V hlavě prázdno - 1. dějství

Ino: Ino je mladá kunoichi z Listové. Dlouhovlasá blondýna, oblečená v přiléhavém fialovém kompletu odhalujícím jak její dlouhé nohy, tak i velkou část břicha.
Shikamaru: Mladý ninja z Listové. Má nahoru vyčesaný ohon s černých vlasů. Nosí zelenou vojenskou vestu a černé kalhoty a tričko s dlouhým rukávem. Také má neustále v puse cigaretu.
Chouji: Obtloustlý ninja z Listové. Má velkou hřívu z hnědých vlasů a oblečen je do červeného kompletu s železnými chrániči.
Tsunade: Hokage Listové, blondýna. Zelené oblečení odloží pouze ve slavnostních momentech kdy na sobě má oblek hokageho. Je silně cítit po saké.
Sakura: Mladá kunoichi z listové. Má růžové vlasy, nosí upnuté červené tričko bez rukávů a sukni stejné barvy jako její vlasy.
Naruto: Mladý ninja z Listové. Je to blondýn a nosí oranžovo-černý komplet.
Ganen: Holčička tak asi kolem 12. Na první pohled není poznat jakého je pohlaví. Krátké hnědé vlasy a neurčité sportovní oblečení.
Taki: Kluk tak kolem 12. Černé vlasy mu padají až přes oči na kterých má malé brýle. Neustále mžourá. Oblečen je v černém trikotu.
Hari: Kluk taktéž kolem 12 let. Má nahoru vyčesané zrzavé vlasy v účesu „nedbalá elegance“. Je vždy perfektně upravený a nosí zelenou košili a džínoidní kalhoty.

Kavárna: Rušná kavárna v srdci Konohy, kde se schází shinobi ve svém volném čase.
Kancelář hokage: Místnost na radnice, jež slouží Tsunade jako její kancelář. Obvykle je zavalená papíry a ve vzduchu se vznáší alkoholový odér.
Cvičiště: Volný plac, který obklopuje les. Obyčejné tréninkové místo.

Rušná kavárna uprostřed Konohy. Panuje tu uvolněná domácká atmosféra. Je tu mnoho kulatých stolků pro dva. Shikamaru a Chouji sedí u jednoho z nich a hrají shougi. Kromě jednoho páru v rohu jsou v kavárně sami. Shikamaru kouří a Chouji má před sebou položený talířek na dorty, už prázdný. Jsou uprostřed rozhovoru.

