Než se rozhodnete jakékoliv z níže uvedených míst navštívit, napište o svém úmyslu adminovi místnosti. Ne každé místo je tím, čím se jeví být, a tudíž budete nejprve potřebovat nějaké info, než se tam vydáte.
Tsuiraku Heki
Padající slza je vodopád na území země Ptáků, kde před léty zemřela Toki, feudální paní země Ptáků, při politickém atentátu. Říká se, že když je bezměsíčná noc, často ta je vidět jak její duch tančí na hladině. Ať už je to pravda nebo ne, toto místo se stalo symbolem pro ty, co věří, že v lidech existuje dobro a naděje.
Údolí zúčtování
Toto stinné údolí je zahaleno v mlze, která prakticky nikdy nemizí. Tato mlha je tak hustá, že je prakticky nemožné v ní bez nějaké oční techniky jako je Byakugan nebo Sharingan cokoliv vidět. Údolí zúčtování je proslulé nejen bylinou zvanou Rostlina oční léčby, která prý dokáže zázraky, jde-li o léčbu nemocí či zranění, týkajících se očí, ale také legendou, dle které je toto údolí útočištěm bytostí, připomínajících lidi, které prý nemají oči a chodí po čtyřech jako zvířata.
Kinumichi
Tato cesta je nejrychlejší spojnicí mezi Kumogakure, Konohagakure a Sunagakure no sato. Ikdyž není příliš pohodlná, je zdaleka nejrychlejší, ovšem je také oblíbeným tábořištěm banditů a pro uspěchané obchodníky často i smrtelně nebezpečná, proto se stala oblíbeným letoviskem všech silnějších ninjů s vražednými choutkami, kteří se sem chodí zabavit vražděním mnohdy nezkušených banditů, kteří sídlí podél cesty.
Karigoya
Karigoya je malé sídlo v jendom z bočních údolí Země démonů. Tamní půda je velice úrodná, což dokazují divoké lesy v údolí. Dlouhou dobu bylo toto sídlo, původně vytvořené jako letní sídlo kněžky, nepoužívané. Znovu obydleno bylo až před několika málo lety, kým, to však není známé.
Akagahara
Jedná se o palouček obehnaný skalisky, plný pastí a nástrah, který se kdysi využíval namísto chuuninské zkoušky. Každý, kdo se odtud vrátil živý, byl uznán chuuninem. V centru se nachází malá soška, které když se člověk dotkne či s ní pohne, spustí mechanismus, který aktivuje dřevěné loutky, které vylezou z úkrytů ve zdech a vrhnou se na dotyčného. Loutek je zde neznámé množství, takže je velice těžké se jich zbavit. Lze je však deaktivovat vrácením sošky na její místo.
Sora-ku
Zdánlivě opuštěné město. Ve skutečnosti zde ale kvete černý trh se zakázanými zbraněmi a technikami díky obchodníkům, kteří zde žijí a skrývají se před autoritami. Pocestní, co sem zavítají, buď dobře vědí, do čeho jdou, a nebo se obvykle nedožijí rána.
Díra
Jedná se o jakousi oázu kdesi na hranicích Země ohně, uprostřed jinak neúrodné pustiny. V jejím centru se kdysi nacházela vesnice Tonika. Podle legend byla Díra kdysi dávno svatyní s mnoha poklady. Někteří dokonce tvrdí že se v ní nachází mocný zdroj nadpřirozené energie. Dnes je však toto místo naprosto opuštěné. Lovci pokladů odtud už ukradli vše, co šlo, a víc se sem nikdo nevrátil.
Hora Katsuragi
Na vrcholku této hory se nachází malé sídlo bývalého klanu Tsuchigumo, který zde kdysi dávno střežil mocné kinjutsu, schopné srovnat se zemí plocho několik kilometrů velkou. Bariéra, která toto místo kdysi chránila, drží dodnes, a přesto, že je dávno známé, že ono kinjutsu již neexistuje, mají zdejší evidentně stále co chránit.
Stanice odměn v Zemi ohně
Tajné místo černého trhu, kde si námezdní lovci vyzvedávají odměny za své úlovky, tvářící se navenek jako pouhý obchod s občerstvením pro pocestné, dohlížející zároveň na chod zdejšího vedení vysokého napětí. Za jedním z pisoárů se ale nachází tajná místnost, kde probíhají všechny ilegální transakce a výkupy těl.
Ostrov přivolání
Ostrov na východ od Země ohně a na jih od Země blesků. V dávné minulosti zde skupina vědců experimentovala se všemi možnými živočichy ve snaze stvořit ultimátního tvora pro Kuchiyose no Jutsu, což se jim i podařilo. Jejích výtvor se jim ale vymkl a všechny je povraždil, načež byl později sám zabit skupinkou ninjů z Konohy. Od té doby je tento ostrov opuštěný. Kdo ví ale, kolik nezdařených experimentů se zde zabydlelo?
Údolí mraků a blesků
Údolí mraků a blesků se nachází na území bývalé Země blesků. Pahorek tu střídá pahorek, mezi nimiž se rozléhá rozsáhlá vodní plocha. Vzhledem k nadmořské výšce se zde také často tvoří mraky přímo u země.
Město Shukuba
Shukuba se nachází na území Země ohně, nedaleko Konohy. Toto město se zaměřuje prakticky jen a pouze na „turismus“. Nachází se zde nespočet motelů, veřejných domů, kasín a lázní. Kvůli blízkosti Konohy zde ale podsvětí moc nekvete. Pro ninju je zde nebezpečí v podobě peněz, alkoholu a žen však na každém rohu.
Ostrov Nanaku
Další ostrov na východ od Země ohně a na jih od bývalé Země blesků. Tento ostrov je proslulý bohatými zásobami léčivých bylin, ale také jedovatých rostlin. Ráj pro každého medika či traviče.
Bufet Kari života
Tato malá restaurace, ležící v Zemi řek, je rájem pro masochisty či milovníky opravdu pálivých jídel. Recept na proslulé Kari života se zde dědí a ani v současnosti nepřestává ničit chuťové pohárky hostů, co sem zavítají.
