Po pěti letech: Mise v zemi železa III 13-Běs

Tsubaki se pozdě v noci procházela na hradbách Sněžné a obezřetně, tak, aby ji nikdo z hlídky nepodezříval, hleděla k nedalekému lesu. Občas se otočila k severu, potom na jih.
Když ji vyrušil ninja, který měl zrovna hlídku a který jí již po několíkáté říkal, aby si šla lehnout, že hlídku sám zvládne, Tsubaki s nervy napjatými k prasknutí na něj začala ječet a poslalala ho na severní stranu hradby, která byla nejdále od brány, na které zrovna stála. Upřeně pozorovala šero lesa.
„Třeba si to rozmysleli. Třeba...“ Tsubaki se chvěla po celém těle při pomyšlení, že zradí tisíce lidí, kteří nyní v klidu a bezpečí spí za hradbami vesnice. Ze zamyšlení ji probral záblesk světla na jižní straně lesa. Stěží postřehutelný, kdyby dívka nevěděla, co sledovat. Pomalu došla na okraj brány a natáhla ruku k masivní kovové páce, aby uvolnila vstup, tak, jak zněla dohoda. Až uvidí záblesk v lese, otevře postranní zadní vchod.
Pokud pomůže Akatsuki k infiltraci Sněžné, dostane vše, co kdy chtěla, ale pomyšlení na to, že to získá tak podlým způsobem...
„K čertu s tím!“ Zaklela a potichu trhla pákou směrem dolů. Počitala do desíti a páku vrátila zpět. Stihla to přesně ve chvíli, kdy se ninja, kterému před chvíli nadávala vracel zpět a hleděl na ni, co to dělá. Dívka zbledla hrůzou a pohlédla mladíkovi do tváře, ve které se odrážel výraz naprostého děsu a překvapení nad tím, co právě udělala. Rychle se otočil, chytil kovovou palici a napřáhl se, že udeří do obrovského kovového zvonu, kteý měl po pravici.
Tsubaki ztuhla hrůzou a dá se říct, že jí celý život proběhl před očima. Ninja se náhle zarazil a podíval se na svůj hrudník. Tsubaki se taky podívala a překvapením skoro vykřikla, když se ninjovým tělem protáhla s nechutným začvachtáním ruka a prorazila mu žebra tak lehce, jako by to byly křehké jídelní hůlky.
„Ty seš vážně k ničemu ženská, co?“ Sykne potichu Sasuke a vytáhne ruku z již mrtvé hlídky. Rychle doběhne k dívce a srazí ji na zem, aby ji ostatní z hradeb neviděli. Tsubaki se vyděsí ještě víc, když si ninju z poza ruky, kterou jí přikryl ústa, prohlédne. Obličej pomalovaný černými barvami, jeho rudé oči, zářící jako dva rozžavené uhlíky a vražedný škleb mu dodávaly zvířecí vzhled.
„Kolik jich tady ještě je?“
Dívka se vymanila ze sevření.
„Slíbils, že nikoho nezabiješ!“
„Zvoralas to. Jeho krev je na tých rukou. Kdybys dělala co máš, tak by to přežil.“
Tsubaki zbledla ještě víc.
„Co s tělem, sakra!“ Sasuke se po zemi doplazil k mrtvole a přitáhl si ji k sobě. Pomalu zdvihnul hlavu rozhlédl se, kde jsou ostatní stráže. Když se nikdo nedíval, zdvihl muže nad hlavu a hodil ho do lesa mezi stromy. Ozvalo se lehké zachvění větví a následný pád bezvládného těla.
Ninja se po vykonané práci otočil na Tsubaki a ta se mu podívala do očí. Zmateně si prohlížela rudé oči ve tvaru spirály, které se točily a pulzovaly rudou čakrou. Shinobi hleděl jakoby do dálky a naprosto nevnímal to, že je uprostřed nepřátelského uzemí. Zdvihl pomalu ruce složil podivnou pečeť a zavřel oči.
„Lazo de la Salamandro!“ Potom oči otevřel, chytil Tsubaki za ruku a vyběhl s ní nekrytý přímo dovnitř hradeb.
„Počkej! Jestli nás někdo uvidí, je po nás!“
„Uklidni se. Nikdo nás neuvidí.“
Tsubaki klopýtala za Sasukem a strnule se rozhlížela do všech chodeb, kterými procházeli, když narazili na to, čeho se bála nejvíc.
„Hlídka!“ vykřikla.
Sasuke ji chytl ústa rukou a přitáhl si ji k sobě.
