Bolest Světu: 20.-21. Souboj myslí

"Stůj!" zavolala dlouhovlasá blondýna na muže, které už chvíli pronásledovala, ale teprve teď se jí podařilo ho dostihnout.
Muž se však ani neotočil, a utíkal pořád dál, proto po něm dívka hodila dva shurikeny, což ho konečně zastavilo.
"Konečně jsem tě dostihla." vytáhla kunai.
"Yamanaka Ino? Už je to dlouho, co tohle tělo vidělo tvou tvář naposled." otočil se na ní muž s dlouhými oranžovými vlasy, a piercingy z podivného šedého kovu v obličeji.
"Ty jsi…“ dívce se nejprve objevil ve tváři výraz překvapení, později zlosti "...ten Pein, co před čtyřmi lety zabil Shizune-san! Asi se neplánuješ vzdát, a Naruto žádné rozkazy o tom, abychom vás nechávali žít, nedával, takže tě budu moci rozmlátit na kaši." prokřupala si Ino prsty.
"Máš pravdu, já jsem Lidská sféra rinneganu (v manze sféra Manusya, v anime Ningendo), těší mne!" rozeběhl se proti ní Pein.
Ino se proti němu také rozeběhla. Když už byli u sebe, Pein se po ní ohnal, ale ona ho jednou rukou hravě vykryla, a druhou se po něm ohnala kunaiem, což zase zablokoval on. Pak se od sebe odrazili, ale Pein začal z Ino vytahávat podivnou namodralou hmotu, která, jakmile se oddělila od Inina těla, se rozpadla a zmizela. Ino se zastavila, a unaveně dýchala. Vypadala, jakoby bojovala v kuse celý den.
"Co… to sakra bylo?" podívala se udýchaná kunoichi na svého protivníka.
"Cožpak sis myslela, že dokážu z těl vytahovat duše jen, když budu svou oběť držet za hlavu? Vy shinobi z Konohy jste vášně naivní. Ať se dotknu kterékoli části tvého těla, můžu z ní vytáhnout část tvé duše, a nebude trvat dlouho, a už nebudeš bojeschopná holčičko." ušklíbl se na ní Pein.
"Vytáhl ze mě jenom takovou malou část duše, a už se cítím tak zle, ještě tak dvě, tři rány, a bude konec souboje. Co mám dělat?" pomyslela si Ino.
Pein mezitím znovu zaútočil, tentokrát se proti němu Ino nebránila, jen uhýbala jeho útokům, a snažila se vymyslet strategii protiútoku. Po chvilce uhýbání Peinovi uskočila, a začala po něm vrhat shurikeny a kunaie, co měla u sebe.
"To z tebe žádná lepší strategie protiútoku nevypadne? Shinobi z Konohy jsou opravdu mnohem hloupější a slabší, než jsem si myslel." vysmíval se jí Pein, když uhýbal jejím útokům.
Po chvilce došly Ino kunaie i shurikeny. Nyní si uvědomila, že proti němu nemá příliš šanci, protože její techniky by nechaly její tělo bez obrany, a navíc chvilku trvá, než je může použít, takže už pomalu začínala být bezradná. Vtom si ale uvědomila, že proti Peinovi přeci jen nějakou šanci má. Poslední dobou totiž vytvářela novou techniku, která by se teď proti Peinovi dala využít, sice ji ještě nikdy nepoužila v boji, ale lepší plán už stejně asi nevymyslí. Pein se na ni opět chystal zaútočit, ale tentokrát od něj místo uhýbání odskočila dál, složila pečeť draka, zvolala "Ninpou: Tamashi O Kanwa (technika volné duše)!", a poté se bezvládně zhroutila k zemi. Její protivník nevěděl, co se to děje, ale byl přesvědčen, že nablízko proti němu nemá dívka žádnou šanci, tak k ní bezstarostně přišel, nejprve do ní šťouchnul tyčí, co měl u sebe, a když na to nereagovala, tak k ní přišel, položil jí dlaň na temeno hlavy, a pokusil se jí vytáhnout duši z těla, ale něco bylo špatně.
"Co se to děje, proč ti sakra nemůžu vytáhnout duši z těla?" divil se pein, když jeho technika nefungovala.
