Hinata UŽ NE v Akatsuki – část 10 – Šťastný konec, čili Happy End

Další noci následovala pořád ta samá noční můra a Naruto přestával rozeznávat realitu od skutečného světa. Byl zavřený u sebe doma a snažil se spát, jak málo to jenom šlo. Nechtěl, aby se mu zase zdálo o tom, jak se z Hinaty stává monstrum a začal nabývat dojmu, že k ní něco cítí.
Nemohl se déle udržet a zase usnul. Zdál se mu znovu ten zrůdný sen. Pak se zase vzbudil celý zpocený hrůzou, která stávala jeho součástí.
„Proč to sak*a děláš?!“ Křičel na Kyuubiho ve svém podvědomí.
„A proč ne? Tobě se snad nelíbí tvoje budoucnost? Mně se to dokonale zamlouvá, budu volný.“ Ušklíbl se Kyuubi.
„A proč bych ti to měl věřit?“ Zeptal se Naruto.
„Tak mi nevěř a čekej, až se to stane.“ Odsekl Kyuubi.
„Ne já prostě nechápu, jak bys ty mohl vidět budoucnost. To mi vysvětli.“ Řekl Naruto.
„Myslím, že bys to nepochopil. Takže stručně řečeno: jednou za život jinchuurikiho ne nevyhnu propojení svojí mysli s temnou stránkou té jeho. A od toho se odvíjí sled událostí, které se stanou, pokud budeš jednat, tak aby se vize vyplnila. No, a tobě se to všechno zdá jako sen.„ Vysvětlil Kyuubi.
„A proč bys mi teda ukázal něco, co by tě mohlo osvobodit?“ Divil se Naruto.
„Já to nedělám úmyslně, ono se to prostě stane, ať už chci nebo ne. Ale toto je poprvé co se ve vizi objevilo moje uvolnění, a proto doufám, že budeš pořád stejný hlupák a uděláš vše pro to, aby se vize vyplnila.“ Usmál se Kyuubi.
„Myslím, že neudělám.“ Řekl Naruto.
„Takže se vzdáš svojí lásky, Sakury a budeš radši s Hinatou? Tomu se říká sebeobětování. Myslím si, že to nezvládneš.“ Stále se usmíval Kyuubi.
„Problém však nastává v tomto okamžiku, kdy si uvědomuju, jak jsem byl vůči Hinatiným citům slepý a nacházím v sobě silné city, které k ní chovám už dlouho.“ Řekl Naruto.
„Že bych ti nevědomky pomohl? To je k vzteku!“ Naštval se Kyuubi.
„Možná jednou pochopíš i ty Kyuubi, co jsou to city.“ Usmál se Naruto, ukončil svůj rozhovor s Kyuubim a vrátil se zpět ze svého podvědomí.
„Asi vážně miluju Hinatu. Hm. No jasně, co bych tak mohl vidět na Sakuře, když je úplně ploch… Sak*a už začínám uvažovat jako ten Zvrhlý poustevník!“ Zamyslel se Naruto.
