Syn svého otce XIV. - Smlouva

Stanoviště Gama – Jeden den po chuninské zkoušce
Naruto se probral. Byl v jaké si tmavé místnosti. Strašně ho bolela hlava. Až teď si uvědomil, že je v jakémsi vězení. Seděl v koutě místnosti a na rukou měl řetězi. Jeho čakra byla asi na patnácti procentech. Začal kontrolovat situaci. Vězení byla v podstatě jeskyně. Asi deset metrů před Narutem byli mříže. Byli tlusté asi třicet centimetrů. Jeho řetězi byli připevněny do masivní skály. Najednou zaslech kroky u mříží. Vzdalovali se. Snažil se uklidnit a vymyslet plán, jak se dostat z těhle sr**ek. Po chvilce uslyšel zase nějaké kroky. Tentokrát se k němu někdo blížil. Zaslechl zachraštění klíčů a odemikání zámku. Podíval se na nově příchozí. Byli tři. Překvapivě neměli masky ANBU. Pohled mu padl na muže uprostřed. Držel nějakou tyč v ruce a na oblyčeji měl úšklebek.
„Vemte ho do výslechové místnosti.“ pravil. Naruto z toho hlasu slyšel nadšení. Přiskočili k němu dva z Rootu. Nebránil se, protože to nemělo cenu. Vlastně na to ani neměl moc síly. Jeho tělo bylo unavené. Táhli ho nějakou jeskyní chodbou, až dorazili k dřevěným dveřím. Velitel tříčlené skupiny otevřel dveře. Na Naruta se vyvalil nechutný zápach. Byla v něm cítit krev. Pak Naruta přivlekli dovnitř. Byla tam židle, lehátko a nějaký stůl s nástroji. Naruto tušil, co bude následovat a nehodlal jim nic říct. Dotáhli ho k židli a posadili ho na ni. Byla z oceli. Ruce mu ještě pro jistotu připevnili k zemi několika řetězi.

„Jmenuji se Kitsuko. Rád tě poznávám, protože s tebou strávím ještě dost času.“ pravil Kitsuko a pak se usmál. Naruto na jeho slova moc nereagoval. Chtěl něco říct, protože spatřil svoji zbraň u jeho opasku, ale nakonec si to rozmyslel.
„Takže teď ti budu podávat otázky. Když na ně odpovíš, tak se ti nic nestane.“ pokračoval Kitsuko.
„Začínám. Řekni, jak se dostanu na horu Myoboku.“ pravil klidně. Naruta tahle otázka překvapila. Pohotově odpověděl.
„To neřeknu.“ pravil Naruto. Kitsuko se uchechtl a udeřil ho do obličeje.
„Tak něco jiného. Kde je svitek s technikama Čtvrtého.“ Naruto nečekal tuto otázku.
„Cože?“ pravil překvapeně. Přesto dostal pěstí do oblyčeje.
„Další otázka. Kdo se spojil s Tsunade proti Danzou-sama.“ ptal se znova.
„Nevím.“ zalhal Naruto. Tentokrát dostal dělovku do břicha. Tiše zaúpěl. Jeho mučitel se usmál.
„Znova. Jak se dostanu na Myobukou.“ ptal se opět.
„Nevím.....“