„Buď zticha!“ Zasyčel a odhalil bílé tesáky. V tu chvíli si Tsubaki uvědomila, že jsou velmi podobné těm, které měl Niekage. Dvojčlená hlídka, bavící se mezi sebou, došla na křižovatku a dala se pomalu doleva, zatím co Sasuke a Tsubaki stáli napravo, opření o stěnu. Jedno otočení a celá vesnice věděla, že je tady nepřítel... ale oni se ani nehli. Stráž pokračovala v pravidelné obchůzce až zašli za další roh a zmizeli jim z dohledu.
„Jdeme.“ Sasuke chytil dívku za ruku a táhnl ji chodbou. Při chůzi si ani nedával pozor na hluk a na okna, kterými je mohla vidět hlídka zvenčí hradeb. Prostě šel s hlavou vztyčenou, nehleděl na nic. To si mysela Tsubaki, ale samotný Sasuke...
„Dva strážní před námi. Objeví se za deset vteřin. Vpravo je taky jeden.“ Sasuke pomalu ohmatával prostor budoucnosti svýma očima a choval se tak, aby se všem vyhnul.
„Nepřeháněj to, Sasuke. Nespěchej. Víš, že sis na Jagan ještě nezvyknul.“
Samael kontroloval Sasukeho počínání se zavřenýma očima ve své kamenné místnosti. Ninja znechuceně zasyčel a pokračoval, nehledě na varování. Tsubaki z toho byla neuvěřitelně zmatená. Shinobi se choval naprosto nelogicky. Schovával s,e když nikdo nebyl kolem a nekryl se, když před ním byli nepřátelé. Jednou Tsubaki prošla kolem hlídky, u které poznala dokonce jejich znak oddílu, který měli vyšitý na rukávu uniformy. Až tak moc si Sasuke dovolil jít blízko.
„Poslední odbočka.“ Vydechla Tsubaki, která byla z téhle nebezpečné cesty mezi „minami“ unavená víc, než z přímého boje s několika nepřáteli. Dívka zdvihla nohu a chtěla vyjít ze dveří, vedoucích k budově Sněžné Devítky, když ji Sasuke chytil za ruku a vtáhl zpět do stínu hradeb. Za několik vteřin prošla hlídka, do které by určitě narazila.
„Teď!“
Oba vyšli. Za několik minut došli k obrovské budově Sněžné Devítky. V místnosti na ně již čekali ninjové, kteří byli pod velením Tsubaki, a započali přípravy...

Dva bojovníci se proti sobě rozběhli, meče podél těla. Když se mihnou v dosahu délky zbraní, tak oba zaútočili najednou. Meč Lan Pana prosvištěl Narutovi kolem hlavy a usekl mu pramen bílých vlasů. Zbytková energie úderu usekla hranu střechy, která se za ohlušujícího třesku sesunula o dvě patra níž a roztříštila se na drobné kousky. Naruto se usmál a sekl otcovou katanou ninjovi po nohou. Ten zavrávoral a jen tak tak stihl zarazit fialový meč do země, aby zablokoval Narutův výpad.
„První tvoje velká slabina.“ Pomyslí si Naruto a s šíleným výrazem ve tváři sekne druhou zbraní.
Ninja nestihl meč vytrhnout ze země a Narutův výpad ho škrábl na pravé tváři, až cítil zakřupání kosti pod ostřím. Shinobi uskočil v kotoulu dozadu. Vyskočil na nohy, okamžitě se přikrčil. Meč si přiložil k pasu, se zkrvavenou tváří a bolestivou grimasou v očích vykřikl: „Ittouryuu IaI Morgenroede!“ Vypustil ze své zbraně temně fialovou energii podobnou srpu a nasměroval ji na Naruta. Ten se přikrčil naprosto zrcadlově oproti Lan Panovi. Jediný rozdil by divák viděl v počtu zbraní, které drželi v rukou. A sekl oběma zbraněmi najednou.
„Nitoryuu IaI Taushanfujun!" Narutova černá čakra ve tvaru dvou srpů překryla úder jeho nepřítele a za ohlušující exploze ho vyblokovala.
„Taushanfujun? Tak on ti ho nakonec ukázal?“ podivil se Lan Pan nad Narutovou technikou.
„Samozřejmě. To je poprve, co ho vidíš, že jo?“ Naruto se usměje a Lan Pan zrudne vzteky.