„Vždyť… Vždyť byla tak obětavý, když skočila Peinovi přímo do rány a tím mě zachránila. Ne, tak to by nebylo nejlepší pozvání na schůzku. Ale proč bych ji měl zvát na rande? Ne, vlastně ano to je skvělý nápad, když se mi líbí, tak jí můžu pozvat na rande. No, možná bych jí nejdříve mohl říct, že se mi líbí, že jsem do ní úplný blázen, že ji svlékám pohledem, že její prsa jsou taaak… Ne to by nebyl nejlepší nápad, ale rozhodně ten začátek sedí. Jo, řeknu jí jak je úžasná a že jsem konečně přišel na to, že ji miluju. No už to tak bude, jsem do ní úplně blázen, ale uvědomit si to až díky lišce, to je ostuda. Dobře rozhodnuto, pozvu Hinatu na rande a tam jí všechno vyklopím, ona zrudne a omdlí, já jí křísím a přitom jí držím zaaa… Ne za to ne. Já ji křísím a přitom jí držím za ruku, všude hraje romantická hudba a ji požádám, jestli si mě nechce vzít. Počkat zdá se mi, že trochu předbíhám událostem. Hm. Takže znovu. Pozvu Hinatu na rande. Ne nemůžu jí říct, že ji zvu na rande. To by nešlo. Musím říct, že mám volné lístky na Ramen a jestli nechce jít se mnou. Ano tak to udělám. Samozřejmě budu doufat, že bude souhlasit. Jakmile dojíme Ramen, tak bude chtít jít domů, já ji samozřejmě doprovodím a po cestě se jí vyznám ze svých citů k ní. To je dobrý plán. Mám koupit i nějaké květiny? Ne to by bylo na začátku moc podezřelé. Možná až ji budu doprovázet domů. Jo to by šlo. Bože Naruto ty jsi génius s romantickou duší. Jo, jo to jsem já Uzumaki Naruto. Když se nad tím zamyslím, tak jsem nikdy v životě tak dlouho nepřemýšlel. Osobní rekord. Rovné dvě minuty. No jo, ale abych zmohl pozvat, tak musím zajistit volné lístky na Ichiraku Ramen, pak, že v tu dobu, co tam budu s Hinatou, nikdo jiný nepřijde a nebude rušit, hlavní bod – musím najít Hinatu a pozvat ji na jídlo. To bude asi všechno. Ale to se obávám, že nejdříve budu muset vstát z postele, nasnídat se, plus vykonat potřebné potřeby, aby vše bylo dokonalé. Tři minuty, tvrdého uvažování. Už to začíná bolet. No myslím, že všechno potřebné už mám naplánované, takže hurá z postele.“ Řekl si Naruto a výjimečně ochotně vstal.
Naruto si šel připravit svoji oblíbenou snídaní, která se skládala z jeho oblíbeného jídla Ramenu. Posnídal a šel vykonat potřebné potřeby a provedl nutnou psychickou přípravu.
Naruto pokračoval přesně podle svého plánu.
„Ahoj staříku.“ Pozdravil Naruto.
„Naruto jsem rád, že tě tady po tak dlouhé době vidím. Jak dlouho si tu vlastně nebyl? No minimálně… Minimálně to budou dva týdny, co ses tu nezastavil.“ Řekl Teuchi.
„Ale potřeboval jsem si trochu urovnat myšlenky.“ Řekl Naruto.
„Tak, co dáš si rámen, jdeš sem na snídani?“ Zeptal se stařík Teuchi.
„Ne, vlastně jsem vás chtěl požádat o takovou malou laskavost. Potřeboval bych dva volné lístky na rámen a v době, kdy tu budu, tak bych nechtěl být rušen dalšími zákazníky.“ Řekl Naruto.
„Hm. A budeš tu sám nebo si někoho chceš pozvat?“ Vyzvídal Teuchi.
„No víte… Já… Tu tak sám vlastně nebudu a…“ Začal se potit Naruto.
„Chápu.“ Usmál se Teuchi.
„Jestli s tím máte problém staříku, tak já vám klidně zaplatím.“ Řekl Naruto.
„Ne Naruto, nic nemusíš platit. Přece nemůžu po svém nejlepším zákazníkovi, který zde už mimochodem nechal nemalou částku, chtít aby platil za svoje štěstí. Na Naruto tu máš ty dva tak vytoužené lístky, ale teď už běž, ať ji stihneš pozvat.“ Usmál se Teuchi.
„Díky staříku, na tohle nikdy nezapomenu.“ Usmál se Naruto a vydal se realizovat další část svého plánu.
„Musím najít Hinatu… Musím najít Hinatu… Ale kde ji mám hledat? Asi u ní doma. Ale co, když je zrovna na misi, to by mi kazilo moje plány. Zajdu za bábi Tsunade, ta určitě ví, jestli je Hinata na misi nebo ne. Jo dobrej plán.“ Uvažoval velmi hekticky Naruto.
Netrvalo a Naruto se dostal do kanceláře Hokageho.
„To je dost, že ses ukázal, začínaly jsme se tady se Sakurou o tebe strachovat.“ Řekla Tsunade.
„Vážně?“ Divil se Naruto.
„Jasně, že jsme se o tebe bály, ty pako! Klidně si na dva týdny zmizíš do nevímkam a my se o tebe nemáme bát?!“ Zpeskovala ho Sakura.
„Ale já jsem byl celou dobu doma.“ Řekl Naruto.