Sedmá fronta
Bývalé bojiště Čtvrté velké války ninjů. Pustina s podivnou, růžovou půdou, koncentrovanou poblíž jezera, kterému vévodí ocelová socha, připomínající odpočívajícího bůžka. Hrubé zacházení či prudký pohyb se zde nevyplácí. Ze země se totiž může zvednout mračno růžového prachu, který je jedovatý.
Ocelová socha je dutá, plná různých místností a chodeb, díky čemuž je často využívána lidmi na útěku či pašeráky.
Hrad Kazahana
Dnes již pouze trosky kvůli požáru, který před mnoho lety hrad Kazahana zachvátil. Říká se, že je v této zřícenině v Země sněhu ukryt poklad, ale málokdo tomu věří.
Tréninková jeskyně
Opuštěné sídlo neznámého šlechtice, které dnes již neslouží nikomu, leda náhodilým pocestním či těm, co hledají klid na sebezdokonalování. Většina prostor je vyhloubena ve skále a dřevěný zbytek je relativně zachovaný, skýtající celkem pohodlné bydlení i po tolika letech, za což může možná to, kolik dočasných majitelů se zde vystřídalo a komplex používalo.
Stanice odměn v Zemi země
Tato věž, působící navenek jako poutní místo, plní stejý účel, jako stanice v Zemi větru. Běžný poutník si zde může odpočinout a posilnit se, ti zasvěcenější si přijít na nemalý peníz.
Rouran
Z kdysi majestnátního království v Zemi větru velikosti města dnes zbyly jen trosky. Podle legend se zde nachází brána do minulosti.
Les Jofuku
Les rozléhající se na stejnojmenné hoře na hranicích Země ohně. Povídá se, že je prokletý. Co se ale ví jistě, je, že zde roste bylina Jofuku, která prý dokáže divy, jde-li o výrobu léčiv na šlachy, vazy, svaly a kosti.
Východní, velká, písečná duna
Opuštěná duna kdesi v Zemi větru, které dominuje obrovský, plochý kámen, který byl kdysi dávno využíván Orochimarem jako jeden z jeho úkrytů. V ne tak daleké minulosti se zde ukrývala banda nukeninů, když unesli feudálního pána Země větru, než byli zlikvidování ninji ze Sunagakure.
Ostrov Mokuzu
Ostrov ve tvaru měsíce, kde si cestovatelé doplňují zbraně a zásoby. Je sídlem podsvětí a černého obchodu. Lapkové si zde rádi smlsnou na jakémkoliv neopatrném mořeplavci, který sem zabloudí, aniž by věděl, co za ostrov to je. Kdo při příjezdu nedá tajný signál, riskuje být potopen a oloupen.
Okami Inuzuka & Yami
Les
Okami útočila na ženu pomocí Tsūgy a proti ní běžela Yami. V tom, ale žena vyskočila nahoru, takže dívka a její fena mířily přímo na sebe. V tom se mezi nimi objevila Kazuki-san. 'A zatraceně tohle nemůže skončit dobře, stejně já se s Yami stejně srazím musím něco udělat,' pomyslela si mladá Inuzuka. Na poslední chvíli se jí stačila vyhnout a ukončila Tsūgu. V tom uslyšela chlapce, který zakřičel, že má kámen.
'Hej Yami jsi v pohodě,' zeptala se jí dívka, když se zastavila a její spí společnice k ní přišla, poté jí podrbala na hlavě. 'Ztraceně jsem tak slabá, musím více zesílit,' pomyslela si zelenoočka a dívala se okolo. „Dobrá práce,“ pousmála se Okami na chlapce. 'Příště budu lepší já,' pomyslela si dívka a vzpomněla si proč, odešla z vesnice. Poté se zahleděla do lesa.
Kazuki Haruto
Team Saeki
Kazuki padal na ženu seshora. Ta uskocila saltem dozadu a dopadla až za golema. Žena se ve vzduchu se pousmála na Kazuki. Kazuki ji úsměv opětovala. Nakonec si uvědomila, že letí stále s nadřazeným mečem dolů. Naštěstí včas, stihla meč dat stranou a tak dopadla na nohy. Ale ještě neměla pokoj, protože se blížila Okami a Yami. 'Sakra, tohle by bolelo, kdyby mě trefili.' řekla si rudovláska v duchu. Nakonec ještě vyskočila. Viděla jenom, jak ta žena vyhazuje kamínek a Razaki pro něj běží. Neměla čas nějak zareagovat a tak si ho vůbec nevšímala. Po chvilce kluk zakřičel a Kazuki pochopila, že ten kamínek získal. Když Kazuki dopadla na zem koukla na chlapce a pousmála se na něj.
,,Gratuluji, teď budeš potrestán." řekla Haruto s menším výsměchem. Nakonec si sedla na zem a začala přemýšlet. 'Musím se stát silnější, jinak bratra nikdy nenajdu. Tohle mi ukázalo, jak jsem slabá.' pomyslela si dívka a dala hlavu mezi kolena. Začala přemýšlet jak by mohla zesílit. Vzpomněla si na svého bratra a po tváří ji steklo pár slz.
Razaki Oyasumi
Tým Saeki
Neustával v běhu. Kamenné ruce golema už byly tak blízko ženy. A stejně se jí povedlo uskočit.
*Ten úhyb...to byla nádhera!* Byl okouzlen. Jeho dvě (tři) spolubojovnice také vyrazily do útoku a stejně jako golemův byly i jejich snahy předurčeny k neúspěchu.
*Zajímavější?* Zamrkal nad větou sensei a hned na to pochopil.
Kamínek dopadl.
Razakimu stačilo jen lehce změnit směr běhu. Jelikož on sám v podstatě neútočil, ale jen odváděl pozornost, měl velkou šanci překonat šok z neúspěchu jako první a vrhl se po kameni a nakonec ho chytil.
"Juhůůů!!! Mám ho!!" Vyskočil s úsměvem a neskrývanou dětskou radostí.