Konoha, kancelář Hokage – ten samí den
„Víte proč jsem si vás jsem pozvala?“ ptala se Tsunade několika týmů, co byli v její kanceláři. Byli tam tými Kakashi, Gai, Kurenai a Asuma. Jediní, kdo z těchto týmů chyběli, byl Naruto, Hinata a Neji. Všichni nesouhlasně zavrtěli hlavou.
„Naruto je nezvěstný.“ pravila sklesle Tsunade. Všichni byli překvapeni.
„Jak? Kdy?“ ptal se překvapeně Kiba.
„Poslední, kdo ho viděl, byl jeden tým ANBU v aréně. Našli jsme je včera večer. Byli zneškodněni nějakou neznámou technikou a probrali se až dnes ráno. Nic si nepamatovali, ale podařilo se nám zjistit, co se opravdu stalo. Naruto byl zajat členy Rootu.“ pravila Tsunade.
„Parchanti.“ bylo slyšet hned od několika lidí.
„Takže záchraná mise.“ řekl Kakashi.
„Ano. Podařilo se nám zjistit, že směřoval někam na Jiho-Východ.“ pravila Tsunade. Pak podala několik složek velitelům týmů. Ty si je brzo pročetli.
„To není moc,“ pravil po chvilce Kakashi. Kurenai, Asuma a Gai jenom přikývli.
„Nic víc nemáme. Vysílám vás na tuto misi, protože vám věřím víc, než jednotkám ANBU.“ pravila Tsunade.
„Proč nevěříte jednotkám ANBU?“ zeptal se nechápavě Choji. Odpověď se mu dostala od Kakashiho.
„Jednotky ANBU nespadají přímo pod Hokageho. Většinu misí vyřizuje hlavní velitel jednotek ANBU, protože by to Hokage nemohl stíhat řešit. Samozřejmě, že vyjímkou jsou mise, které zadává Kage.“ pravil Kakashi. Choji jenom přikývl, že chápe.
„Kdy vyrážíme,“ zeptal se nedočkavě Kiba.
„Ještě dnes,“ pravila Tsunade, „máte hodinový rozchod, a pak vyrazíte.“
„Hai.“ ozvalo se ze všech stran.

Stanoviště Gama – ten den večer
Naruto ležel ve své cele. Byl strašně zřízený. Blbě se mu dýchalo. Nějak se nemohl soustředit na léčení. Zaslechl další kroky. Myslel si, že mu chtějí dát přídavek. Kroky se zastavily u mříží. Pak zaslechl, jak něco kovového cinklo o zem. Podíval se na to místo. Byl tam nějakej tácek s miskou. Zřějmě nějaké jídlo. S námahou se zvedl a došel k mřížím celi. Sebral tácek a vrátil se do rohu celi. Obsah misky nevydal moc lákavě, ale měl stašnej hlad. Nejedl už dost dlouho. S nechutí se do toho pustil. Bylo to přesně tak hnusné, jak to vypadalo. Tohle bylo horší, než mučení. Přes nechuť to snědl vše. Pak začal přemýšlel o tom, jak se odtamtud dostat. Velký problém byli pouta. Čakra se mu nestíhala obnovovat. Tělo ji automaticky spotřebovalo na regeneraci. Naruto věděl, že za ním vyšle Tsunade týmy, takže ho dříve nebo později najdou. Udělal si největší pohodlí, jaké může člověk mít ve vězení a pokusil se usnout. Po několika minutách se mu to kvůli vyčerpání povedlo.

Stanoviště Gama – další den
Naruta probralo zachrastění klíčů. Šli si pro něj dvě osoby. Naruto se pokusil postavit a také se mu to povedlo. Přišlo to ale nazmar, protože ho jeden z ANBU praštil do břicha. Naruto dopadl na kolena. Pak ho každý člen Rootu vzal za jednu ruku a táhli ho tou samou chodbou jako včera. Dveře byly už otevřené. Když vešli dovnitř, tak ho hodili na zem. Pouta mu připevnili k zemi. Kvůli délce pout se Naruto nemohl postavit. Klečel na zemi a před ním stál zase ten Kitsuko. Držel v ruce nějakou tyč.
„Musím uznat, že si se včera držel dobře, ale já pořád chci ty informace. Chceš mi něco povědět?“ ptal se ho Kitsuko.
„Já nic neřeknu. To radši umřu.“ řekl Naruto s rozhodností v hlase.
„To se asi nestane,“ promluvil Kitsuko.
„Víš, co je tohle?“ ptal se ho a ukázal na tyč, co držel v rukách. Naruto jen zakroutil hlavou. Kitsuko kývl na jednoho ze dvou členů Rootu v místnosti. Tan na Naruta vylil vědro vody. Naruto uhnul hlavou. Pak se podíval na Kitsuka. Ten držel v rukou tyč a přibližoval se. Naruto se podíval na onen nástroj. Až teď si všiml, že má dva bodce. Kitsuko pomalu přiložil onen nástroj Narutovi na hruď a pravil: „až mi dáš nějakou informaci, tak skončím.“
Pak stiskl tlačítko na tyči a Narutem proběhla vlna bolesti. Zmítal se v křečích na zemi a Kitsuko pokračoval dál.
„Už sis to rozmyslel,“ ptal se ho s úšklebkem.
„Ne,“ opověděl Naruto. Musel se přemáhat, aby mu vůbec odpověděl.
„Když tě to tak baví.....