"Copak, tvá schopnost nefunguje? A víš proč? Protože technika, kterou jsem použila, mi umožní, aby má duše opustila mé tělo, a pohybovala se volně prostorem. A nejlepší na tom je, že přitom stále mohu používat ostatní techniky." zněl všude kolem Peina dívčin hlas.
"Ty jedna malá děvko!" křičel na všechny strany Pein "Když nemůžu zničit tvoji duši, tak alespoň udělám s tělem." napřáhl se tyčí, aby rozseknul inino tělo.
"Ninpou: Shinranshin no jutsu!" ozvalo se kolem Peina, jehož tělo se náhle zastavilo.
Poté Pein upustil tyč, co držel v ruce, poodešel dál od dívčina těla a zvedl jeden z ležících kunaiů. Pak rukou pomalu přibližoval kunai ke svému krku, bylo na něm vidět, že se snaží technice své soupeřky vzdorovat, ale marně. Kunaiem si podřízl hrdlo, a pak se pomalu zhroutil na zem. Ino se vrátila zpět do svého těla, vstala, a vydala se ke svému mrtvému soupeři.
"Kdybych neměla tu novou techniky, tak bych ho asi neporazila." pomyslela si, a pak ji únava donutila si kleknout na jedno koleno "Ale zase mě stojí strašnou spoustu chakry, není to něco, co bych mohla používat, kdy se mi zachce."
Pak se ale opět postavila, posbírala zbraně, co tady během souboje nechala, a vydala se zpět na náměstí.

"Teď už budeme asi dostatečně daleko. Konečně se ti můžu pomstít za to, co jsi mi udělal tenkrát v tom lese ty jeden zas*anej haj*le!" zastavil se konečně bělovlasý muž s trojbřitou kosou na zádech, a otočil se ke svému pronásledovateli.
"Je to sice otrava, ale tentokrát se tě zbavím nadobro, Hidane." odpověděl mu mladík s delšími černými vlasy.
"Kakuzu tady není, takže tě budu moci rozsekat na malé kousíčky, a to si buď jistý, že si na tom dám záležet. Prožiješ stejnou bolest, jako tehdy já."
Hidan ze zad sundal kosu, a vrhl ji přes celou ulici na Shikamara, ten jí ale bez sebemenších problémů uhnul.
"Je to docela na houby, když mám z celý Akatsuki nejpomalejší útoky. Alespoň si budu moct dát víc záležet na tvém zabíjení; udělám z tebe perfektní oběť pro Jashina-sama." přitáhl si Hidan kosu zpět pomocí ocelového lana, kterým jí měl k sobě připnutou.
Pak se rozeběhnul proti Shikamarovi, máchal přitom kosou jak šílený, a přitom si ještě hvízdal. Shikamaru uhýbal jeho útoků, protože věděl, že ve chvíli, kdy ho Hidan byť jen škrábne, je s ním konec. Najednou ale do čehosi narazil, nevšiml si totiž, že ho Hidan navádí na konec ulice, a tak Shikamaru narazil do jednoho z domů.
"A pak kdo je tady nevšímavý, idi*te." ušklíbl se na něj Hidan, a ohnal se po něm kosou.
Shikamaru se ale rukama pomocí chakry přidržel na stěně domu, a nohama Hidanovi podrazil nohy. Ten upadnul na zem, ale ještě se pokusil nějak seknout Shikamara kosou, což se mu ale nepovedlo, protože mladý shinobi z Konohy mu při podrážení nohou chytře vykopl z ruky. Pak se odrazil od domu, a připravil se opět do bojové pozice.
"To mě tak moc podceňuješ, že ani nepoužiješ žádná ninjutsu? Jen abys toho potom nelitoval sr*či!" postavil se Hidan opět na nohy.
"Nepotřebuju plýtvat chakru na takového otravu, jako jsi ty." řekl znuděně Shikamaru, a vytáhl si kunai.
"Ukážu ti pravou zlost a sílu služebníků Jashina-sama!" Hidan si vzal do ruky svou kosu, a rozdělil ji podélně na dvě části.
Pak se zase ušklíbl, a běžel za Shikamarem, opět kolem sebe zuřivě máchal kosami, tu druhou si připnul na naviják na druhé ruce.
"Tentokrát je to mnohem těžší, uhýbat jeho útokům. Nejen, že má dvě kosy, ale také je daleko rychlejší, jestli to takhle půjde dál, tak se mu podaří mě zasáhnout, a pak už bude konec. Je to sice otrava, ale asi budu muset použít "tamto"." přemýšlel Shikamaru, když uhýbal jeho útokům.
