Krvesmilstvo
na tom nezáleží.
A přesto tápáš.
Vzpomínáš.
Myslíš.
Toužíš.
Nemáš.
Vidíš?
Nemožné.
Slyšíš?
Příjemné.
Cítíš?
Krásné?
Nemáš.
steny se tlumí.
Podívej se,
co vidíš?
Havrani,
křídla jich v gumičkách,
slepené kapkami.
Pot nebo slzy,
přestanou brzy.
Ale ty ji stále
nemáš.
doteky mrazí.
Poslouchej,
co slyšíš?
Dech,
rychlý a prchlivý,
bojí se, bojí.
Co bude teď,
v oči jí hleď
a opatruj, opatruj.
Ale přesto ji stále
nemáš.
barví se více.
Zastav se.
Co cítíš?
Strach s vůní heřmánku,
na krku zachvění,
záda jsou krvavá,
tvá dravost nelení.
Bolí to, bolí,
vášeň se drolí.
Před pár dny jsem udělala jednu věc. Z mého pohledu celkem normální, z pohledu někoho jinýho ale docela špatnou.
Utápím se v tom a nevím, jak z toho ven, protože v řešení takovýhle problémů jsem nikdy nebyla dobrá. A proto si léčím svoji hloupost přiléváním oleje do ohně.
Ta...poezie, dobře, odvážně to tak nazývám, je spíš pro zamyšlení. Lze z toho jednoznačně pochopit o co se jedná, o koho se jedná. Ale musíte se snažit to pochopit.
Za úchylnost se neomlouvám. Dneska ne. Navíc je to lidské a tady dost zaobalené.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Ah... nevydržela jsem to... musela jsem zase něco od tebe přečíst...
Pro začátek (druhej začátek -.-) ehm... cituji: ,Utápím se v tom a nevím, jak z toho ven, protože v řešení takovýhle problémů jsem nikdy nebyla dobrá. A proto si léčím svoji hloupost přiléváním oleje do ohně.´ co to sakra je? řekla jsi to vážně TY? hele, i když je to nějakou dobu zpátky (datum vydání povídky: 19.08.2010 ), přece se nevzdávám a věřím, že co dělám, je správné, ne?
Konečně u povídky? že by? Tak jo mno...
Mě osobně se nejvíce líbí první dvě sloky, nevím proč, ale něčím mě upoutaly. Je to... je to... vidíš? zase mi docházejí slova, ale už jsem si zvykla, stává se mi to u tvých povídek vždycky nevím, s žádným slovem bych nebyla spokojená. Ne. Dneska ne. Dneska si musíš vystačit pouze s mým komentářem, který je skoro (úplně) celý o blbosti...
PS: promiň jestli jsem v nějakém okamžiku byla zlá čestné slovo že jsem tě nechtěla urazit nebo jinak ranit
Když už si někdy přečtu nějakou tu báseň, málokdy ji komentuji. Nevím totiž, co napsat. Čtu ty řádky, cítím je... ale beze slov. Nechci je tam, zbytečně mě ruší. Jen pocity. Prostě o tom složitě nepřemýšlet. Cítit.
Jenže jak to potom napsat do komentáře? Když to vlastně už takhle dvakrát nedává smysl?
Nevím a proto mlčím. Líbilo se mi to.
Věř nebo ne, ale vyřešilo se to, Sori . A já teď už tu smutnou náladu nemám. Každopádně když jsem to psala, byla uvnitř mě. A právě proto asi vyplívá i z téhle mírně chaotické básničky.
Děkuju ti, opravdu moc .
Je to strašně těžký, Aku, proto obdivuju lidi, kteří to dokážou.
Uznávám, že když jsem si to četla několikrát dokola, došlo mi, že je to asi opravdu těžké k pochopení. Ale vždycky vám může otevřít oči název .
Nevím, co jiného říct, než to staré, ohrané děkuji. Děkuju, ty víš, jak moc si tvých komentářů vážím.
S otevřenou pusou, Aki? Tak úžasný to přece nebylo.
Ten první odstaveček měl být takový úvod, něco jako prolog k povídce. A tak mě těší, že tě to zaujalo.
Komentáře psát umíš, tak si nestěžuj xD.
Děkuju, Aki. Za všechno .
• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda
Páni... jen tak koukám s otevřenou pusou. Je to zvláštní, je to krásné a kupodivu mě nejvíc zaujal první odstavec. Na básně neumím psát komentáře, protože všechno je řečeno už v dílech samotných. A tak jen němě obdivuju, protože ta slova, jindy obyčejná, ale teď tak zvláštně... jiná, mě donutila se zamyslet. A taky říct, že básně ti opravdu, opravdu jdou
Hybrid - Blind Side
FF Kniha
Jak řekla Sora, řešit problémy je těžké... A když je máme přímo my, je ještě těžší se od nich zkusit odpoutat a řešit je nějak "zvenku".
Snažila jsem se to pochopit, snažila jsem se do toho víc proniknout... a řekla bych, že mi i bliklo. Kimm, mně se to moc líbí. Slova, pocity, dojmy... a ke konci ta hořkost...
. • Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Páči sa mi to. Je z toho cítiť trápenie..tvoje. Cítim trpkosť, náznaky nádeje a potom temnota...
Riešiť problémy je vždy ťažké a čím viac sa nás dotýkajú, je to horšie... Niekedy je utápanie sa v tom prospešné, inokedy nie. Ale nič netreba preháňať
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.