Neznámo kde – po pár hodinách
Skupina tří ninjů a jednoho psa pospíchala lesem. Postupovali mlčky, až jeden z nich promluvil.
„Našel jsem stopu Kakashi-sensei.“ prohlásil Kiba.
„Dobrá práce Kibo. Hned dám vědět ostatním.“ odpověděl Kakashi. Pak informoval přes visílačku ostatní. Do pěti minut se všichni seskupili a vydali se pohromadě za stopou.
„Vydrž Naruto.“ blesklo Kakashimu hlavou.

Stanoviště Gama
Výkřiky se ozývali celou základnou. Naruto v mučírně ležel na zemi. Z jeho mikiny zbyli už jenom hadry. Dýchal nepravidelně. Přes díry v oblečení byly vidět popáleniny, způsobeny mučícím nástrojem. Jeho mučitel ztrácel trpělivost. Už se ho ani na nic neptal a úžíval si jeho bolesti. Naruto se modlil, aby to skončilo. Bylo mu toho dopřáno. Kitsuko zahodil tyč někam stranou a rozkázal, aby ho odvedli zpět do celi. Naruto přenos ani nevnímal. Na chvíli upadl do bezvědomí. Znovu se probral až v cele. Nechtěl čekat na záchraný tým. Rozhodl se, že odtamtud uteče, ať to stojí co to stojí. Přemýšlel, jestli se má spojit s liškou nebo ne. Nakonec usoudil, že to sám asi nezvládne. Zavřel oči a vešel do svého podvědomí. Vešel do místnosti, kde byla cela. To co viděl ho překvapilo. Přes mříže vedla jedna stěna. Přišel k ní. „Potlačovací pečeť. Oni s tím počítali?“ pravil si pro sebe Naruto. Začal kontrolovat její stav. Byla celá popraskaná. Naruto jí dával maximálně dva týdny, než pod silou Kyuubiho padne. Ale co teď? Musel najít jiný způsob jak se odtamtud dostat. Pak si vzpomněl na monitorování svého okolí za pomocí větru. Nebyl si jistý, zdal-li to v tomto stavu zvládne. Zkontrolav svůj stav čakry. Chabích deset procent. Věděl, že při tak malé hodnotě čakry je to riskantní, ale musel to zkusit. Začal se soustředit jak jen mohl. Vyšlo to z části. V hlavě si zmapoval asi šedesát metrů chodeb. Najednou se mu zatočila hlava. Jen tak tak se udržel při vědomí. Pak vzal odštěpek kamene ze země a vyryl nové poznatky do kamené podlahy v rohu místnosti. To ale už na něj bylo moc a odpadl.

Neznámo kde – dalšího dne
Třináctičlená skupina z Konohy se zastavila. Před ní se tyčila vysoká hora a už z dálky na jejím úpatí byl vidět vchod do jeskyně.
„Takže tady to je.“ promluvil ke všem Kakashi.
„Ano. Stopa vede směrem do té jeskyně.“ potvrdil jeho myšlenku Kiba.
„Takže budeme potřebovat plán Shikamaru,“ řekl Asuma.
„No jo no,“ řekl znuděně Shikamaru a začal přemýšlet.
„Měl bys to brát na větší váhu Shi...“ pravila Kurenai, ale nedořekla to.
„Jo. Mám plán.“ pravil Shikamaru. Několik členů této skupiny na něj hleděli jak na vola, protože nechápali, jak mohl na něco takového přijít za tak krátkou dobu. Pak jim začal Shikamaru vysvětlovat svůj plán.