Amaya Saeki
Tým Saeki
Na druhou výzvu k útoku jako první zareagoval Razaki. Ten se rozeběhl přímo na Amayu, což by se dalo považovat za příliš zbrklé a přehnaně sebevědomé. Amaya konečně zaregistrovala ty těžké kroky, kterým předtím nevěnovala takovou pozoronost.
"Nemysli si, že o něm nevím, ale výborně, aspoň už vím, že patří k tobě.", pomyslela si a zamračila se. Hned za Razakim vyrazila Kazuki, která se po chvíli rozhodla zaútočit na Amayu shora. Jako poslední vyrazila Okami, která vyrazila na Amayu společně se svým klonem z obou stran.
"Jsou docela chytří, ale na tomto místě už stojím stejně příliš dlouho. Zeshora holka s mečem, za strany ruce golema, zanedlouho mě tu čeká další náraz v podobě Inuzuky a zepředu ke mně běží ten kluk.", promyslela v klidu pohyby svých dočasných soupeřů.
Těsně předtím než ji golem sevřel, vyskočila saltem dozadu několik metrů za golema. Ještě ve vzduchu se stihla usmát na Kazuki, která měla za malý okamžik dopadnout na golem. Na zem dopadla s jistou dávkou elegance a zvolala:
"Myslím, že už vím dost, udělám to trochu zajímavější.", hodila kamínek směrem před golema a se zájmem sledovala, kdo jej chytí jako první.
Okami Inuzuka & Yami
Les
Okami byla připravena na další techniku, když v tom jí Kazuki řekla, že zaútočí společně. „Jo to by nemusel být tak špatný nápad,“ řekla Okami černovlásce. Ale než však stačily něco udělat, tak se za ženou něco objevilo. Toho využila mladá Inuzuka a složila pečetě na techniku: Jūjin Bunshin a najednou se tam objevily dvě dívky. Poté se rozběhly na ženu a střídaly se. 'Yami, víš po čem máš jít, po tom kameni,' dala své feně vědět Okami.
Poté se ona vydala doprava a Yami doleva, všimla si, že že Haruto běží po obrovi, který chytil jejich prozatimního protivníka, a tak Okami to vzala trochu obloukem. Najednou začala zelenoočka skládat pečetě na Tsūgu a začala se otáčet a nasměrovala se směrem na ženu. Poté už jen mohla čekat, jak to dopadne.
Kazuki Haruto
Team Saeki
Les
Kazuki se zakrenila nad poznámkou ženy. Okami použila Shykiaku no Jutsu. A dal čekala. Kazuki přišla k Okami, aby ji řekla svůj plán. ,,Poslouchej Okami, dostal jsem nápad. Já ji rozptýlím a ty použij nejrychlejší útok co umis, aby jsi ji zasáhla." řekla rudovláska, tak aby ji ta žena neslyšela. Když Okami odpověděla, chystala se Haruo vyrazit na tu ženu. Ale hoch byl rychlejší a tak kazuki čekala co z toho bude. Sledovala ho a najednou se něco objevilo. Kazuki vyskočila a koukla se, odkud to vychází. Vyváželo to z lesa a mělo to minimálně dva a půl metru. 'Co to sakra je? To je přítel toho kluka?' řekla si Kazuki v duchu. Když ty ruce skoro chytili tu ženu. Kazuki vyrazila. V ruce měla svůj meč, připravena ho použít. Rozběhla se za Razakim. Když ho doběhla, přemýšlela jak se dostat k té ženě. Pak dostala jeden nápad a vyskočila co nejvýš mohla. Připravila si meč a chystala se ho ze zhora ženě zabodnout. 'Teď nemá jak utéct. Musím ji zvit ten kamínek a nesmím ji zabít. Raději ji budu mířit na ruku a ne na hlavu.' pomyslela si Kazuki a pousmála se.
Razaki Oyasumi
Tým Saeki
Jedna z jeho spolubojovnic použila ohnivou techniku.
*Bylo by skvělé získat její srdce.* Zasnil se Razaki.
Vyčkával z dobrého důvodu a ten se nyní naskytl. Rozeběhl se přímo k dívce, jakoby nemohl zaútočit jinak, vyloženě amatérský útok. Sice byl myšlený vážně, ale měl sloužit jen na odvedení pozornosti.
Celou dobu totiž za stromy čekal úplně někdo jiný a teď dostal rozkaz vyrazit a chytit ženu do medvědího objetí zezadu. Ten někdo byl Razakiho golem. Dva metry na výšku, tvrdý jako kámen.
*Konec!* Zadoufal. Ruce golema se neúprosně blížili k ženě s kamínkem a jeho samotné zjevení by mělo vyvolat určité překvapení. A pokud to vyjde podle jeho plánu, pak bude stačit už jen slušně a s kunaiem v ruce požádat sensei o kamínek. Od sensei ho dělilo jen pár kroků.
Amaya Saeki
Tým Saeki
Zdálo se, že všichni tři tuto výzvu přijali, ale nakonec se k útoku přiměla jen dívka s mečem, která zároveň oplývala základní katonovou technikou.
Ohnivé koule se k ní začaly postupně přibližovat, Amaya je pořád s určitou dávkou nostalgie sledovala, přeci jen to byla jedna z prvních technik, kterou se sama chtěla naučit. Na poslední chvíli odskočila doprava a koule zasáhly strom těsně za ní.
"Příliš slabé!", zvolala směrem k dívce s mečem.
"Neber to samozřejmě špatně, ale tato technika se příliš spoléhá na náhodu, její cíl můžeš ovlivnit jen do určité míry. Zkus něco jistějšího.", řekla a na tváři pořád měla ten svůj ironický úsměv.
"Co vy ostatní? To, že tam budeš stát na čtyřech ti kamínek nezíská.", rýpla si a opět si začala pohazovat s kamínkem.
Koi Noburi
Vesnička
Školka se začínala dávat do kupy. Nikdy by nevěřila, že jednou zůstane s partou nedochůdčat na krku. Zrovna ona, která... No ale to už byla minulost, přítomnost byla o něčem jiném a budoucnost, ta bude taky vypadat úplně jinak. Hachi se k jejich "výměnnému" obchodu nijak nevyjadřovala, spíš vypadala, že se jich bojí a každou chvíli uteče. Modrovlásek si ji ale vzal do parády, proto Koi přišlo víc než fér, aby nechala Fuu-chan se postarat o Jina, který dle svých slov měl hlad i žízeň.