SH: … ale stejně je to s Ino poslední dobou ještě horší.
CH: (Dívá se na hrací plán a mračí se) Pravda. Jakmile vidí nějakého kluka, tak se začne chovat jako naprostá blonska.
SH: Nosánek má pořádně nahoru a neustále se něčemu hihňá. Vždycky jsem se jí zastával, ale teď už to opravdu nejde.
Pár na druhé straně místnosti se zvedne a začíná odcházet.
CH: (Udělá tah)Navíc začíná mít na všechno stupidní otázky.
SH: No jo no. Jde to s ní hodně z kopce.
Chouji se podívá ke dveřím, pár jimi odchází a dovnitř v tu samou chvíli vchází Ino, Shikamaru mezitím udělá další tah.
CH: Hele my o vlku a vlku za humny.
SH: Co tu asi chce? Od té doby co spolu nejsme v týmu, tak sem ani nepáchla. Jo a mat.
CH: (Překvapeně) U nás taky ne… Cože?! Jak se ti to zase povedlo?
SH: To chce přemýšlet.
Ino přijde k jejich stolu.
I: Jé čau kluci. O jakém přemýšlení mluvíte?
CH: Ale jen shougi. Co ty tady Ino? Vzpomněla sis na starý dobrý tým?
I: Ani ne. Jen jsem se nudila, tak jsem se šla projít. Už jste dohráli?
SH: (Znuděně) Jo dohráli.
CH: A on už zase vyhrál. Lenoch jeden.
I: Tebe porazí každý Choji.
CH: Jen se nesměj. Tebe bych s klidem porazil.
I: (Sebevědomě) O tom silně pochybuji.
CH: Tak si to rozdáme. Teď a tady.
I: Klidně.
SH: (Zatváří se překvapeně a vytáhne balíček cigaret aby si zapálil) Hned?..
I: Copak Shiki? Nechceš nám pučit „tvoje“ shougi?
SH: Ne to ne. Jen mě to trochu překvapilo toť vše. (zapálí si)
CH: (Znovu rozloží figurky do začáteční polohy) Takže hrajem Ino?
I: Jasnačka.
CH: Tak začni.
I: Radši ty. Dám ti výhodu prvního tahu.
CH: Jak myslíš Ino. (Táhne figurkou)
I:(Ino se zamyslí) Pěknej tah. A já… udělám… tohle. (Táhne králem, tak že přeskočí pěšce před ním)
SH: (S potlačovaným smíchem) Ino jsi si jistá, že to chceš udělat?
I: Jo. Co se ti na tom nelíbí?
SH: Jen že pohybuješ s králem.
I: No a co?
CH: Nech jí bejt Shiko. Ať hraje jak uzná za vhodný.
SH: Tak fajn. Máš pravdu je to její věc.
I: Jo je to moje věc a já chci táhnout s králem.
SH: Ale i přesto, takhle nemůžeš.
I: Proč zas?
SH: Tenhle pohyb ta figurka neumí.
CH: (S povzdechem)To bude na dlouho.
SH: Asi jo.
I: A takhle to jde?
SH: Ne.
Chvíli bez mluvení hrají, Shikamaru co vyfukuje kouř Ino do obličeje a ona se na něj vztekle dívá.
CH: Mat.
I: (Ino se nevěřícně podívá na hrací plochu) Sakra. Určitě jsi mu radil Shikamaru.
SH: Já?
I: Jo ty. Chtěl jsi, abych prohrála.
CH: Nech Shikamara na pokoji Ino a přiznej, že jsem prostě lepší a vyhrál jsem.
I: To tak!
SH: Neřeš to Choji.
CH: Co mi zbývá.
I: Vidíš. Vzdáváš to, protože mám pravdu.
SH: Otrava.
CH: Výjimečně s tebou souhlasím Shikamaru.
I: Kluci, nechte toho, nebo odejdu
SH: (Trošku škodolibě) Měj se Ino!
Ino se uraženě zvedá a odchází. Když se dostane ke dveřím, skoro narazí do Sakury, která vejde dovnitř Kluci neustále sedí a znovu rozkládají hru.
SA: (Zakřičí)Hej Ino!
I: Co chceš „Vysoký čelo“?
SA: Tsunade s tebou chce okamžitě mluvit „Prasečino“.
Chvíli na sebe naštvaně koukají.
I: Okamžitě?
SA: Ano okamžitě. A vypadá dost rozladěně.
I: No super. Dneska je den blbec.
SA: Mě to povídej.
Ino se otočí na kluky.
I: (Hlasitě)Tak čau kluci. A někdy si musíme dát odvetu. A bez podvádění.
SH: No jasně. Sbohem Ino.
CH: Užij si to u Tsunade.
Obě vychází ven.

Pracovna hokage. Za velkým stolem pokrytým papíry sedí Tsunade s lahví saké v ruce. Bez zaklepání se otevírají dveře a vchází Ino. Tsunade rychle schovává lahev.

T: (Zvýšeným hlasem) Proč ti to tak dlouho trvalo?
I: Šla jsem sem hned, jak mi to Sakura řekla.
T: Stejně pozdě!
I:(Otráveně) Tak se kvůli tomu snad nezhroutí svět.
T: Co ty můžeš vědět? Jsi chuunin měla bys jít příkladem.
I: Neměli by jít příkladem spíš jouninové a vy hime?
Tsunade se předkloní a zatváří se naštvaně, na vteřinku to vypadá, že Ino udeří ale pak se zase uklidní.
T: (S potlačovaným vztekem)Budu dělat, že jsem to neslyšela. Radši.
I: Jak myslíte.
T: Ano myslím a ty už mlč. Jsi pěkně drzá. Abys jednu neschytala.
I: Hai Hokage-sama.
T: Takže konečně k věci. Mám pro tebe práci.
I: Jakou?
T: Dostaneš tým geniny, co vyšli akademii.
Ino překvapeně vytřeští oči, chvíli trvá než je schopná něco říct.
I: Cože? To musí být špatný vtip.
T: Prostě ti přidělím tři geniny a ty je dotáhneš na chuuniny.
I: Proč proboha já?
T: Protože nikdo jiný není volný.
Na okamžik se zamyslí a pak pobaveně pokračuje.
T:Tedy kromě Naruta a tomu bych nesvěřila ani TonTona natož tři děti. Ovšem někdy ti bude vypomáhat.
Ino nervózně začne popocházet po kanceláři.
I: Naruto?! Ne. To snad ne.
T: Radši na to chceš být sama?
I: To taky ne. Ach jo. Nemůžu jít radši na nějakou misi. Hlídat tři spratky mi vážně nepřijde jako zábava století.
Tsunade se mocně nadechne a vydechne, zrudne vzteky.
T: To nemá být zábava. Je to práce. A pokud se nechceš do akademie vrátit sama, tak jí přijmeš a ještě mi poděkuješ.
I: Čím jsem si to zasloužila.
T: Ber to z té lepší stránky. Budeš moct na někoho beztrestně křičet.
I: No super. Takže kdy se s nimi potkám?
T: Zítra až oficiálně ukončí akademii a budou rozřazeni do týmů.
I: Kdo to bude? Doufám, že ne ti nejhorší a nejblbější.
Tsunade chvíli hledá mezi papíry na stole a pak pokrčí rameny
T: Nevím přesně. Shizune ti dodá materiály.
I: Super. Můžu už jít?
T: Ano. A ještě něco. Snaž se prosím tě. Už tak mám problémů víc než dost. Nepotřebuju jich ještě víc..
Ino odchází a Tsunade zvonu vytahuje lahev, pořádně si lokne.