„Pokud umí Taushanfujun, tak umí i finální techniku stylu dvou mečů...“ Lan Pan vzteky zakleje a zauvažuje, jestli přece jen nebyl příliš zbrklý, když takhle neuváženě zaútočil na muže, který dokázal dokončit umění dvou mečů.
U jejich mistra dokončení všech technik zvládlo jen několik málo vyvolených a on to dokázal v rekordním čase. Předešlí sek do Narutova ramena mohl považovat za prvotřídní a naprosto nadlidsky rychlý. Ale přes to bylo pořád jen do ramene. Což samozřejmě nechtěl, protože mířil na ninjův krk. V některých situacích Naruto připomínal Ryou Wazana až přiliš a jeho pohyby byly stejně přesné, jako jeho senseie. O síle ani nemluvil.
„Co je? Snad jsi nevystřízlivěl po takový chvilce?“
Opět se ozve rána jakoby z pistole a za Lan Panem se objeví Narutův stín, který mu sekne po rameni. Stihne úder vykrýt a vzájemně si vymění několik úderů. Při každém kontaktu s Narutovou nadlidskou silou a jeho dvojmečovým stylem jenom sám sebe utvrzoval, že udělal největší chybu v životě. Připadal si jako kus železa mezi kladivem a kovadlinou.
„Jak to? Jak to, že tolik zesílil?“
Ninja vykryje zdrcující sérii úderů. Při tom mu téměř vypadne zbraň z ruky a prsty mu z nárazů znecitliví. Zatne zuby a vší silou sekne.
Bohužel to byl sek vedený hněvem a na to Naruto právě čekal. Nechal si zbraň přesvištět kolem těla a v otočce Lan Pana poslal patou své boty do kontrmelcíů, v kterých se zastavil až zády u hrany střechy.
Niekage se usměje a Lan Pan vypustí šťavnatou nadávku. V tom se Narutovi udělají mžitky před očima. Chvíli stál zcela nehnutě a vyrovnával chvilkovou závrať a bolest hlavy. Na těle se mu objevily krůpěje potu.
„Co to bylo?“ I když to byl zvláštní stav, tak ho hodil za hlavu a pokračoval v boji.
Lan Pan neváhal a vyskočil zpět do boje. Urputnost mu Naruto nemohl upřít. Ať ho poslal k zemi kolikrát chtěl, pokaždé vstal a s větší vervou se vrhl do útoku. Během několika minut boje zrychlil Lan Pan na rychlost téměř srovnatelnou s Narutovou. Nebo že by nezrychlil, ale on zpomalil?
„Co se to děje?“ Tentokrát on stěží vykryl úder na svůj krk. Chtěl se otočit a zaútočit, ale zavrávoral a dostal několik ran fialovým mečem přes hrudník a nohy.
„Tak přece jen jsi byl neopatrný!“ Zařve ninja, když si uvědomí, co se s Narutem děje. Napřáhne se a kopne ho do břícha. Síla kopu Niekageho nadzdvihne ze země a zhodí ze střechy nemocnice. Ninja za letu zatřepe hlavou, aby rozehnal černo před očima, v přemetu za praskání země dopadne do podřepu mezi domy ve vesnici. Během několika vteřin již byla celá osada na nohou. Všichni zmateně běhali kolem, ozbrojovali se a vzájemě se ptali, co se děje. Raikage rozrazil dveře a začal řvát.
Když viděl Naruta, jak klečí u nemocnice, tak se rozběhl k němu. Naruto zdvihl hlavu a zahlídl stín ohromné postavy Raikageho, jak k němu běží. Rychle vstal a dal mu signál, aby zůstal kde je.
„Všichni stranou. Tohle je můj boj. V nemocnici je několik zraněných, běžte tam.“
Raikage rychle vydal rozkazy a několik ninjů vyběhlo ke vchodu budovy, když se u nich mihla postava s mečem v ruce.
„Myslíte, že vás nechám jít?“ Shinobi zdvihl zbraň a snažil se zabít prvního z mužů, když ho Naruto zezadu chytil za hnědé vlasy a mrštil s ním doprostřed vesnice, kde se shlukli všichni zbylí vesničané.
„Já sem tvůj protivník!“
Ninja byl vsteky bez sebe.
„Jak to? Jak to, že mám tak málo síly? Pokud to tak půjde dál, tak to budu muset použít... Kyuubi, co se děje?“ Naruto v duchu řval jako smyslů zbavený.