Zvedla se od okna a přešla po pokoji.
"Fajn, tak teď se najíš, napiješ, stejně jako my ostatní a půjdeme spát. Myslím, že už toho dneska bylo až až. Co se mých otázek týče, počkají do zítřka, dnes už stejně žádnou dobrotu neudělají."
Vysvětlila klidným hlasem, mezitím co koukala na Taichiho, který doslova slimtal nad Hachi. Proto přišla až k nim a dřepla si vedle Hachi.
"A co se tebe týče, Hachi. Taky se najez i napij, zítra můžeš vyrazit svou cestou, nejsi vězeň ani rukojmí. Pomohla jsi tady našemu pacientovi, tudíž by bylo jen správné, že pomůžeme my i tobě."
Tolik sentimentu. Kde se to v Koi bralo? Sama to nějak nepobírala. Ta děcka na ní měla špatný vliv. Nakonec se zvedla a vrátila se zpět k oknu, opět si sedla na židli a dlouze se zadívala do temnoty noci.
"Zítra se rozhlédneme po vesnici a uvidíme, co bude dál. Přinejhorším půjdeme, jak jen to bude možné."
Vysvětlila nadcházející dění skupince, aby alespoň věděli, co se bude dít. Koi sama měla něco za lubem, jak to ale dopadne, netušila ani ona sama...
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Okami Inuzuka & Yami
Les
Okami s Yami stály kousek od Kazuki, když v tom jim žena řekla, že si chce vyzkoušet jejich schopnosti. Poté se sehnula na zem a vzala z ní jeden kamínek, se kterým si chvíli pohazovala. Na co čekáte, řekla žena a čekala co udělají.
Ten chlapec už měl v ruce kunai. Rudovláska už použila také techniku, takže teď přišla řada na Inuzuku a její fenu. Hnědovláska poskládala pečetě na techniku: Shikyaku no Jutsu, tím získala, lepší schopnosti, ale nevyrazila, čekala co udělají ostatní. 'Sakra ještě potřebuju použít aspoň Jūjin Bunshin, abych na ní mohla zaútočit, takhle to moc nemá cenu,' pomyslela si zelenoočka.
Kazuki Haruto
U lesa
Žena vypadala zamyšleně. Pak kývla hlavou a něco řekla. 'Chcete zjistit jak jsme silní?' zeptala se rudovláska v duchu. Kazuki ji stále sledovala, každý její pohyb. Klekla si na zem a sebrala nějaký kamínek a pohazovala si s ním v jedné ruce. Pak dostali instrukce, že ji ten kamínek mají sebrat jakkoliv chtějí a můžou použít cokoliv. Koukla na chlapce, který vytahnul kunai. Kazuki ani chvíli neváhala a složila pečetě. Pak řekla, Katon: Housenka no Jutsu. Když techniku provedla celou vzala si do ruky meč. Čekala jestli něco neudělá Okami a nebo něco nepodnikne ta žena.
Razaki Oyasumi
Tým Saeki
Celá situace se začala zamotávat. Vážně si chce hrát tady? Přímo na lesní cestě? Golem zůstával stále skrytý. Stromy a keře tvořily dokonalý úkryt a i kdyby si ho někdo nedej bože všiml...kdo by podezříval sochu v lese, že se pohne?
Nechal poznámku té holky stranou, i když by jí rád řekl, že je v podstatě jedno, z jaké vesnice je nukenin. S vyvrheli se jedná stejně všude.
"Josh, já do toho jdu, můžeme začít." Kývl a vytasil kunai. Ne že by ho chtěl použít, ale hodlal ho mít v ruce dřív, než se pro to rozhodne někdo jiný.
Potlačil touhu hned vyrazit a vyčkával pohyby ostatních.
Amaya Saeki
Tým Saeki
"Nikdy bych si nepomyslela, že potkám tři děti uprostřed ničeho a ještě z nich udělám něco jako své poskoky... Život umí být zajímavý. Měla bych to ale brát jako šťastnou náhodu, ten pes může pomoct s hledáním. Nejdříve ale musím všechny tři vyzkoušet, zajímá mě, co od nich můžu čekat. Tak jo, pustíme se do toho", zamyslela se a poté pokývla hlavou a spustila.
"Tak jo, mladí... Chci zjistit, jak silní jste. Chci, abyste,", poklekla k zemi a zvedla z ní malý kamínek, se kterým si chvíli poté v jedné ruce pohazovala "Chci, abyste mi sebrali tento kámen. Je mi jedno, jakým způsobem to uděláte. Máte početní převahu, na tento fakt nezapomínejte. Nicméně... Vítěz může být jen jeden, že? Takže zbylí dva, co prohrajou... Hm... Pro ty vítěz vymyslí trest, aspoň se něco o vás dozvím.", řekla a pousmála se.
"Na co čekáte?"
Okami Inuzuka & Yami
Les
Okami svěsila hlavu dolů, protože si uvědomila, že to byla blbost se představit někomu, koho vlastně ani neznala a nevědě co je zač. Mezitím k ní přišla Yami, které si vedle ní sedla. Po chvíli se jedním okem podívala na Kazuki, která stále vedle ní.
„Klidně vám pomůžu, já už nemám co ztratit, takže je mi jedno o co jde,“ řekla Okami a čekala, co jí na to řekne žena. 'Teď mě určitě zasype lavinou toho, že nemám co ztratit, že svůj život beru jako bezcenný,' pomyslela si mladá Inuzuka a dívakala se na onu ženu. Poté přesunula svůj pohled ke chlapci, který stál vedle ženy podívala se na něj a sklopila zrak ke své feně a neřekla ani slovo.