Shikamaru se najednou místo úhybu po Hidanovi ohnal kunaiem, ten se ani nebránil, protože věděl, že mu to stejně nemůže nic udělat, a tak ho Shikamaru bodnul do boku. Hidan ale ani nesykl, a kosou seknul překvapeného Shikamara do paže, najednou byl ale Hidan ten, co byl překvapen, Shikamaru se totiž změnil na obláček kouře.
"Stínový klon? To si ze mě děláš pr*el! Kde jsi ty jeden sr*či!? Tak slyšíš mě!?" křičel Hidan na všechny strany.
Spoza nedalekého domu vyšel Shikamaru "Už od začátku souboje proti tobě mám tři výhody."
"O čem to ku*va mluvíš? Vždyť jsi mě ještě neporazil." namítal zmatený Hidan.
"Ne, náš boj už skončil, a ty jsi prohrál. Je to sice otrava, ale řeknu ti proč. Jak jsem již říkal, mám proti tobě tři výhody. Tak první je, že už jsem tě jednou porazil, a tak vím, jakým stylem bojuješ. Má druhá výhoda je, že jsme v Konoze, kde to znám, a tak hraje prostředí v můj prospěch. A třetí, sice jsem na tebe původně nechtěl použít ninjutsu, ale s ním to alespoň bude rychlejší. Jsme totiž v zastavěné oblasti, a všude tady kolem je plno stínů, které mohu v boji proti tobě využít. De facto jsi už prohrál." vysvětlil Shikamaru znuděným hlasem situaci.
"Co to tady meleš… COŽE!?" podivil se Hidan "Jak to, že se nemůžu hnout? Vždyť ty stojíš támhle, a žádný stín od tebe nevede!"
"Mezitím co ty jsi hnil zasypaný někde v lese, jsem pilně trénoval, a navíc mě Naruto naučil Stínové klony, takže se mi teď bojuje mnohem lépe. Nechám tě, aby ses podíval."
Hidan otočil hlavou a ve vedlejší ulici, co byla kolmá na hlavní, byl shikamarův klon, který využíval techniku Stínového spoutání.
"Tys mě napálil, ty jeden zm*de!" ječel na něj Hidan.
"Pravý" Shikamaru napojil svůj stín na ten Hidana, a zrušil klon.
"Pozdravuj v pekle své přátele, Ninpou: Kage Buredo!" Shikamarův stín se rozdělil, a vyšlehlo z něj něco jako Stínové jehly, jenomže měl stín na jedné straně ostří, a nebohého Hidana to rozsekalo na kousky.
Pak Shikamaru svou techniku zrušil, a na zbytky Hidana ještě hodil výbušný lístek, poté se rozeběhl zpět za Narutem.

"Stůj, ty jedno tlusté prase!" volal na obtloustlého muže s oranžovými vlasy mladý hnědovlasý shinobi z Listové, který dotyčného pronásledoval na psovi.
Prchající se na něj ani nepodíval, a stále uháněl dál. Mladíkovi už docházela trpělivost, hodil si do úst malou hnědo kuličku, jeho rychlost se značně zvýšila, a tak dohnal a zastavil svého soupeře.
"Ale ty jsi…“ podivil se Kiba, když si pořádně svého protivníka prohlédl "...přece Pein. Ten, co má schopnost pohlcovat energetické útoky. Mám štěstí, že jsem narazil zrovna na tebe, nemáš proti mně žádnou šanci." chvástal se.
Pein bez řečí vytáhl pro něj typickou šedou kovovou tyč, a rozeběhl se proti Kibovi.
"Takže ty chceš bojovat, i když proti mně nemáš žádnou šanci? Oceňuji tvou odvahu, ocením ji tím, že tě rychle porazím. Před čtyřmi lety jsi mi sice utekl, ale teď tě dostanu." Kiba se proti němu rozeběhl i s Akamarem.
"Gatsuuga!" roztočil se Kiba i jeho věrný přítel, a Pein měl co dělat, aby jejich útoku uhnul. Sice několik ran dostal, ale byla to jen povrchová zranění. Peinovi se z vražedných útoků jeho soupeře podařilo uniknout, a ukryl se mezi domy.