Tsunade i Sakura z toho byly na větvi, protože vůbec neměly tušení, kde Naruto celou tu dobu je a on si zůstal klidně doma.
„Tak proč jsi sem přišel? Mohl si přece klidně zůstat zalezlý pod peřinou.“ Řekla naštvaně Sakura.
„To je osobní záležitost, Sakuro. Proto, tě žádám, jestli by si na chvíli nemohla jít ven?“ Zeptal se Naruto.
„A proč jako?“ Urazila se Sakura.
Tsunade jí jenom naznačila kývnutím hlavy, aby odešla z místnosti a Sakuře nezbylo nic jiného než odejít. Když Sakura odešla ještě chvíli Tsunade počkala a pak se potichu vydala ke dveřím a prudce je otevřela. Na zem se svalila Sakura, která byla na dveře nalepená jako klíště, protože se snažila poslouchat. Tsunade ji jenom přísným pohledem a ukázáním směru rukou poslala definitivně pryč. Tsunade zavřela dveře.
„Tak to ukaž!“ Řekla na Naruta.
„Ne… Kvůli tomu tady nejsem. Nic mě netrápí. Jenom potřebuju vědět, jestli je Hyuuga Hinata na misi nebo ve vesnici.“ Řekl ze začátku zděšeně Naruto.
„No dobře, ale kompletní lékařské prohlídce se stejně nevyhneš. Počkej, já se podívám…… Teď momentálně není na misi, takže by měla být ve vesnici. Proč to potřebuješ vědět a proč to nemohla vědět Sakura. Ty si do ní… Jo, tak to pardon, už je mi jasné proč tu neměla být Sakura. Snad ti to výjde Naruto.“ Usmála se spiklenecky Tsunade.
„Díky bábi Tsunade. Seš fakt úžasná.“ Řekl Naruto.
„To tvrď až po lékařské prohlídce.“ Ďábelsky se usmála Tsunade.
Naruto už ani chvíli neváhal a okamžitě vypadl z její kanceláře a budovy Hokageho vůbec. Nyní se měla realizovat ta část plánu, kdy zve Hinatu na Ramen. První místo, které napadlo, kde by mohla Hinata být, bylo u ní doma.
Když tam Naruto došel, tak viděl, jak Hinata trénuje s Nejim a rozhodl se, že ji bude chvíli jenom pozorovat. Jeho přítomnost však nezůstala ukryta, protože oba měli aktivovaný Byakugan a Hinata se přestala plně soustředit na trénink. Neji si ho všiml taky, a proto vzdal své naděje na pokračování tréninku.
„Zítra si to vynahradíme. Ano?“ Řekl Neji.
„Ano Neji neesan.“ Řekla Hinata a vydala se ke vchodu do jejich sídla.
„Aaa Hinata. S tebou sem potřeboval mluvit.“ Řekl sebevědomě Naruto.
„Vážně?“ Pípla Hinata.
„Víš… Chtěl jsem tě… Ále mám dva volné lístky na Ramen, tak jsem ti chtěl trochu vynahradit vše co jsi pro mě udělala a při jídle ti třeba poděkovat.“ Řekl Naruto již úplně nejistě.
„A… Ano.“ Řekla Hinata.
„Takže v osm u Ichiraku.“ Řekl Naruto a odešel.
„On mě pozval…“ Řekla Hinata, počkala až Naruto odejde dostatečně daleko a švihla s sebou o zem.

„Ty seš, ale idiot! To si jí musel připomínat ty události. No jo, ale když já bych to ze sebe nikdy nedostal.“ Nadával si Naruto.
Doba plynula a osmá hodina se neúprosně blížila. Naruto byl nervózní a Hinata zrovna tak. Naruto se rozhodl, že by možná nebylo od věci přijít trochu dříve, aby nepřišel pozdě. Hinata měla stejný nápad, takže se u Ichiraku potkali už o půl sedmé.
„Jseš tu brzo Naruto-kun.“ Řekla Hinata.
„Ty… Taky Hinat-chan.“ Vykoktal Naruto.
Dokud bral Hinatu jako kamarádku, tak s ní byl schopný mluvit úplně normálně, ale to se mu teď nedařilo. Možná taky proto, že ji miloval z celého svého srdce.
„Takže…“ Řekla Hinata.