Kazuki Haruto
Les
Žena měla dost dobrou poznámku. 'Proč sem říkala, to co sem říkala?' pomýšlel a si Kazuki. Prohlédla na ženu a přemýšlela co říct. Koukla na kluka, který byl asi starý jako Kazuki. ,,Já sem neřekla z jaké vesnice jsem. Tady Okami sem potkala v jednom městě." řekla rudovláska. Pak jim řekla, že jim pomůže zesílit, když jí s něčím pomůžou. ,,Pomůžu vám s vaší nedoresenou záležitostí. Když mi po můžete zesílit." pověděla Kazuki. Otočila se na tu dámu a sledovat co udělá. Hlavou se ji prohrálo pár myšlenek, co se bude dít.
Razaki Oyasumi
Tým Saeki
Les
Zamrkal překvapeně, ale víceméně ho taková nabídka potěšila. Je skvělé, když se dva lidi najdou, i když nehledají konkrétně jeden druhého.
*Svět je krásný.* Pomyslel si, když kývnutím souhlasil a přijal nabídku oné neznámé. Neptal se na konkrétní údaje, až bude potřeba, sdělí mu to. Není slušné zasahovat do něčího soukromí.
Pak se ale zjevila dvě děvčata a Razakiho překvapené mrkání se vrátilo. Uznával, že být nukeninem není žádná ostuda a že mnozí z tohoto druhu k tomu mají jistě pádný důvod, Razaki toho byl zářným příkladem, nicméně chlubit se tím náhodným pocestným? A ještě se představovat? Tygří vražedkyně měla výbornou poznámku, co kdyby oba z nich patřili ke speciálním jednotkám.
"No...nevím na koho z vás je vypsaná odměna, ale pro mě je tohle v podstatě bezpečná krajina a tím, že o sobě neprohlašuji kdo jsem je minimální šance, že mě někdo bude chtít zabít." Zanalyzoval svojí situaci.
Masamoto Tenno
Meyia
Podle očekávání se netrefil a předpokládal, že i zbylé dvě techniky se minou účinkem. U té třetí, Letícímu bodnutí, jak to pracovně pojmenoval, se tomu ani nedivil. Po určité době letu čepel zasáhla místo, kde by měla být koruna shnilého stromu.
"Přeju příjemnou noc." Rozloučil se a vyrazil za senseiem a tou novou. Pořád pochyboval, že je dobré brát někoho nového. Ne že by už zanevřel na nováčky v týmu, se kterými si nikdy nesednul, ale hlavně - jejich tým byl původně složen za účelem obnovení zaniklé vesnice a tak si všichni mohli navzájem víceméně věřit. Jak jen se u zločinců dá. Ale takhle? Brát někoho, kdo může být špicl, bandita nebo někdo podobný? Ale na druhou stranu, tohle není jeho starost.
Měl toho za dnešek dost, jak po fyzické, tak hlavně po psychické stránce. Potřeboval si odpočinout.
"Trénink dokončen." Podal hlášení unaveně. Pohledem přejel obě dvě postavy. Především tedy tu psovodku. Nebo vlkovodku? Byl zvědavý, co se z ní vyklube.
Amaya Saeki
Tým Saeki
"Nelovím... Spíše někoho hledám.", přemýšlela o tom, jestli má pokračovat, ale byla příliš malá šance, že by tento kluk mohl zahlédnout její dvojče, jinak by ji už dávno přece dávno rozpoznal.
"Když nad tím tak přemýšlím, dost možná jsem ti zachránila život. Myslím, že bys mi mohl na oplátku pomoct. Někoho hledám a pohybovat se ve skupinkách je v těchto časech mnohem bezpečnější.", nabídla cizinci.
Než stihl cokoli říct, objevila se dvě děvčata, které ještě k tomu doprovázel pes.
"Ten pes... Její rysy. Inuzuka? Ale co by tu pohledávala mladá dívka z takového klanu?", pomyslela si a zamračila se.
Děvčata se ale k jejímu překvapení poslušně představila.
"Cožpak jste tak naivní? Přijít sem ke mně a prostě se mi jen tak představit a přiznat se k jednomu z nejzávaznějších zločinů? Co kdybych byla z Konohy?", řekla naštvaně a zamračila se, načež poté se musela pousmát nad jejich dětskou nerozvážností.
"Pokud mi pomůžete s mou nedořešenou záležitostí, tak budiž, ale neberte mě jako vaši ochranitelku. Aspoň mi ušetříte čas.", řekla.
Mezitím k ní přistoupil pes jedné z těch dívek a začal ji oňuchávat. Amaya se na něj zamračila, což nejspíš přimělo dívku z klanu Inuzuka, aby si svého psa zavolala k sobě.
Mineki Endo
Tým Tamaki
Aimi už po chvíli koupání přišla s tím, že chce, aby odešel, jelikož se chce naložit do horké vody ona sama. Chlapec sice úplně nesouhlasil, protože byl v onsenu opravdu jen pár minut, ale musel mít pro svoji sestru pochopení, a proto poměrně neochotně vylezl z vody a poté se zakryl ručníkem, který si před koupelí nachystal. Utřel se jím do sucha a oblékl se. Když byl hotov začal pozorovat černovlasou dívku. Nejspíš chystala jídlo. Ještě nějakou chvíli ji s přivřenýma očima sledoval. Potom směrem k ní vykročil.
"Nemám ti nějak pomoct?" zeptal se, i když bylo vidět, že spíš jen tak ze slušnosti. Kdyby však odpověděla kladně, neváhal by a pustil by se do práce. Možná ji však vyrušil v nevhodný moment. Dívka totiž vypadala, že se právě soustředí na něco v okolí.