Velký volný plac sloužící jako hřiště a cvičiště dětem s Konohy. Uprostřed stojí tři velké obouchané kůly a kolem je několik stromů s kůrou pokrytou psaníčky a množství keřů. Hari chodí okolo sloupu a rozčíleně máchá rukama, zatímco Taki sedí zády k jednomu z nich a zdá se, že spí. Ganen se kousek dál protahuje.

H: (Nahlas aby ho Ganen slyšela)Proč jsem jen do týmu dostal tohohle holko-kluka?
Ganen se na Hariho pronikavě zadívá a pak k němu doběhne. Oba se hádají a postupně zvedají hlasy.
G: Aby tu byl někdo inteligentní manekýnko.
H: Tím myslíš Takiho?
G: Kreténe.
H: Krávo.
Taki se zvedne a zamžourá hádající se dvojici.
TA: (Smířlivě) Nehádejte se.
G+H: Drž zobák!
Na scénu rázně vchází Ino.
I: Co se to tu děje?!
Všichni se na ní podívají.
G:(S úšklebkem) Kdo jsi?
I: Ptát se tady budu jenom já. Takže co se to tu děje.
H: Menší výměna názorů krásko.
I: (Pohodí si vlasy a zaševelí) Krásko? Díky.
G: (Zatřese nevěřícně hlavou a kousavě poznamená) Všiml sis, že tak o osm let starší?
H: Jasně!
G: A řekneš nám konečně kdo si?
I: Vaše nová sensei. Ino Yamanaka. Takže mě budete poslouchat je vám to jasný?!
G:(Teatrálně klesne na kolena a vzhlédne k nebi)Co jsem komu udělala?
H: Nejlepší den v mém životě!
Ino začíná být otrávená.
I: Svoje bezprostřední reakce si nechte na jindy. Teď se mi představíte.
G: (Projeví jakési nadšení)Ganen. Specializuju se na taijutsu.
H: (Sebejistě)Hari. Mistr na genjutsu.
TA: (Narovná si své brýle a nezúčastněně) Taki. Já vymýšlím obvykle strategii a držím se stranou.
I: No super. Takže teď mě bedlivě poslouchejte.
Ino přejede všechny pohledem a pak začne rychle mluvit.
I:Já vás musím co nejrychleji dostat na úroveň chuuninů, abych se vás zbavila. Takže budete dřít od svítání do soumraku a když mě budete štvát, tak si na vás zavolám posilu. Člověka, se kterým se nedá vydržet. Jasné?
G: Koho?
I: Naruta. Naruta Uzumakiho. Určitě jste o něm už slyšeli.
TA: (Strojově jakoby se ho to netýkalo) Kyuubiho Jinchuuriki. Zapečetil ho čtvrtý Hokage. Oficiální status gennin. Trénoval ho Jiraiya. Momentálně v týmu se Sakurou Haruno a Hatake Kakashim.
H: Odkud to všechno víš?
I: Ano přesně tohohle idiota mám na mysli. Takže si rozumíme.
G: (Útočně)Lepší blbec než stupidní blondýna.
Ino vykulí oči překvapením a několikrát natočí hlavu tak jako by nerozuměla.
I: Co jsi to řekla?
G: (Pomalu hláskuje, jakoby mluvila na starou hluchou babičku)Stu-pid-ní blon-dý-na.
I: (Naštvaně zavřeští)Proč si to myslíš?
G: Chováš se tak.
H: Náhodou je to sexy.
I: Nechovám se tak.
G: Ale jo chováš.
I: (Hlas jí stoupá do ničivých výšek)Ne nechovám a mlč! Jsem tvoje sensei, takže trochu úcty.
G: Hai Yamanaka–sama.
I: Zítra sraz na cvičišti číslo 5. Dopoledne v 10:00.
TA: Tak pozdě?
I: Někteří z nás se rádi vyspí.
Ino se rázným naštvaným krokem vzdálí a jakmile je z doslechu tak Ganen zašeptá.
G: Blondýnka.
H: Ale krásná.