Stanoviště Gama
Naruto se probral. Porozhlédl se po cele. U mříží spatřil další tác s jídlem. Jestli se to tak dá nazývat. Dobelhal se pro něj. Každý krok ho bolel. Sedl si k mřížím a postil se do toho podivného cosi. Byly to hrozný blafy. Najednou zaslechl menší rozruch. Něco se dělo. Podíval se skrz mříže, ale nic vidět nebylo. Začal dokonce i doufat, že tady byl tým z Konohy. Rychle ho ten názor přešel, protože se dlouho nic nedělo. Čas pomalu plynul. Každá minuta se zdála jako věčnost. Ztrácel pojem o čase. Po nějaké době si pro něj přišli. Odvedli ho opět na to samé místo. Naruto čekal, že ho bude Kitsuko opět mučit. Překvapilo ho to, že má tak dobrou náladu. Zrovna si povídal s jedním svím kolegou.
„Takže spadli do té pasti,“ ptal se Kitsuko.
„Ano. Přesně jak Danzou-sama říkal. Chtěli ho zachránit. No budu muset jít. Bav se.“ pravil ten druhý. Následně odešel. Narutovi trochu spadla morálka. Jeho přátelé ho šli zachránit a padli do pasti.
„Takže spátky k tobě.“ pravil Kitsuko směrem k Narutovi.
„Můj názor se nezměnil.“ pravil Naruto.
„Uvidíme.“ dodal Kitsuko.

Neznámo kde – po několika hodinách
Třináct ninjů postupovalo pomalu směrem do Konohy. Měli několik raněných.
„Měl jsem počítat, že to bude nějaká past. Bylo to moc lehké.“ pravil Shikamaru, kterého podepíral Kakashi.
„Za to nemůžeš. Mělo mě to taky napadnout.“ pravil Kakashi.
„To mělo nás všechny.“ pravil Asuma, který se teď připojil do konverzace.
„Zajímá mě, kam ho tedy odvlekli.“ pravil si spíše pro sebe Shikamaru.
„Jsou tady,“ promluvl tajemně Shino. Následně se před nimi objevil čtyřčlený tým.
„Jsem rád, že jste nás našli tak rychle.“ pravil k příchozím Kakashi.
„To já taky. Ošetříme vás hned tady, a pak se vydáme zpět do konohy.“ pravila Shizune.
„Podívej se hlavně na Kibu a Ino. Ti jsou na tom nejhůř.“ informoval ji Kakashi.
„A co je se Sakurou?“ zeptala se Shizune, když si všimla, že ji nese Kurenai.
„Je jenom vyčerpaná. Spotřebovala hodně čakry na léčení.“ odpovědě ji Kakashi.

O týden později
U Naruta se dělo každý den to samé. Když se probral, tak ho odvedli do té prokleté místnosti. Neřekl jim nic konkrétního, ale pár slov mu už vyklouzlo. Naštěstí se nezmínil o klanu Hyuuga. Za tu dobu zmapoval docela velkou část chodeb. Mezitím Konoha pokračovala v pátrání. Moc úspěchů nezažila. Root jako by přestal existovat. Neměli o nich žádné informace.