Hachi Nagai
Kinumichi
Tím Noburi
Vzhliadla ku hnedovlasej žene, ktorá pôsobila z celej tejto skupiny najstaršie a najskúsenejšie. Informácia o antibiotikách ju veľmi neprekvapila a ani prinajmenšom jej neprekážala. Aspoň nejakým spôsobom im môže svoju záchranu vynahradiť. Pokiaľ im to pomôže, bude sa aj samotná Hachi cítiť lepšie. Pozornosť krehkého dievčaťa však o pár okamihov nato znovu upútal modrovlások začínajúc s ňou viesť konverzáciu. Hachi sa začervenala, nevediac čo povedať sklonila hlavu a oči a len si prezerala svoje bledé ruky. Osud? Hlava sa jej opäť trochu rozkrútila, tentokrát to však nebolo z nedostatku potrebných živín. Taichi, ako sa milý chlapec predstavil, ju zaskočil. Keďže mala veľmi málo skúseností s dobrotou ľudí, nemala najmenšie tušenie, ako na také slová zareagovať. Komentár jeho sestry bol k tejto situácií príhodný, Hachi sa naozaj vyplašila. I keď nemala čoho.. Netušila však, čo má v tejto situácií robiť. Má zostať potichu sedieť a neupozorňovať na seba? Mala by odísť? Nikto ju z tadiaľ síce nevyháňal, ale očividne sa priplietla ku skupine ľudí, čo majú nejakú históriu.. I keď.. Nenápadne sa zahľadela na fialovlasého. Stalo sa im niečo? Kto sú vlastne títo ľudia? Ninjovia boli určite, avšak išlo taktiež o nukeninov? Hachine zreničky sa rozkmitali od strachu. Čo ak jej ublížia?.. Jej myšlienky sa nedali zastaviť a ona nedokázala prísť nato, čo má teraz robiť..
Som späť, bojte sa ^_^
Okami Inuzuka
Lesy v zemi Ohně>Tsuirake Heki
Okami stále vedle Kazuki, když jí dívka řekla, že se jedná pouze obchodníky. „Tak jo, co budeme dělat, budeme pokračovat,“ zeptala se dívka. Poté se podívala na Yami, který stála vedle ní. Dívka jí pohladila po hlavě a poté vyrazili dál. Po nějaké době se blížili ke Tsuiraku Heki. 'Hm jsem zvědavá, jestli vůbec najdeme někoho, ke komy by jsme se mohli přidat,' pomyslela si dívka.
Ráno už byli skoro u Tsuirake Heki a dívky uviděly na zemi ležet tygra. Yami na něj začala vrčet, ale když Okami přišli blíže, tak si všimla, že je již mrtvý, ale ještě asi nebyl moc dlouho mrtvý, protože byl ještě teplý. Poté Okami někoho cítila. 'To budou asi ti, co zabili toho tygra,' pomyslela si dívka a rozešla se tím směrem společně s Yami a Kazuki-san.
Asi po 5 minutách k nim došli první se představila Haruto. Poté přišla řada na Inuzuku. Tak se Okami představila. „Dobrý den,“ pozdravila hnědovláska. „Já jsem Okami Inuzuka a jsem nuukenin z Konohagakure no Sato a byla bych ráda, kdybych se mohla přidat k vám,“ řekla zelenooká dívenka a čekala, co jí žena odpoví. 'Tady je tam pěkně,' pomyslela si dívka. Yami přišla k té ženě a očichala jí. „Yami pojď se ke mně,“ zavolala mladá Inuzuka na svou fenu a ta k ní nakonec pomalu došla.
Kazuki Haruto
V lese
Kazuki se právě chystala, zeptat se těch lidí, jestli by ji a Okami neučili. Když vztala, všimla si, že to jsou obchodníci. Otočila se na Okami. ,,Hele Okami, oni to jsou pouhý obchodníci." řekla rudovláska. Rozhledna se a pak se někam vydala. Byla docela sklamaná, že to nebyli shinobi a nemohli ji učit. Šla lesem, když najednou něco uslyšela. Slyšela nějakého tygra, kterého někdo právě zabil. 'Někdo zabil tygra. To musel udělat nějaký shinobi, obyčejný člověk by to jen tak nezvládnul.' pomýšlel si Kazuki. Rozběhla se za tím zvukem a uviděla dvě osoby. Jednu vysokou a druhou menší. 'Co jsou zač.' pomýšlel a si dívka. Po chvíli váhání se vydala za téma osobama. Měla trošku strach, že ji hned uzabijou, jakmile ji spatří. Když byla u nich, uviděla, že obě osoby jsou nukeninove. Kazuki na ně koukla.
,,Dobrý poledne." pozdravila rudovláska. Čekala až ji oni také po zdraví.
,,Měla bych na vás menší prosbu. Nevzal by jste si mě do učení, abych se stala mnohem silnější a mohla najít svého stavěného bratříčka?" řekla dívka a koukala na něj nejsladčím pohledem jaký uměla. Čekala co ji ta osoba odpoví.
Razaki Oyasumi
Les
Opět osaměl. Potuloval se od čerta k ďáblu a nemohl najít nic, co by ho alespoň na moment zabavilo. Před třemi dny přepadl jednu karavanu a tak měl zásob dost. Golem ho stále doprovázel, ale šel skrz les, ne přímo po cestě. Taková vzdálenost jeho strážce se Razakimu málem stala osudnou.
Naštěstí tu byl někdo jiný.
Docela pohledná žena s krásnýma očima. Musel uznat, že toho tygra skolila bravůrně.
"Jsem ztracený celý svůj život." Pokrčil rameny. Neznělo to nějak sebelítostně nebo depresivně, prostě jenom jako konstatování.
"A ty? Vydala jsi se na lov tygrů?" Opáčil. Golem byl stále připravený a nebyla moc velká šance, že by ho ta neznámá vycítila. Rozhodl se ale zatím nechat ho skrytého. Nesl většinu zásob a když už ho dotyčná nechtěla zabít, tak okrást by mohla.
Ne že by si tou domněnkou o nezabíjení byl nějak jistý, ale proč zachraňovat někoho, koho chci potom zbavit života?
Amaya Saeki
Tým Saeki
Probudil ji uklidňující zpěv ptáků, jež se přišli napít k Tsuiraku Heki, Padající Slze, jednomu z nejnádhernějších divů přírody. Chvíli ještě ležela na zádech a pozorovala další ptáky mířící k Slze. Na několik okamžiků přestala myslet na to, že ji čeká další den na útěku, i když, před kým vlastně utíká, už tomu budou 4 roky, co opustila své rodiště, všichni už na ni museli dávno zapomenout... I na její sestru.