„Jo. Promiň.“ Vzpamatoval se Naruto a okamžitě jí pozval dále do Ichiraku.
Mírně rozklepanou rukou podal staříkovi Teuchimu dva lístky, značně propocené a pomuchlané. Teuchi se okamžitě pustil do přípravy Ramenu. Oba dva mlčeli, byli nervózní a čekali, kdo jako první promluví. Naruto usoudil, jakožto že muž by měl promluvit první on. Samozřejmě nemohl neminout okamžik, kdy chtěla promluvit i Hinata, takže se vyrušili navzájem.
„Víš… Ani nevím, jak ti mám poděkovat, že jsi mě tehdy zachránila před Peinem.“ Řekl Naruto.
„To nic Naruto-kun…“ Posmutněla Hinata nad nepříjemnými vzpomínkami.
„Promiň… Promiň já… Já jsem ti to nechtěl připomínat, ale ty jsi tak plachá a pro mě tak moc záhadná, že jsem vlastně nevěděl, co jiného říct.“ Řekl Naruto.
„Naruto-kun?“ Divila se Hinata.
„Tady se to nese, panstvo…“ Přerušil jejich plachou konverzaci Teuchi.
Naruti i Hinata se pustili do jídla a ani jeden z nich nepromluvil. Byla to ta nejdelší chvíle, co Naruto jedl Ramen. Oči, mu neustále cukali na Hinatu a zpět na mísu Ramenu. Jak tak na ni občas přeskočil jeho pohled, tak postupně se díval níž a níž z její tváře, až se musel nakonec v duchu fackovat za to jaký je zvrhlík.
Dojedli a Hinata se chtěla rozloučit, ale Naruto řekl, že ji doprovodí.
„Proč Naruto-kun? Vždyť bydlíš na druhé straně Listové.“ Divila se Hinata.
„Já… Jenom tak, abys nešla sama a na mě doma navíc nikdo nečeká, takže…“ Řekl Naruto.
Víc ji Naruto nemusel přemlouvat a Hinata souhlasila, že jí může doprovodit. Chvíli jenom tak šli, ale stále byli potichu.
„No tak ty srabe už jí to řekni!“ Vřelo to v Narutovi.
„Miluje mě… Určitě mě miluje a teď se mi to snaží říct.“ Uklidňovala se Hinata.
„Víš, Hinato… Uvědomil jsem si, že… Že ty tvoje oči jsou vážně supr.“ Usmál se laciným falešným úsměvem Naruto.
Hinata začínala ztrácet naději a nechybělo mnoho a utekla by.
„Jsou supr, protože… Protože, mě vždy viděly mě a ne Kyuubi. Takže jsem ti moc vděčný za všechno a… Sak*a… Uvědomil jsem si, že tě miluju, protože jsi mě viděla.“ Řekl Naruto.
Naruto nemarnil ani chvíli a připravoval se na to, že bude muset chytat omdlévající Hinatu, ale ta se udržela a místo toho ho objala. Byla šťastná jako nikdy před tím.

Už to bude dva a půl roku, co Velká válka ninjů skončila. Kabuto nakonec Madaru, přece jenom zradil a Madara utržil těžké ztráty. Především rozpad pečetící sochy, když se snažil vytvořit co nejvíce Zetsuů. Rozpad sochy měl za následek to, že zapečetění ocasí démoni byli uvolněni. Všichni byli opět pochytáni a zapečetěni do nových jinchuuriki. Avšak Madara nejspíš stále ještě někde žije a je sním pravděpodobně i Sasuke.
Všechny rány na Konoze způsobené Peinem byly opraveny teprve nedávno. Obyvatelé si zase začali zvykat na poklidný život ve skryté vesnici a to díky ninjovi, který se odmítl vzdát.
Stal se z něj hrdina vesnice a naráz měl pozornost všech lidí. Každý ho uznával a spousta z nich jej i obdivovala. Ale pro něj byla opravdu důležitá jediná osoba – Hyuuga Hinata. Miloval ji, miloval ji z celého svého srdce a ona milovala jeho.

A pokud oba umřeli a někdo je oživil pomocí techniky Kyuchiyose: Edo Tensei nebo Gedou Rinne Tenshou, tak spolu žijí šťastně až na věky.
Zazvonil zvonec a Narutovi noční můry je šťastný konec.