"Mně neutečeš!" Kiba se přestal točit, a podle pachu Peina vystopoval, a chystal se ho dorazit, ale když se k němu blížil, Pein po něm hodil tyč, kterou sice Kiba chytil, ale Pein se na něj vrhl, a ohnal se po něm, jeho útok se naštěstí Kibovi podařilo vykrýt také, protože chytil svému protivníkovi ruku. Pein ale vypadal, jako by mu to vůbec nevadilo a trochu se pousmál.
"Cože?" Kiba se pokusil od Peina odrazit, ale ten ho držel pevně, takže musel pomoci až Akamaru, který muže z Akatsuki označkoval, a chystal se zaútočit, a tak musel Pein Kibu pustit a ustoupit.
"Takže ten smrad umí kromě pohlcování energetických útoků také vysávat dotykem protivníkovu chakru. Dost nebezpečná schopnost. To znamená, že ho budu muset napřed znehybnit, a pak ho jednou ranou skolit, protože, jestli by mě znova chytil, už bych měl docela problém. Sice jsem si vzal bojovou pilulku, ale i tak ze mě vysál polovinu energie, co jsem z ní dostal, za pouhých pár sekund. Dobrá, použijeme náš nejsilnější útok." přemýšlel Kiba.
"Akamaru!" zavolal na svého věrného psa, a ten okamžitě pochopil, co po něm jeho pán chce, a přiskočil ke Kibovi.
"Jinjuu Konbi Henge: Soutourou!" Akamaru i Kiba zmizeli v oblaku kouře, a když se rozplynul, stál tam místo něj obrovský dvouhlavý pes, který se vražedným pohledem díval na Peina.
"Soutourou no Toboe!" pes začal hlasitě výt, což bylo slyšet po celé vesnici, a když skončil, Pein stál na místě jako přimražený.
"Zdá se, že jsi paralyzovaný." ozvalo se z ohromného psa.
"Tak to ukončíme. Garouga!" obrovský pes začal šílenou rychlostí rotovat, a zaútočil tím rovnou na Peina.
Pak se opět objevil oblak kouře, a místo dvouhlavého psa tam byl člověk, a pes mnohem menší. Kdyby neměli oba tak dobrý čich, tak by Peina pravděpodobně nenašli, protože z toho z něj moc nezbylo, ovšem z několika domů kolem také ne.
"Sice jsme spotřebovali poměrně hodně chakry, ale alespoň jsme se ho zbavili, teď rychle za Narutem, doufám, že mě za tu spoušť tady nezabije." otočil se Kiba na Akamara, který zakňučel, a oba se vydali zpět k Narutovi a vůdci Akatsuki.

Muž, který až doteď utíkal před mladou dívkou, se náhle znenadání zastavil "Tady už by to mělo stačit."
Dívka s kratšími růžovými vlasy se zastavila kousek za ním "Stačit k čemu?"
"K tvé porážce, samozřejmě." otočil se na ní.
"Podle toho jak vypadáš, ty jsi jeden z Peinů, co před čtyřmi lety napadli Listovou, že ano? Jseš ten, co uměl oživovat, a křísit."
"Ale také umím z lidí jejich život vysát, asi si na tobě trochu protrénuji tvé techniky před tím, než se půjdu zbavit vesničanů!" Pein se rozeběhl směrem k ní.
"Nepodceňuj mě." pousmála se na něj dívka, a nasadila si na ruce tmavé rukavice.
Muž běžel směrem k Sakuře, a když se k ní dostal, nejprve se po ní ohnal pravou rukou. Ta jeho útok bez větších problémů vykryla, druhou rukou ho chytla, a mrštila s ním o nejbližší dům.
"Zdá se, že nebudeš tak slabá, jak jsem si dříve myslel. Alespoň si s tebou užiju trochu zábavy." řekl Pein, když se vyhrabal z trosek domu.
Pak vytáhl dlouhou šedou tyč, a opět se proti Sakuře rozeběhl, tak se proti němu také s napřáhnutou rukou vyřítila. Máchnul po ní tyčí, ale uhnula se mu, takže to zkusil výpadem, ovšem opět bez výsledku. Byla mnohem rychlejší než on, a tak pro ni nebyl žádný problém vyhnout se jeho útokům, tudíž to po několika sekundách vzdal, a odskočil od ní.