Znovu kavárna uprostřed Konohy, Tentokrát tu Shikamaru sedí sám. Otevřou se dveře a vstoupí Ino. Dojde až k Shikamarovi, kde se posadí naproti němu na židli.

SH: Ahoj Ino.
I: Ahoj Shikamaru.
SH: Co potřebuješ?
I: (Chvíli sbírá odvahu) Chtěla jsem se tě na něco zeptat.
SH: Tak se ptej.
I: Chovám se jako pitomá blondýna.
SH: (Překvapením nemůže nalézt slova)No…
Ino si nervózně poposedává.
I: Upřímně.
SH: Jo chováš.
I: (Se směsí nazdobenosti a zklamání) Zas tak upřímně jsi nemusel.
SH: (Omluvně) Jé promiň. Ale je to pravda. Poslední dobou se pořád něčemu hihňáš, si se Saiem, nosíš nos nahoru a tak.
I: Vážně? Mě to vůbec nepřijde.
SH: Jo vážně. A hodně lidem už to začíná lézt na nervy.
I: Ale co Sai? Jsem s ním skoro pořád a ten nic neříká.
SH: (S povzdedchem)Sai a jeho knížky o lidech. Podle mě je pro něj něco jako syndrom blondýnek něco co nezná a nechápe.
I: Pravda…
SH: (Povzbudivě)Ale hlavu vzhůru Ino. Horší než teď to nebude. Teda snad.
Ino se zakymácí se židlí a skoro spadne, kdyby se nezachytila stolu.
I: Horší?
SH: Jo horší. Teď když víš, jak se chováš, tak by se to snad už mohlo přestat zhoršovat.
I: (Vyhrkne)Jak dlouho?
SH: Co jak dlouho?
I: Jak dlouho už se tak chovám?
Ino vstane a začne chodit kolem stolu.
SH: CCA od tý doby co se náš tým rozpadl.
I: Ale to už je skoro pět let!
Shikamaru dá průchod svému rozčarování, právě když Ino prochází za ním a nevidí ho.
SH: Jo to je. Ale dalo se to přežít. Rapidně se to zhoršilo, když se objevil Sai.
I: (Nešťastně) Proč mi to nikdo neřekl?
SH: Myslím, že pár lidí se ti to pokoušelo naznačit, ale většinou jsi je poslala do háje, takže se přestali snažit.
I: Vůbec si to nevybavuju.
Do kavárny vchází Sakura a přichází rovnou k nim.
SA: Ahoj. Co vy dva tady?
SH: Ahoj.
I: (Rychle se snaží ukončit rozhovor a odejít)Čau. Ale jen jsme si tak povídali. No nic. Já už stejně musím. Psychická příprava na zítřek.
SH: Hm. Tak čau.
SA: Aha. Tak si to s mrňatama užij.
Ino jde pryč a ještě zpoza dveří křičí.
I: Vynasnažím se. Někdy se uvidíme.
SH: (Křičí)Jasně.
Sakura si sedá na místo které patřilo předtím Ino. Nakloní se spiklenecky k Shikamarovi.
SA: Co to s ní bylo?
SH: Co máš na mysli?
SA: Chovala se přátelsky.
SH:(Napůl otráveně)Jo tak. Sám nějak nevím. Chtěla se se mnou sejít a promluvit si.
SA: A o čem?
SH: Překvapila. Ptala se, jestli se chová jako blondýnka.
Sakura se k Shikamarovi ještě víc naklonila.
SA:(Šeptem)Co si jí odpověděl?
SH:(Znuděně) Že je.
SA: Naštvala se?
SH: Nejdřív jo, ale potom byla docela v klidu. Zajímalo jí od kdy a jak moc.
SA: Proč?
Shikamaru si hodil nohy na stůl a tím donutil Sakuru, odtáhnout svůj obličejem, který jinak měla nepříjemně blízko jeho.
SH: Co já vím. Asi jí to někdo vmetl do obličeje. Mám podezření na někoho z toho jejího týmu. To by taky vysvětlovalo, proč to nebrala jako provokaci. Ty děti jí totiž vůbec neznají, a pokud to řeknou po deseti minutách rozhovoru s ní, tak jí muselo přijít minimálně divný.
SA: Někdo z jejího týmu povídáš?
SH: (Naprosto znuděně)Hm.
SA: Třeba jí to prospěje.
Shikamaru se na chvíli zamyslel.
SH: Možná…
SA: No budeme doufat.
SH: To je tak jediný co můžeme dělat.
Sakura si všimla Shougi.
SA: Dáme si partičku?
SH: Proč ne.