Plamenná dáma
Plamenná dáma -
červená se žlutí, ráda vždy při chuti
zmizela nadále, černá vidí krále -
jediná, samotná, nespoutaná.
Ironie v ústech, úšklebek na tváři,
majitelka smrti dnes v noci zazáří.
Tichá je, sama,
Plamenná dáma.
k popelu čichá –
v černotě planoucí, po smrti prahnoucí,
bolestí týravá, prohnilá, svíravá –
manželka nicoty, ta jedna vražedná.
Její ruce vážou, desatero kážou -
při vstupu do nebe, očistcem zarděle,
s propadem do pekla duše se zalekla –
ona se raduje, smích v uších zní.
Sama je, sama,
Plamenná dáma.
Plamenná dáma –
Výkřiky hltí, se slastí, s chutí,
sloužící pánu, od rána k ránu,
když jeho havrani prach opět zmítají,
rudýma očima plameny volají –
černé a dravé,
se smrtí hravé,
jediné pravé.
Sama je, tichá,
Nenávist dmýchá.
Šavlemi píchá –
černé jsou od zlosti, nebylo jí dosti,
pořád však pálí, zrak mladý šálí,
není už co býval - není a nebude,
snad volnost dobude?
Neví se, čeká se, pláče se.
Sama je, sama,
Plamenná dáma –
temná od hořkosti, pohřbu se nezhostí?
tichá a sama,
sama a tichá,
plameny vzdychá,
plíží se stál na noční bál,
na tanec s kříži, s kobkami s mříží,
které vše vězní a nepustí dál.
sama a tichá,
tichá a sama –
Plamenná dáma,
hrdlo v křeč svírá, oběť umírá,
když černá žije, životy pije,
ani voda ani vzduch jí svobodu nedá.
Venku prší, mraky jsou jak ocel a v pokoji je zima. Sedím s čajem nad dějepisem a u toho si čmárám do bloku. No a tohle je výsledek.
Depresivní, tajemný, divný. Ale svoji pointu to má.
Berte to jako moji první verzi requiemu pro nejdokonalejší úsměv v celém anime.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
No.. Co k tomu říct? Sedím v noci s notebookem v obrovským sále s prosklenou střechou, projíždím povídky na konoze a najednou narazím na tohle Působilo to.. nemůžu najít to správné slovo.. zvláštně? Jo, to asi bude ono. Pročítal jsem si to několikrát po sobě a pořád se stejnými pocity. Nedokážu je nijak popsat.. Směsice jemného, ostrého a zároveň těžko uvěřitelného.. Jak už říkala Aki, máš talentu na rozdávání, tak ho pusť z vodítka a dej mu svobodu
…a ráno zmizelo v plášti večera…
…protože nastal čas pro další den…
…ten dlouhý, slunečný den…
…kdy se nechtěně rozhodlo úplně všechno…
… a pak, po pár měsících…
…se rány otevřely znova…
…aby se mohly v průběhu let znovu zacelit…
…i přes to po nich vždycky zůstanou jizvy…
…a ty se nikdy nezahojí.
Hlupáčku...
story by Kimm-chan
Já jakožto autor co i poezii píše pomyšleně, (Když už tady někdo zmínil Havrana, četli jste autorovu poznámku o tom jak ho psal?) ono čmárání nechápe.
Tak poezie je to hezká (jinak bych to ani nečetl, že?). Stejně tam je občas něco rušivého.
Nejvíc ruší tohle:
černé a dravé,
se smrtí hravé,
jediné pravé.
Třikrát ten samí verš to podle mě úplně rozhodí.
No nic jinak je to hezký. Takový zoufale osamělí.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda
Ono je občas lepší si jen tak čmárat, než se do něčeho nutit - výsledek je často lepší a nepůsobí nuceně.
No, jak bych se teda laskavě vyjádřila? Plynulo to. Bylo to jemné a přitom ostré, mělo to rytmus, směr a pointu. Název - Plamenná dáma - mě okamžitě přitáhnul. Je krásný... a báseň jako obvykle nádherná, krutě reálná.
Líbila se mi, moc se mi líbila. Měla to zvláštní... kouzlo, které dělá báseň básní a FFku FFkou. Skvělé, Kimm
Plamenná dáma~
Hybrid - Blind Side
FF Kniha
tvrdé ostré a smrtelné, ...nezvratné:)...a s nezvratností přichází nekonečnost s bezmocí ruku v ruce...neumím moc hodnotit poezii, ale můžu říct, že to sedlo a "jen si tak čmárat" je výbornej způsob, jak ze sebe dostat to co cítíš a nekamuflovat to rozumem,kterej kalí vodu a rád do všeho remcá a ceká:D:)
skvělý:)
"below courage there's nothing"
/Hatake Kakashi/
Svými sufixy úctu neskládám sobě, ale bytostem, které mě změnily...protože - my vždycky měníme člověka k obrazu svému.
Teraz neviem či sa rozosmiať, alebo rozplakať.
Sedím s čajem nad dějepisem a u toho si čmárám do bloku.
Síce viem, že nech autor, ktorý má talent (a že ty ho máš na rozdávanie), píše kdekoľvek a čokoľvek, a väčšinou z toho vznikne úžasné dielo, táto veta zabila celú vážnosť a depresiu, ktorá z tejto poézie vyžarovala. (A že sa ti nečudujem. Dejepis je smrť.)
Proste... zaujímavé (ale hlavne... oblíbené). xD
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda
Oukej, začnu tím, že Ti silně pochválím verše : Jsou takové (a teď najít ty slova); jsou to krátké a přitom dlouhé a to jest dobře, je to jako oheň, nemá to žádnou bariéru délky, prostě nestoupaná délka veršů tento typ mám nejraději
Jdeme dál, ty slova, no co k nim napsat, že? Ráno cestou do školy sem si recitovala v duchu Havrana (blbý zlozvyk) a musím říct, že to jakoby má v sobě kus Poa; není to hororové, ale spíše zle tajemné, kruté a krvavé, ponuré a temné...Je to jako oheň a ještě k tomu černý oheň, je to mazané
Jo a ten dějepis bych si klidně vyměnila, já tu mám biologiu xD
Hledat štěstí v maličkost dala jsem si za úkol - a jde mně to.
Amaterasu... Krásne sa to hodí
Len si ďalej pekne čmáraj všade možne, keď nás tým neskôr potešíš
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.