"Když na tebe neplatí taijutsu, holt budu muset využít "tamto"." Pein zavřel oči, a když je znovu otevřel, objevila se za ním ohromná hlava s rinneganem, otevřela ústa, a v nich se objevily desítky dlouhých rukou.
"Co to sakra je? Další technika rinneganu?" zírala vyjeveně na scenérii před sebou.
"Dovol mi ti ještě před tvou smrtí představit pekelného boha děvče."
Ihned poté ruce vyrazily proti Sakuře. Tentokrát to bylo mnohem těžší se jim vyhnout, byly mnohem rychlejší než Pein, a navíc Sakura nevěděla, co se stane, když se jí dotknou. Ještě k tomu útočily ze všech stran, a navíc to nevypadalo, jako by měly nějak omezenou délku. Chvíli před nimi uhýbala, a snažila se dostat z jejich dosahu, ale poté si uvědomila, že to asi nepůjde, tak se rozhodla, že se pokusí o protiútok přímo na Peina, který to vše ovládal. Ovšem v tu chvíli se ruce vynořily i ze země a z okolních domů, a jedné se podařilo Sakuru chytnout za nohu. Dívka se sice pokusila vytáhnout kunai a ruku přeseknout, ale než to stihla udělat, její ruka ji přestala poslouchat, a hned poté následovaly i ostatní části těla.
"Paralizační technika?" podivila se Sakura, ovšem jenom v duchu, protože měla paralyzované tělo, a nemohla mluvit.
"Konečně jsem tě chytil, byla jsi docela mrštná, ale pekelnému bohu nikdy neuteče a navíc ve chvíli, kdy tě chytí některá z jeho "rukou", paralyzuje tvé tělo, a pak pohltí tvou životní energii. Myla jsi sice docela dobrá, ale tohle je konec." Pein přišel pomalým krokem k Sakuře, a chystal se jí zasadit poslední úder.
Dívka se ale v poslední chvíli pohnula, a vrazila peinovi takovou ránu, že prolétl několika domy, a zastavil se až o velký strom.
"Každá paralizační technika se dá nějak překonat, a pro lékařského ninju to není vůbec žádný problém." stála u něho Sakura dřív, než se stihl vůbec zvednout.
"Jak můžeš? Měla bys být paralyzovaná moji technikou, ale ty jseš místo toho mnohem rychlejší, než předtím." divil se Pein.
"Tvá technika fungovala na bázi "jedu", proto jsi potřeboval, aby se mě tvá technika dotkla, a mohla tak jed dostat do mého těla. Pomocí chakry jsem ale ze svého těla tvou paralizační látku vypudila, a navíc zabránila jejímu dalšímu vpouštění do svého těla."
"Vždyť jediný, kdo by něco takového dokázal, by byla princezna Tsunade. Co jsi sakra zač?"
"Já jsem její žačka, Haruno Sakura, a ty jsi mrtvý." vrazila mu Sakura takovou pěstí, až se tam udělal několik metrů hluboký kráter, a není ani potřeba dodat, že toho po Peinovi moc nezbylo.
Sakura se otočila, ale ve chvíli, kdy se chtěla rozeběhnout zpět k Narutovi, jí noha vypověděla službu, a ona spadla na kolena.
"Jenže takové léčení je neuvěřitelně náročné na množství chakry, a navíc mi i mnoho chakry vysál jen dotykem s jeho technikou." pomyslela si Sakura, opět se postavila, a zamířila za Narutem.

"Baika no jutsu!" prostorově výraznější mladík se mnohonásobně zvětšil, a ohnal se rukou po prchajícím protivníkovi. Žena s oranžovými vlasy mu ale uhnula, složila několik pečetí, a v tu chvíli se objevila na hlavě šestihlavého psa s křídly a rinneganem, který se tam objevil.
"Takže já mám bojovat s tebou, špekoune?" podívala se na něj žena.
"JÁ MÁM JENOM TĚŽKÉ KOSTI!!!" rozkřičel se na ní Chouji, a ohnal se po ní dlouhou tyčí, kterou dostal, jako dárek, od svého otce.
Žena seskočila z psa, který se pod tíhou choujiho útoku rozdělil na dva. Žena si mezitím přivolala chameleona, ukryla se v něm, a on, pomocí svého maskovacího zbarvení, zmizel Choujimu z dohledu.
"Takže se asi budu muset nejprve zbavit tebe." otočil se Chouji už na dva psy, kteří na něho z druhé strany vrčeli.