Stanoviště Gama – toho rána
Naruto se ráno probudil s divným pocitem. Mělo se něco stát, ale nevěděl co. Vždy pro něj chodili asi pět minut po tom, co se vzbudí. Tentokrát si pro něj přišli asi po půl hodině. Dali mu nějakou drogu. Působila okamžitě. Nemohl se téměř ani pohnout. Vlekli ho neznámou chodbou. Dostal se do nějaké neznámé místnosti. Vypadalo to tam jak na operačním sále. Položili ho na stůl. Následně he připoutali zvláštními černými obvazy. Samozřejmě, že tam nechyběli ani řetězi. Jediná jeho odhalená část těla, bylo jeho břicho. Začal něco tušit a jenom se mu to potvrdilo, když se zobrazila pečeť. V místnosti bylo několik zahalených osob, ale ty Naruta netrápili. Naruto nemohl čekat. Přesunul se do místnosti s Kyuubim. Chtěl něco vymyslet. Kamená stěna byla asi poloviční a dost popraskaná. Naruto k ní přišel. Dotkl se jí rukou. Rozhodl se jí zničit vší silou, kterou měl. Ne, že by byl při síle, ale chtěl to aspoň zkusit. Už se napřáhl rukou, když pocítil na svém břiše bolest. V tu chvíli se ocitl zpět na operačním sále. Co ho podivilo bylo, že jedna z osob, která u něj stála, měla v jeho břiše ruku. Naruto zařval bolestí. Cítil, jak se ta zeď v jeho nitru rozpadá. Pak znovu nelidsky zařval. Přes mříže se začala proudit rudá čakra. Nechovala se jako obvykle. Vyhýbala se mu. Obtáčela se kolem ňej jako had. Pak se vydala směrem do jeho břicha. Naruto se zase opět ocitl na operačním sále. Jeho břicho ho strašně bolelo. Osoba, která v něm měla ruku si něco pro sebe mumlala. Pak k němu přiskočil nějaký asistent a podal mu průhledný krystal. Když se ho ta osoba dotkla, tak začal měnit barvu na jasně rudou. Najednou se dělo něco zvláštního. Z Narutova břicha se začala řinout rudá čakra. Osoba, která měla stále ruku v Narutovi, ji vytáhla a zařvala bolestí. Celá ruka byla popálená po kontaktu s démoní čakrou. Hned uskočila od Naruta. Na jeho místo se dostavilo několik dalších členů Rootu. Hned začali skládat pečetě. Všichni je dokončili naráz a přiložili ruce Narutovi na břicho. Rudá čakra se začala stahovat zpět za mříže. Bolest ustupovala. Narutovi se motala hlava. Pak pocítil vpich na ruce a spadla mu víčka.

Kancelář Hokage
„Nějaké zprávy o Narutovi.“ ptal se jako každý den Kakashi.
„Ne. Možná. Nejsem si jistá. Zjistila jsem něco zajímavého.“ pravila trochu nejistě Tsunade
„Co jste zjistila Hokage-sama?“ ptal se Kakashi.
„Podařilo se nám zjistit, že Danzo koupil několik zajímavých věcí na černém trhu.“ pravila Tsunade, „pak se nám podařilo zjistit od jednoho prodejce polohu jednoho Danzova úkrytu. Problém je, že si nejsem jistá věrohodností.“ Následně Tsunade podala Kakashimu nějaké informace.
„Proč mi to říkáte a nevyslala jste tam nějaký tým, aby to ověřil.“ pravil Kakashi.
„Když tam vyšlu průzkumný tým a bude to pravda, tak se od tamtud mohou přemístit. Jenže může to být další past a já nechci riskovat životy.“ řekla Tsunade.
„A jak se to tomu obchodníkovi povedlo zjistit?“
„Tvrdí, že si sleduje všechny své zákazníky. Ale jak jsem řekla. Není moc spolehliví.“
„A co si vůbec Danzo pořídil.“
„To je na tom to nejhorší. Vypadá to, že chtějí na Narutovi dělat pokusy a chtějí z něj dostat Kyuubiho čakru.“ pravila Tsunade sklesle.
„Co budeme dělat?“ ptal se jí Kakashi.
„Chci, abys mi sehnal několik dobrovolníku.“ pravila Tsunade, a když byl Kakashi na odchodu, tak jen dodala: „tajně.“ Kakashi se nezastavil a pokračoval dál.

Po půl hodině stálo v kanceláři Hokage tři Jouninové a devět Chuninů. Tsunade měla projev.
„Dnes jsem si vás zavolala, protože bych vás chtěla požádat o pomoc ne jako Hokage, ale jako váš přítel. Není to rozkaz, takže můžete kdykoliv odejít. Je to mise kategorie A až S. Dozvěděli jsme se z jednoho ne moc věrohodného zdroje, kde by mohl být Naruto. Chci teď vědět, kdo do toho jde. Ti co se mise chtějí účasnit, ať udělají krok vpřed.“ pravila Tsunade. Všichni udělali krok vpřed. Tsunade se trochu usmála.
„Děkji vám všem. Budete rozděleni do tří týmů. Veliteli budou Kakashi, Yamato a Shikamaru. Dávám vám všechny informace, co se nám podařili získat.“ pravila Tsunade. Následně podala několik dokumentů přítomným Jouninům.
„Hodně štěstí.“ rozloučila se s nimi Tsunade.

