klonů.
„Působivé, ani jsem si nevšiml, že bys použil nějakou techniku. Ale ani ty mě nepodceňuj. Dokázal jsem zkopírovat techniku jednoho z Akatsuki. Raiton: Gian!“ křikl ten muž, otočil se celým tělem na klony a okolo tváře se mu začaly akumulovat blesky.
Poté vystřelil ohromný výboj, který byl hodně plošný a tím pádem zničil všechny klony na jednou. Jakmile s tím jutsu přestal, tak byl udýchaný, ale ne příliš utahaný, takže mohl ještě bojovat.
„Ano, klony jsi zničil, ale zapomněl si na mě.“ řekl Yorochi a několika údery srazil muže k zemi.
Pak vytáhnul pět kunaiů, kterými přišpendlil toho muže k zemi, aby se nemohl vůbec pohnout.
„A teď, proč to děláš?“ zeptal se Yorochi, protože chtěl znát důvod jeho počínání.
„Mám mladšího bratra. Je nemocný a potřebuje na operaci. Proto se tak lehce nevzdám!“ křikl muž a vyprostil se z toho.
Yorochi byl už dost vyčerpaný z jeho podivného tréninku a používání svých kekkei genkai, takže se do něj muž pustil a Yorochi se stěží bránil, natož, aby dával rány.
„Dobře, teď jsem na řadě já.“ pronesl nečekaně Naruto, utáhl si čelenku a postavil se do výhružné pozice.
„Jak chceš. Nejdřív sejmu tebe, pak jeho. Nebo lépe. Nabídnu vás dva Akatsuki jako špiony, oni si s tím nějak poradí. A jinak, jmenuji se Sanryuu. Jen, abyste věděli, kdo vás tak zdrtil, popřípadě zabil.“ řekl muž, zasmál se a děsivě pohlédl na Naruta.