Poté, co si konečně zase uvědomila sama sebe, se zvedla a elegantně přiskočila ke zdroji průzračné vody a napila se z ní, přičemž si ještě naplnila malou lahvičku, kterou pak schovala do svého pouzdra. Kousek od vodopádu rostly keře s různými bobulemi. Opět se k nim dostala dalekým elegantním skokem a nabrala si spoustu různých bobulí. Některé z nich snědla a jiné rozdrtila v ruce, druhou rukou si vyndala několik kunaiů a potřela je dužinou z bobulí a poté schovala zpátky na své místo. Ruce si umyla vodou z malé lahvičky, kterou předtím naplnila ve vodopádu.
"Přípravy pro dnešek jsou tímto dokončeny. Je na čase vydat se zase na cestu.", pomyslela si a elegantní chůzí odešla směrem na západ do okolního lesa.
Netrvalo to příliš dlouho a svými instinkty zaregistrovala několik pohybů naráz. Přiblížila se ke zdrojům, které od sebe nebyly natolik vzdáleny.
Nejdříve si všimla mladého chlapce s černými rozcuchanými vlasy, následně vycítila hrozbu, ne tak velkého tygra, avšak opatrnými kroky sledoval svou možnou kořist, proto si jej chlapec možná hned nevšiml.
Když už se pomalu začal připravovat do pozice, ze které může chlapce napadnou, neváhala Amaya ani vteřinu a vrhla jeden ze svých otrávených kunaiů přímo na tygra, který se po chvíli v křečích svalil na zem.
"Ztratil ses?", zeptala se s ironickým úsměvem Amaya, jakoby mluvila malým dítětem, ačkoliv věkový rozdíl mezi nimi nemusel být tak velký.
Kara Momochi
Tým Goku
Seděla na lavičce a hlavu si opřela o stěnu hostince za ní.
V tom dveře opět zavrzaly a ven vyšla čtveřice podnapilých vagabundů, kteří se naskládali na lavičku vedle Kary. Ta se otráveně plácla přes čelo a chystala se odejít. Jeden z mužů ji však přehodil ruku kolem krku a škodolibě se začal šklebit. Dveře se však najednou opět rozevřely dokořán a na slunce vystoupil Gen, který Kaře podal plášť.
"Bůh žehnej vaší milosrdnosti pane." Odvětila mu se sarkastickým úsměvem, zatímco sledovala, jak si počíná s chlápky vedle. Nezdálo se, že by se ale chystali odejít.
"Hele chlapče, tohle jde přece vyřešit s klidem." Začal jeden z nich, pravděpodobně jejich šéf, jelikož vyšel první a taky mluvil za všechny. "Co to vyřešit takhle, tady máš nějaké drobné za to, že nám dáš nějaký čas a budeš se koukat jinam. Můžeš si koupit třeba lízátko, nebo co to vy děti máte rády. Dobrá nabídka, nemyslíš?" Dokončil muž a mrkl na Gena.
Mezitím co mluvil, Kara se zabalila do pláště a podepřela si hlavu. Přišlo jí to celé hrozně vtipné, ale byla pravda, že musela trochu zvážnět. Otenba naštvaný už byl a na muže krvelačně cenil zuby. Gen tak trochu taky, ale samozřejmě jen obrazně řečeno.
"Ehm... Ne, že bych vás chtěla rušit, nebo tak. Mě do toho samozřejmě nic není, že? Co to udělat takhle... Dej mi ty peníze a polib mi." Řekla chladnokrevně Kara. Muž se však jen ještě více ušklíbl. Skoro, jako by nad tím skutečně uvažoval.
"Ach bože." Zašeptala Kara, vstala a zamířila ke Genovi.
"Jdu zvracet, vem to tu za mě cukrouši, třeba se jim budeš líbit." Řekla nakonec a namířila opět do hostince s Otenbou po boku.
제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게
Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Les poblíž přírodního onsenu
Tamaki zůstal na místě, ani se nesnažil rozpoznat, která je skutečná a která klon. Světlo měsíce sice dovolovalo vidět celkem dobře, ale země byla plná stínů korun stromů. Brzy mu obě dívky zmizely z dohledu a on pokrčil rameny. Nakonec nemohl zachránit úplně všechny na světě. ‚Tentokrát je štěstí na tvojí straně,‘ sdělil mu rozum.
„Asi jo,“ prohlásil a po čele mu stekla kapka. Právě si povídal sám se sebou.
Znovu se sehnul a pokračoval ve sbírání.
Gen Sabure
,,Ano presne ten...'' potichu potvrdil jej predpoklad. Dalej to vsak nrozvadzal a sledoval okolie. Nepacilo sa mu ticho naokolo, ale nechcel byt paranoidny. Kire s jej psom neveril natolko, aby sa na ich schopnosti mohol spolahnut a tak daval pozor aj za nich. celkom to ich postup spomalovalo ale nakoneic dorazili k hostinci bez problemov.
Aby tych zlych informacii nebolo dost, Kara zjavne nemala peniaze. Len na nu ironicky pozrel a siel k baru. Nevsimal si ju ked odchadzala. Prisiel k barmanaovi: ,,Poprosim izbu na meno Isourou-san'' avsak neico mu nesedelo. V hostinci bolo celkom dost ludi, ale te nahly pohyb ked on siel k baru a Kara von sa nedal nevsimnut. Preto ani nepocuval co barman odpoveda. Len mu hodil penaize na stol. ,,Moment...'' a siel k vychodu skontrolovat Karu. Videl ako su okolo nej naskladany chlapi ale sama nevyzerala, ze by z toho bola nadsena. Gen takyto typ chlapov poznal a ked sa pozrel na KArino rozthrane presvitajuce oblecenie, pochopil ich zaujem. Preto k nej vykrocil. ,,Vybavene, pod....a zober si toto'' a hodil jej svoj plast. Videl, ze chlapom sa to nepacilo a potvrdilo sa mu to, ked sa jeden z nich zdvihol. ,,Hej, chlapcek, co keby si zaliezol dovnútra a nerusil nam chvilku s touto kockou?'' mrmlal jeden priopily, zjavne ich sef. Gen sa nanho chladne pozrel: ,,Ked budem chciet pocut tvoj nazor, tak ti ho poviem....'' odpovedal mu vyhrazne. Vedel ze by nemal provokovat aby nevzbudili pozornost ale nedalo mu to. ,,Aj ked jej oblecenie tomu nenapoveda, neprisla vam sem pomahat s vasimi chvilkami. Takze sa pekne stiahnite a chodte si este vypit dokial mate sancu.''