Oba dva se na něho naráz vrhli, ale on jednoho chytil rukou pod krkem, a mrštil s ním o zem, a po druhém se ohnal tyčí, ale on se opět rozdělil na dva.
"Takže takhle ty na mě?" Chouji se připravil do obranné pozice, protože jeden pes se už zvedl ze země, a připojil se k dalším dvěma, takže teď už proti němu stáli tři.
Nedaleko se navíc v oblaku kouře objevil další pes, ale Chouji věděl, že nepřítel už určitě zase změnil polohu, aby se vyhnul odhalení. Psi na něj k tomu znova zaútočili, a on nemohl dělat nic jiného, než vykrývat tyčí, díky čemu jich už ale po skončení útoku bylo osm.
"Takhle na tom budu pořád hůř a hůř, musím přijít na nějaký způsob, jak je oddělat. Vydržet v téhle formě mě stojí dost chakry, takže to budu muset udělat rychle." přemýšlel Chouji.
Psi se na něj opět vrhli, takže se na chvíli soustředil, a ze zad se mu objevily dvě velká modrá motýlí křídla, a psa, co se na něj vrhl, rukou přišpendlil k zemi, a rozmáčkl mu hlavu. Pes zmizel v oblaku kouře.
"Tak takhle na vás vy haj*lové." usmál se Chouji, a zbavil se takhle dalšího psa, takže už jich bylo jen šest, ovšem nevypadalo to, že by chtěli ustoupit nebo přestat s útoky.
Při posledním útoku se sice Chouji dvou psů zbavil, ale jednomu se podařilo kousnout ho do paže, a druhý mu zase zanechal hlubokou tržnou ránu na noze. Na Choujim už bylo v tuhle chvíli vidět, tak ztrácí hmotnost, energie uvolněná masivním zrychlením metabolismu se převedla na chakru, díky čemuž měl sice dost sil, ale jen na krátkou dobu. Navíc věděl, že si také musí nějakou chakru ušetřit na boj proti vůdci Akatsuki, takže se tady nechtěl příliš zdržet. Psi se ale opět chystali zaútočit, takže Chouji ještě zrychlil metabolismus, aby byl rychlejší, a tentokrát se mu už podařilo zabít další čtyři psy, takže nyní už zbývali jenom dva, ovšem během toho utržil ránu na tváři, a také hlubokou ránu do stehna, takže se sotva držel na nohou. Psi od něj znovu poodstoupili, a zaútočili znova, ale tentokrát se už Choujimu podařilo se psů zbavit nadobro, ovšem rána na stehně se zvětšila, a těžce krvácela, a Chouji věděl, že jestli neukončí souboj rychle, bude mít veliké problémy. Poklekl na jedné noze, zavřel oči a začal se soustředit, pak oči otevřel, a vrhnul tyčí na jeden z domů, do kterého se tyč zabodla, potom se na tom místě objevil chameleon, kterého Chouji trefil do hlavy, a zmizel v oblaku dýmu. Chouji už ale nebyl schopný udržet svou techniku, a tak se zmenšil, a křídla, co měl, zmizela.
"Jak jsi nás dokázal najít, špeku?" ptala se ho žena.
"Když mám zrychlený metabolismus, a chakra se mi vytvaruje do tvaru motýlích křídel, mohu mnohem lépe registrovat chakru protivníka. I když se dokážeš zamaskovat mým očím, svou chakru stejně neskryješ, takže pro mě nebyl žádný problém najít tě."
"To nevadí, stejně se svými zraněními nejsi…“ žena vyplivla krev.
"Co jsi to chtěla říct?" zeptal se jí Chouji, který ji právě probodl kunaiem, a na zádech mě opět motýlí křídla.
"Jak jsi to…“ žena spadla mrtvá na zem.
"To, že mi zmizela křídla, neznamenalo, že jsem je už nemohl použít, jen to už v té chvíli nebylo potřeba. A navíc jsem při zrychleném metabolismu mnohem rychlejší i fyzicky, dokonce i s touto hlubokou ránou jsem tak rychlý, že nemáš téměř žádnou šanci mi uhnout." díval se na její tělo udýchaný Chouji.
"Tak, teď zpátky za Narutem." otočil se Chouji, a poté, co si ošetřil rány, zamířil za svým přítelem.