Stanoviště Gama – další den
Naruto se probral na jiném místě než obvykle. Seděl na židli a byl k ní připoután těmi zvláštními černými obvazy. Snažil se nějak z nich vykroutit, ale měl jimi omotanou téměř každou část těla. Sotva mohl hýbat hlavou.
„To je zbytečné. Přes ty obvazy neproujde žádná démoní čakra.“ pravil nějaký hlas.
„Cože?“ pravil nevěříčně Naruto.
„Jak jsi slyšel. Tady ti démon nepomůže.“ pravila opět ona osoba. Naruto začal uvažovat o možnosti úniku. Dostal nápad, jak se zbavit těch zatracených obvazů. Nemohl používat Kyuubiho čakru, tak se musel spolehnout na svou vlastní čakru. Ale přesto bude potřebovat na únik Kyuubiho. Rozhodl se s ním promluvit.

„Co chceš kluku?“ zeptal se Kyuubi Naruta ve své cele.
„Přišel jsem se dohodnout.“ pravil Naruto smrtelně vážně. Kyuubi se začal smát. Teda jestli se to tak dalo nazvat.
„Hahaha. Dohodnout. Ty a se mnou.“ řekl Kyuubi, když se trochu uklidnil.
„Ano. Přesně to jsem řekl.“ pravil Naruto pořád vážně. Kyuubi už znovu zvážněl.
„Asi sis všiml, že hodlají experimentovat s tvojí čakrou. Všiml sis taky Danza. Má v sobě DNA Prvního. Vím, že nehodláš být něčí loutkou, ale když se odsud nedostanem, tak se jí staneš.“ pravil Naruto.
„Co teda navrhuješ kluku,“ řekl Kyuubi s pohrdavostí v hlase.
„Navrhuji uzavřít dohodu. Aspoň pro teď. Já se zbavím těch obvazů a ty nás odtud dostaneš. Až budeme dost daleko odsud, tak mi vrátíš kontrolu nad mím tělem.“ pravil Naruto vážně. Kyuubi začal přemýšlet.
„Moc tě prosím Kyuubi no Youkou,“ pravil Naruto a pokleknul před svím démonem. Nikdy se necítil víc poníženě, ale on byl jediná možnost, jak odtud. Kyuubimu se objevil na tváři úšklebek. Pak pozvedl ruku a v ní se objevil obři svitek. Roztáhl ho u sebe ve vězení a priložil na něj svou tlapu.
„Jsi odvážný kluku. Přijímám tvou nabídku. Stvrdíme tuto dohodu touto pečetí.“ pravil Kyuubi.
„Co je to za pečeť?“ ptal se překvapeně naruto.
„Pečeť Duší. Když někdo z nás poruší dohodu, tak zemře. Chápeš to kluku?“ pravil Kyuubi.
„Ano,“ odpověděl Naruto a prošel skrz mříže. Byl pořád ve střehu. Bál se, že si to Kyuubi rozmyslí. Pak se podíval na ten svitek. Pročetli si jej. Bylo tam vše. Naruto se podíval na místo, kde jej měl stvrdit. Položil na něj svou dlaň. Ze spoda jeho dlaně vyšla jasná modrá zář. Nebylo to příjemné, ale vydržel to. Když dal svou ruku strano, tak se podíval na celí výtvor. Vedle jeho otisku se začali objevovat tato slova: Uzumaki Naruto.
„Svitek se sám zničí po dovršení dohody. Teď do práce.“ řekl Kyuubi.
„Jasně. Už se na tom pracuje.“ odpověděl mu Naruto. Nikdy netušil, že s Kyuubim bude spolpracovat.