„Zranění, které ti způsobila ta kunoichi převlečená za sestřičku, tě oslabilo.“
Naruto vytřeštil oči a při chůzi do středu vesnice se chytil za ránu, kterou měl na zádech těsně pod zbrojí. Krvácela víc, než by si myslel. Jeho bílé kalhoty byly rudé od krve až po kotníky.
„Cože? Jak mě tohle drobné škrábnutí mohlo...“ V tom mu to dojde.
„Jed?“
Liška zavrčí.
„Nějaký druh toxinu. Nevím přesně, co to je. Zřejmě to bylo speciálně vytvořeno proti tobě.“
Naruto se ušklíbne.
„Zajímavé.“
Pomalu vstane před ležícím ninjou a ušklíbne se. Pohled se mu při tom rozdvojí.

Ninja, v temnotě lesa, těsně u vesnice udělal prudkou otočku a společně se svým kolegou vyskočí na hradby vesnice, ve které se právě odehrával boj Naruta a Lan Pana.
„Myslíš, že je to bezpečný, Orochimaru? Nevšimne si nás?“
Shinobi se ušklíbne.
„Klid, klid, je to zařízený. Teď by na jeho tělo měla působit droga. Musíme se přesvědčit, že funguje.“ Sanin zaostří svým Sharinganem na Niekageho a šťastně se ušklíbne.
„Sem zvědavej, jestli název drogy odpovídá tomu, jak se zasažený bude chovat.“
„Jak že se jmenuje?“ Pein taky zaostří svou oční technikou na zkrvaveného Naruta.
„Běs! Tak se přesně jmenuje bojový stav, do kterého se Kyuubi dostává, když je v úzkých.““
„Jak to vůbec funguje?“ Pein se lehce přikrčil a bleskově hodil několik shurikenů do lesa, odkud se ozval nechutný zvuk a lehký výkřik ninji, který se dostal příliš blízko jejich pozice.
„Podle Sasukeho démona měl Kyuubi vždy ohromné problémy s ovládnutím vzteku a tento toxin ho ještě umocňuje. Můžeš si to představit jako násilné spuštění. Proto je to běs.“
„Slyšel jsem, že ho Naruto už několikrát použil a nikdy to nedopadlo dobře. Tsubaki ve své zprávě dokonce uvedla i smrt několika členů Sněžné, kteří mu v té chvíli bojovali po boku. Prý je zabil naprosto bezmyšlenkovitě.“
„Óoó, už je to tady.“
Naruto se přikrčil v kolenou a začaly se mu třást ruce.
„Myslím, že to má Lan Pan spočítaný. Škoda, byl to dobrej šermíř.“ Usmál se a sáhl si na ruku, na které svítila bíla jizva od fialového meče.
„Tss, to jejich umění meče je hodně silný.“

„Niekage-sama! Pomůžeme vám!“ řvali ninjové kolem obou bojovníků, kteří byli uprostřed vesnice a viděli, jak je Naruto vážně zraněný. Dokonce i Raikage chvíli uvažoval, že skočí mladému Kagemu na pomoc. Vzápětí si to však rozmysleli, protože uviděli to, co Sever celého ninja světa proslavil a na vlastní oči byli svědky důvodu všeho strachu, který se držel v zemi sněhu.
Z Naruta se začala nekontrolovatelně valit černá čakra a odhazovat všechno a všechny v okolí.
„Co myslíš, že to dokážeš s tím jedem, co máš v sobě?“ Lan Pan se zdvihne ze země a podívá se do Narutovy tváře. Okamžitě mu zmizí úsměv a vesničani, stojící kolem, od něj poodstoupí. Ve tváří se mu objevil výraz, o kterém všichni slyšeli a Lan Pan ho znal taky.
„Jestli to dokážu? Neměl bys mě podceňovat!“
„To je Běs, o kterém mluvil ten šílenej vědec z Akatsuki. Prý ho v tomhle stádiu nezastaví vůbec nikdo a dokonce v něm zabijí vlastní lidi...“
Naruto zdvihl zelený meč a sekl po ninjovi. Stěží stihl uhnout a zbraň se zarazila za ohlušující rány do země. Utvořila několikametrový kráter v tvrdé zemině. Lan Pan uskočil dozadu a švihl mečem po Narutovi.Jeho sek čistě prošel Narutovým krytem a sekl ho na žebrech tak hluboko, že cítil, jak pod jeho ranou praskají žebra. Naruto sykl a z pusy mu začal téct pramínek krve, nejspíš z proražených plic. Místo toho, aby ho zranění zpomalilo, tak jeho následný úder byl dvakrát rychlejší než předešlý. Rudé oko mu zářilo v temné noci a vhánělo Lan Panovi hrůzu do tváře. Ninja zdvihl meč a jen držel kryt proti zelené kataně, která zpívala jako anděl smrti a bušila do něj nehoráznou silou.