Asura Tori
Meyia
*Otec je mrtvý.* Objeví se mu v hlavě myšlenka, která zlomek sekundy hledá informaci se kterou by se dokázala spojit. Když se tak stane, tak se okamžitě jeho myšlenky rozutečou, aby mu donesli jednu důležitou informaci. *On se tu neobjeví, on mně neošetří, on mně nepotrestá, když se ošetřím.* Tato informace jím otřese. Sice celou dobu věděl, že je otec mrtvý, ale neuvědomoval si jak hluboko ho jeho „výchova“ ovlivnila.
Okamžitě se dá do pohybu, abych si zranění ošetřil. Začne si odmotávat obvaz na pravé ruce, hned poté co si ověří, že jeho společník je na druhé ruce. Tento rychlí pohyb u něj zapříčiní další zatemnění, které tentokrát trvá už déle a to opoznání. Poté co odezní tentokrát opatrně dostane uvolněný obvaz za záda. Poupraví, tak aby byl přímo na ráně a nechám udělat své tělo to co chce. Tedy natáhnout se na zemi.
Čepel, která ho těsně mine zaregistruje akorát díky závanu větru, který způsobí jeho proletění. *Takže mně chce dorazit?* Kdyby mohl plítvat energií i časem, tak bych si povzdechl, ale takto pouze přitáhne obvaz a natočí se na Tenna. Schválně se nezvedá ze země, protože si myslí, že když ho donutí útočit níž, tak se tomu dokáže snáze vyhýbat, jelikož by se mělo stačit pouze odvalit na jednu stranu a čepel by ho měla minout.
http://images5.fanpop.com/image/photos/30900000/Asura-asura-kishin-demon...
http://147.32.8.168/?q=node/109686
Okami Inuzuka
Lesy v zemi Ohně
Obě dívky i s Yami běžely lesem, měsíc jim svítil na cestu, Okami se dívala po okolí, ale všude byl vidět jen les. Okolo půlnoci dívky stále běžely, když v tom si i Okami všimla, že před nimi hoří nejspíše nějaký oheň, protože už předtím cítila nějaké osoby před nimi, ale nebyla si úplně jistá, kde jsou, také Yami něco ucítila, ta se podívala na dívku. Zastavily se a dívaly se kdo tam vlastně jednalo se o nějaké ninji, kteří byla taky nuukenini, protože měli taktéž přeškrtnuté ochranné čelenky.
Poté co se na Kazuki-san otočila a potichu se zeptala jestli by je mezi sebe vzali, tak se dívka na chvíli zamyslela a potom pokývala hlavou. „Možná, že jo můžeme se zkusit zeptat, ale měly by jsme si dát pozor, kdyby se na nás rozhodli zaútočit nikdy nevíš,“ řekla Okami a podívala se na Kazuki a Yami a čekala až se i druhá dívka vydá k těm osobám, které seděly u ohně. 'Snad to bude v pohodě,' pomyslela si Inuzuka.
Kazuki Haruko
Někde v zemi Ohně
Okami a Yami zastavily. Inuzuka si sedla a vytáhla něco k jídlu. Rudovláska pořad stála, protože nebyla unavená. Pote se ji dívčina zeptala jestli budou pokračovat nebo budou tu nocovat. Kazuki to bylo jedno. Když v tom Yami zavrčela, protože něco ucítila. Kazuki i toho moc nevšímala, protože si myslela že je to jen nějaká havěť. Ale Okami řekla, že to je nějaký nepřítel a tak se vydali pryč. Byla půlnoc, ale bylo světlo. Měsíc jim svítil na cestu. Jak běželi lesem Kazuki uviděla v dálce nějaký světlo, nebylo to světlo že slunce nebo z měsíce, ale byl to oheň. Kazuki zastavila a zastavila i Okami. Nechtěla, aby o nich věděli. Kazuki se pak k nim přiblížila. Když byla u nich na počítala 3 lidi. 'Jeden dospělého, který je jejich senseie asi a dvě děcka. Vypadá to na team nukeninů. Všichni mají přeškrtnutý znak na ochranné čelence.' řekla si Kazuki v duchu. Rudovláska se podívala na Okami a neco ji pošeptala. ,,Hele Okami, co kdybychom se k ním přidali? Myslíš, že nás vezmou mezi sebe?" optala se Kazuki a čekala na odpověď.
Okami Inuzuka
Někde v zemi Ohně
Okami stále sledovala okolí. Když se začalo stmívat, tak už nebylo moc dobré cestovat v noci, ale ony stále pokračovaly, takže se Okami musela spoléhat na svůj a Yamin nos. „Kazuki-san, my můžeme v klidu pokračovat, nebo si chceš odpočinout,“ zeptala se Inuzuka. Cesta byla celkem v klidu. Pomalu se blížila půlnoc, tak Okami s Yami zastavily, protože začínaly mít hlad. Dívka vytáhla z tašky něco k jídlu. Poté co dojedly, tak se Inuzuka podívala na vedle sedící dívku: „Hoj Kazuki-san, můžeme pokračovat nebo tady chceš přes noc zůstat nám s Yami je to jedno, jak chceš ty,“ řekla dívka a podívala se na Karuku. 'Nevím jak jí, ale mě se tady moc nelíbí nejraději bych odtud hned vypadla,' pomyslela si Okami.
Najednou Yami zavrčela. Zelenoočka se podívala na Yami. „Co se děje, nepřítel, jeden, dobře. Kazuki-san někdo je tam za tím keřem, myslím, že půjdeme pryč,“ řekla hnědovláska vzala si věci, počkala na rudovlásku a poté se vydaly pryč.