Nebylo nám přáno 27

Starý muž seděl za stolem a procházel záznamy z bitev, když se ozvalo zaklepání.
„Dále!“ Řekl trochu nepřítomně a dál se věnoval záznamům.
„Hokage-sama.“ Oslovil ho Minato a přišel blíž.
Starý muž k němu zvedl hlavu s úsměvem, který se po chvíli téměř úplně vytratil, když si všiml ženy za ním.
„Vzpomínáte si na Kushinu?“ Pokračoval Minato takovým zčásti zastřeným snad i strhaným hlasem, který donutil Hokageho srazit obočí k sobě a zamračit se.
Když Minato viděl, že má Hokageho plnou pozornost a fyzicky i psychicky unavená Kushina sedí na židli, dal se do popisu celé události.
Během svého vyprávění a především k jeho konci neustále stáčel pohled ke Kushině snad rozpolcen mezi nutností popsat Hokagemu krutý, sadistický výjev a nutkáním alespoň z části ho zmírnit kvůli už tak dost zdrcené Kushině.
Hokage si celý, podle jeho úsudku alespoň z části zlehčený, příběh poslechl a potom se obrátil na Kushinu: „Možná, že naše vesnice nebyla té tvojí nikdy velkým přítelem, ale chci, abys věděla, že tady si vítána a můžeš tu zůstat tak dlouho, jak budeš chtít.“
Potom se otočil na Minata a zeptal se ho: „Myslíš, že bude možné, aby pár dní zůstala u tebe? Nemyslím si, že by bylo moudré, nechávat ji teď samotnou.“
„Pokud bude souhlasit tak samozřejmě.“ Odpověděl mladík a otočil se k ní. Kushina k němu zvedla své, snad i trochu nepřítomné, oči a lehce přikývla.
Když s ní Minato odcházel, Hokage za ním ještě zavolal: „Potom za mnou ještě přijď, potřebuji s tebou probrat nějaké věci k tvému týmu.“
Mladík přikývl jistý si tím, že to byla pouze zástěrka, aby mohl Hokagemu pravdivě vypovědět hrůzy, které viděl.

„Tak jsme tady.“ Řekl Minato téměř nadšeně, když otevřel dveře svého bytu.
Kushina se krátce rozhlédla a vešla dovnitř.
Když za sebou Minato zavřel dveře, zeptala se: „Vždycky tu máš tak uklizeno?“
„No.“ Řekl a na chvíli se odmlčel, než trochu váhavě odpověděl: „Dost dlouho jsem tu nebyl takže…“
„Jsi před odchodem uklidil.“ Dokončila za něj Kushina a na malou chvíli se usmála.
Minato chvíli stál jako solný sloup, než řekl: „Já, nechám ti postel. Spal jsem na zemi nebo tvrdých prknech tak dlouho, že bych na ní stejně asi neusnul.“
Kushina trochu váhavě přikývla a znovu se rozhlédla kolem.
„Vyklidil bych ti nějaké místo ve skříni, ale myslím, že by jsme ti nejdřív měli opatřit něco, co tam dáš.“ Řekl s povzbudivým úsměvem a otevřel jí dveře.
Kushina mu odpověděla trochu falešným úsměvem a vyšla ze dveří.
Když scházeli schody, napadlo Minata, že bude asi ještě hodně dlouho trvat, než se z toho úplně vzpamatuje, a v duchu děkoval, že dívka do vesnice nevkročila, jinak by se taky nemusela vzpamatovat nikdy, protože Mlžná skutečně dostála své přezdívce a udělala něco tak strašného, že se nějakou dobu nebude dobře usínat ani jemu.

Po více než dvou hodinách se Minato dostavil k Hokagemu, připravený všechno mu vypovědět až do posledního odporného detailu. Starý pán mu k tomu ale nedal příležitost, když mu oznámil, že je jich informovaný.
„Takže Shikaku tu nakonec přece jen byl.“ Řekl nakonec Minato.
„Ano, podal hlášení a vydal se zpět na frontu. Písečnou jsme sice už zastavili, ale i tak je tam potřeba každá ruka, abychom ji zase zatlačili zpět.“ Odpověděl Hokage s lehkým přikývnutím.
„A k jakému závěru jste došel, Hokage-sama?“ Zeptal se Minato ustaraně.
„Podle toho, co říkal Shikaku, jsem se rozhodl, že asi nejlepší bude vesnici pohřbít i s jejími ubohými obyvateli.“ Odpověděl starý pán zamyšleně.
„Se vším všudy?“ Zeptal se Minato trochu překvapeně. Tohle rozhodně nebyl obvyklý postup.
„Myslím, že s výjimkou Kushiny tu nezbyl nikdo, kdo by se mohl těšit z historie svých předků ukryté v troskách a upřímně pochybuji, že by se na to místo chtěla vrátit.“ Odpověděl Hokage s pokrčením ramen a Minato s ním plně souhlasil, až na jeden malý detail.
„Myslím, že by s tím Kushina měla souhlasit, než pohřbíme její vesnici.“
„Souhlasím a nechávám to na tobě. Výsledek mi potom sdělíš a já najdu vhodné lidi, kteří to udělají, ať už půjde o pohřbení celé vesnice nebo sbírání částí těl a pohřbívání jich kolem ní.“ Odpověděl Hokage klidným hlasem a čekal na Minatovu reakci.
Mladík přikývl a zeptal se: „Je to všechno, Hokage-sama?“
Stařík se na něj usmál a řekl: „Ne, ještě s tebou chci probrat tvůj tým.“
Minato mu úsměv oplatil a přišel blíž ke stolu.
„Tvůj tým se bude skládat z Hakate Kakashiho, Uchihi Obita a dívky nadané na ovládání chakry Rin.“ Řekl Hokage na úvod a podal mu jejich záznamy.
Minato si je krátce prošel a přikývl.
„Setkáš se s nimi zítra v devět před touto budovou.“ Oznámil mu Hokage a ještě se zeptal: „Nějaké otázky?“
„Vlastně ne.“ Odpověděl mladík a s lehkým úsměvem zamířil ven.