Orochimaru se na hradbách smál a fanaticky s úžasem sledoval Kyuubiho zběsilost. Z Narutova oka začala téct proudem krev. Přezky na brnění praskly a zbroj mu sjela z těla, jak mu naběhly svaly na hrudníku.
„Naruto! Naruto! Uklidni se! Přestaň! Slyšíš mě, Naruto!“ Kyuubi řval uvnitř Naruta jak zběsilý a snažil se zastavit svého Jinchuurikiho.
„Zabít! Zabít! Zabít!“ Naruto naprosto nic nevnímal. S stváři zborcenou od krve a s vlčím ušklebkem vypustil všechen nahromaděný vztek z bojů, ve kterých se snažil udržet svůj rozum.
Raikage s ostatními stáli jako opaření. Naprosto nechápali, co se děje.
„Pane bože. On... On je přesně takový, jak se o něm říkalo.“ Vydechlo několik žen, které držely děti v objetí a odvracely násilím jejich pohled od pološíleného ninji, který celý odkrve sekal do muže, klečícího na zemi a zoufale se snažícího ubránit.
„To musíme zastavit.“ Sykl Raikage. Viděl, jak se v Narutovi zvedá neuvěřitelné množství čakry. Poslední z několika úderů naštíplo fialový meč ve středu ostří a po poslední ráně se krásná zbraň rozbila na několik kusů a dopadla k nohám Niekageho. Lan Pan jen zalapal po dechu a snažil se uskočit před nezastavující sérií Narutových úderů. Pozdě. Sám pro sebe utrousil nadávku a zelený meč se mu zarazil do hrudníku. Ninja vydávil krev a podíval se na muže, který mu zbraň vytrhl z těla a opět zdvihl nad hlavu. Když viděl výraz a škleb v jeho obličeji, všechna jeho psychycká síla povolila a on...
„Ušetři mě!“ Vydechl.
Naruto se zarazil s mečem v ruce. Hledící na bezbraného, klečícího ninju. Vesničani kolem ani nedutali. Jediné, co se ozvalo, byl pláč dítěte, kterého vyděsil hluk a možná i hmatatelná krvežíznivost, vyzařující z Niekageho.
„Ušetři mě, Naruto. Prosím. Byla to chyba.“ Najednou se rozrazily dveře nemocnice, ven vyklopýtala Sakura a běžela k Narutovi.
„Ne! Naruto! Nedělej to.“ Celý boj sledovala z okna nemocnice a byla si jistá, že se stane něco strašného, pokud ho nechá pokračovat.
„Naruto, to stačí. Už je konec.“
K ninjovi vykročil i Raikage. Naruto se na něho otočil a když mu odpovídal, tak se Sakura s pláčem zastavila a pohlédla do tváře něčemu, co už dávno nepřipomínalo jejího kamaráda.
„Naruto?“
Ninja se usměje a otočí se zpět na Lan Pana.
„To je konec!“ Zavrčí smutně Kyuubi a svým vnitřním zrakem hledí na muže, který již nebyl tím, koho znávala.
„Vy lidé jste tak bláhoví. Celou dobu, co jsme tady byli, jste měli ve vesnici nepřátele a teď, když se chci jedno zbavit, tak mi v tom bráníte.“
Ninja mluvil naprosto jiným hlasem. Vlasy mu začaly poletovat ve vzduchu, jako by mu do tváře foukal vítr, i když se ve vesnici nehlo ani stéblo trávy.
„Lidi? Ty jsi taky člověk, tak o čem to mluvíš?“ Začal ječet Raikage s obavami v hlase.
Niekage zakloní hlalvu a začne se vesele smát. Zvuk, který vydal, některé vesničany naprosto vyděsil.
„Člověk už dávno nejsem.“ Naruto zdvihne ruku a chytí bezvládného Lan Pana za vlasy a zdvihne mu bradu. Při tom se napřáhne mečem.
„Já jsem...“
Pein na nedalekých hradbách zkřiví tvář do veselého úšklebku...

a katana protne vzduch...

Lazo de la Salamandro - Oči Salamandrovy
Ittouryuu IaI Morgenroede - Jednomečový styl Ranní červánky
Nitoryuu IaI Taushanfujun - Dvojmečový styl Bůh smrti